zdravím vás všechny ...
... s jeho souhlasem dávám v plén příběh kamaráda, bezvadnýho kluka, u něhož jsem se čistě náhodou vyskytl v době letošních velikonočních svátků, kdy z něj během pokecu mimoděk vypadlo, že již dlouhá léta (cca 10 roků) trpí maniodepresivními stavy, se kterými si neví rady ... nezabraly totiž žádné z vyzkoušených bylinek a ani medikamenty, co do něj cpali doktoři (pokoušeli se o to 2 roky, pak jejich intenzivní nikam nevedoucí péči vzdal) ... chvíli jsem z něj ještě tahal příznaky + příčiny, a pak mu povídám:
"Poslouchej, ty vole, zkus do sebe cpát lehce zvýšený množství hořčíku a zapíjej ho kotvičníkem ... a do měsíce seš z toho venku", čemuž se v ten moment hluboce vysmál (což však přičítám hodně pokročilé hodině i přemíře ochutnaných "domácích dobrrrot"
) ...... ale jelikož je to kluk vnímavej, tudíž poté, co jsem mu v následném týdnu poslal do mailu nějaké to info (vč. odkazů i na některé příspěvky ze zdejšího vlákna), tak se zamyslel a začal ihned jednat, kdy si z netu rovnou objednal přes 100 ks (lehce předražených) sazenic
+ tinkturu (se kterou to zpočátku však velmi nehezky přeháněl
, za což jsem mu pak samozřejmě nehezky vynadal
) ...... časem mi k tomu počátečnímu odmítnutí dodatečně napsal:
"Jo, pravda, kotvičník jsem nejdříve shodil ze stolu, dělám to tak se vším, k čemu nemám dostatek informací na vyhodnocení. Nehledě na to, že při 1 promile o půlnoci se s jakýmkoliv uvažováním nemá rádo :-D. A protože jenom idiot by bez nedostatku informací všechno shazoval ze stolu a stejně tak i jásal, tak jsem si nastudoval ty informace, cos mi poslal. Nejdůležitějším argumentem pro mne byly ty příběhy ze života, viz. ty vztahy a ta ženská, co pak byla schopna nastoupit do práce. Díky moc!" ...
... tož tady máte kus podstatné komunikace z doby po zhruba dvou a půl týdnech od začátku užívání "tribulky" ...
... v příloze pak najdete i "screen print" (otisk obrazovky) přímo z mailu, jakožto důkaz, že jsem si to celé nevycucal z prstu ...
...
citace: ...
"Ahoj,
sazenice jsem nejdříve objednal z XXXXXXX ale asi jenom 17ks a už jim došly, tak jsem to vzal od XXXXXXX. Plus samozřejmě i jiné bylinky.
Ano, je to balík, ale dejme tomu, že pokud to má pomoci, tak žádná cena není nízká, vždyť to stálo zhruba polovinu ceny léků, co jsem měl od psychiatra na měsíc a stejně mi nepomohly. Zahrada je prakticky moje největší radost, tak proč si jí neudělat, jak říká čínské přísloví "když chceš být šťastný jeden den - ožer se, když chceš být šťastný týden - ožeň se, a když chceš být šťastný celý život - staň se zahradníkem"
Plantáž už mám nachystanou, zatím cca 6x1,5m záhon, je to vylehčená půda, na slunném místě, písek jsem tam již kdysi přidával, tak to snad vyjde. Krom toho že přes rok rozsypu na záhony několik metráků dřevěného popela.
Vždycky jsem byl spíše melancholik, to by ani tak nevadilo, že melancholie je trvalá, hlubší a po životních karambolech to přepíná do hlubší fáze deprese. Psychiatr to nazval dysthymií, čímž se docela dobře trefil, akorát když se podíváš na křivku dysthymie, tak klasická má trvale podnormální stav s hlubokým depresivním propadem, tak na rok až dva a pak se to zase vrací do podnormálu. U mne to ještě přepíná sem tam do normálu až manické fáze. Viz. Poruchy osobnosti - Ján Praško a kolektiv. Vůbec těch knih jsem sestudoval dost ve snaze si pomoci, když do mne dva roky rvali prášky a ono furt nic. Prášků bylo dost, různé druhy a ještě dnes vidím tu hrůzu v očích doktora, když po asi první 3 týdenní medikaci se mne ptal, co se zlepšilo, řekl jsem mu, že nic, ale že přibylo ranní probouzení, asi tak ve 3h ráno, shodil jsem asi 10kg atd. (v práci si tehdy mysleli, že mám rakovinu :-)), což je jasné zhoršení.
