VSTREKOVANIE VODY

[Slavek Krepelka]

Palivo je poměrně složitý polymer, takže tam bude nutná nějaká forma depolymerizace, která ty jeho složky dokáže "zjednodušit". Zdravím - poota

Tím bych si nebyl až tak jistý. Mé zkušenosti s rozdílem použití dieslu a benzínu jako paliva nasvědčují o naprostém opaku. Sekačka, vzduchem chlazená a benzínová honěná na 3 díly benzínu a 1 díl nafty mi nadělala o tolik víc práce, že to nebylo ani legrační. Skoro dvojnásobek sekání jenom na benzín. Ford Taurus cca 3 litry a cca 1300kg váhy na benzín mi žral v průměru kolem 9 až 10 litrů na sto. Dieslový Ford 350 7.9 litrů s bednou 2.5m x 2.5m x 5m dlouhou, prázdná váha cca 4.3 tuny, mi žral při poměrně stejném způsobu jízdy nejakých 13 litrů dieslu a to jsem povětšinou prázdný nebyl. Tam se projevovala víc nepřítomná aerodynamika při rychlosti přes 100km/h než váha. Malinká ruční dokončovací sekačka se strunou místo nože, takový ten dvoutaktní motorový klacek na dostříhávání kolem plotů, stromů a podobně. Pokud jsem do benzínu nalil tak 2-3 krát víc oleje, otáčky ve volnoběhu naskočily podle zvuku skoro na dvojnásobek a taky hodně narostl, podle toho jak to sekalo, krutný moment. Brzo jsem ji daroval a koupil kosu, protože mi ten bazmek lezl na nervy, ale opět se mi projevil rozdíl pálení dlouých a krátkých řetězců v palivu a to i přes to, že ten olej nehořel ani zdaleka dokonale. Ono tam jse ještě taky o princip plnidla.

Takže alespoň u mně teorie stranou. Do určité míry, čím delší řetězce polymeru rozbiješ spálením, tím víc z toho dostaneš energie, ale je to velice hrubé pravidlo, kterému se naprosto vymyká například vodík. Jenom délka polymerizace to nevysvětluje. Co se tam může dít je to, že s přihlédnutím k samotnému faktu, že směs vody a dieslu se brzy rozpadá, že pokud to přeci jenom nějak s tou vodou skoulejí a rozloží ji, navážou se na palivo na nějakou dobu kyslík a vodík zvlášť (zatraceně o tom pochybuju) a jak vodík, tak kyslík pomůžou rozprášit palivo v momentě, kdy opouští vstřikovací trysku do válce. Nicméně, totéž se dá velice snadno přisoudit odparu dobře promixované vody díky teplotě při stlačení směsi pístem u dieselu.

Pokud nevidím patent a nevím jak to přesně ukuchtili, těžko soudit, ale podle článku hledají něco, co by udrželo vodu a diesel smíchané. To mi říká, že jde nejspíše čistě o momentální emulsi nafty a vody. Odpar vody stále považuju za největší vliv na to, o kolik se zvedne výkon motoru díky extra plynu (přehřáté páře) odpařené z emulze paliva, která také svým odparem ochlazuje a poněkud zpomaluje vnitřní spalování a tím funguje jako vynikající antidetonátor, jehož použití opět zvyšuje výkon motorů. Pokud by se jednalo o přidání energie rozloženého vodíku a kyslíku, očekával bych od systému prudší hoření a tím problém s prudší detonací. Detonace dieselu je sice poněkud kontrolovaná vstřikem, ale poslechnu-li si diesel a poslechnu-li si benzíňák, mám s tou teorií pomalého spalování v dieslu oproti benzíňáku dost problém. Neříkám, že ten odpar vody je to jedinné, jenom je podle mne tento jev tím nejpodstatnějším.

S laskavým pozdravem, Slávek

[poota]

Vidím to přece jenom trochu odlišně.
Palivem jsou uhlovodíky.
Pokud se má voda hoření nějak účastnit, tak je potřeba ji také převést na uhlovodík. Vodíky ve vodě jsou, je tedy potřeba k nim získat nějaké uhlíky. V naftě, benzínu i oleji je uhlíků dost a vzhledem k tomu, že některé z nich jsou v řetězci vázané navzájem, tak zrušením vazby uhlíku s uhlíkem (přerušením vazby) je možné na ty "koncové" uhlíky navázat vodík. Kratší řetězce znamenají lehčí frakci a víc navázaných vodíků - tím si vysvětluji to kvalitnější hoření a čistší zplodiny. Pokud se kyslíky, které zbydou z vody, podaří navázat také na uhlíky, může se vytvořit v příznivém případě docela hořlavý CO. Takže teoreticky by to mohlo jít, čímž zbývá jenom problém - jak to dělat prakticky. To, že jim vytvořená "směska" nevydrží nijak dlouho, mi napovídá, že to není čistě chemická změna.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Vidím to přece jenom trochu odlišně.
Palivem jsou uhlovodíky. .... To, že jim vytvořená "směska" nevydrží nijak dlouho, mi napovídá, že to není čistě chemická změna. Zdravím - poota

