Amalgám nebo bílé výplně

[martinq]

AMALGÁM

ČASOVANÁ BOMBA

Jutta Altmann – Brewe



Volba materiálu, sloužícího k vyplňování zubů, stavěla stomatologii vždycky tváří v tvář jistým problémům. Na předvědeckém stupni znalostí byly kovy ještě z alchymie celkem dobře prozkoumány. Bohatí pacienti si mohli dovolit drahou zlatou fólii, chudým dříve či později vypadly. Není divu, že vědci vyzkoušeli všechno možné s fascinující, stříbřitě se lesknoucí rtutí, která sama ztvrdne po smíchání s jinými kovy. V roce 1820 byla ve Francii vytvořena směs z 8 dílů vizmutu, 5 dílů olova, 3 dílů cínu a jedné desetiny rtuti, nazývaná D´Arcets Mineralzement. Tyto kovy se po roztavení vlily do vyvrtaného zubu.



V roce 1833 otevřeli bratři Crowcourové v New Yorku zubní praxi. Při své reklamní akci, podobné polnímu tažení, nabízeli nový zázračný materiál – bez bolestivé přípravy zubu a mnohem levnější než zlato. Děravé zuby prostě vyplnili amalgámem. Tito bratři byli dva dobrodruhové z Anglie, bez jakéhokoli vzdělání, zkušeností a obratnosti.



V letech 1840 až 1855 byl amalgám v USA zakázán. Pacienti byli před ním varováni, neboť působením rtuti docházelo k otravám, projevujícím se těmito symptomy: slabost nervů, poruchy soustředění, oslabení srdce a krevního oběhu, duševní a nervové poruchy, jakož i poruchy zraku a sluchu. (Od té doby se vlastně nic nezměnilo).



V roce 1855 byl amalgám opět povolen. Americká zubní společnost (ADA) organizovala propagaci tohoto dříve zakázaného materiálu.



Po řadě experimentů vytvořil dr. E. Townson slitinu velmi podobnou té dnešní. ADA tvrdila, že je amalgám hodnotnou výplní zubů a zprávy o jeho údajném ohrožování zdraví pacientů jsou nepravdivé a nevědecké (stejně jako dnes). Ale kritici se dále snažili varovat před jedovatou rtutí.

Druhá amalgámová válka trvala od roku 1926 do roku 1945 a vedl ji skoro sám profesor dr. Alfred Stock. Vyučoval chemii na Institutu císaře Wilhelma v Berlíně a po 25 let práce v laboratoři byl vystaven účinku rtuti. Roku 1926 zveřejnil své osobní zkušenosti se rtutí, jež záporně ovlivnila velkou část jeho života. Popsal vědecké experimenty, potvrzující jeho nálezy, že amalgámové plomby vylučují rtuťové výpary. Jeho článek končí následujícími větami:



Zubní lékařství by mělo úplně upustit od používání amalgámu na plomby. Nelze pochybovat o tom, že mnohé symptomy jako únava, deprese, podrážděnost, závratě, oslabení paměti, záněty v ústech, průjmy, nechutenství a chronické katary vyvolává právě rtuť, vylučovaná v malém množství, ale trvale z amalgámu do těla.



V roce 1939 zveřejnil profesor Stock článek, obsahující další poznatky o amalgámu. Označil ho za nestálou slitinu, trvale vylučující rtuť v podobě odloučených částeček a plynných iontů. Následky tohoto jevu nazývá mikromerkurialismus a dělí ho do 3 skupin.



Mikromerkurialismus prvního stupně: způsobuje sníženou výkonnost, rostoucí vyčerpanost, nervózní podrážděnost.



Mikromerkurialismus druhého stupně: zduření nosní sliznice, rostoucí ztráta paměti, strach, ztráta sebedůvěry, podrážděnost a bolesti hlavy. Dále se mohou objevit záněty, potíže při dýchání, změny na sliznici, krvácení dásní, srdeční tíseň, třes, zrychlený puls a sklon k průjmům.



Mikromerkurialismus třetího stupně je charakterizován projevy, odpovídajícími běžné chronické otravě rtutí, jako např. slabost, nespavost, snížení duševní výkonnosti, deprese, křečovitý pláč, průjem, časté močení, mrazení a poruchy srdečního rytmu.



Veškeré výsledky zkoumání, vypracované profesorem Stockem, byly v podstatě potvrzeny i jinými vědci. Druhá sv.válka umlčela veškeré spory o amalgám. Po roce 1945 se začalo opět diskutovat. Do poloviny 80. let se spor na toto téma rozvinul ve studenou válku. Pak začala třetí světová válka, jež trvá dodnes.



Od roku 1986 je amalgám zakázán v zemích bývalého Sovětského svazu.



V Japonsku platí pokladny amalgámové plomby hůř než z umělé hmoty; proto je nikdo nepoužívá.



Švédsko stojí krátce před zákazem amalgámu, protože ho skupina odborníků prohlásila za z toxikologického hlediska nevhodný.



Rakouský ministr zdravotnictví chtěl do roku 2000 postupně přejít ve stupňovitém plánu na méně rizikové materiály – pak by se měla stát tato sporná směs zbytečnou.



