Hudy píše:
Nehovoril som o podtlaku. Hovorim o tom ze ak by bol vyvijac funkcny mal by po pripojeni len 12V z autobaterie zacat produkovat tolko vodiku ze by to vyzeralo ako v rychlovarnej konvici. Stacilo by to na volnobeh. Pre plny vykon auta uz potrebujes tie podtlaky , VN at. Ak to takto nebubla pri 12V tak je to na nic!!! A to je fakt. Prepocitaj si spotrebu vodiku v aute a uvidis.
Psal jsem to tu již několikrát, ale je to jako když hrách na stěnu házím. Zkusím to tady podrobněji.
Na prvním (neoficielním) setkání nám byla předvedena kyslíkovodíková svářečka. Proč to sem píšu? dotyčný čověk bohužel si nevzpomenu na jméno, abych ho mohl titulovat , jak se patří, nám vyprávěl o úskalích její stavby.
Když to poprvé postavil, nedělalo to skoro nic. Tekl velký proud, topilo to, ale plynu to moc nedělalo. Řekl si, že znovu a lépe. Každou jednotlivou destičku vyvíječe po stranách neprodyšně přilepil ke stěnám vyvíječe. A ejhle, vyvíječ fungoval a dodnes funguje k naprosté spokojenosti. Vysvětlení měl takovéto: Když mají ionty snadnější cestu okolo - od jedné aktivní elelktrody ke druhé, proč by se zdržovaly skákáním z jedné desky na druhou (malinko to popularizuju ale v principu to tak je).
Časem jsem na kyslíkovodíkovou svářečku skoro zapoměl, až přišel den, kdy se mi dostal do ruky wobbler - česky rozmítací generátor. Od tud už je jen krůček k nápadu změřit rezonanční kmitočet vyvíječe. I to se povedlo. Samozřejmě jsem zkoušel, co ovlivňuje rezonanční kmitočet a přitom jsem přišel na zajímavou věc. Čím méně je v okolí vyvíječe " liché" vody - to jest vody, která se přímo neučastní procesu, tím lepší je jakost rezonančního obvodu. A to velmi výrazně. Z těchto dvou poznatků usuzuji, že ve vyvíječi nesmí být místa, kudy by si ionty zkracovaly cestu, nebo se jen tak flákaly.
A teď proč to všechno píšu. Mimův vyvíječ je jako řešeto. Ionty mají spoustu možností obejít pasívní elektrody a jít nejkratší cestou. Tomu se musí zamezit.
Ptáte se jak? Podtlakem, nebo přetlakem, to je jedno. Důležité je, aby díry v elektrodách byly plné vzduchu - v něm je iontová vodivost při 12ti V přece jen dost výrazně omezena. To je podle mě druhá a možná ještě důležitější funkce Mimova podtlaku a mimochodem i probublávání kompresorem před startem.
Prosím, nekamenujte mě , ještě jsem repliku nedodělal a jsou to jen doměnky.
Ještě bych se rád vyjádřil k Lubošově otravnému plynu. Je mi divné, že po celém světě jezdí stovky, možná už tisíce aut na vodík (ten stlačený, ne vyráběný za chodu) a nevím o tom, že by byly nějaké problémy s výfukovými zplodinami. Naopak, ve všch pramenech je vodík považován za velmi ekologické palivo.