Nazdar Petře.
Jak vysvětlíš to, že přidávání vody snižuje teplotu spalování a prodlužuje čas spalování tím, že přidáš do spalování vodík a kyslík? Jak vysvětlíš to, že podstatně delší a komplikovanější řetězce uhlohydrátů v naftě Ti daj podstatně větší výkon než jednodušší řetězce v benzínu, nemluvě o molekulách lihu atp.?

Co s týče směsi, to co povídají celkem jasně říká, že nejde ani o směs, ale o koloid, tedy disperzi. Jak chceš dostat jakoukoliv chemickou reakci z něčeho, co se ani za danných podmínek nesmísí? Podívej se na latexové barvy, jak jsou tyhle disperse stálé a stejně k chemické reakci nedochází. Podívám-li se na roztoky, to je jiné kafe, tam už dochází k ionizaci (podle vědů) a už se za chemickou reakci dá považovat, i když ta vratnou při zachování podmínek tepla a tlaku. U disperze se o chemické reakci nedá mluvit.

S laskavým pozdravem, Slávek

[poota]

Jak vysvětlíš to, že přidávání vody snižuje teplotu spalování a prodlužuje čas spalování tím, že přidáš do spalování vodík a kyslík?

Když přidáš "celou" vodu, tak je to nějaká situace.
Jiná situace je, když přidáš tu vodu rozdělenou na zvlášť vodík a zvlášť kyslík.
Jiná nejspíš bude, když je tam přidáš ve směsi jako plyn strýčka Browna.
A zase jiná situace je, když tam ten vodík a i ten kyslík přidáš obojí nějak navázané na uhlík.
Takže především bude záležet na tom, o kterém z těchto případů je vlastně řeč.
Pak je ještě potíž v tom, že nejsem zcela bezvýhradně přesvědčen o tom, že nafta je "výhřevnější" než benzín nebo třeba propan. A aby to bylo ještě komplikovanější, tak nejspíš hraje roli i dokonalost spalování, která bude záviset na kompresi, teplotě, přebytku vzduchu a času, který je na shoření k dispozici.
A navíc v tomhle konkrétním případu ani nevíme, o kolik se jednotlivé hodnoty liší - čistší spaliny, nižší spotřeba a podobná tvrzení jsou příliš vágní, takže nezbývá, než se pouze domnívat. Napsal jsem svoje domněnky, ale nejsou to žádná tvrzení a už vůbec ne kategorická.

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

záviset na kompresi, teplotě, přebytku vzduchu a času, který je na shoření k dispozici.

Všechno fajn. Já si ten článek znova přečetl a je to kachna. Buďto nějaký pisálek, který nemá tuchu co slyšel, něco dost domotal, ale já zde vidím hochštaplera, který se snaží zkasírovat na nevědomosti druhých, a to dotyčného "vynálezce".


Citovaná tvrzení:
A) dodávaj jenom vodu
B) nejde o energeticky náročný rozklad vody na vodík a kyslík
C) na molekulární úrovni se smíchá voda s palivem
D) palivo rozdělí na malé částečky a do nich se doplní molekuly vodíku
E) Probíhá zde štěpení uhlovodíků, ze kterých se skládá palivo
F) Po několika dnech se totiž opět palivo a voda oddělí
G) Jedná se vlastně o moderní katalyzátor, jen o něco levnější
H) Palivo hoří rychleji, agresivněji
I) Jiní vědci vyvíjí technologii přidávání destilované vody do válců spalovacích motorů. Tím se ale snižuje tepelná účinnost motoru a stoupá spotřeba
J) U běžného systému vznikají během provozu v oleji kyseliny, které naleptávají vnitřní povrchy motoru
K) Úspory u paliva prý jsou až 30 % a emise jsou nižší až o 40 %.
L) Toto zařízení je ale něco zásadně nového – funguje na principu směšování paliva s vodou.