Ve Spojených státech jsou dnes zubaři povinni pacienta následovně poučit: Teď vám dám amalgámovou plombu, obsahující rtuť. Musíte vědět, že tento těžký kov je jedovatý. Přeje-li si ji pacient přesto a právě proto, že je nejlevnější, nechá si zubař od něj toto přání ze soudně lékařských důvodů podepsat.



Amalgám a jeho účinky



Těžké kovy v životním prostředí jsou daní naší moderní doby. Od doby industrializace se uvolňuje stále více těžkých kovů ze zemské kůry a ty nakonec přistávají na celé Zemi. Částečně ve vzduchu, částečně vodě a v potravinách. Postupem času se usazují v těle a dají se jen těžko vyloučit. Dnešní městský člověk je asi 500 až 1000krát silněji zatížen nežli člověk před dobou industrializace. I při „nepatrném“ zatížení přispívají jedovaté kovy k mnoha civilizačním nemocem.



Následující informace by chtěly dát krátký náhled speciálně na problematiku rtuti jako jednoho z těchto těžkých kovů. Opírají se o knihu od Dr. Muttera: „Amalgám – riziko pro lidstvo“ stejně jako o zveřejnění paní Dr. Schreiber: „Amalgám a jeho následky“.



Co je to amalgám?



Amalgám označuje slitinu kovů se rtutí (latinsky amalgama). Z poloviny se skládá ze rtuti, zbytek se dělí mezi stříbro, cín a měď. Všechny součásti patří k těžkým kovům. Amalgám je dnes největší zdroj zamoření rtutí. 80 až 90% obyvatel spolkových zemí Německá má průměrně až 12 zubních výplní z amalgámu. Každý rok se zde na výrobu 53 miliónů amalgámových plomb spotřebuje 20 tun rtuti. Po deseti letech se v plombách nachází už jen polovina původní rtuti. Tím se výplně zmenšují a vznikají okrajové trhliny, v nichž se usazují baktérie. Tak musí být staré výplně čas od času nahrazovány.



Dějiny amalgámu



Číňané léčili už o 2000 let dříve než Evropané syfilis rtutí, také hnilobu zubu kurýrovali již pomocí plomb. Řekové a Římané používali rtuť ke kultovním účelům. Od 9. století používali Arabové masti obsahující rtuť a ještě dnes používají prášek obsahující rtuť proti vším ve vlasech. V 16. století byla známá léčebná kůra (kalomel- chlorid rtuťnatý) proti syfilidě. V Evropě známe amalgám 150 let. V 19. století zavedli Francouzi Regnat a Taveau tuto techniku jako zubní výplň. První lékaři, kteří přinesli amalgám do Ameriky, byli zatýkáni jako šarlatáni („mastičkáři“) a jeho používání bylo zakázáno. V Americe se vedla válka o amalgám, v Německu naproti tomu Hitler nařídil amalgám jako povinnou výplň. Je levnější než zlato a ještě dnes jej zubaři používají a zdravotní pokladny jej proplácejí.



Jak se dostává rtuť do těla?



Uvolňování rtuti z amalgámu se děje díky žvýkání a skřípání zubů, horkým či kyselým jídlům a nápojům (kola, limonáda, kafe, ocet, kyselé ovoce atd.) a díky cukru a potravě obsahující cukr, který bakterie během 5 minut zpracují na kyselinu. Čištění zubů zubní pastou, která obsahuje fluorid a brusivo k tomu přispívá právě tak jako skutečnost, že v puse máme legované zlato a můstky obsahující kovy. Elektromagnetické záření obrazovek a mobilů k tomu také může přispívat, a také bychom neměli podceňovat kouření jako dávkovač kyselin. Znáte to jistě ze školy: kyseliny rozpouští kovy.

Rozšíření rtuti v těle

82% rtuti je přijímáno jako pára plícemi a ukládá se v nervové soustavě. 7 % se dostává s jídlem do těla, z toho je vstřebáno jen málo, zbytek se vyloučí stolicí. Ionizovaná (elektricky vodivá) rtuť je přijímána od 10 do 15%. Dostává se do krve, plic, střeva a ledvin, přičemž ledviny často reagují alergicky až k selhání ledvin, pokud je zatížení vysoké. Těžké kovy patří k nejdůležitějším faktorům, které buňkám způsobují oxidační stres a spotřebovávají antioxydanty. Vysoká hodnota tuku v krvi a zvýšení cholesterolu může být rovněž způsobeno těžkými kovy. Kolem usazenin těžkých kovů se v těle tvoří místní nádory. Způsobují ostatně emocionální nestabilitu a nespokojenost. Z amalgámových plomb se průběžně uvolňuje rtuť jako pára, která se při nadechování plícemi dostává do krve nebo přímo přes čichové nervy do mozku. Ostatní části amalgámu se korozí rozpouštějí a dostávají se do střeva. Tam se vytváří díky střevním bakteriím jedovatý metyl rtuti, který se odtud dostává do ledvin, mozku a jater a většinou způsobuje neurologické poruchy.



Proč rtuť škodí tělu?



