Koloidní stříbro

[mr.bundy]

Ak by mal niekto záujem prečítať si knihu od Robert O. Becker v angličtine: http://www.ulozto.cz/xeuiQPw/bez-zip
je to bez hesla

[Elektro]

...Beck je stejnosměrný, kde se střídá sice polarita, ale jde to v intervalech natolik dlouhých, že se to za střídavý proud považovat nedá. Clarková je definitivně střídavý. Jde o dva různé principy.

Ahoj, Slávek

Zdravím Slávek.
Musím Ťa opraviť, aj keď je možné, že si každý z nás vysvetľuje striedavý prúd inakšie. Beck je striedavý s nízkou frekvenciou tuším 4 Hz. Clarková nie je striedavý, ale pulzujúci, lebo jeho polarita zostáva stále v plusových hodnotách a nikdy neklesá na alebo dokonca pod nulu do záporných hodnôt. Čo sa týka princípov, tak tie sú určite rozdielne. Nerýpem, len Tvoje vyjadrenie dávam na správnu mieru.
Želám príjemný večer.

[Slavek Krepelka]

Musím Ťa opraviť, aj keď je možné, že si každý z nás vysvetľuje striedavý prúd inakšie.

Jen opravuj. U Becka jsou to skutečně 4 Hz, přesněji 3.9 Hz. Otázkou je, a na tu mi žádný expert nebyl schopen odpovědět, kde je rozhraní mezi střídavým proudem a stejnosměrným proudem, u kterého je přepínána polarita. Prakticky, pokud přepnu přepínačem stejnosměrnou polaritu jednou za rok, je to střídavý proud? Pokud to udělám jednou za hodinu, je to střídavý proud? Pokud to udělám jednou za vteřinu, je to střídavý proud? Atd.

U Becka je jedna věc a to ta, že měnění polarity s frekvencí nad 10Hz biologicky nepracuje, což je odexperimentováno. To je důležitá indikace, že jde o působení proudu dostatečně dlouho v jedné polaritě, takže působení stejnosměrného proudu stejně jako třeba u Godzily, což je velmi primitivní Beck.

Jinak hrabaje se v trafech, udělal jsem si svoje vlastní rozhodnutí co definuje střídavý proud a co definuje přepínaný jednosměrný proud. Pokud má sinusoida průběhu střídání placaté vršky a spodky, jde o přepínaný stejnosměrný proud. Pokud je sinusoida (nebo hrboloida, to je jedno) bez placatých vršků a spodků, jde o střídavý proud. Vycházím z toho, že při skutečně střídavém dochází neustále k indukci, kromě nekonečně krátkých momentů kdy se polarita obrací, zatímco u stejnosměrného dochází k indukci jenom při sepnutí a rozepnutí, popřípadě přepnutí a ty vršky a spodky byvše placaté jsou po měřitelnou dobu stejnosměrné.

Pokud má někdo lepší definování rozdílu mezi střídavým a stejnosměrným, sem s tím

Co se týče Clarkové, mluvit u pulsujícího stejnosměrného o stejnosměrnosti je taky dost ošidné, protože každý puls naskakuje a skomírá, přičemž se obrací polarita stejně jako intensita, takže slovo pulsní stejnosměrný, ač velice používaný termín, zdaleka nevystihuje skutečný proces, který indukuje polární změny. Jde zde o to, že sinusoida střídavého není mínus a plus pod a nad osou sinusoidy, jak si to mnoho lidí, včetně mnoha expertů představuje, nebo se to naučili. Jedna polarita je do kopce a jedna polarita je s kopce. Pod a nad osou vyjadřuje intensitu proudu v obou směrech polarity.

Přetáhni si magnet přes cívku a pozoruj to na osciliskopu a uvidíš. Polarita se mění přechodem magnetu přes osu cívky a ten přechod je buďto vrchol, nebo údolí sinusoidy. To je také moment, kdy je elektrický potenciál a proud nejvyšší v obou směrech, těsně před a těsně po přechodu magnetu nad osou cívky.

Pokd se mýlím, prosím kamenovat. S laskavým pozdravem, Slávek.

[Ilem]

Protože si myslím, že tato debata překročila rámec vlákna s názvem "koloidní stříbro", prosím, pokračujte zde:
http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?f=12&t=3081
Ať v tom máme pořádek.
A pokud některý administrátor má tu možnost poslední příspěvky tam přesunout, bude dobré, když tak učiní.
Díky, Ilem.

