Koloidní stříbro

[Ilem]

Pokud tě zajímá chemická příprava KS

Mně spíš zajímá se na tuty dozvědět, co je to elektrolytycké KS za sloučeninu. Ahoj, Slávek.

Z 90% ionty. AgOH a Ag2O. zbytek jsou částice, které se uvolnily spíš mechanicky při elektrolytickém rozkladu.

[Slavek Krepelka]

.... zbytek jsou částice ...

Dík Ileme. Ještě ty částice, víš co jsou ty částice? Ahoj, Slávek.

[Ilem]

víš co jsou ty částice?

Ag

[Slavek Krepelka]

Ag

OK, Dík Ileme. Popřemýšlím. Vypadá to, že Becker byl možná do jisté míry na omylu a že na tom proudu moc nemusí záležet v tom smyslu, že může jít jednak o tu elektrolýzu, která se dá udělat zvlášť a pak už jenom o dopravu něčeho stříbrného získaného elektrolýzou do tkání, což může být spácháno jak elektricky ionickým posunem, tak i jinak. V podstatě by to znamenalo, že se možná dá Beckerův postup rozdělit na dvě fáze. Příliš se mi to nezdá díky tomu, že byl velice limitovaný hustotou proudu na elektrodách, ale čert ví. Co mně na něm mate je to, že nikde ve svých knihách a patentech nepřikládá jakoukoliv důležitost chemii stříbra u své metody a to ani zmínkou. Na straně druhé jsou jeho patenty vyjímečné v tom, že se podle nich skutečně dá jet, protože obsahují přesnou a vyčerpávající informaci na rozdíl 99.99% jiných patentů, které jsou mlhavé. On se na tu chemii elektrolýzovaného stříbra prakticky ve slaném roztoku asi nikdy nekoukl, i když se díval velmi detailně na biologické výsledky.

Ahoj, Slávek.

[pan Rod]

Ohledně výroby stříbrné suspenze ( nejspíše zůstanu pro příští další psaní u pojmu koloidní stříbro, ať nevnáším do textu chaos, způsobený odlišným vnímáním pojmů) jsem dospěl k zajímavému zjištění. Pokud vyrábím KS z klasických drátů ze Safiny, výsledný světelný efekt, při prosvícení válce laserovým ukazovátkem, připomíná asi 3 mm silný červený a asi 2 mm silný zelený paprsek. Pokud dráty přežíhám a nechám pomalu chladnout, následně jejich povrch mechanicky očistím a vyleštím, abych se zbavil povrchová nečistoty, stanou se dráty stejně měkké, jako by byly z cínu.
Světelný efekt KS, vyrobeného z takto upravených drátů (stejný postup výroby KS, jako v prvním případě) při prosvícení kterýmkoli z laserových ukazovátek, je poněkud odlišný. Procházející světelný paprsek je mnohem širší a jemněji svítící.
Zkoušeli jste někdo experimentovat v tomto směru se stříbrnými elektrodami?

[neoanthropus]

Zkoušeli jste někdo experimentovat v tomto směru se stříbrnými elektrodami?

Skúšali a to nie len s týmto kovom. Pri "popúšťaní" i Ag elektrody sa elektroda "nasiti plynom" čo má nemalý vpliv na "rospúšťanie" pri elektrolýze.... . N

[pan Rod]

dík za odpověď. Otázka pak tedy zní, zda-li se tím vedle "snazšího rozpouštění" mění také velikost suspendovaného stříbra.

[pan Rod]

Mimo téma (offtopic)

Dlouho jsem zvažoval, jestli tento příspěvek, který zveřejňuji, mohu a nebo nesmím někdy uveřejnit. Předpokládám, že v případě těchto stránek je průměrná výše intelektu návštěvníků natolik vysoká, že nebudou chtít aplikovat cokoli co zde naleznou, aniž by měli pro to nějaký hlubší důvod. Proto jsem se rozhodl tento příspěvek zveřejnit, ačkoli si stále nejsem jistý, zda-li činím dobře. Případné vymazání příspěvku by pro mne pak znamenalo vyřešení mého etického dilematu, v jehož pasti se nyní nalézám. Past, jejíž jedním pólem je potřeba informovat okolí a druhým pólem pak pocit odpovědnosti za možné následky, mající kauzální nexus k uveřejněnému obsahu.