Jedovatost rtuti je způsobena především díky jejímu sklonu vázat se na síru. Síra je součástí mnoha proteinů v těle, např. cystinu, cysteinu a methioninu. Proteiny jsou zase hlavní části enzymů, které provádějí látkovou výměnu, produkují energii a hormony a likvidují nestravitelné zbytky potravy. Rtuť se váže na skupiny síry v enzymech a tím je blokuje. Kromě toho může tento těžký kov vytlačit stopové prvky jako selen a zinek z jejich vazeb v enzymech, čímž tyto ztratí svou působnost. Vznikne tím nedostatek stopových prvků. Díky vazbě na proteiny buněčné membrány brzdí rtuť – ale též hliník, olovo a kadmium – transport vápníku, draslíku a sodíku do buněk, což omezuje jejich funkčnost. Ke vší bídě vytváří ještě v zesílené míře volné radikály, které mohou všem tkáním a orgánům způsobovat škody. Účastní se na vzniku nemocí autoimunitního systému, urychluje stárnutí, rakovinu, artritidu, nemoci oběhového systému a srdce atd.



Novým poznatkem je, že baktérie se za přítomnosti amalgámu stávají rezistentní proti rtuti a současně také nereagují na různá antibiotika.



Rtuť poškozuje imunitní systém



Ve vnějším buněčném obalu se nacházejí mnohá bílkovinná spojení jako zprostředkovatelé informací nebo také jako poznávací známky pro imunitní systém. Rtuť se na ně může vázat a ničit jejich funkci, takže např. imunitní systém náhle považuje vlastní buňky za nepřátele a pokouší se je zničit. To může vést k nemocem autoimunitního systému. Těžký kov může navíc vniknout do imunitních buněk a může je zničit.

Poškozování nervových buněk



Rtuť se shromažduje na nervových buňkách. Usadí se na tubulinu (globulární protein) na místě zprostředkování povelů a překáží jeho schopnosti provádět transport. Následkem toho nerv nemůže správně přijímat výživné látky a posílat své příkazy dále, nakonec jej to může usmrtit. Rtuť je nadto schopna zničit myelinovou pochvu, která zahaluje nerv.



Další škody



Přišlo se na to, že rtuť brání v příjmu aminokyselin do mozku a vylučování zplodin metabolického procesu a jedů z něj a že vede k zmenšenému příjmu energie a též k propustným místům v kapilárních stěnách.



Lidé zatížení amalgámem přijímají ve zvýšené míře také jiné jedy z životního prostředí, protože tento těžký kov brání buňkám v tom, aby se izolovaly, a nechává těžké kovy, pesticidy a formaldehyd snadněji vnikat. Takto se mohou jedy hromadit 30 až 100krát více než u lidí bez amalgámu a jedovaté účinky se mohou potencovat až 2000krát.



Jedovatost rtuti



Otrava nositelů amalgámu probíhá chronicky. Rtuť je plíživý jed, o němž nikdo neví, kde se přesně usadí a kdy ukáže své účinky. Pokud vám zubař například odstraní plomby, musí je odstranit jako zvláštní odpad, aby se nezamořila voda (nositelé amalgámu jako zvláštní odpadní deponie?) Během kousání se z plomb uvolňuje 20 až 100, ojediněle dokonce až 700 mikrogramů rtuti. Předpis týkající se pitné vody dovoluje 1 mcg na litr vody. - Pokud by naše sliny byly pitnou vodou, nesměli bychom ji pít. Akumulační orgány játra, ledviny, plíce a mozek ukládají přijatou rtuť do svých buněk, kde zůstává doživotně a provozuje své zlořády.



Příklad: paní Dr. Schreiber informuje: „Zubaři. Ti mají nejvyšší přírůstek sebevražd a nejvyšší počet neurologických a psychologických onemocnění. V jedné studii zaměřené na hypofýzu měli zubaři v průměru 4krát více rtuti v hypofýze (důležitá žláza regulující hormony) než ostatní populace a 40krát více než lidé bez amalgámových výplní. Lidé, kteří bydlí nad zubařskou ordinací nebo vedle ní, jsou zamořeni rtutí. Je možné ji s úspěchem vyvést z těla.“



Ukládání rtuti



Největší díl rtuti uložené v těle se nachází v mozku a nervových tkáních, ledvinách, nadledvinkách (chronická únava), plicích, játrech, štítné žláze (studené ruce a nohy), hypofýze, slinivce břišní, pohlavních orgánech a v tukové tkáni.



Podíly rtuti v mozku, ledvinách a žlázách zůstávají prokazatelné po léta, a to v závislosti na počtu plomb.



Důkaz rtuti



Laboratorními metodami se dá substance dokázat v krvi, stolici nebo ve vlasech. Ve vazivové tkáni se prokazuje pomocí biorezonance, elektroakupunktury podle Volla nebo pomocí kineziologického svalového testu. V buňkách se nedá zjistit žádnou metodou.