Nazdar Ileme. Už jsem koukal na to co přehodit, ale uniká mi, co z toho vlastně popřehazovat, aby neunikly návaznosti. Asi to budu muset i nějak prolinkovat a to bude všivá práce Navíc to taky leze tématicky i do zaperů. Měj tedy trpělivost. Dnes jsem na to nenašel sílu, ale uznávám, že už toho hodně není moc o KS. SDK.

[Batles]

Chlapíci zlatí, opravdu si nikdo z vás do teď nevšimnul, že při výrobě koloidního stříbra má
zásadní vliv postavení měsíce?
Becker, to je fakt frajer!!! Pokud se dobře pamatuji, tak při pokusech s obnovením tkáně nešlo vůbec o stříbro,
ale především o zápornou ionizaci...., víc si toho nepamatuji.
Ahoj všem

[Craft]

mr.bundy:
Díky moc za knihu

Slávek:
Rozdíl mezi st a ss najdeš jednoduše definovaný hned v úvodu zde http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C ... 3%BD_proud
a zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Stejnosm%C ... 3%BD_proud
Jinak řečeno u stejnosměrného proudu jdou elektrony pouze jedním směrem ze zdroje k danému přístroji a u střídavého se elektrony pohybují tam a zpět. Jednodušeji už to vysvětlit asi neumím. Nebo jinak, pokud připojíš žárovku na ss napětí svítí trvale, pokud na st. napětí o frekvenci třeba 50Hz, tak za 1 sekundu se 100x rozsvítí a 100x zhasne díky změně polarity, ale díky tepelné setrvačnosti vlákna to okem nepoznáš.

Koukám ale, že není zmatek jenom v těch jménech, ale už i v napětí a proudu. Clarková používá stejnosměrné napětí v podobě obdélníkového signálu (square), který se skládá pouze z kladné půlvlny, čímž vytváří i velmi širokou škálu harmonických hodnot (frekvencí), za předpokladu dostatečné strmosti hran signálu. Hodnota napětí se tady používá od 7 do 15V. Beck jak se zdá, taky používá stejnosměrné napětí o hodnotě kolem 27V v podobě obdélníkového signálu (square) o velmi nízké frekvenci 3,92Hz až 4Hz, což by měla být polovina schumannovy frekvence (7,8Hz), tj. frekvence theta. Je založen na působení proudu v krevním řečišti o hodnotě kolem 50 až 100uA a má sloužit pouze jako čistič krve, něco jako Slávkem tady uváděná Godzilla. Dle některých zdrojů se aplikuje pouze 8-10min denně, dle jiných až 1 hodinu denně po dobu min. 30 dní. K přenášení těchto impulsů do těla se používá dvou mini elektrod daných na zápěstí jedné ruky nebo na kotník, ale elektrody jsou vždy umístěny vedle sebe s menším odstupem. Novější verze nepoužívá elektrody, ale cívku pro magnetické pulsy o cca. 43.000 Gauss, která produkuje impuls co 5 až 8 sekund. Údajně bylo u Beck zapperu prokázáno invitro, že to opravdu likviduje nebo zastavuje množení mikroorganismů. Osobně si ale myslím, že to napětí tady nemusí být nutně kolem 27V, protože jinak by Godzilla vůbec nefungovala a dle Slávka, který to má údajně ověřeno testem krve v černém poli, tak to funguje taky dobře, čili by z toho mělo vyplívat, že není potřeba ani ten 4Hz pulz. Nicméně dle mě tento pulz může mít i opodstatnění v tom, že rozpohybovává lymfu, čili ji nutí lépe proudit v těle a tím se bordel odvádí lépe ven z těla, jiný smysl v tom nějak nevidím. Jak bude chvilka napíchám si to Beckovo zapojení do nep. pole a změřím to na oscilu, protože mě to zajímá, jak se to chová v reále a co z toho vlastně leze, protože přesný popis jsem nikde na netu zatím nenašel.

Batles:
Řekl bych, že spíše než měsíc, tak jednoznačně atmosférický tlak.