V tuším mém prvním příspěvku jsem psal, že jsem s KS sám prováděl celou řadu experimentů sám na sobě. Asi před půl rokem jsem někde na netu zaznamenal zprávu, že nějaký asijský vědec "vynalezl lék na věčné mládí". Samozřejmě je třeba asi brát novinářskou terminologii s určitou rezervou, nicméně z doby toho mého experimentálního období bych zde mohl vnést malý kousek objasnění, v jakém rozsahu jsem s KS experimentoval.
KS pro jeho léčebné užití, jak se dá na netu vyčíst, bývá aplikováno zpravidla buď povrchově nebo perorálně. Neparné zmínky se dají nalézt o inhalacích KS při onemocněních dýchacích cest a nebo při potřebě neprohnat stříbro přes kyselou lázeň žaludečních kyselin. Nikde jsem se nedočetl o intravenózních aplikacích. To mne přímo pobízelo o tomto něco bližšího zjistit. Protože mám známou zdravotní sestru, požádal jsem ji pod záminkou potřeby léčby v domácím prostředí, o umělou IV (intravenózní) výživu. Samozřejmě že cukerný roztok nebyl cukerný roztok, ale dvě půllitrové lahve 35 ppm KS.
Výsledný efekt byl velmi zajímavý. Přinejmenším celý další den jsem měl povit, že chodím v novém kabátě, který mi ušil na míru nějaký moc dobrý krejčí. Tento povit po asi jednom dni zmizel, což přisuzuji schopnosti těla vnímat změnu stavu krátce a následného vytvoření standardu z nového pocitu. Zajímavou v tomto ohledu byla ale reakce okolí, kdy jsem začal slýchávat od známých často větu, která v obecné podobě zněla jako: " ... ty jsi nějak omládl, jak to člověče děláš?" Nevěnoval jsem tomu pozornost až do té doby, než jsem narazil na informaci o tom asijském vědci ( tuším japonském). Nečtu noviny a televizi jsem viděl naposledy 11.9. 2001 v 16.48. Proto vím zcela jistě, že informace o vědci, který vynalezl údajný lék na věčné mládí, byla z internetu. Odpůrci KS uvádí šílené argumenty o škodlivosti stříbra a děsí nebezpečím argýrie. Je to k smíchu, protože mít argýrii může člověku alespoň v jednom případě, zachránit život. Napadá Vás někoho, jaký to může být případ?

[poota]

Pri "popúšťaní" i Ag elektrody sa elektroda "nasiti plynom" čo má nemalý vpliv na "rospúšťanie" pri elektrolýze....

Kalení i popouštění kovů mění krystalickou strukturu daného kovu a tím i jeho tvrdost a houževnatost. Podobně na strukturu kovu působí i kování za různých teplot. Současně se také podle způsobu ohřevu mění obsah uhlíku, ale to snad není úplně dokonalý plyn.
Tyto procesy jsou například u ocelí docela dobře zdokumentované a také se jich prakticky využívá.

Tebou naznačené "sicení" kovu plynem si mám vysvětlovat tak, že se nějaký plyn (konkrétně který?) rozpouští v kovu na kovový roztok plynu - a nebo snad s jeho molekulami vytváří jinou chemickou látku? Mohl bys být tak laskav a probrat tento proces poněkud šířeji, než jen pouhou letmou zmínkou? Pokud to máš nějak seriózně podložené, bylo by to pro mě docela zajímavé nóvum.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Dlouho jsem zvažoval,

Jsem rád, že jsi uvážil jak jsi uvážil. Co se týče mně, jde spíše o otázku, zda máme jako jedinci vůbec právo rozhodovat za druhé snad kromě naprosto kritckých situací. Podle mne s žádnou pravdivou informací není nic špatně, není ani nebezpečná ani bezpečná, jenom existuje, a pokud na jejím základě někdo jakkoliv jedná, je to jeho zodpovědnost, a jeho riziko a jeho zisk, nebo ztráta.

Jinak jestli anglíš, kup a přečti si od Roberta Beckera "Body Electric". Amazon to bude mít. Ten člověk pátral a dopátral se o stříbře mnoho. To co píšeš s tím sice nesouhlasí do posledního detailu, ale souhlasí snad na 90% a těch deset bude nejspíše špatně na straně Beckera, protože nejspíše přehlídl chemii stříbra při svém pokusnictví. Tobě by to řeklo očividně hrozně moc. Pokud neanglíš, jsem ochoten udělat jakýsi souhrn podstatného z jeho výzkumu, ale nebylo by to hned. Je to fascinující výzkum.