Nemoci



Podle Dr. Klinghardta je rtuť v mozku zodpovědná za nervová onemocnění jako je Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, amyotrofická laterální skleróza, Parkinsonova choroba, poruchy paměti, závratě, deprese, záchvaty vzteku, plachost, koktání, poruchy učení, porucha čtení (legasthenie), poruchy vidění a sluchu s tinitem.



Organické nemoci: každý neškodný či zhoubný nádor na játrech, ledvinách a kostním morku vykazuje vysoké hodnoty rtuti.



Oslabení imunity a současně rezistence proti antibiotikům mohou poukazovat na rtuť.



Problémy s klouby, revma a fibromyalgie (bolestivost svalů, ztuhlost, poruchy spánku), ale také střevní problémy se zácpou a infekcí candida (rod aerobních kvasinkových dimorfních hub) mohou být zapříčiněny rtutí.

Vznik infekčních nemocí



V současné době se diskutuje o vzniku infekčních nemocí jako reakci těla na zamoření rtutí, jako pokus organismu osvobodit se od tohoto těžkého kovu. Mnoho původců infekcí vážou jedovaté těžké kovy a dělají je tak pro tělo neškodnými. K tomu patří: houby candida, stafylokoky (původci zánětu mandlí, bronchitidy, zánětu vedlejších nosních dutin, zánětu močového měchýře a prostaty), streptokoky (původci angíny, spály, růže), tyčinkovité baktérie (legionella, listerie, borelie), viry (např. herpes, varicella-zoster, HIV...) a jiní původci infekce. Mnoho těchto nemocí se po vyvedení těžkých kovů z těla zásadně zlepší.



Těhotenství



Pro dítě je často nebezpečné již vůbec přijít na svět. Maminky odevzdávají plodu nejen potřebné minerály, nýbrž i těžké kovy. Tak maminky odklidí např. 40 až 60 % svého zatížení rtutí přes placentu u svého prvorozeného dítěte. Později narozené děti potom obdrží méně, ale jen do té doby, než si matka nechá udělat nové plomby... Pokud má matka 6 až 10 výplní z amalgámu, pak dosahují koncentrace rtuti u prvorozeného dítěte v mozku hodnoty dospělého se 7 až 8 amalgámovými plombami. Dochází k zpomalenému růstu s malým přírůstkem a k opožděnému vývoji nejen nervového, ale i imunitního systému. Symptomy chronické otravy rtutí u dětí jsou poruchy učení, autismus, deprese, poruchy čtení, záněty střev, hyperaktivita, neurodermitis a jiné.



Terapie a péče o dítě



V těhotenství a v době kojení by měla matka brát 3krát denně jednu kapsli chlorelly a 30 mg zinku, které odchytí cirkulující rtuť. Po porodu může zkušený terapeut provést u novorozence pročištění pomocí tinktury z medvědího česneku, řas chlorelly a malého množství tinktury z koriandru. K tomu omega-3 esenciální mastnou kyselinu pro látkovou výměnu v mozku a další vitální látky podle potřeb dítěte.



Prostředky k vyvedení z těla:



Řasy chlorella pyrenoidosa



Jsou životní formy s nejbohatším obsahem chlorofylu na Zemi se silně pročišťujícími účinky. Jejich buněčná stěna ze tří vrstev se skládá z nestravitelné celulózy a sporopoleninu. Díky polysacharidům a metylcobalaminu (druh vitamínu B12) odvádí chlorella rtuť z tkáňové vazby do krevního řečiště a přes stěnu střeva do stolice, kde je pevně vázaná na buněčnou stěnu řasy a je vyloučena. Ve stolici nacházíme 20krát více rtuti než v moči (u 12 amalgámových výplní se objeví na příklad 50 mikrogramů rtuti na 1 kg stolice).



Chlorella a jiné řasy chelatizují (váží) těžké kovy jako arzén, olovo, měď, rtuť a uran. Mimo to na sebe váží díky kyselinám v řasách také radioaktivní substance a účinně je vylučují. Organické škodlivé látky jako PCB (polychlorované bifenyly), insekticidy, formaldehyd a jiné se váží právě tak a jsou vylučovány.



Schopnost detoxikace jater od alkoholu je díky řasám nápadně zvýšena, dodávají antioxidanty, minerály a enzymy, které tělo potřebuje k detoxikaci.



Chlorella se svým vysokým obsahem chlorofylu má ještě další kvality. Váže tělesné pachy, detoxikuje, reguluje činnost střev, umí brzdit růst nádoru, podporuje hojení ran, chytá volné radikály, zvyšuje výkon srdce, vyrovnává krevní tlak, mírní bolesti, působí proti anémii (vitamín B12) a podporuje střevní flóru. Růstový faktor chlorelly (CGF) zesiluje tělesné obranné síly a vyrovnává výkyvy cukru v krvi. Sušená substance řasy sestává ze 60 % bílkovin, 20 % uhlohydrátů, 11 % tuků (hlavně omega-3 esenciální mastné kyseliny) a 9 % vitálních látek (vitamíny, minerály, enzymy, chlorofyl, balastní látky...). Příjem 2,5 g denně kryje denní potřebu vitamínu B12 již z 300 %.



V mozku usazené těžké kovy může chlorella však mobilizovat jen málo.