Editace:
Sorry až teď jsem si všiml výzvy Ilema a už se mi to nechce duplikovat do jiného vlákna

[Slavek Krepelka]

Doplnění 5.9.2012
Koukám, že v těch jménech je trochu zmatek.
Bob Beck (nikoliv Robert Beck), co jsem zjistil je autorem tohoto udělátka http://store.fastcommerce.com/silversmo ... /home.html a vycházel ze zkušeností (zřejmě knihy) od Robert O. Becker (záměrně to jméno neskloňuji). A je také autorem komerčních udělátek pod značkou Sota http://www.sota.com/silver-pulser.html
Robert O. Becker je jak uvádíš autorem knihy "The Body Electric: Electromagnetism And The Foundation Of Life", viz. její popis http://www.amazon.com/The-Body-Electric ... 0688069711
Nicméně je údajně také autorem přístroje, který se zapperu velmi podobá, jehož účelem bylo čištění krve od patogenů a také je autorem magnetického pulsního generátoru, jehož účelem bylo rovněž ničení patogenů, čili má k zapperu dosti blízko. Jak jsem ale pochopil, ten šel s elektrikou mnohem dál než pouze k ničení patogenů, ale pomocí elektriky regeneroval tkáně a orgány. Bohužel nikde na informaci, že by primárně experimentoval se stříbrem jsem nenarazil. Snad tu knihu máš a četl jsi ji. Mám rád ve věcech jasno, proto jsem to tady hodil, aby se to nepletlo a byl v tom trochu přehled.

Radši jem to okopl skoro celé.

Nazdar Crafte.
Je to dost jinak.

Robert Beck a Bob Beck jest jedna a tatáž osoba. Bob je zkrácenina jména Robert jako je Rostislav zkrátitelný na Rosťa, nebo Slávek. Další dvě možné zkráceniny jména Robert v anglině jsou Rob a Bert. Tady na něj máš video, které speluje jeho jméno v plné kráse ale bez iniciály jeho druhého křestního jména .
Zde další video kde seč ukazuje jeho jméno Robert C. Beck s iniciálou. http://video.google.com/videoplay?docid ... 5844437935 kde odkazuje na Sota Instruments in Vancouver Canada jako na jedinného výrobce, který své produkty vyrábí přesně podle Beckových instrukcí. Tady ho máš jenom pod jeho zkráceným jménem Bob Beck

Robert (Bob) C. Beck vycházel z několika objevů ale nejdůležitějším byl objev a potlačená orborná publikace Dr. Wymana a Dr. Kaaliho z college medicíny Alberta Einsteina. Jak elektrický pulsar pro zápěstí a elektrifikaci krve, tak magnetický indukční pulsar jsou jeho vynálezy.
Robert Beck měl doktorát ve fyzice a PhD v elektrotechnice.

Alespoň podle obsahu knihy M.D. (Doktor medicíny se specializací v ortopedii) Roberta O. Beckera "Body Electric" a jeho patentů se R.O.Becker nikdy těmito udělátky, tedy elektrickým a magnetickým pulsarem nezybýval. Na své elektrické pokusnictví měl jako konsiultanta nějakého fyzika.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Craft]

Ok, díky za upřesnění

[Slavek Krepelka]

Slávek:
Rozdíl mezi st a ss najdeš jednoduše definovaný hned v úvodu zde http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C ... 3%BD_proud
a zde http://cs.wikipedia.org/wiki/Stejnosm%C ... 3%BD_proud
Jinak řečeno u stejnosměrného proudu jdou elektrony pouze jedním směrem ze zdroje k danému přístroji a u střídavého se elektrony pohybují tam a zpět.

Nazdar Crafte. S tou definicí jsem definitivně obeznámen od osmé základní. S čím však obeznámen nejsem je definice poněkud důkladnější. Zkusím to ještě víc rozvést.
- Máš baterii která vydrží teoreticky 100 let při stejnosměrném odběru 12V/1A. Pokud tak poběží bez vyrušování 100 let, jde definitivně podle té definice o stejnosměrný proud a sto let bez přerušení na tom obvodu mužeš přes elektromagnet držet v luftě třeba kýbl, ale přes trafo nenatransformuješ nic.
- Nyní ale nějaký fiškus po padesáti letech přijde k baterce a přehodí syčák kabely a tím pádem přehodí polaritu baterie a tím pádem běží proud a "elektrony" přes třeba žárovku padesát let jedním směrem a padesát let druhým směrem. Opět na tom můžeš držet přes elektromagnet kýbl v luftě s jedním škytnutím 100 let, ale kromě toho škytnutí po padesáti letech nenatransformuješ přes trafo nic. Je tím pádem proud dodávaný baterií do obvodu střídavý a nebo jde o přepnutý stejnosměrný proud?
- Pak se najde pilnější fiškus a přehazuje káble na baterce každou hodinu. Opět kromě jednoho škytnutí jednou za hodinu udržíš na obvoudu přes elektromagnet kýbl v luftě 100 let, ale taky natransformuješ jedno škytnutí za hodinu přes trafo. Je to už proud střídavý, nebo jde jště stále o přepínaný proud stejnosměrný?
- Pak se najde starý dědek, který si práci usnadní, dá na elektrický okruh přepínač a svou střaslavou ručkou přepíná polaritu baterky každou vteřinu. To už to škytá slušně a kýbl na elektromagnetu bude sto let dost nepokojný a tranfo připojené do obvodu každou vteřinu škytne a něco přetransformuje. Je to již skutečně proud střídavý, nebo je to ještě stále přepínaný proud stejnosměrný?