Co se týče vyžíhaných elektrod, musím se přiklonit spíš k Pootově pohledu na věc. Vyžíháním zhrubne zrnitost materiálu a dá se předpokládat, že díky tomu se elektrolýzou, stejně jako mechanicky otěrem oddělují hrubší krystaly kovu z vyžíhaného, než z tvrdého materiálu a je celkem jedno, jestli k tvrzení došlo tepelně a kalením, jako je tomu u některých ocelí, nebo mechanickým zpracováním. Je třeba se podívat ale i na povrchovou úpravu, protože všechno leštění je vždy o hrubosti povrchu a podle hrubosti povrchu se ze začátku elektrolýzy uvolňují opět hrubší krystaly do té doby, než dojde k elektro-vyleštění, protože "ostré horské hřebeny" na povrchu materiálu jsou lehčeji napadnutelné než "mělké kopce. .

Že se do povrchu materálu nasákne plyn, ve kterém bylo žíhání provedeno, je taky pravda, ale je to důsledkem právě zhrubnutí struktury, tedy zrna materiálu, pokud nejde o leptavý, korozivní plyn. Je zde skutečně i šance, že mezikrystalická přítomnost nějakého plynu usnadňuje oddělování zrna od základního materiálu elekrody, i když povětšinou nikoliv, to záleží na té korosivitě plynu, a záleží v čem bylo žíháno. Běžně se používají netečné plyny, které materiály chemicky nenaleptávají a ve skutečností svým průnikem do materiálu povrch poněkud vyhlazují a snižují otěrnost. Pokud jsi žíhal jen tak ve vzduchu, definitivně jsi okysličil a tím i naleptal povrch a do jaké hloubky, na to budou existovat průmyslové tabulky, které řeknou do jaké hlubky u jakého maeriálu při jaké teplotě. Očividné vyleštění, pokud se člověk nedostne pod naleptanou vrstvu je celkem nic neříkající.

Ahoj, Slávek.

[mr.bundy]

K tejto téme chcem pripojiť niekoľko mojich poznatkov.
Na výrobu KS používam drôty zo Safiny. Prúd mám stabilizovaný podľa vzorcov čo kolujú na webe pre prúdovú hustotu podľa plochy elektrody na 0,8mA.
Napájacie napätie je 27V jednosmerne. Vodu používam Injekčný roztok AQUA. MOje poznatky:
Ak som nepoužíval striedanie polarity elektod tak po 10 minutach stúpol prúd na nastavenú hodnotu 0,8mA. Kolodium som vyrábal 1,5hodiny.Počas procesu občas premiešam. roztok 250ml bol stále uplne čistý. Chuť mal jemne horkastú- kovovú. Elektrody boli na konci procesu sfarbené na svetlo a tmavo sivo.
Ak som používal striedanie polarity elektrod po 20s intervaloch na dosiahnutie požadovaného prúdu potrebujem 30 minút. Celý proces potom trvá 2 hodiny.Počas procesu občas premiešam. Chuť je opäť jemne horká- kovová. Farba roztoku je číra. Bez akehokoľvek sedimentu. Elektody si jemne sivé.
Osobná skúsenosť- výborne zaberá na bolesti hrdla, ucha ak na človeka niečo lezie.- Okrem ženy.

[Craft]

pan Rod:
Sice jsem do toho vlákna dlouho nezavítal, protože se tady stále dokola řešilo, co již bylo x krát řečeno a věci jako správné názvosloví onoho produktu vyrobeného elektrolýzou mě přijdou také ponekud úsměvné. Ale vidím, že se někdo konečně odhodlal to vyzkoušet nitrožilně, takže gratuluji Já se dostal před časem pouze do fáze aplikace injekčně pod kůži. Poznatky jsem před časem sepsal zde, třeba se ti to bude hodit http://zdravi.craftcom.net/forum/smf/in ... ,48.0.html
Nicméně aplikace je více než problémová a poměrně dosti nepříjemná. Nitrožilně, navíc kapačkou to určitě problém nebude.
Dle mě ale ta koncentrace 35ppm nitrožilně a v takovém množství mi přijde už zbytečná. Zkoušel jsem mnohem nižší koncentrace a množství a efekt byl naprosto dostatečný.