To jsem zkoušel i jiné věci, tryptofan trvale, 20 tablet lisované třezalky denně, atd. Paradoxně nejvíce, co nejblíže k normálu mne dostával diazepam, kdy jsem prostě utlumenej a tolik jsem netrpěl. Taky jsem strašně, ale úplně děsivě chlastal, prostě jsem z práce šel na procházku i několik km, pak jsem zasedl do baru, otevřel knížku a valil do sebe vizoury a piva, k tomu kvanta cigaret. Uvažoval jsem i o radikálnějších metodách jako jsou elektrošoky, prý s tím dělají "neléčitelné případy", na to jsem byl ale velký srab, prohlásit se za totál magora, a tak jsem koupil CES nebo-li kraniální stimulátor a pral si pulsy do palice, no nic moc.
Nakonec jsem zkusil aurum metalicum, samozřejmě homeopat se šprajcoval, že mne musí vidět, někam však cestovat, tak toho jsem nebyl tenkrát schopnej, tak jsem mu postupně písemně odpověděl na jeho otázky a poslal jsem mu asi 4 stránkový elabotrát. "Trefil jste se naprosto přesně", mi pak napsal a to aurum metalicum mi poslal. Jo naběhlo to a byl jsem v pohodě, s tím, že pak nastalo přepínání do manické fáze. Nic strašnýho, prostě mi bylo dobře a tak se mi chtělo žít a dělat to co, jsem nemohl, ostatně jako každej člověk, co se uzdraví.
Když odbočím, tak mám takové malé podezření, že si mi v mozku prostě něco nevytváří, přikládám to úrazu kdy jsem spadl na hlavu zezadu, za několik týdnů se mi zhoršil zrak z nuly na 1,5 dioptrie a začal jsem koktat. I dnes, když slyším hluk v pozadí, tak se mi hůře mluví, nejvíce mne to sralo, když jsem byl mladej a měl jsem na zábavě či diskotéce hučet do baby, aby mi dala, a nezmohl jsem se na slovo :-)
Příčiny vzniku depresivních fází jsou většinou stejné, nějaký ten životní karambol. V tomto jsem si vyloženě naběhl, dřel jsem jako pako ve fabrice a ještě mne hecovali, že když šéfa může dělat borec se základním vzděláním, tak mám rozhodně navíc. Makal jsem asi sedm let, 300h měsíčně, do práce i v sobotu či v neděli, osobní život na hovno, poplácání po ramenou taky, sice jsem byl na výsluní, že i vrátný salutoval, ale koncem měsíce jsem neměl ani na startky. Po tomhle maratonu jsem se rozhodl, že změním pozici a půjdu se zašít na obchodní oddělení, taky jsem chtěl mít více času na přítelkyni atd. Takže nátlak na dokončenou práci na současné pozici vzrostl, dva měsíce tortury že by zdechl i japonec, do toho se ta moje nechala přeprcat mým "kamarádem". Tím se to odstartovalo. Čím jsem si prošel, to nikomu nepřeju a plně chápu a jsou pro mne hrdinové všichni skokani pod vlak, sebetravičové a Cobainové. Ve fabrice jsem pak dal raději výpověď, protože bejvalku jsem nemohl ani vidět. Vztahy jsou nejčastější příčinou a největším zabijákem, láska zabíjí a v komplexním zhodnocení mi to nikdo nevymluví.