Proto jsem s ofiko definicí rozdílu mezi střídavým proudem a stejnosměrným proudem velice nespokojen a pro to jsem si musel vytvořit svou vlastní definici, která zahrnuje nikoliv nějakou periodu střídání, ale charakteristiku schopnosti indukce, která se velice různí při použití u různých feromagnetických jader různých velikostí stejně tak jako při různé intenzitě indukujícího pole, protože arbitráně pouze přes faktor času se mi to nepodařilo. Proto také vidím situaci tak, že pokud má jakákoliv "hrboloida" střídavého proudu ploché vršky a spodky, nebo jenom vršky, nebo jenom spodky, jde o přepínaný stejnosměrný proud a pokud tyto ploché části nemá, jde o střídavý proud. Podle toho taky čtvercová vlna elektrického proudu je v mé knize přepínaný stejnosměrný proud a nikoliv střídavý, nemluvě o tom, že nejde o vlnu, i když se polarita střídá, nebo pokud je půlka polarity čtvercové vlny odfiltrovaná diodou do "cimbuří" nad osou proudu, jde o přerušovaný stejnosměrný proud. Pokud je odfiltrovaná polovina sinosoidního střídavého, fajn, jde o přerušovaný střídavý atd.

Jenže pak jde ještě taky o následovnou indukci díky přerušování, která vzniká ve všem, co lze magneticky naindukovat, tudíž ve ferromagnetech stejně jako v paramagnetech, kdy opadání naindukovaného magnetismu otáčí polaritu původně indukovaného proudu v indukovaném předmětu a která v tom dělá maglajz tím, že i ze stejnosměrného přerušovaného zdroje dokáže indukce vyrobit střídavý proud v indukovaném objektu, například v jádře od trafa. Tímto, i když je zdroj přerušovaný a stejnosměrný, výsledná v indukovaném předmětu je proud střídavý, nebo přerušovaný střídavý, záleža na frekvenci indukce a na magnetické setrvačnosti indukovaného předmětu.

Tímto je dost u Clarkové bezpředmětné jestli používá půl čtvercové vlny zapperu, protože v těle ta stejnosměrná přerušovaná hranatá "vlna", tedy cimbuří na grafu, indukuje jakýsi stříďák, ať už přerušovaný, nebo stálý, ale díky té frekvenci je celkem jisté že stálý.

Jinak u Becka je důvodem pro přepínání polarity tvrzení, že pokud se nepřepíná, dochází ke srážení krve. Možná to tak ve zkumavce za nějakých hodnot skutečně dopadne, ale mně Godzila krev definitivně rozehnala a vyléčila a to jsem někdy zapoměl polaritu vystřídat byť i jednou za hodinu, až hodinu a půl. Problém je, že málo kdo nadělá dostatek pokusů za měnících se podmínek. Něco se stane, dotyčný něco usoudí a aplikuje to všeobecně a je z toho mnohokrát zmatek. Co se týče Beckových Voltů, bude to danné velikostí jeho elektrod a způsobem přiložení na tělo. Snaží se nacpat co nejvíc energie v co nejkratším čase přes co nejmenší elektrody pokud možno jenom do tepenní krve. Na to potřebuje dost Voltů.