[Slavek Krepelka]

...... Já se dostal před časem pouze do fáze aplikace injekčně pod kůži. ....

Děkujeme Crafte. Tož to já to někdy zase do žíly šoupnu, ale bude to elektrolytický chlorid stříbrný, anžto chlorid stříbrný je přesně to, co do lidí dostal jako finální produkt Becker. Jinak mám pocit, že když ne do žíly, dát do svalu by byla lepší možnost než pod kůži. Určitě to nebude pálit a hlavně to vletí daleko rychleji do systému.

Zopakuju nejdůležitější poznatek Roberta O. Beckera:
Stříbro nahnané do těla elektrolyticky ze stříbrných elektrod a pomocí slaného (fyziologického) roztoku jakožto elektrolytu, ve kterém své textilové elektrody máčel a který je dál součástí tkání dokáže otočit posloupnost vývoje specializace buňky z embryotické na třeba jaterní, nebo svalovou atd. Udělá tudíž řekněme z kožní buňky buňku embryotickou V momentě, kdy k tomu dojde, začne se buňka znova specializovat, ale specializuje se podle toho, kde se v těle nachází, ne podle toho, kde byla její předešlá specializace. Nejkratší krok, a to pouze jeden, je třeba u bílých krvinek. (Počtěte si něco o pěstování embryotických buněk a léčení jimi ) Každá embryotická buňka v těle tímto procesem postupné přeměny na specializaci prochází, jak u člověka, tak u všeho živého včetně plísní a bakterií, zatímco dospělé a specializované buňky se rozmnožují i přímo dělením, tedy jako specializované.

U plísní a bakterií to nutně znamená, že vyvinutá buňka tímto "otočením hodin" díky stříbru ztrácí schopnost obrany proti vlivům prostředí a to se nutně týká i aktivity imunního systému a imunní systém má tudíž možnost takovou buňku snadno ostranit. Ty dospělé se jinak dělí a tím se rodí nové a od narození specializované. Pokud jde o působení stříbra na bakterie ve zkumavce, obrácením hodin bakterie nejspíše mění to, čím se bakterie je schopná živit v ranném mládí, a čím jako specializovaný dospělák a proč jako specializovaný dospělák v těle, nebo zkumavce přežívá. Je to jako by se z člověka udělalo zpátky oplodněné vajíčko a my jsme očekávali, že to vajíčko bude moct existovat a znova se vyvinout v člověka mimo matčino lůno. Na druhé straně u buňěk vyšších živočichů buňky, u kterých byly tyto "hodiny" otočeny a jejich specializace eventuelně zmizí a stanou se embryotickými, se po dosažení embryotické fáze eventuelně opět přehodí a počnou se vyvíjet a specializovat na základě morfologického pole těla přesně tak, aby zapadly do rámce orgánů a tělesné morfologocké struktury. To znamená, že například bílé krvinky, které se shromadují ve všech zraněních a které eventuelně dospějí za normálních okolností na jizvovou tkáň, se nejdříve pod vlivem stříbra otočí na embryotické a teprve poté se opět začnou specialitivat na tkáně svalové, kožní atd. přesně jak je jim určeno vrozeným morfologickým polem.

Z vývoje celého člověka z jedinné buňky oplodněného vajíčka lze usoudit, že informace morfologie celého těla je zakotvena v morfologické informaci každé embryotické buňky a že tato informace je příčinou, že se zárodečná buňka a všechny následující, pokud nejsou nějak poškozeny, vyvinou v celé zdravé tělo postupným dospíváním specializace. To ve skutečnosti znamená, že informace zárodečné buňky je holografická a že celé morfologocké pole člověka a každého živočicha je opět holografické. Tímto se kruhem dostáváme k příčině toho, proč koloidní stříbro aplikované na zranění dokáže ránu vyhojit bez zajizvení. Jak to stříbro dokáže sice není známo, ale je známo že to dokáže a někdo to zatraceně dobře ví. Kdyby nevěděl, nebudou koloidní stříbro používat na stanici Mír a vůbec v kosmickém průmyslu jako "sterilizační" agent pitné vody. Jde nejenom o sterilizaci vody, ta se konec konců dá zaflaškovat sterilní a dá se sterilizovat kde čím, i těma rtuťovejma sajrajtama co se dávaj do vakcín, že? Pokud jde o recyklování vody z moče atp, nevím, jestli se tohle vůbec používá, ale každopádně to koloidní stříbro má nutně schopnost zvýšit regenerační schopnost těla a to může být v případě vystavení radiacím mimo atmosféru velice důležité.

