Je hezké, že oceňujete tyto příspěvky, ale to ocenění si vůbec nezasloužím a zdůrazňuji, že je to ode mně jenom taková malá "podpásovka" vůči těm, kdo si nestáhli Autopatii v příloze. Vnucuji tady jenom po troškách pouze to, co je v ní
Jak znám přirozenost lidskou, tak tímhle způsobem, tedy po lžičkách, budou ochotni strávit i to, co by je v celku "zabilo"
Čehovský píše:Nemoc je neuspořádanost, vznikající v nižších hladinách nadřazené kreativní sféry. Opačná cesta je možná, ale vždy jen na základě soustředěného úsilí a překonání tendencí působících směrem dolů. Jak člověk stárne, jeho centrální frekvence klesá, což je posíleno intenzitou, s jakou vstupuje do nižšího hruběhmotného prostředí, oblastí nízkých myšlenkových frekvencí, strachu, nenávistí, závisti, odporu atp.
Vliv původní vnitřní kreativní frekvence na tyto ji obalující přidružené nižší frekvence slábne, nakonec mohou navzájem téměř ztratit kontakt - a to znamená sílící disharmonii, neuspořádanost (např. rakovinu), zánik a smrt těchto nižších odvozených frekvencí, jejichž energie musí být stále napájena z vyšších. Zanikající nižší odvozené fyzické frekvence již příliš poklesly, příliš se vzdálily od centrální, nemohou podle ní dál rezonovat a tím ztratily vibrační energetický zdroj. Proto končí, umírají. Ale právě nižší, smysly vnímatelné frekvence jsou obvykle obecně vnímány jako člověk či jako individualita. Jedná se však jen o „vnějšího" nebo „přírodního" člověka, jak říká Swedenborg. Vyšší a vnitřnější centrální frekvence člověka dále existují, k nim se znovu upne pozornost - vědomí v okamžiku smrti, kdy umírají hrubě hmotné frekvence - orgány. Tyto centrální vysoké frekvence po čase opět vytvoří v interakci s frekvencemi prostředí nové tělo. Za prostředí lze považovat i rodiče, respektive jejich pohlavní buňky. Pokud je centrální frekvence opravdu velmi vysoká (její kmitočet nebyl snížen v průběhu života nebo byl i zvýšen stykem s vysokofrekvenčními stimuly lásky, moudrosti nebo přesným vysoko potencovanýrn lékem), nové tělo je vytvořeno na vyšší frekvenci, např. ve vyšším (nebeském) světě, kde panuje nižší míra utrpení, menší iluze individuality, více lásky a spojení s ostatními, více klidu a tolerance. Pokud však byla centrální frekvence člověka silně ovlivněna a tedy výrazně snížena nízkými frekvencemi nenávisti, touhy po ublížení jiným a podobně, může nové tělo vzniknout ve světě nižším, plném nízkých vibrací, produkujících vyšší míru utrpení a nejistoty, než tomu bylo v jeho předchozím zrození.
A tak se nám může jevit celý svět interakcí, vnímaných jako etické, religiózní, objektivní nebo subjektivní také jen jako neosobní svět vibrací. Buddha kdysi odhalil, že jsou to v samém základě neosobní vibrace mysli. Také hmota, substance, je produktem propojení smyslové sféry s myslí, je součástí sféry mysli, která zahrnuje vše a je příčinou všeho. Starý princip, známý všem idealistickým filosofickým systémům - prvotnost mysli před hmotou. Hmota je vibrací a je také produktem mysli. Oddělením od světa vibrací a tedy i mysli ustává svět a tím také utrpení, je to pro nás nepředstavitelný stav nirvány, stav ani existence, ani neexistence, stav poznání všeho. V buddhistické filosofii stav absolutního zdraví.
Kauzální vazby mezi jevy, osobami, událostmi atp. nejsou horizontální, jak to vidí současná věda a prostý přírodní rozum upínající se jen k nízkým frekvencím hmoty, ale vertikální, hierarchické, jevy i osoby se navzájem stýkají ve vyšší, duchovní, vyšší vibrační, jemnohmotné sféře. Jestliže Hahnemann říká, že příčina zdraví a nemoci je ve vyšší, duchovní sféře, myslí tím právě toto. Nákaza se nešíří bacilem (virem atp.), ale disonancí a disharmonií ve vyšší sféře. Bacil je tvor, spokojeně parazitující na produktech chorobné disonance (toxinech, výpotcích atp.) a na disonancí oslabených tkáních. Vysoko zředěný a s nehmotnou kreativní frekvencí rezonující lék nastolí opět řád a harmonii a „choroboplodné" mikroorganismy odcházejí, protože již nenacházejí vhodnou půdu pro svou existenci. Jakákoliv chronická nemoc, počínaje sennou rýmou a konče těžkým srdečním onemocněním nebo šílenstvím, znamená, že organismus je v různé míře odtržen od působení vysokofrekvenčního jemnohmotného (v terminologii materialistů nehmotného) organizačního vibračního vzoru, vnitřního Člověka (Swedenborg, Kent), vyživujícího či vlastně trvale vteřinu po vteřině vytvářejícího individuální hmotné tělo.
Zdravím - poota