Viktor Schauberger

[martin11]

napsal...Ano, voda se skutečně přizpůsobí, čemukoliv a kdykoliv. Akorát že něčemu, a toho je naprostá většina, se přizpůsobuje velice neochotně a stává se nějak ničivou, například kavitací,...

...pokud se nám pomocí kavitace ...a Schauberger s tím také laboroval....podaří COP více nežli 1...pak bych to jako ničivé nepovažoval....a že se vodě "asi" v čerpadle nelíbí , se nedivím..../ když bych považoval vodu za živý organismus/ a jako kladné bych spíše považoval, že to voda umí / kavitaci/. Voda "asi" umí ještě více věcí, které jsme zatím neodhalili....hezký den m11

[huhu]

martin11e , podívej se na to bez růžových brýlí.
kavitace skutečně ohlodává mteriál. samože se to na jednu stranu dá vysvětlit tou neskonalou silou která je v tom jevu skryta , možná tam opravdu dochází k fůzi , co já vím.
ALE
jedna a to krásná věc je odebrat energie víc než jsi vložil a druhá věc jsou skutečné provozní náklady . To znamená údržby , výměny ložisek ( rázy ) , výměny bubnu , který už změnil tvar a ztratil účinnost.....

Ono je hezké , když si koupíš hybrid, že máš spotřebu 3,9 litru. Jenže auto stálo milion , accu se musí měnit a ty zjistíš , že kdybys jezdil taxánem , tak tě to přijde levněji , protože s prohlídkama a údržbou máš kilometr za 20 korun + starosti . Zatímco kdybys koupil ojetý udržovaný vůz se spotřebou 5,5 l , tak tě s pořízením a údržbou vyjde kilometr na 3 koruny , najezdíš 150tis a koupíš jiné.

Schauberger skutečně vodu neznásilňoval , ale využíval její přirozené vlstnosti. Asi jako Morihei Ueshiba využil sílu protivníka k jeho eliminaci a stvořil Aikido. Ten roh antilopy je zmíněn i ve filmu , na který jsem dal odkaz. S němčinou je to lepší , ale i bez ní vydá pohyblivý obrázek za tisíc slov. Ten film se jmenuje "kapieren und kopieren " což znamená : " porozumět a napodobit "

Zatímco kavitaci bych přirovnal spíše k bušení do železa tak mocně , až se toto rozžhaví a kovář si před užaslým publikem zapálí cígo. Kolik je tam COP ?

[martin11]

....ale jo, je mi to jasné i s argumenty...zatím to nemám sestavené...narozdíl od firmy , která je trochu dále a již to prodává ...přirovnání k autu -hybridu nebo kovajícímu kováři je sice na místě.....ale jedna věc je teorie / ověřené fyzikální zákony..např ten o zachování energie/ a druhá je praxe, kterou už někdo /trochu/ ověřil....jsem zvědav , co se stane těm , co si Top-topení koupili...a jak budou mluvit po zimě . osobně pokusem, sestavením "nějakého" mého nápadu ověřím na vlastní kůži, jestli na té kavitaci něco je nebo není jak se cokoli opotřebovává nic s tím neztratím a trocha vložených prostředků do pokusu mě také nezabije živit se s tím nechci, prodávt to také ne....tedy prodávat jo, pokud to bude mít COP 2 a více....tak...hezký den s přemýšlením o kavitaci zdraví m11

[Slavek Krepelka]

Pokud bych si porovnal Schaubergerovy turbíny a kavitační, pokud vůbec jde o kavitační, topení, nutně bych dospěl k závěru, že rozdíl je snad přirovnatelný k rozdílu mezi opékáním si kusu kance na ohni založeném bleskem a cestováním raketoplánem. Samozřejmě nemám nejménší výhrady proti skromným začátkům, nicméně se musím ptát, zda-li je taková skromnost na místě po všem, co nám lidi jako Schauberger odkázali.

S laskavým pozdravem, Slávek.

Huhu 1+ (i za tu ekonomii provozu auta).

[poota]

.. kavitace skutečně ohlodává mteriál. ..