Už to, jak ortodoxní kruhy dělají vše pro to, aby koloidní stříbro pomluvily a potlačily je velice dobrou indikací, že nechtějí, aby kde jaký hejhula na něco velice podstatného ohledně stříbra přišel. Podle jejich keců po koloidním stříbře nic není a jejich nejlepším a prakticky jedinným argumentem proti koloidnímu stříbru, který mají v ruce, je Papa Smurf a pár neověřených historek o modrání několika málo lidí z dob minulých cca do 1950 z používání léků s obsahem nitrátu stříbrného. Přímý a skutečně doložitelný je jenom Papa Smurf. To je jeden člověk z minimálně stovek tisíc, kteří se koloidním stříbrem kdy cpali a cpou nemuvě o tom, že nitrát stříbrný a koloidní stříbro jsou dvě velice rozdílné věci a stejně tak je rozdílný chlorid stříbrný, který se používal na detoxikaci těla od rtutě a co se dělo po užívání nitrátu stříbrného není vůbec relevantní.

Mně z toho co jste sem Rode a Crafte a další přiložili do tohodle vlákna plus z práce R. Beckera a mnoha dalších indikací leze závěr, že:

- chlorid stříbrný je jako všechny inorganické chloridy tělem velice dobře zpracovatelný, anžto jsme na chloridy zařízení, což přímo dosvědčuje přirozená kyselina chlorovodíková v žaludku.
- Prohnánění kolidního stříbra trávícím systémem je relativně málo účinné jednak tím, že ho nikdo neosolí a tím nezvýší osmotický tlak KS a tím větší absorbci v trávícím systému
- Prohnánění KS klystýrem je možná lepší, ale stále je nízká učinost ze stejných důvodu jako u prohnání žaludkem viz i níže.
- Nízká účinnost stříbra v KS ve formě oxidů, které jsou tělem velice těžko zpracovatelné a stejně tak forma metalického stříbra v koloidu, které potřebuje ochlorovat než si s ním tělo poradí a kde zbývá jenom hydroxid stříbrný obsažený v KS, který je lehce ochlorovatelný a který je v ionické formě a lehce tělem zpracovatelný i bez ochlorování.
- Nízká účinnost orálního a střevního KS díky přítomnosti vláknin, jmenovitě celulózy z potravy ve střevě, která do sebe cucajá kde co stejně jako to dělá daleko výrazněji třeba živočišné uhlí, nebo Sanogell a která opět velice silně omezuje množství stříbra z KS, které se může vstřebat střevní stěnou a kteréžto vlákniny jsou ne nadarmo nazývané anti-nutrienty.
- Stříbro dokáže nějak rušit morfologické pole specializovaných buňěk a tím způsobuje návrat specializovaných buněk do embryotického stavu.
- Stříbro nedokáže ukecat a rušit celkové morfologické pole těla a tím komunikace morfologického pole těla dokáže nyní embryotické buňce nakukat, jak se má vyvíjet a specializovat díky jakési harmonické spolupráci základního morfologického pole buňky (dá se tomu říkat buněčná aura, protože to celkové tělesné pole už název aura nese) s individuálním polem embryotické buňky smočené v danné části celkového morfologického pole těla, tedy aury.
- Pokud se naše buňky rozmnožují dělením, tak stárneme, protože dělení produkuje přesné kopie starých buněk se všemy problémy, které dělící se buňka má. Pokud se buňky nové, tedy především bílé krvinky nejdříve zembryonizují a teprve poté se vyvinou v buňky specializovaná, jsou znovuzrozené a tím pádem omlazují celý systém a v dostatečném množství dokážou přetvářet celé tělo buňku po buňce na buňky nové. K tomu je ale třeba itaké odstraňovat staré buňky, aby se nemohly dál dělit a aby udělaly místo těm fungl nágl špígl novým buňkám a k tomu slouží různé buněčné "jedy" jako je solanin a arsenik a rtuť a a a a, samozřejmě v adekvátním množství, jinak je to všechno buďto málo účinné, nebo naopak příliš a pak je to nazýváno jed.

