Testatika - diskuze

[Merlin]

Jak se tak dlouhá cívka může vejít do tak krátkého pouzdra??

Bohužel, zase jeden podfuk.

[omikron]

Jak se tak dlouhá cívka může vejít do tak krátkého pouzdra??

Bohužel, zase jeden podfuk.

Myslel jsem si to. Tastery nemaji dírkovaný plech a nejsou složeny z dvou kovů a izolantu mezi nimi.

Mimochodem, je v originále nějaká součást rotačního generátoru magnetická?

[Merlin]

Jak se tak dlouhá cívka může vejít do tak krátkého pouzdra??

Bohužel, zase jeden podfuk.

Myslel jsem si to. Tastery nemaji dírkovaný plech a nejsou složeny z dvou kovů a izolantu mezi nimi.

Mimochodem, je v originále nějaká součást rotačního generátoru magnetická?

Ne. Jen lamely jsou z kovu, který je "dočasně magnetizovatelný".

[martinq]

Tesla se vyjádřil k Einsteinově teorii relativy vyjádřenou E=m*c2 že není pravdivá, Einstein tvrdil (a 99% lidiček tomu stále věří), že energie je ve hmotě, Tesla objevil, že energie je MEZI ATOMY, nikoliv V ATOMECH.

[colombus]

je titan docasne magnetizovatelny ?

[Merlin]

je titan docasne magnetizovatelny ?

Ti v žádném případě! Použitá slitina se jmenuje INVAR.

[Waldes]

Jak se tak dlouhá cívka může vejít do tak krátkého pouzdra??

Aj ked si aj ja myslim, že cele je to podfuk, tak rozhodne ta cievka nieje dokazom, aj z privodnej spiralky je jasne, že to je iná cievka teda ina verzia pristroja, pravda tie konzervy obalene alobalom a alobal okolo tych cievok, ktory by tvoril zavit na kratko hovori same za seba...
Waldes.

[1220]

je titan docasne magnetizovatelny ?

Ti v žádném případě! Použitá slitina se jmenuje INVAR.

Našel jsem, kde ho získat levně stopu: Článek se jmenoval: Motor, písty a ojnice :

Tepelné zatížení pístu silně ovlivňuje velikost jeho celkového roztažení. Píst by měl mít co nejmenší vůli ve válci, avšak velká tepelná roztažnost hliníkových slitin nepříznivě ovlivňuje dodržení optimálních rozměrů pístu. Proto není tvar pístu za studena přesně válcový, ale oválný a kuželový, po zahřátí na provozní teplotu se vše vyrovná a píst má optimální válcový tvar. Teplota pístu se mění v provozu až o 120° C a i vůle pístu se v tomto poměru mění. Aby se roztahování pístu omezilo, je nutné provést určitá technická opatření. Původní prořezávání drážek v plášti pístu, které zvyšovalo pružnost pláště a řídilo tok tepla pláštěm dnes ustoupilo zalévání vyrovnávacích vložek z invaru. Invar je slitina kovů s nepatrnou tepelnou roztažností a protože má větší pevnost než hliníkové slitiny, znemožňuje roztahování materiálu pístu v širokém rozsahu teplot. Zvýší se sice vnitřní pnutí v pístu, ale ne natolik, aby vedlo k jeho poruchám. Nevýhodou je zvýšení hmotnosti pístu proti celohliníkové konstrukci, invar má vyšší měrnou hmotnost. Přesto všechno výhody nepatrné tepelné roztažnosti natolik převládají, že se už dnes nekompenzované písty prakticky nepoužívají.
Jako dilatační vložka se nemusí použít jen invar, ale i jiné slitiny, nejčastěji Fe – Ni – Co. Poměrem prvků ve slitině se mění vlastnosti při různých teplotách a tak se dají pro to které provedení motoru vytvořit optimálně fungující písty. Z těchto slitin se také vyrábějí můstky pro uložení pístních kroužků, z nich se velmi osvědčilo použití nirezistu.

Složení invaru je FeNi36. Velmi podobné složení mají trubky na

K.

[omikron]

zajímalo by mne, kde ten invar brali, podle mne je ještě hůře dostupný než nerez na JC.