Podle nejnovějších výzkumů je nezpracovaná prášková forma (např. jako kapsle) 2 až 5krát účinnější než lisované tablety (zřejmě protože část jedy vážících nepoškozených buněčných stěn je vyšší).



Česnek medvědí



V česneku medvědím a v menší míře také v česneku jsou obsaženy tzv. sulfhydrylové skupiny (vazby mezi sírou a vodíkem), které přijímají rtuť do krve a mohou ji vylučovat přes ledviny. Česnek medvědí má podobné účinky jako syntetický tvůrce chelátů DMPS. Nemobilizuje však tak velké množství těžkých kovů, proto odvod trvá déle, tím je ale šetrnější pro tělo a s menšími projevy detoxikace. Česnek medvědí se může brát ve vysoké dávce, až k čichové hranici. V předjaří se dá připravit čerstvý jako salát. (Roste na vlhkých lesních půdách. Pozor: nezaměňovat s jedovatými listy konvalinek. Čichová zkouška: česnek medvědí voní po česneku). S trochou olivového oleje se dá z česneku medvědího vyrobit pesto (čerstvé listy, nasekané, naložené v oleji), jinak se z něj dá připravit též tinktura. Česnek medvědí se může brát již před a po odstranění plomb.V kombinaci s chlorellou je detoxikace ještě silnější.



Česnek medvědí je 3 až 4krát účinnější než česnek, působí preventivně proti nemocem srdce a krevního oběhu, rakovině, posiluje zažívací funkce a můžeme ho nasadit proti parazitům a jiným původcům. Česnek medvědí i chlorella mohou ale vyjmout rtuť pouze z tkáňových vazeb.



Koriandr



Jedině nať koriandru má podle dosavadních znalostí efektivní detoxikační účinky na rtuť z úložiště v buňkách a v nervové soustavě. Účinná je jedině čerstvá nať, která pochází z ekologického pěstování, aby dále nepašovala do těla jedy. Detoxikační substance je zřejmě lehce prchavá aromatická látka, která se rychle dostává do mozku a otevírá iontové kanálky v nervových buňkách. Rtuť, která je vázaná na buňky, může být nyní transportována ven za předpokladu, že tu je koncentrační spád, tzn., že tu je více rtuti uvnitř buněk nežli venku ve vazivové tkáni. To je také důvod, proč musí být nejprve uvolněna rtuť z vazivové tkáně pomocí chlorelly a česneku medvědího, dříve než se vytáhne z buněk. Důležité: jelikož koriandr v nejkratší době posune mnoho rtuti do vazivové tkáně, může dojít při předávkování k silným projevům otravy. Proto se musí při použití koriandru použít vždy současně chlorella a česnek medvědí. Potom může být mobilizovaný těžký kov „vyzvednut“ z vazivové tkáně a vyloučen. Koriandr nesmí být nikdy použit za existence amalgámových plomb, jelikož by tělo rtuť posunovalo sem a tam a tělo by pak vykazovalo silné symptomy otravy.



Více než polovina pacientů s nemocemi z amalgámu může s dostatečným příjmem koriandru začít až po půl až jednom roce po vyvedení rtuti pomocí česneku medvědího/chlorelly.



Shrnutí



Existují tedy účinné metody, které pomohou zvítězit nad nemocemi způsobenými amalgámem, při nichž se rtuť v prvním kroku vyváže z vazivové tkáně a v druhém kroku z buněk a nervů. Nejdříve by měly být všechny amalgámové plomby odstraněny z ústní dutiny při dodržení ochranných opatření.

Bohužel je to zdlouhavá záležitost, velmi se ale vyplatí, protože pomůže získat znovu vaše zdraví a radost ze života. Dr. Mutter ve své knize zveřejnil mnoho povzbudivých úspěšných zpráv.



Vyvedení rtuti (amalgámu) z těla – Návody



Z nejrůznějších zdrojů jsme sestavili praktický program k vyvedení rtuti z těla.Vyzkoušeli jsme, jak tyto metody a postupy připravit tak, abyste měli v ruce vodítko, jak si poradit s účinky a zatížením touto jedovatou látkou. K tomu, abychom se zbavili rtuti nastřádané v těle, existují různé postupy:



Přirozené samoléčící síly těla



Pokud je organismus dobře zásobený minerály a antioxidačními vitamíny – eventuelně posílený potravinovými doplňky – může v omezené míře vylučovat z vazivové tkáně dokonce i těžké kovy sám. Pokud přijme potravou dostatek aminokyselin obsahujících síru (methionin a cystein v brokolici, růžičkové kapustě, špenátu, hrášku…) a aminokyseliny glycin a glutamin (v luštěninách, vejcích, slunečnicových semínkách, mléčných produktech, rybách, jehněčím mase, drůbeži…) může z toho za pomoci vitamínu B6 vytvořit svůj vlastní důležitý oxydant glutathion. To pomůže mezi jiným zmenšit jedovaté účinky těžkých kovů jako je olovo, kadmium a rtuť. Dostatečná přítomnost selenu, zinku a hořčíku umožní optimální působení glutathionu na detoxikaci.