Jestli se mýlím, budiž, ale tohle mi říká logika dostupných empirických informací.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[mr.bundy]

Dobrá úvaha, ešte keby sa našiel nejaký šťastlivec a vyskúšal to v labaku na myšiach- to starnutie buniek

[Slavek Krepelka]

Dobrá úvaha, ešte keby sa našiel nejaký šťastlivec a vyskúšal to v labaku na myšiach- to starnutie buniek

Ale on se našel. Dělal na tom minimálně 30 rokův a jmenoval se Robert O. Becker. Zkoumal regeneraci tělesných částí původně na salamandrech, ale přešel i na savce v momentě kdy zjistil, že to jde i u nich pomocí stříbrných a žádných jiných elektrod. Nakonec byť i opět lokálně aplikoval metodu na lidech s uhnilými údy, koumal to i s rakovinama atd. Proto pořád tlačím tu jeho knihu Body Electric, tedy Elektrické Tělo. Nedostal se sice k omlazování celého těla najednou, ale umožnil jedincům samovýrobu chybějících kusů těla právě pomocí elektrolýzy stříbra přímo na lidském těle. Jeho snad nejlepší kousek bylo zregenerování ze 2/3 vyhnilého stehna, kost, svaly, šlachy a kůže. Udělal z něj chlapíkovi velkej novej kus nohy, k nepoznání od ruhé až na to že byla levá a naprosto funkční. Ortodoxové mu ji chtěli dávno uříznout ale chlapík zatvrzele že ne a ne a infikovaná noha na kterou nezabíraly žádné antibiotika atd a po snad dvou operacích vesele dále hnila a hnila, až se nějak dostal do pazourků Beckerovi. Ten mu co bylo zase shnilé odřezal, naučil ho jak aplikovat elektriku se stříbrnejma elektrodama a půjčil mu zařízení a schrastil stříbrnou tkaninu, tedy nzlon napařený vakuově stříbrem a za půl roku bylo dílo dokonáno. Že ta regenerace šla právě přes dediferenciované buňky a hodně z toho buňky bílých krvinek vykoumal a doložil taky.

Robert Becker původně nakoumal jak fungujou přirozené elektrické proudy po zranění v salamandrech a racích a kde které potvoře která regeneraci umí spontáně, pak to koumal na savcích a hlavně pak na lidech, ale jenom umělé otočení polarit proudů po zranění (což se děje u těch salamandrů) to nedokázalo a teprve když vyzkoušel kde jaký vodivý materiál na elektrody se dopracoval ke stříbrným a ty to dokážou. Z toho, co sem dal Rod o tom jak se šásnul o digestoř po čele to dokáže KS, či spíš něco v KS, nějaká forma stříbra sama o sobě bez té elektriky alespoň v malém, ale pokud by se to dalo dopravit skrzevá tělo, není důvod, aby to nešlo globálně v celém těle. normální zajitvení je neklamnou známkou, že tkáň nedorostla dělením starých buněk. ono by to ani nešlo, protože dělením z dospělých a specializovaných nenaděláš jinou tkáň, než ke které patří. Z jater nenaděláš ani jizvu ani kůži. Na to je třeba ty embryonické a mezi námi, W.F.Koch do toholde šťoural právě u léčení rakovin a dřív než R. Becker a v podstatě se shodují s těma embryonickýma které vyspraví cokoliv.

U toho Kocha, popisuje například ženu s rakovinou dělohy, která měla rake prožranou díru mezi dělohou do tlustého střeva a fekálie z lezly oběma otvorama na ohmat krz díru prostrčil ruku. Samozřejmě už byla dávno na zakalení, ale Koch ji z toho vyblízal a vše zarostlo přesně do původního stavu a dokázal to právě vynálezem čehosi, co dokázalo výběrově kynožit rakovinné buňky. Bílé si tělo dodalo samu, mám pocit že se to v anglině jmenuje fibroblast v momentě, kdy se ty bílé překopou na souvislou tkáň a fibroblasty potom dospěly na orgíány a spojovací tkáně a střevo a děložní stěnu a a a. Upřimně řečeno, kam se hrabou všecky detektivky.

S laskavým pozdravem, Slávek.