jani píše: Můžu poprosit o upřesnění množství kolik čeho a v kterém období je tedy vhodné tinkturu dělat? Děkuji předem
Nazdar Jani. Já jsem jenom přeložil titulky v tom videu a množství se tam neuvádí. Nicméně jsem pár receptů dohledal a vypadá asi takhle.
- Recepty se rozcházejí kdy sbírat a jak černý můžou už ořechy být, ale logicky, pokud je to černání známka neúčinnosti, tak definitivně z mé zkušensoti s vlašákama
- sbírat a udělat v době. kdy je jádro sice už utvořené, nikoliv v konzistenci želé, ale ještě s bílou, nezahnědlou slupkou. To už je dužina slupky dobře vyvinuta a řekl bych že zralá, ale ještě nezačíná hnědnout. Nebral bych nic, co bylo nějak poškozené a zahnědává, ale to se pokud já vím v tomto stádiu neděje, pokud není ořech něčím napaden a nebývají. Tohle se dápokud si dobře pamatuju ze svýho dětství odhadnou podle toho, že je lze celkem snadno odtrhnout od šťopky. Měli jsme, kde jsem vyrůstal, krásný a mohutný vlašák kamenáč, takže zde jsem měl příležitost to rok co rok sledovat a cpát se jima.
- Ořechy sesbírat se stromu, ne padavky.
- Omýt v čisté a nechlorované vodě.
- Osobně bych je okrájel, ale některé recepty to nevyžadují dělají tinkturu z celých ořechů.
- Alkoholu co nejmíň, jenom aby zakryl pokrájené slupky, nebo celé ořechy, ale co se krájí musí být okamžitě v alkoholu utopeno, než to začne oxidovat a tmavnout. Takže asi házet skrojky do alkoholu a popřípadě přidávat alkohol a držet při krájení slupky zanořené.
- Všichni to doporučují dělat do nějakého hrnce, ale osobně bych to udělal do sklenic(e) od okurek, aby se to dalo pořádně zavřít, protože
- Slupky se mají macerovat 3 dny při pokojové teplotě a alkohol ze špatně uzavřené nádoby jenom pod pokličkou bude dost rychle unikat.
- Hotová kapalina, tedy tinktura, se má slít do dobře uzavíratelné lahve a držet v lednici. (na takové účely mám vynikající zkušenost s lahvema od alkoholických nápojů se šroubovatelným uzávěrem.
- Jeden recept tvrdí, že je dobré tinkturu rozlít do povícero menších uzavíratelných lahví a držet na mrazáku. Hádám, že obsah alkoholu by dovolil to mít i na mrazáku ve skle. Do menších lahví doporučují pro to, že při každém otevření se mění vzduch v lahvi což prý podporuje oxidaci tinktury, ale to bych viděl jako daleko menší problém než použít jakkoliv začernalé ořechové slupky.
Jeden recept doporučuje přidat lžičku kyseliny askorbové, že prý předchází okysličování tinktury, ale jako většina se nezabývá tím, do kolika tinktury. Jsou to všechno velice bajvoko recepty.
Clarková tvrdí a asi má recht, že jenom ořechová tinktura moc neřeší, protože se nedostane ke všem stádiím prasitů. Vyloženě doporučuje použití trojkombinace ořechové tinktury, pelyňku a hřebíčku zároveň, protože každá složka ničí jiné vývojové stádium prasita.
Co se týče pelyňku, Clarková si moc nevymýšlí a doporučuje artemisia annua nebo artemisia absinthe. Co jsem ale viděl jinde, je to všecko poněkud jinak.
Nikdo není schopen zaručit obsah účinných látek v jakékoliv bylině jakéhokoliv druhu díky neschopnosti přesně dodržet podmínky půdy, sezóny a kdo ví, čeho ještě. Ačkoliv je všeobecně na snadě, že různé druhy pelyňku mají různý obsah účinných látek, pokud jsou pěstované za stejných podmínek, je to nutně jinak, pokud jsou pěstované za různých podmínek (například stejný druh aloe vera vykazuje až 20ti násobný rozdíl účinnosti podle podmínek pěstování). Vzhledem k tomu, že všechny pelyňky jsou silně antiparasitické, považoval bych za rozumné schrastit co je a spíše si nalézt dávkování podle vlastní zkušenosti těsně pod hranicí zhulákání se, ať už jde o kterýkoliv pelyněk. Z tohodle se podomácku věda dělat nedá, pokud vůbec.
Co se týče hřebíčku, o něm je tu informace habaděj.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Osobně bych risknul i kamenáče, jestli kdo ví, co jsou zač, tedy ty šlupky. Na louskání už nemám žubi.
Z Hong Kongu na Ebay 
Čert je nám byl dlužen