(Tato data byla převzata z „Burgersteinovy příručky výživných látek“, nakladatelství Haug)

Detoxikační mechanismy, které jsou tělu vlastní, jsou úspěšné ale většinou jen u rtuti ve vazivové tkáni. Pokud je uložena v buňkách, zvláště v buňkách mozku a nervů, zůstává tam dalekosáhle doživotně uložena a může rozvíjet své jedovaté působení. Evoluce neměla zatím dostatek času, aby pro tyto moderní jedy vyvinula nějaký vlastní detoxikační mechanismus.



Detoxikace buněk – postup podle Dr. Muttera



Dr. Klinghardt nyní vyvinul metodu, jak se dá rtuť z buněk opět mobilizovat a tím se stát schopnou vyloučení. Následující návod je podán z knihy Dr. Muttera „Amalgám – riziko pro lidstvo“, nakladatelství fit pro život, ve zkrácené formě. Vyplatí se přečíst si tuto knihu a je doporučováno provádět tuto vylučovací terapii společně s nějakým v tomto oboru vyškoleným terapeutem, aby mohl kontrolovat úspěšnost a eventuálně aby zachytil detoxikační reakce.



Nejdříve je nutno vyjmout Vaše plomby



První krok detoxikace spočívá v tom, že si necháte odstranit veškeré amalgámové plomby z úst při zabezpečení ochranných opatření a necháte si je nahradit materiály, které tělo snáší, přičemž se to dá vytestovat (kineziologicky nebo pomocí elektroakupunktury podle Volla).

Během této doby se již může brát chlorella a česnek medvědí (čerstvý, jako tinktura nebo jako pesto), aby se uvolnila rtuť z vazivových tkání a mohla být transportována.



Během této doby berete 2 až 4 g chlorelly denně dohromady s 30 až 50 kapkami tinktury česneku medvědího (nebo 3 až 6 lžic pesta z česneku medvědího), nejlépe rozdělené na 2 až 3 dávky k hlavním jídlům a s dostatečným množstvím vody. Česnek medvědí obsahuje vazby se sírou, které navážou rtuť do krve a mohou ji vyloučit přes ledviny.



Po odstranění plomb:



I po odstranění plomb se ve vazivové tkáni nachází mnoho rtuti a tam musí být nejprve vyloučena, dříve než se může odstranit z buněk, proto se dále detoxikuje pomocí chlorelly a česneku medvědího.



Postup: Začíná se se 2 až 4 chlorellami denně a pomalu se zvyšuje až k dávce, kterou sneseme (to znamená, že pokud řasa mobilizuje příliš mnoho těžkých kovů, může se to projevit jako např. závratě, nevolnost, pálení žáhy, průjem, bolesti hlavy, únava, chřipkovité potíže, nadýmání, depresivní nálady atd.). Tuto dávku bereme 1 týden, rozdělíme si ji nejlépe na 2 až 3 porce za den a bereme těsně před jídlem nebo 30 minut před hlavním jídlem, pijeme k tomu hodně vody.



9. a 10. den: zvýšení příjmu chlorelly až na 10násobek dávky, kterou sneseme. Během těchto 10 dnů se denně bere 30 až 50 kapek tinktury česneku medvědího. 11. a 12. dne vložíme pauzu v příjmu.



Poté se začíná opět s původní dávkou, kterou sneseme.

Tato léčba s proměnlivým dávkováním se osvědčila, jelikož se tak při minimálních vedlejších účincích může vyloučit dostatek rtuti.



Empirické pravidlo: čím nižší je snesitelná dávka (eventuelně jen 1 tableta řasy), tím plněji rtuť vězí ve vazivové tkáni.

Poté, co je vazivová tkáň zbavena jedu:



Nať koriandru smí být přidána teprve když je vazivová tkáň zbavena těžkého kovu. Účinná je pouze čerstvá bylina koriandru nebo tinktura z čerstvé rostliny, nikoliv usušená rostlina nebo semena koriandru. Účinná je zřejmě lehce prchavá, aromatická látka rozpustná v tucích, která překoná závoru krve a mozku. V mozku otevře iontové kanálky v membránách nervů, takže nyní se může rtuť vázaná v buňce transportovat ven. To však funguje pouze tehdy, pokud je uvnitř více těžkých kovů nežli vně buňky. Proto musí napřed chlorella s česnekem medvědím detoxikovat vazivovou tkáň, dříve než smí být podána nať koriandru.



Správné zacházení s koriandrem



Koriandr je velmi účinný a může v krátké době posunut mnoho rtuti do vazivové tkáně. Proto může při předávkování dojít k projevům otravy. Nikdy se nesmí podávat samotný, nýbrž stále s česnekem medvědím a chlorellou, aby rtuť, která je uvolněna z buněk do vazivové tkáně, mohla být „vyzvednuta“ a vyloučena. Nikdy nesmí být nasazen, máme-li ještě plomby, jinak bude organismus silně zatížen sem a tam posouvanými kovy v centrálním nervovém systému s odpovídajícími symptomy. Nejlepší je brát koriandr pouze po vytestování doktorem nebo praktikujícím terapeutem a po jeho doporučení.