Godzila na tohle kašle a cpe elektriku přes veliké elektrody, což snižuje elektrický odpor, jak do cév (tedy minitepen) tak do žil a žilek a stejně tak přes tkáně, které jsou taky prokrvené mimožilně a obsahují lymfu a také mohou být lokálně zaneřáděné patogeny. Proto si Godzila vystačí s podstatně menším celkovým napětím a přitom dá víc celkového proudu než Beckova metoda, který také projde přes podstatně větší "délku" vodiče. Je to rozdíl mezi použitím tenkého "drátu" u Becka a tlustého "drátu" u Godzily, kde za drát slouží průřez tělesných tkání. U Beckera je to ještě markantnější, protože tam jde o pidiVolty a pidiAmpéry přes velké plochy elektrod, ale je do toho zamotané stříbro. Podle Beckera to stříbro je pod takovým pidiproudem schopno dlouhodobě proniknout díky ionickému posunu zhruba 6mm do tkání, nebo do sajrajtu buněk které se tvoří na povrchu rány. Jde tedy i o dobu aplikace, která je u Beckera 24 hodin denně. Becker ve skutečnosti vůbec nemluví o celkových Voltech a Ampérách, ale o hustotě napětí a proudu na cm čtvereční elektrody, což je podstatně přesnější vyjádření situace. Jedna Ampéra na cm2 je 100A na čtverečním decimetru a jeden Volt na cm2 je 100V na decimetr. Bacha na to. Přitom pro tkáň je to jedno a totéž, pokud je stejná vzdálenost mezi elektrodami a stejná tkáň, akorát jde o to, kolik tkáně je najednou ovlivněno. (Čísla jsem samozřejmě přehnal do kulata.)

Nemá tedy moc cenu spekulovat nad tím, jestli Clarková používala takové Volty a Beck onaké a Godzila a Becker ještě jiné. Jde to ruku v ruce s velikostí elektrod stejně jako se vzdáleností elektrod stejně jako s kvalitou tkání mezi elektrodami, které mají různý odpor. Tohle má snad jenom R.O. Becker naprosto jasně a dost do podrobně vysvětlené. Clarková se s vysvětlováním snad neobtěžovala, ale nevím, Godzila definitivně ne, ale Beck se tím zabýval a vysvětlil proč to je potřeba hnát jeho elektrický pulsar na jeho Volty a souhlasí to s Beckerovým vysvětlením. Beck mluví o doručení dostatečného proudu přes dost nevodivé stěny tepen a vodivý krevní tok relativně malou plochou elektrod a ještě navíc ne jako Becker přímo přes tkáň, tedy kdy by tepny musely být přímo mezi elektrodami, ale jaksi stranou. Beck musí nabudovat dostatečný proud a odpor přes tkáně nad tepnami, než něco začne lézt i krz tepny. Co se týče Beckovy frekvence, Beck se k tomu vyjádřil a skutečně, jednaje na základě svých vědomostí, dal svému elektrickému pulsaru půl cyklu Schumanovy frekvence. Jinak to vědecky nezdůvodnil, než že ji použil jako vyhovující a snad prospěšnou. Akorát se už se nepostaral, aby ji synchronizoval se skutečnou.

Co se týče Beckova magnetického pulsaru, Beck tvrdí a s ním Sota, že jde o elektrickou masáž. Při každém magnetickém pulsu se totiž všechny zasažené buňky elektrifikují indukcí a díky tomu se scuknou a opět uvolní. Tím se podpoří látková výměna v buňkách a mezi buňkami. Vůbec to nemá nic společného s principem Beckova elektrického pulsaru na zápěstí a nijak ho nenahrazuje. Jde o doplňovací procedůru pasivního mechanického cvičení. Především doporučují dělat lymfatické žlázy, aby se z nich uvolňoval sajrajt a stejně tak orgány jako játra atd. aby se uvolňovaly kanálky atp. Nevím kdo přišel na to, že jde o novější metodu nahrazující Beckův elektrický pulsar, ale Beck to rozhodně nebyl a Sota s tím určitě nemá nic společného taky. Někdo si blbě zafantazíroval. Proto mi fantazírování lidí, kteří nevědí o čem mluví dost vadí a pak mi hlavně vadí, když ty svý fantazie předhazují dál jako fakta. Děsně to mate. Proto taky pokud možno vždy lezu přímo ke kovářovi a ne k jeho poskokům.

S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

... Becker, to je fakt frajer!!! Pokud se dobře pamatuji, tak při pokusech s obnovením tkáně nešlo vůbec o stříbro, ale především o zápornou ionizaci...., víc si toho nepamatuji. ...