Trvalo to několik let, než jsem se z toho vysekal, pak to bylo pár let O.K. a potom to zase začalo jít postupně dolů, začali mne srát v novém zaměstnání, začalo mne srát všechno. Postupný propad, za poslední dobu jsem už neměl vůbec z ničeho radost a při pohledu na sluníčkové lidi jsem vůbec nechápal, jak oni můžou být šťastný. Vůbec ale vůbec jsem neměl z ničeho radost, všechno na prd, všechno zbytečný i kdybych si koupil helikoptéru, tak by to se mnou ani nehnulo, depka na mne lezla z každého rohu. Jak asi puberťák uvažuje každých 15 vteřin o sexu tak jsem uvažoval, (normální obsese o sebevraždě) jak to skončit, z toho důvodu jsem si nechal i starou škodovku, protože nemá katalyzátor a otrava CO je vcelku dobrá a pro sraby ;-) Pokud jsem už nevěděl kudy kam, tak jsem si dal trochu tramalu, aby se to dalo přežít, silnější je prý už jenom morfium, no nevím..., paradoxně mi to zvedlo aktivitu, prostě jsem se tolik netrápil, vypnul jsem část mozku.
Tak pointa na konec k tomu kotvičníku.....
Myslím si že 200 kapek denně (pozn:. kotvičníkové tinktury)
je naopak ještě málo, mám nutkání to do sebe lejt furt. A hlavně k čemu došlo, tak k pravému opaku toho, co předpokládáš, několikanásobně mi klesnul sexuální apetit!! Prostě v pohodě, jako bych vypnul nějaké centrum v mozku, co mne dráždilo. Dřív jsem se ohlédl za každou a už jsem přemýšlel, jak bych jí ho tam vrazil, pak přišly myšlenky, že nevrazím, začal jsem to rozebírat, trápit se, vzpomínat atd. výsledek - depka. Dneska kouknu a řeknu si no a co.... Možná to bude tím, že pokud člověku není dobře, tak má tendenci si masturbací uvolňovat nějaké hormony libosti a tak si trochu pomoct zlepšit stav, pokud mi je ovšem dobře, tak proč bych si ho honil, že :-) Je to jak o té kryse, co jí zavedli elektrody do centra rozkoše, ona pak mačkala vypínač, aby si udělala dobře, no a nakonec mačkala furt až zapomněla žrát a pošla.
Tím se přikláním k názoru že kotvičník normalizuje a harmonizuje. Jako by mi odpojili vadný cluster v mozku, co způsoboval kolizi celého systému.
Dále, jak jsem mlsal tramal, abych si ulevil a ta bestie krom že to je hrozná sračka, tak je i návyková, tak teď už nemám vůbec potřebu si něco dát. Nutkání dát si tramal nahradilo nutkání dát si kotvičníkovou tinkturu, fakt bez prdele. Další věc, tak nějak se mi snížila žízeň a to i večer na pivo. Normálně jsem si dával každý večer do nosu, teď ani tak nějak nemusím.
Co beru k tomu kotvičníku, tak nahodile 1-3tbl magnesii lactii denně, večer si dávám melatonin na spaní 5mg, přes den pak chlastám čaj s eleutherokokem.
Měj se a díky." .........
další jeho poznatky (+výběr citací z následných mailů):
- pití kotvy mu během měsíce snížilo vysoký tlak téměř až na normál zdravého člověka ...
- zbavilo ho vysokého tepu v klidu, původně míval až 110 t./min ... (pozn.: ... s těmito stejnými třemi prvními neduhy jsem se "před kotvou" potýkal i já, tudíž si dokáži plně představit, jak se mu i v tomto ohledu
zlepšil život)
- má více životní energie (což přikládám i kotvičníkem provedené detoxikaci organismu)
-
"Lépe se mi spí, to opravdu, možná i protože chodím spát tak v 1.30h, vstávám v 7h a přitom jsem perfetkně vyspalý"
-
"Paradoxně v gatích mám „chcíplou lišku“ a touha po erotickém povyražení u mne klesla asi tak 5-10x. Samozřejmě je to jedině dobře, protože jsem více klidný, jak eunuch v harému :-D " ... (to protože to přehání s množstvím, neb si už vaří i čaj ze "zeleného", který navíc dotuje tinkturou, ... ach jo, to je tak, když pochopil, že mu to zabírá, ale najednou to chce "strhnout" ...
... dle mě si tím však zadělává na problém, neb až si kvůli "resistenci" bude muset udělat pauzu, tak potom bude nešťastnej ... ale možná že ne, anžto znám lidi, které z jejich podobných problémů dostala jedna jediná několika měsíční kůra pití kotvy ... = stačilo je nastartovat, aby se vrátili do "normálu")
- tu a tam nějakáta malá depka sice ještě u něj občas nastane, ale už je schopen ji takříkajíc "hodit za hlavu" (/ hlavně netrvá již tak dlouho a není tak intenzivní) ... dokonce nedávno potkal "bejvalou přítelkyni" a a ani to s ním nehlo (což dříve by prý skončilo těžkou týden trvající depkou) ...