Dávkování: začít s 5 kapkami tinktury koriandru 1 – 3krát denně. Pokud by se neobjevily žádné symptomy těžkých kovů (bolesti hlavy a zad, deprese atd.), můžeme pomalu zvyšovat – přes nejprve 3krát denně 10 kapek až k 3krát 30 kapek. Kapky nakapat na jazyk a podržet v ústech tak dlouho, jak je to možné, dříve než je spolkneme. Zapijeme hojně vodou, protože koriandr zvyšuje sekreci žaludeční kyseliny.



Opatření k posílení



Tinkturu si můžeme namazat na klouby rukou i nohou a docílíme tak často dokonce lepších výsledků.



Doktor Omura objevil, že pomocí akupresurních masáží může být příjem koriandru do mozku silně posílen: dvě minuty silně masírovat bříšky palců celé vnitřní, vnější a zadní strany horního článku prostředníčků přímo po příjmu.



Současný příjem kyseliny askorbové (vitamín C) ruší účinek koriandru, současně přijímaná strava bohatá na bílkoviny zesiluje oproti tomu sílu koriandru.

Těhotenství: pozor: žádné terapie k vyvádění škodlivin z těla, koriandr může vést ke kontrakcím dělohy.



Potud výpovědi dr. Muttera z knihy: Amalgám – riziko pro lidstvo, Dr. med. Joachim Mutter



***********************



Vyčištění těla podle paní dr. Schreiber



Paní dr. Schreiber udává ve svém zveřejnění „Amalgám a jeho následky“ – také s odkazem na zkušenosti dr. Klinghardta – následující postupy:



Detoxikace vazivové tkáně:



Použití: 2 až 3krát denně asi 10 kapek tinktury česneku medvědího po dobu 2 týdnů, k tomu současně 3krát denně po 2 až 3 kapslích řasy chlorelly, každá asi 250 mg. 9. a 10. den: 10 kapslí řasy, abychom zahájili vylučování množství rtuti, která se bohatě dostavila do střeva. 11. a 12. den: přestávka ve vylučování – nebereme řasu. V této fázi detoxikace vazivové tkáně neužíváme žádný koriandr.



Detoxikace buněk:



Nejdříve po prvních 2 týdnech vývodu z vazivové tkáně (nejlépe po vytestování), aby nebylo kvůli nutnému koncentračnímu spádu příliš mnoho rtuti ve vazivové tkáni. Fáze detoxikace buněk se liší od detoxikace vazivové tkáně pouze dodatečným příjmem tinktury z koriandru:

Použití: 2krát denně až 10 kapek tinktury koriandru, 2 až 3krát denně 10 kapek tinktury z česneku medvědího, 3krát denně 2 až 3 kapsle řasy chlorelly, každá asi po 250 mg. 10.den se zvýší dávka řasy chlorelly na 2 až 3krát po 10 kapslích. 11. a 12. den je přestávka v detoxikaci a braní řasy.



Optimální: nechte se vytestovat



Optimální by bylo, kdybyste tuto kúru mohli provádět za asistence zkušeného terapeuta, který by vám stál při ruce s pravidelnými testy.



Přeložila J.Valentová

zdroj
http://www.paprsky1.de/zpravy_a_elanky/ ... algam.html

video s CZ titulky
http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=10078

[othon777]

Amalgámové nebo bílé zubní výplně?

Mnozí lidé se dnes setkávají se dvěma názory ohledně zubních výplní. Jedni lidé se kloní k postoji, že amalgám je dobrý, osvědčený, a že se pod ním méně kazí zuby.

Druhý postoj hovoří o tom, že součástí směsi amalgámu jsou jedovaté látky, jako třeba rtuť a olovo a ty do těla nepatří.

Jsme tedy mezi dvěma názory a teď jaká je pravda?

Nechci se zde stavět do role, že přicházím se 100% odhalením všech důvodů, ale věřím, že pohled z této strany, která je zde popsána mnohé lidi ještě nenapadl, a že může být impulsem pro vysvětlení proč jednomu amalgám může uškodit a proč u druhého se vedlejší účinky viditelně neprojevují.

Vezměme si na pomoc trochu znalostí z oboru fyziky, elektrotechniky a znalosti lidského těla.

O tom, že tělo je řízeno pomocí elektrických signálů, které vychází z mozku dnes málokdo pochybuje. Existuje tedy jakási bioelektřina, která se nachází v lidském těle. Můžeme se tedy ptát proč příroda do lidského těla nezakomponovala kovové materiály? Není to snad proto, že v těle dochází k tolika chemickým reakcím, že by se s kovem v těle mohlo něco stát?

Nyní tedy k chemickým reakcím. Udělal jsem pokus. Vzal jsem si citrón, nebo jablko a propíchl jsem je dvěma hřebíky. Vzal jsem měřící přístroj a naměřil jsem mezi těmito hřebíky elektrické napětí. Pokud zde vzniká elektrické napětí, probíhá zde také chemická reakce, která je vyvolaná kyselým prostředím.