Já jsem také na něco přišel. Na video google jsem našel původní videa kde profesor Baumann prezentuje Testatiku. Nejdřív jsem změřil jak rychle se kotouče otáčejí. Pak jsem spočítal, jak rychle se lamely v mezeře mezi disky vzájemně míjejí.
Dělal jsem to několikrát na různých videích. Vždy mi vyšlo mezi 7 a 8Hz. To by znamenalo, že Testatika bere energii z rezonance ionosféry -viz jiné vlákno zde.

Zajímalo by mne, proč Methernité nechtějí uvolnit tajemství Testatiky. Míní tím možným zneužitím použití pro armádě nebo mají obavy, že větší nasazení Testatik by rozházelo elektrostatické pole Země?

[Merlin]

http://en.wikipedia.org/wiki/Invar

[Iv]

zajímalo by mne, kde ten invar brali, podle mne je ještě hůře dostupný než nerez na JC.

Já jsem také na něco přišel. Na video google jsem našel původní videa kde profesor Baumann prezentuje Testatiku. Nejdřív jsem změřil jak rychle se kotouče otáčejí. Pak jsem spočítal, jak rychle se lamely v mezeře mezi disky vzájemně míjejí.
Dělal jsem to několikrát na různých videích. Vždy mi vyšlo mezi 7 a 8Hz. To by znamenalo, že Testatika bere energii z rezonance ionosféry -viz jiné vlákno zde.

Zajímalo by mne, proč Methernité nechtějí uvolnit tajemství Testatiky. Míní tím možným zneužitím použití pro armádě nebo mají obavy, že větší nasazení Testatik by rozházelo elektrostatické pole Země?

Je to Schumannovo rezonanční pole s kmitočtem 7,8Hz,jež se rozprostírá od země po ionosféru.

[Merlin]

Z invaru je maska obrazovek, je to ta vnitřní síťka těsně za předním sklem. při "rozebírání" pozor, jakmile vám dovnitř spadne kus skla, je po ní...

[Merlin]

"Zajímalo by mne, proč Methernité nechtějí uvolnit tajemství Testatiky. Míní tím možným zneužitím použití pro armádě nebo mají obavy, že větší nasazení Testatik by rozházelo elektrostatické pole Země?"

Baumann zjistil, že proces odebírá náboj z okolního ovzduší, a to v nečekaně velkém prostoru. Kdyby bylo v provozu několik set tisíc takových stojů, mohlo by to mít vážný dopad na klima. Ještě horší dopad by měl "gigantizmus", protože nelze očekávat, že by se dodavatelé centralizované energie vzdali bez boje...

Kdysi dávno jistý Prokop Diviš postavil "hromosvod" na ochranu před blesky. Fungovalo to, ale místní sedláci si brzy povšimli výrazného úbytku dešťových srážek. A nebyla to hloupá pověrčivost - dnes už víme, že náboj v ovzduší hraje významnou roli při tvorbě dešťových kapek! Divišův aparát velmi účinně stahoval do země atmosférickou elektřinu... stejně jako ji stahuje Testatika. Thats all.

[jarop]

S tým sťahovaním statickej elektriny do zeme nesúhlasím.
Ioniosféra veľmi dobre vysáva záporné iony a elektrony do výšky.
Prakticky za krátky čas by dokázala ionizovať kladne celý povrch ale proti tomu pôsobia búrky, ktoré zasa vracajú zápornú elektrinu naspať.
V každom okamihu ich je na Zemi okolo 2000.

[Merlin]

S tým sťahovaním statickej elektriny do zeme nesúhlasím.
Ioniosféra veľmi dobre vysáva záporné iony a elektrony do výšky.
Prakticky za krátky čas by dokázala ionizovať kladne celý povrch ale proti tomu pôsobia búrky, ktoré zasa vracajú zápornú elektrinu naspať.
V každom okamihu ich je na Zemi okolo 2000.

Drž sa pri zemi, procesy, o ktorych tu hovorim, prebiehaju v celkom inom prostrediu. V podstate popieras vyznam bleskosvodov, ktore pracuju presne na tomto principu.