To je zatím to jediné, co se tu omílá pořád dokolečka.
Pokud mě moje náhražka paměti neklame, tak Schaeffer se nezabýval kavitací, ale vodním rázem, kterému se také říkalo "vodní kladivo". To pracuje spíš na principu servačnosti pohybující se vody. Na to, že by se tahle energie dala nějak využít ho přivedla skutečnost, že vodní čerpadla (někdy a některá!) pohybovala elektromotorem ještě hodnou chvíli po tom, kdy byl motor vypnut. Osobně se domnívám, že kavitace je něco zcela jiného a její energie souvisí spíš s jevy jako je sonoluminiscence. Na podobném principu generuje nějaká mořská potvora, snad langusta nebo něco podobného, zvuk o síle, která je nad jeho energetickými možnostmi. Za přesnost posledního neručím, ale třeba to někdo doplní?!
Ale zpátky - řekl bych, že je chybou soustřeďovat se na kavitaci. Jestliže chceme pohybovou energii měnit na tepelnou s co největší účinností, pak ji musíme co nejdokonaleji zmařit, to jest převést v teplo. Je to přesný opak toho, oč usiluje celá mechanika - co nejméně energie promrhat. Účinnosti lepší než 1 se můžeme dobrat zhruba dvěma způsoby.
Pokud to bude jenom o nějaké desetiny, pak se nám zřejmě podařilo přeměnit pohyb na teplo s větší účinností, než kdysi komusi, kdo vytvořil základní vzorec pro tento převod.
K tomu, aby to byl nějaký násobek, a tedy "jiná liga", je nejspíš nutné nějakým způsobem energii do systému přičerpávat "odnikud", což by se mohlo (snad) dařit nejsnáze cyklickou změnou charakteru proudění vody.
Schaeffer vyráběl a odebíral páru, to znamená, že se do systému musí dodávat voda a jedná se tedy o systém otevřený a nebo s vnějším okruhem. Pochopitelně je možné teplo odebírat ze systému i jinak, pak může být zcela uzavřený.
Ještě mě napadá, že trochu podobně pracuje Stirlingův motor, pokud je mechanicky poháněn, i když u něj se jedná pouze o "vytváření" teplotního rozdílu.

Zdravím - poota

[huhu]

.. kavitace skutečně ohlodává mteriál. ..

To je zatím to jediné, co se tu omílá pořád dokolečka.

bo to je jediné , co umíme zdokumentovat.

Pokud mě moje náhražka paměti neklame, tak Schaeffer se nezabýval kavitací, ale vodním rázem, kterému se také říkalo "vodní kladivo". To pracuje spíš na principu servačnosti pohybující se vody.

To už tu zmiňoval Jim68 se svým králíkem , ale na mě je to zatím příliš vysoká škola , přesto že jsem četl http://media0.iplace.cz/files/media0:4d ... xpanze.pdf kde je prý všechno

Jestliže chceme pohybovou energii měnit na tepelnou s co největší účinností, pak ji musíme co nejdokonaleji zmařit, to jest převést v teplo. Je to přesný opak toho, oč usiluje celá mechanika - co nejméně energie promrhat. Účinnosti lepší než 1 se můžeme dobrat zhruba dvěma způsoby.
Pokud to bude jenom o nějaké desetiny, pak se nám zřejmě podařilo přeměnit pohyb na teplo s větší účinností, než kdysi komusi, kdo vytvořil základní vzorec pro tento převod.
K tomu, aby to byl nějaký násobek, a tedy "jiná liga", je nejspíš nutné nějakým způsobem energii do systému přičerpávat "odnikud", což by se mohlo (snad) dařit nejsnáze cyklickou změnou charakteru proudění vody.

To je přesně ono . Vycházejme z toho , že přírodní děje máme popsané správně . Pak opravdu nezbývá , než připustit , že do děje vchází nějaký nám známý proces ( třeba ta fůze ) , nebo že se tam odehrává něco , co popsat ještě nedokážeme. Což taky nevidím jako problém , protože od té doby co klaunům v Cernu uletěly neutrina naše jablka padají furt tak , jak to popsal Newton.
Abychom si rozuměli. neshazuju kavitaci - ani nemůžu , když o ní vím tak málo, jen upozorňuju na průvodní jevy, které nejsou zanedbatelné a badatel v této oblasti by je měl zahrnout do celkového návrhu.
Ona ropná plošina taky stojí tolik, že by se za to dala postavit základna na měsíci. Jenže plošina se zaplatí

[poota]

Mimo téma (offtopic)

.. Ona ropná plošina taky stojí tolik, že by se za to dala postavit základna na měsíci. Jenže plošina se zaplatí

Formuluj přesně - plošina se nezaplatí, ale vyplatí - zaplatíme ji my

Zdravím - poota

[Palo]

Mimo téma (offtopic)

Neznalosť nikoho z nás neospravedlňuje - ak sa má zo lži stať pravda, treba ju stále mleť dokola... . Hunter

A přitom neznalost je jediné, na čem se vydělává... Jaký to dokonalý svět...