Nazdar Batlesi. Právě že Becker je skutečně frajer a kontroloval si svoje výsledky i leta po sobě. Stávalo se mu pak, že poněkud něco pozměnil v metodologii a výsledky se podstatně lišily. Místama z něj leze, že i kladná ionizace dělá to co záporná za určitých podmínek a s rakovinama to taky nebylo vše jednoznačné. Jedinné, co z toho jednoznačně vylezlo a vždy, a to u savců, byly právě stříbrné elektrody. Ještě to ale projedu aspoň dvakrát.

Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Tak mi ještě došlo s tím cca 6mm ionickým průnikem stříbra do tkání, že je za to regenerování přímo zodpovědná chemie, nikoliv proud, protože ináč by k té regeneraci docházelo i hlouběji a to se nesrovnává s Beckerovými fakty (u savců). S laskavým pozdravem, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Tak mi došlo ještě něco jiného a to chlorid stříbrný. Někdo jsem si ho do dřezu vylil anžto flaše tmavé mi zapotřebí bylo, ale čerstvý na škodu určitě nebude, takže právě vařím, protože se dáme s mým psem roztomilým (se mnou do pokusnictví s tímto snad zázrakem. Ta věc, tedy chlorid stříbrný, jak jsem již před časem vyšťoural má totiž jednu vynikající vlastnost a to tu, že nejlépe se vaří a jakž takž rozpouští ve vodě slané a pokud se rozpouští ve vodě slané dle chemiků půjde o roztok prý ionický a že je slaný, tlak osmotický a pozitivní, pokud je slanější než krev, míti bude a že tlak tento pozitivní osmotický míti bude, do hadry zabaliti půjde a na psa plácnouti na místo kýžené přiložiti ho možno bude jesti a zázrak ten do tkání dokázat by krz kůži alespoň kus měl. Uviděti nám tedy dáno bude, co pod čepicí koupací díti se bude, jen co si ji zítra pořídím, protože krámy zavřené již jsou. Pokud samozřejmě pokus tento s negativním výsledkem setkati by se měl, experimentování se stříkačkou to lékařskou na místech ve forbesu níže se nacházejících příležitost jinou otevírá a opravu obého soukolí mlecího nabízí.

To zaprvé.

Za druhé za kliku forbesu mého zatáhl jsem fest i odpověď vypadla z něj tato, že silnější proud stejnosměrný než obvyklé jsou elektrické proudy v tkáních člověčích nejspíše rušiti bude proudy přirozené to a tudíž že ať člověk dělá co dělá, cpaje do tkáně elektrikou hodnot vyšších než tělu od přirození naděleno jest, buňky naše drahé s nevolí nadělení toto přijímají a pakliže v bolestech nekroutí se a neúpí dozajista zmatené jsou, a člověk to nerozumný pak do tkáně cpát stříbra v jakékoliv podobě může kolik libo je mu a tkáni proudem nadměrným zasažené nebude se chtíti dělati to, co dělala by bez proudu tohoto intenzivního závislá byvše na proudech sobě vlastních a ne plastikových. Jistá pravděpodobnost tímto nabízí se nám, že R.O. Becker vokno intenzity proudu stejnosměrného našel, kteréžto stříbro elektrod nylonových, stříbrem vakuově napařených do ran pacientů vložených doručilo s bídou v množství dostatečném, zatímco doručování množství stříbra většího proudem tím stejnosměrným a nerozumně vysokým účinkem míjelo se. I prčou jeví se zkušenost experimentální, že při pokusování některém účinků pozitivních Panu Beckerovi dosáhnouti bylo dáno i na pólu plusovém, který doručiti stříbro to ionické ve skutečnosti do tkání ať jíž chtěně, či něchtěně úrazy poškozených, definitivně neměl. Klikou forbesu svého ubohého, léty vyžvatlaného dva roky trhal jsem, odpovědi na paradox tento očekávaje a ejhle, trpělivost má nejspíše investice studií mých to amatérských z forbesu toho plivati i s úrokem tím nějakým a kýženým přeci jenom počala.

Vše toto řečeno, proud poranění záporný to vyvolat dle Pana Beckera lze zajisté i způsobem jiným, jak sám to na žábách a havěti jiné Pan Becker i jiní nelítostně páchali, než udělátky jakýmisi složitými pro analfabeta elektrického kalibru mého těžko postavitelnými bez studia dalšího a náročného, a to tím, že po kůži psí přejeti třeba šmirgpapírem třeba bude každé dva dny ale komu jest dáno věděti, třeba taky třeba nebude anžto kladné ty výsledky Beckera Pana s pólem to elektrickým kladným jistou naději skýtají, že vše stříbrné je trochu a možná i hodně jinak.