Teď takhle:
L) Drzá lež. Směšování paliva s vodou je technologie tu a tam s malými obměnami používaná minimálně od druhé světové války jak v automobilovém, tak leteckém průmyslu.
K) Nejspíše naprostá pravda. Je v rámci specifikací pro tuto technologii.
J) Drzá lež. Pro ochranné nátěry spodků automobilů se doporučuje vyjetý olej z tho důvodu, že nevyjetý obsahuje kyseliny přispívající ke korozi ocele.
I) Drzá lež. I tato technologie je známa tím, že spoří palivo 10-35% a snižuje emise.
H) Drzá lež. Naprosto odporuje dlouho známé funkci přidávání vody do paliv jako antidetonačního činidla a to jednoho z nejlepších, které jsou známy.
G) Co jako je ten katalyzátor? Voda, nebo palivo? Kromě spekulativní teoretické práce http://www.sciencedaily.com/releases/20 ... 150721.htm není známo, že voda by mohla fungovat jako katalyzátor, ale nešť. Třeba jo. Potom platí (H)
F) pokud by palivo bylo už jednou katalyticky rozštěpené, po separaci by se nutně muselo zase nějak seštěpit, aby bylo opět stejným palivem jako na začátku. Co pak tam potom dělá ten "katalyzátor" který by to definitivně měl opět rozštěpit?
E) Platí (F)
D) Platí (F)
C) Bez námitek, možné to je
B) Potvrzuje (F), bez námitek
A) potvrzuje (F), bez námitek

Drzá lež - (H, I, J, K) 4x
Možná pravda - (A, B, C, D, K) 5x
Neznámá - (G) - 1x
Vnitřní rozpor - (F) 1x
Vnější rozpor - (E) 1x

S laskavým pozdravem, Slávek.

[bigben]

Jen malá ukázka vody v oleji

[Slavek Krepelka]

Jen malá ukázka vody v oleji

Což pouze poukazuje na to, jak voda dokáže rozhodit olej a zpřístupnit ho atmosferickému kyslíku. Velmi poučné. Dík, Ahoj Slávek.

[minsc]

Mám v tom zmatek, neboli chaos
Nějaká firma se tím, jak jsem našel, zabývá: http://www.alcoholinjectionsystems.com/index.html

...pak ale nechápu co je na tom nového, a proč je to tak neznámé a málo rozšířené. Možná jen tady u nás v Kmotrostánu, kde nás mainstreamová média informují jen o samých užitečných a důležitých věcech

[poota]

Jen malá ukázka vody v oleji

Je to přesně to, o čem píše Viktor Schauberger - pokud se vodě dodá olej nebo tuk, může z ní být za vhodných podmínek velice efektivní palivo. Těch vhodných podmínek je určitě povícero a naftu či její deriváty je možné celkem bez uzardění považovat za "oleje".

Zdravím - poota

[kentoya]

s tím vstřikováním vody jde o trošku jiný problém, jde o ochlazení vstupní směsi, a díky tomuto ochlazení dostaneme do válců větší masu vzduchu a tím pádem zvedneme účinnost, díky chladnějšímu vzduchu oddalujeme detonační limit směsi, a nejlepšího výkonu a účinnosti se dá dosáhnout při směsi 1/12,5 se vstřikem vody, ale na druhou stranu je to celkem zbytečné u běžných motorů, zato je velké plus u turbomotorů, kde dosahujeme vysoké dynamické komprese, a můžeme posunout předstih, popřípadě se to vyplatí, pokud zvedneme statický kompresní poměr k hranici 13/1 (např fáčka měly okolo 9/1) a díky navýšení statického kompresního poměru se zvedne účinnost, ale hrozí detonace od kompresního poměru nad 12/1 teoreticky se dá říct, že se účinnost zvedá o 3% na jeden stupen zvýšení kompresního poměru, takže zcela teoreticky motor z fáčka má účinnost okolo 30až35% (zajímám se o jiné motory, fáčko dávám jen jako příklad) a zvedneme li kompresní poměr z oněch 9/1 na 13/1 zvýšíme účinnost tohoto motoru o 10% a více, je potřeba k tomu upravit předstih, naladit směs na 12,5/1 a přidat vstřikování vody, tím vstřikováním se zvedne zase trošku účinnost, protože dostaneme do válce chladnější vzduch a poměrem směsi 12,5/1 se zvedne výkon na maximum

tolik asi v kostce, ale nikdy jsem za takovýma úpravama nehledal snížení spotřeby, ale zvýšení výkonu za přijatelnou cenu

hraji si s turbomotory, které mají původní statický kompresní poměr okolo 8/1 až 8,5/1, a tento zvyšuji někde k hranici 11/1 a plním tlakem 1 bar, tak asi jen tak

[Maxwell 64]