[poota]

Přetaženo z vlákna Malá vodní elektrárna http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... 83#p100883

b) dala by se použít jakási kombinace mezi Kaplanovou a Francisovou turbínou, tedy turbína, která by ve středu dělila výtok co nejpravidelněji a hnala vodu zakroucenými drážkami přecházejícími do zakroucených lopatek ..

no vidíš, v tomhle ses úplně shodnul s Viktorem, který to kreslil jako táhlý kónus, který má na sobě dvouchodou šroubovici zakončenou dvěma výrazně trčícími lopatkami. Voda nabíhá na hrot kónusu a za ním proudí volně dál. Zatím mě trochu mýlí, že Viktor nakreslil směr šroubovice turbíny stejný jako směr šroubovice v naváděcím potrubí, přičemž mně by zdálo logičtější, aby byly opačné. Nu což, nemusím chápat všechno

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Zatím mě trochu mýlí, že Viktor nakreslil směr šroubovice turbíny stejný jako směr šroubovice v naváděcím potrubí, přičemž mně by zdálo logičtější, aby byly opačné. Nu což, nemusím chápat všechno
Zdravím - poota

Nazdar Petře, chápu, že to nechápeš. Tohle jsem nevěděl, nebo přehlédl, a zatím mi to hlava taky nebere. Jako dítě našich nauk to vidím se stejným směrem točivosti jako pitomost, ale to jen proto, že tu stejnou točivost můj mozek díky mé školou vypěstované falešné intuici napoprve radikálně odmítá protože jsme naučení a vidíme to deno denně, že vše nějak funguje, když se to "boxuje". Ale Schauberger je Schauberger a jsem si naprosto jistý, že i v tomto případě, jako ve vetšině toho o čem tak tajemně hovoří, věděl co maluje. Snad zatím jen to, že stejná točivost zabrání kompletnímu rozbití celistvosti mikroturbulencí vodě udělené ve výtoku. Makromechanika se proti takovému řešení v mé hlavě zatím staví, ale pokud si jasně vzpomínám, mluví Schauberger o pstruzích stojících nehybně v chladné proudnici potoka a duších zemřelých táhnoucích vodními toky k pramenům atp. aby se nakonec dovtípil díky cákanci do oka, dívaje se za deště do vodního víru, že existuje přirozená protisíla, jakýsi éterícký protivír, který je nedílnou součástí vodního materiálního víru. Možná tedy že tudy, ale přeci jenom si nechám tu turbínu s krutností podle Schaubergera kolovat hlavou, protože to třeba není blbost ani makromechanicky, i když se mi to tak zatím jeví.

Ahoj, Slávek.

[poota]

Ono to možná souvisí s rozdílem mezi tlakem a vztlakem - vztlak je prý mnohem "silnější" než tlak. On se Viktor v souvislosti s touhle turbínou zmiňoval o tom, že je "ssací" a pracuje obráceně, než všechny dosavadní, které používají principy vodě "nepřátelské", které vodu rozbíjejí, ničí a umrtvují, takže jsou příčinou devastace následného vodního toku, který nemá své "přirozené" vlastnosti. Je docela snadno možné, že je jistý, i když třeba na první pohled nepříliš patrný rozdíl ve stoupání šroubovice rotoru a šroubovice vodního toku.
S rozdíly ve vydatnosti toku se Viktor vypořádal obdivuhodně snadno - v jeho nákresech je zhruba třetina koryta toku nechána volná a od ní je stavěn v proudu deflektor, který tok plynule zužuje až ke kónické naváděcí trubce se šroubovicí. Tou protéká stále stejné množství vody, tedy tolik, kolik průřez dovolí. Přebytek vody obtéká tou volnou třetinou koryta, tedy při vyšším průtoku více. Přes ústí deflektoru jsou česle pro zachycení hrubých nečistot, ryby a jemné nečistoty procházejí přes turbínu bez jejího i vlastního poškozování právě díky "fyziologickému" průtoku.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Přes ústí deflektoru jsou česle pro zachycení hrubých nečistot, ryby a jemné nečistoty procházejí přes turbínu bez jejího i vlastního poškozování právě díky "fyziologickému" průtoku. Zdravím - poota

Dík, nemám pocit, že zrovna tohle se v mých knihách vyskytuje, ale taky si to nepamatuji všechno. Je toho hodně. Taky zaboha nemůžu najít ten papír, kde to probírala universita a potvrdila alespoň maticky bez nestandartních, či standartních kejklů, jenom Newton. Ještě zkusím KeelyNet, jestli to tam náhodou ještě není. Měli to tam kdysi.

S tím, že malý věci včetně ryb to bere bez úhony mne vůbec nepřekvapuje. Dobrý a zkušený kanoista přesně tohodle jevu dovede využít na divoké řece. Balvany nebalvany, pokud se člověk dokáže držet proudnice a jenom keňu mírně navádět (a udržet balanc ), není nic problém a na lodi ani škrt. Průšvih je, když to jedeš s novým háčkem, který "ví lépe" Je to ale umění a cit si vybrat a takzvaně číst řeku. S vědou by na keně asi hned tak někdo neuspěl. To je právě ta mikrotubulence daná i makroturbulencí a Schaubergrovy meandry a nedocenitelné zkušenosti. Rozhodně jsem si to zapsal za uši.