S pozdravem laskavým, Slávek.

[Ilem]

Ono je to Slávku poněkud složitější. Na obnově tkáně se pravděpodobně podílí stříbro ruku v ruce s elektrickým proudem.
A hned napíšu, proč si to myslím. O léčivých účincích stříbra asi již nikdo nepochybuje, ale o elektrických proudech se teprve dozvídáme. Podle toho, co jsem se dozvěděl je naše tělo taková malá elektrárna. Každá buňka si nese na své povrchové membráně elektrický náboj. Mohou za to chemické reakce, které na této membráně probíhají. Aktivními prvky jsou sodík, draslík, vápník a hořčík. Důležité je, že někdo umí toto napětí měřit (nevím, jak) zdravá buňka má něco kolem 70 mV, nemocná kolem 50mV a rakovinová asi 35mV.
Ale to není vše. Podle posledních zjištění, když bílá krvinka zasahuje proti patogenovi, dá mu elektrickou ránu - něco jako elektrický obušek. Tím udělá díru do buněčné membrány a touto dírou do buňky vpraví kyslíkový radikál, který se pak postará o zbytek. Když jsou bílé krvinky vybité, nefungují.
Z toho mi vyplývá, že vhodně zvolený proud může organizmu výrazně pomoci.
Napsal jsem to trochu lidově, tak ten kdo tomu víc rozumíte, nekamenujte mě a případně to osvětlete lépe.

[Slavek Krepelka]

Ono je to Slávku poněkud složitější. ....

Vcelku s Tebou Ileme souhlasím. Protože však není v moci normálního smrtelníka tyhle věci řešit jiným způsobem, než zkusit na psovi jak nejlépe jeden dokáže, je výběr docela jednoduchý a to "Hyn sa ukáže".

Na jednu věc bych byl ale opatrný. To tvrzení, že bílá krvinka nejdřívě nějak prorazí elektrickým pancerfaustem patogenní buňku. On to totiž dokáže už ten peroxid vodíku zcela stejným způsobem na dotek. Zrovna včera jsem se trochu hrabal videama a chytil jsem doku-fotku co se děje u tresky, když její bílá krvinka zaůtočí na nějakou obludku. Vypadá to jak sprej který obludku obklopí. Že už jsem těch popisů a fotek pár četl a viděl, nemohu se zbavit pocitu. že procedůra není vždy stejná už díky tomu, že bílejch je taky pár druhů a že mám čím dál tím silnější pocit, že bílé krvinky, ačkoliv produkované naším tělem a maje naši DNA jsou spolu s červenými dost autonomní zvířátka v porovnání k ostatním tkáním, maj svůj individuální rozum a nějak vědí, nebo si myslí, že vědí, jakým způsobem se pusti do křížku s jakým patogenem. Koukaje třeba na bílou jak se pere se zrnkem azbestu, snaží se ho obklopit a obalit. Podívám-li se na bílou, jak se vypořádává s asi viry (nebylo specifikováno), sežere je. Ty jsi našel něco o prostřelení buňečného obalu patogenu elektrikou (taky jsem na to už narazil) a já ještě zase ten sprej u tresky. Tak si vyber a bude toho asi víc.
S laskavým pozdravem, Slávek.

[Craft]

Tak jsem si tady procházel nějaké informace zpátky a narazil jsem Ileme na tvůj doporučovaný odkaz.

...Nějaké informace a zkušenosti se dají vyhledat i na http://www.koloidnistribro.cz

Se zájmem jsem si tedy přečetl obsah těch stránek a trochu mi tady něco nevonělo, tak jsem zapátral a můj nos mě nezklamal.
Podrobněji jsem to rozepsal zde, kde to nemůže být smazáno:
http://zdravi.craftcom.net/forum/smf/in ... ,67.0.html

To je také důvod, proč již tady do tohoto vlákna nepřispívám z hlediska problematiky výroby KS, neboť se již nemohu považovat za zcela nezaujatou osobu a aby to bylo zřejmé mám navíc všechny komerční i nekomerční projekty uvedeny i v podpisu. Nicméně tento způsob se mi zdá již poněkud dosti vyčůraný a připadá mi, že už na tom máš nějakou osobní vazbu.