Ahoj vedátori:-) Chcete jazdiť na zmes vody a benzínu? Dobre viete, že z vody vzniká para, ktorá pri kompresii v horúcom prostredí motora vznikne a naopak bráni pohybu piesta. To Vám dáva zlé výsledky a problémy s vodou nad 5%. Takže takto cesta nevedie, vodu s alkoholom treba vstreknúť zvlášť vo vhodnom okamihu tak, aby sa para vytvorila HLAVNE pri pohybe piestu nadol. V domácom prostredí technicky náročnejšie riešenie, pre automobilky v podstate len nová hračka. Je preto otázne, prečo už dávno nie je štandardom V takom prípade sa totiž môže vstreknúť omnoho viac vody, teoreticky toľko čo odoberá výfuk a chladenie, teda 25 až 30 %. Chladenie je potom nutné utlmiť na minimum a len na kontrolu proti prehriatiu. Motor sa bude chladiť sám. Toto je 1. riešenie, v podstate len úprava súčasného motora. Je divné, že táto v podstate jednoduchá a už min. 40r. realizovateľná myšlienka už dávno nefunguje a nešetrí peniaze ľuďom aj zdtroje Zeme. Dokonca na to stačí aj bežná maturita. No mám aj zložitejšie, sofistikovanejšie a lepšie druhé riešenie.

[Maxwell 64]

2.riešenie si nechám pre seba, ale poviem, že je treba oddeliť spaľovanie paliva a vstrekovanie kvapaliny napr. vody. No aj to 1. riešenie, ktorým sa uberáte, sa dá vylepšiť. V 1. rade sa vôbec nebojte experimentov a fakt vážne bežný spaľovací motor po úpravách kompresie a zapaľovania beží lepšie na rôzne dobré antidetonačné prísady, ako napr. Petrolej, ťažký benzín, olej, alkohol,možno aj glykol s vodou a práve nafta so zmesou vody, glykolu, či alkoholom. Na vznik nových polymérových horľavých reťazcov by som sa ale veľmi nespoliehal, hoci aj to je možné, no teploty pri spaľovaní nebudú tak vysoké. No veľmi sa sťaží zapálenie zmesi, čo je vítané pre pridanie kompresie a zvýšenie výkonu motora. No to vyžaduje laboratórne podmienky a motor s týmito ľahko meniteľnými parametrami, čo je v domácich podmienkach ťažké a finančne náročné. Ani úspora paliva týmto spôsobom nebude horibilná. Na druhej strane automobilky srdnato bojujú o pár percent úspory a tu sa ponúka rovno 15 až 30 % , teda pravdepodobne dobrých 20% hneď, okamžite a dnes už pomerne ľahko realizovateľne.(Stále je otázne, prečo sa to nerobí???)

[Maxwell 64]

Čiže okamžitá úspora je komplikovaná a otázna. Tie palivá sú drahšie ako samotný benzín či nafta. No ak po naladení zmesí s vodou, kompresie, zapaľovania a znížení chladenia na minimum by to dokázalo 20% úsporu paliva, stálo by to za to a bonus by bol vedecký prínos pre seba a okolie.Experimentov sa netreba báť. Sám som vyskúšal s úspechom rôzne zmesi, napr. zmes ľahký ( surový neupravený ) benzín s ťažkým, alebo ešte lepšie s petrolejom v pomere 1:1 a bežalo to, horelo to nádherne , takmer ekologicky bez spalín. Spaľovací motor má už v názve, že beži na čokoľvek spaľovateľné, dokonca aj na drevný plyn vznikajúci pri nedokonalom spaľovaní dreva, t.zn. že beží v pohode aj na rôzne zápalné zmesi. Nežiadúce účinky ako možné zanesenie motora nejakým sajrajtom, kopa neúspešných štartov motora , ladenie zapaľovania počas jazdy, množstvo hodín strávených pod kapotou auta a zodraté ruky od kľúčov sú ďalším bonusom nahradené hrejivým pocitom pre oltár vedy a pokroku...;-) ;-)

[Maxwell 64]

Po skúsenostiach so zmesou benzínu a petrolejom aj naftou by som kľudne odporúčal experimenty s kompresným pomerom nad 12-13 pri pomere benzínu a lacnejšej nafty 2:1 až teoreticky možno ku kompresnému pomeru nad 15 pri pomere 1:1. No tu už je nutné zosilniť konštrukciu motora, na také tlaky nie je stavaný a dôjde ku skorému zničeniu motora. Toto je problém domácich úprav.Možno v domácich podmienkach by bolo reálnejšie takto upraviť robustnejší dieselový motor na tento systém a ešte pridať experimenty so zmesami vody a alkoholu, či glykolu. No spoliehal by som sa viac na vývoj pary z vody ako na vznik fiktívnych chemických reťazcov, či vodíka.