... jen škoda, že se nesvěřil už mnohem dříve (byť chápu, že o právě takovýchto věcech se mu nepovídá zrovna moc lehce), ... mohlo mu to zkrátit to jeho trápení o velkou spoustu let ...... ale i tak z toho výsledku mám příjemně hřejivý pocit v duši ...
...
...
... Anri ...
PeS: ... před chvílí mi od něj ještě dorazil další mailík (po mém telefonátu, kdy jsem si chtěl upřesnit nějaké ty maličkosti), v němž kamarád udělal jakési "celkové shrnutí" (jenž tímto s jeho souhlasem přikládám) ...
citace: ...
"Ahoj,
Pokud ten doktor, co mi předepisoval léky, co se mnou dělaly všechno možný, jen ne léčily, tak pokud se ten doktor nesekl, by se mělo jednat o dysthimii. Ono se samozřejmě jedná o jednu z jejích forem, tedy trvale špatná nálada, tzv. chronická deprase s hlubším depresivním propadem po nějakém životním karambolu, spojeném např. ještě s přepracováním atd.
Co se tak rovzpomínám, tak si myslím, že to mám od mládí, ale teprve tehdy, když to ve 30-ti letech se mnou seknulo fest, tak jsem šel k doktorovi. Už od malička jsem byl melancholik, takže od mládí, ale teprve v pozdnějším věku to začalo gradovat.
Vždycky byly iniciátorem vztahové problémy, to jsem do toho padal dost hluboko. Řekl bych, že doslova se na to vytvořila jakási alergiee či reflex, tak je to spouštěčem špatných nálad. K tomu zlepšení, ano je to lepší, ale řekl bych, že jsou zde ještě rezervy, o proti dejme tomu nejhlubší fázi deprese se však cítím 100% lépe, oproti běžné pokleslé náladě pak o 40% lépe. Prostě záleží na jakou to vztáhneš referenci.
Co se mi líbí velice, tak taková ta apatie, dříve mne rozhodila každá sukně, dneska to mám na háku, dokonce jsem zrušil veškeré seznamovaní a navazování nových kontaktů s opačným pohlavím. Jedině dobře, nejsilnější dlouhotrvající depky jsem měl právě ze vztahových průserů. Nicméně, kdybych měl ženský úplně na háku, bylo by to super. Prostě to ruší moje kruhy, jak nějakou vidím, začnu přemýšlet, pak to začnu rozebírat, pak se začnu trápit a je to v prdeli. Naštěstí tohle kotvičník eliminuje, ale ještě by to chtělo trochu víc. Škoda že nejsou ještě nějaké jiné prostředky na snížení libida. (pozn.: na což jsem mu doporučil pití čaje z Kontryhelu, kterýžto jako "ženská bylina" u holek libido zvyšuje, kdežto u chlapů se chová přesně naopak
, ... jen doufám, že teď místní dámy nezačnou tento postup aplikovat na své "nenanasytné drahé polovičky"
).....
Víš jak by to bylo krásný, kdybych měl v hlavě jenom svoje zájmy, koníčky, atd.
Díky tomu, že mám trochu více elánu do práce, tak jsem se začal stranit lidí, prostě na ně nemám čas a jedu si svoji linii. Možná i díky tomu nemám sociální kontakt a podněty pro špatné nálady.
Příklad z praxe, dřív když jsem viděl pěknou babu, tak mi stoupl tlak a já nevěděl co s ním. No a teď ta baba se mnou vykecávala, já jsem dělal na zahradě jenom v trenkách, kdy mi bylo úplně jedno, jestli mi leze ven vercajk (alis chcíplá liška). Jo zhodnotil jsem jí tak maximálně postavu a "mléčné vaky", ale nějaké extra choutky to ve mne nevyvolalo, mnohem více jsem měl nutkání dodělat nový záhonek. Blázen co? :-DD
Že by na mne šla andropauza? No konečně budu mít klid...... :-)!
Měj se" ...