bagri píše:
Zahrnuls do toho odpor? Urob pokus aj v kvapalině. Těžší těleso na úkor své váhy prorazí líp než malé. Vzduch kolem nás je riadně natlakovaný. Keď bagrujem vo vodě je to iné než na suchu. Nadnášející sila púsobí viac na velké tělesa ale malé strácejí rychle setrvačnost potrebnou ke zrychlování. Stojicí predmet prácu nedělá ale drží v sobě silu jako akumulátor. Zdvihnutá lžica bagra na opusteném stavenisku prácu nekoná ale akumuluje na úkor namáhanej oceli. Až ocel praskne a uvolní se nasbíraná sila potom lžica padá a dělá očekávanou prácu. Kufor v ruke na nádraží vyžaduje prácu ale odpor k udržení akumulace sily která ho zdvihla. Setrvačník taky akumuluje ale nějaký robotník ho musel v továrně vyrobit a daroval mu silu vlastnej soudržnosti která dalšího uživatele nebolí a nespotrebovává cukry.
Překlad:
Zapomíná se na vztlakovou sílu a aerodynamický odpor. Okolní tlak působí na všechna tělesa tímto dvojím způsobem spolu s gravitací a elektromagnetickým polem. Tímto jsou veškeré pokusy s gravitací irelevantní zejména v souvislosti s velikosti ložiskových kuliček nebo kroužků. Přiřkneme li našemu atmosferickému prostředí vlastnosti vakua, recipročně s n větší chybou dosáhneme téhož poměrného výsledku v kesonově zvonu nebo dekompresní komorou natlakovanou na 2000 milibarů. Lehké předměty ztrácejí svůj kinetický potenciál neobvykle rychle i přes svůj menší odpor vůči navozenému prostředí. a=G ve vztahu nakloněné roviny neplatí, protože je nutné uvést celou masu kuličky do rotace třením o podložku. Rovnocenně, musí se jednat o takový součinitel tření, který uvede kuličku nebo kroužek do rotace. Hmotnější kuličky převážně rychleji smýkají díky počáteční neochotě rotovat z vlastní setrvačnosti. Prací se rozumí síla působící na dráze. Jiné definice práce mohou vycházet účelově z hmotnosti a rychlosti. Člověk s kufrem na peróně vlakového nádraží nekoná žádnou práci, nýbrž udržuje energetický potenciál kufru ve výšce h o hmotnosti m. Obdobnou potenciálovou službu koná i ocelový stolek pod kufrem, do kterého dělníci dopředně investovali nemalý díl energie v metalurgickém procesu a dalších technologických postupů. Setrvačník, alias kinetický zásobník, vděčí za svou funkci předchozímu výrobnímu procesu s energetickým příspěvkem, od kterého jsme jako koncoví uživatelé osvobozeni a nerušeně se můžeme věnovat ukládáním a vybíráním potenciálu do doby, než vyprší doba expirace přidané počáteční energie z výroby, čili do doby roztrhání setrvačníku na kusy vlivem únavy materiálu, potažmo zpřetrháním vyčerpaných vazeb. Rozdíl mezi stolkem a setrvačníkem neexistuje. Oba specificky udržují dodaný nebo přidaný potenciál. Člověk, stolek a setrvačník pociťují únavu z udržování potenciálu, ale těm neživým byla bohudíky energie dopředně a účelově dodána v procesu výroby. Různé, takzvané nové veličiny, o které se zde svádí boj, fyzika zná. Jen je třeba zalistovat v učebnici a najít hotovou definici.
Tak tyhle hodiny se nám do kufru nevejdou - Maršál Koněv, Praha 1945, Staroměstské nám.
Zase obráceně! 
Buky, prosím tě, čím jsi???? já jsem "blbej" fotograf a už to také chápu...jak to tady do nás Poota křepelka a ostatní hustěj.. 
i když mě spousta souvislostí uniká....ale toto 
...jinak tě mám docela rád... 
tvoje kč 