Má to po proudu levotočivě, nebo pravotočivě, nebo se náhodou zmiňuje, že to je putna? Vertikálně v tom totiž rozdíl je. To vím z pivovarů z "whirlpool" (vírová nádoba) ve které se separuje vyvařený ječmen skoro se vším "blátem" od vyvářky. Něco jako když zamícháš čaj s lupínkama dokolečka a on se Ti posbírá uprostřed dna hrnku. Na severní polokouli ten whirlpool fachá podstatně líp shora proti hodinám, než obráceně. Věda připisuje přirozenou točivost vírů Coriolis(ově) síle, ale už nám nevysvětluje, kde se ta Coriolisova bere. Totéž jako proč se vrtící káča dokáže udržet na jedné noze a co je vlastně příčinou setrvačnosti. Prostě to tak je. Že už jem se tak zmínil, napadla mne otázka: "Jak je to vlastně s geomagnetickým polem? To také podléhá setrvačností a Coriolisově síle? A co pole magnetu rotujícího kolem své polární osy třeba naležato, viz homopolární udělátka od pana Faradaye?" Za je co řešit

Ahoj, Slávek.

[poota]

Nevím, jestli si vzpomínám přesně, ale mám pocit, že to kreslil pravotočivě - jako závit na šroubu.
K té setrvačnosti - myslím, že gravitace je závislá nějakým způsobem na hmotnosti tělesa. Ta je klidová (=normální gravitace) a nebo pohybová, na kterou může být vázána trochu jiná gravitace, která se bude zřejmě měnit s akcelerací nebo decelerací.
Rotující magnet - moje představa je ta, že existuje jenom jediné magnetické pole, které je vlastností prostoru a běžně nemá důvod se nějak navenek projevovat. Ovšem každý "magnet" v něm vytváří určitou překážku, která způsobuje to, že ji musí to pole nějak "objíždět", což se navenek projeví jako to, co známe pod pojmem magnetické pole dotyčného "magnetu". Aby bylo něco "magnetem", tak to musí být "magneticky polarizované", což způsobuje to, že to "objíždějící" vnější pole je také polarizované. Tím se pohyb pólů "magnetu" přenáší i do pohybu toho vnějšího pole. Přitom pohyb toho vnějšího pole může být klidně jenom zdánlivý a může docházet jenom k natáčení jinak se nepohybujících elementárních magnetíků toho vnějšího pole.
"Magnetem" může být Zeměkoule, hmotný "magnet" a nebo nehmotná překážka v elektrické cívce se vzduchovým nebo i vakuovým jádrem.
Nevylučuji, že jsou moje představy naprosto zcestné a rozhodně je nemíním hájit až "do statků a hrdla" - poota

[poota]

Při procházení materiálu o studánkách jsem narazil na jistou zajímavost, která souvisí s níže uvedeným citátem ze Schaubergera.

Existují prameny, které mají tak vysoký obsah kyseliny uhličité (tento výraz je ostatně nesprávný), že drobní živočichové, kteří se při utišování žízně nadechnou výparů, držících se nízko nad zemí, téměř okamžitě padnou mrtvi k zemi (psí pramen v Neapoli).
Pokud tuto vodu necháme odstát v kovové nádobě na vzduchu, ohřeje se tato voda nepoměrně rychle a na povrchu bude mírně šumět. Tento jev ostatně mnohdy zaznamenáváme i při vrtání studní. Kde se tento jev projeví, hladina navrtané vody záhy poklesne a studna brzy vyschne.
Když do podobné vody nalijeme ohřátou dešťovou vodu, přidáme do ní několik kapek oleje a pevně uzavřeme víkem, obsah nádoby bude v brzkém čase explodovat.
Negativní atmosféra, psychika, obsažená ve vysoce hodnotné pramenité vodě, oxiduje, což znamená, že reaguje se silně okysličenou vodou s teplým a tím převážně pozitivně naladěným vzduchem a rozbije nádobu, pokud této reakci stojí v cestě překážka a pokud je přítomna jednoduchá – málo organizovaná – uhlíkatá látka, jakou například představuje olej.
Pokud vypije takovouto vodu rozehřátý organismus, dojde k podobnému pochodu. Postižený člověk pocítí píchnutí v plicích a do několika dní je z něj mrtvola.

Lochova studánka

To "zmizení" vousu na bradě dodala zřejmě lidová tvořivost

Zdravím - poota