Jak již zmíněno, HCl zabraňuje oxidaci výživných látek a enzymů.
Udělal jsem zajímavý pokus, který sice dopadá jinak, než jsem si představoval, nicméně ne špatně.
Hodil jsem do sklenice od marmelády (cca 4dcl obsah) kus mrkve jak palec a nahnilou jahodu, což jsem zakápl 20 kapkama 10% hcl a nechal (zatím 14 dní) v pokojové teplotě, co to vyvede. Doufal jsem, že to zůstane zakonzervované
ale ouha! K tomu nedošlo
Nicméně k čemu došlo je to, že ani mrkev ani jahoda nečerná a oboje kvasí. Dnes k tomu čuchnu a kupodivu to vůbec nesmrdí zkaženě, jenom zkvašeně, snad jak by mohl vonět jahodový burčák. Jahoda plavala hned ze začátku, ale mrkev se zvedla ode dna snad po týdnu, což nasvědčuje, že kvasí i uvnitř. Mrkev vypadá ještě stále na pohled čerstvě, zatímco jahoda bělá. Použil jsem naschvál jahodu nahnilou, anžto jsem předpokládal, že pokud něco, tak bude pokračovat v hnití. To se evidentně nekoná a to jsem nechal nad hladinou cca 3cm vzduchu, což normálně také není u konzervování dobrá politika. Ale opět jsem chtěl vědět, jak se to chová za co nejméně ideálních podmínek.
Dokonce si troufám domýšlet, že vyšší obsah HCl než ten, který jsem použil, by ovoce a zeleninu sice natrávil, ale zároveň i zasterilizoval a tím kompletně zakonzervoval. To bude další pokousek, tentokrát ne odhadnutý, ale spočítaný.
Tímto si dovolím prohlásit, že HCl bude mít použití při kvasném konzervování kde čeho a uchovávání (stabilizování) většiny džusových látek ve formě nezničené a tělu snad nejideálněji přístupné ke strávení. Docela by se mi líbilo, kdyby s tím zaexperimetovali i další lidi. Neustále se přesvědčuji, jak je matička příroda fikaná, že nám vyrábí tu HCl v útrobách.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.