Další věc, která je velmi důležitá je ta, že pokud dochází v roztoku k elektrickému napětí mezi dvěmi kovy, dochází k takzvané elektrolýze, která přenáší částečky kovu od elektrody č.1 k elektrodě č.2. Čímž tedy dochází k uvolnění malých částěček kovu.

Tyto poznatky se používají např. k výrobě kolidního stříbra, nebo při pokovování.

Proč si však zde rozepisujeme tyto poznatky, které zdánlivě s naší otázkou nesouvisí.

Je to proto, že v případě, že se nám v dutině ústní objeví kyselé prostředí, a zároveň máme přítomny minimálně dvě elektrody (amalgámy), vzniká tento proces přímo v naší dutině ústní. Z doposud chemicky stálé sloučeniny amalgámu se malým elektrickým napětím začínají uvolňovat v malém množství jedovaté látky, které postupně oslabují organismus. Další vzniklou nebezpečnou situací je malé elektrické napětí na kořenech zubů, které jsou propojeny s jednotlivými orgány pomocí energetických drah v organismu.

Docházíme pomocí jednoduchých znalostí z oboru chemie, elektrotechniky a biochemie k vysvětlení, proč může být amalgám příčinou oslabení, únavy, nemocí, atd. .

Čím větší amalgámová výplň je, tím hrozí větší nebezpečí pro lidské tělo!

Toto pochopení, nám také vysvětluje, proč těmito problémy trpí jen část lidí. Ano jsou to ti, kteří mají sklony k překyselení.

Překyselení, nebo-li nízké PH v ústech vyvolává tuto chemickou reakci!

Tím se nám také vysvětluje proč lidé co nemají v ústech kyselé prostředí, tyto problémy nemají.

Někteří lidé, kteří mají kyselé prostředí v ústech a přesto nepociťují problémy se zdravím, narušují ještě jiným způsobem onen proces uvolnění škodlivých látek z amalgámu a to:

Dýcháním ústy - pokud totiž není dostatek vlhkosti v ústní dutině, nedochází k vytvoření elektrickému napětí, které potřebuje vlhké prostředí. Toto se nejvíce projevuje v době spánku.

A tak lidé co mají kyselé prostředí v ústech, mají amalgámové výplně a spí se zavřenou pusou, vytváří ideální prostředí pro elektrickou a chemickou reakci mezi amalgámovými výplněmi.

Tímto způsobem lze tedy vysvětlit jak se do organismu dostávají uvolněné miniaturní částečky směsi amalgámu a postupně oslabují naše tělo.

Až tedy uvidíte, jak se do autobaterie nalévá kyselina, aby se na olověných článcích objevilo elektrické napětí, vzpomeňte si, že něco podobného se může vytvořit i ve vašich ústech.

Já sám jsem před několika lety navštívil zubního lékaře k zákroku, po kterém jsem si odnesl v zubních prostorách velkou amalgámovou výplň. Po této návštěvě jsem pozoroval, jak pomalinku měsíc za měsícem mé tělo začíná trpět únavou, stále více a více. Člověk z přirozenosti přičítá tyto stavy svému věku, stravě, stresu, práci a ostatním vlivům. O škodlivosti amalgámu jsem četl, ale nic z toho nebylo podložené, proto jsem to pouze registroval a myslel jsem si, že nejlépe to poznám na vlastním prožití, a tak jsem se amalgámu nebránil. Zvlášť, když od mnohých zubních lékařů slyšíte odpověď, že amalgám je výborný.

Během těch tří let, co jsem měl amalgám, jsem však prožil sám na sobě, že to co jednomu neškodí, druhému škodit může. A vysvětlení máte shora popsané. Jde tedy o míru překyselení a citlivosti organismu! To jsou spouštěče pro reakce s kovem v ústní dutině.

Rozhodně tímto článkem nevybízím k nějakému fanatickému přeplombování všech zubů! Vždy k těmto věcem přistupujte uvážlivě a postupně. Proč? Protože při odvrtávání amalgámu dochází k rozptýlení jemných čáteček v celé dutině ústní a může dojít k následnému zanesení organismu.

Jak tedy postupovat při návštěve zubního lékaře a odvrtání amalgámu?

Odborný nadstandartní úkon používá zakrytí ústní dutiny fólií, a je vidět pouze zub. Toto zakrytí zamezí amalgámu dostat se do tělního oběhu. Toto doporučuji již při propuklé vážné chorobě, kdy by si organismus s dalšími zatěžujícími látkami pro organismus nedokázal poradit a mohlo by se mu vážně přitížit. Při správném odhalení příčiny oslabení, která spočívá v amalgámových výplních, a následné správné výměně za bílé plomby by mělo pomalu postupně dojít ke zlepšování vitality těla.

Pokud se rozhodnete, že postupně si necháte vyměnit amalgám a nemáte na specializovaný odborný zásah, začněte těmi největšími plombami, nebo těmi co Vás bolí. A mezi úkony vrtání atd., když jste vyzváni k vypláchnutí, hodně vyplachujte a snažte se zbavit všech drobných částeček amalgámu, které v ústech ulpěli. Dávejte si pozor, abyste jich co nejméně spolkli a ještě doma si několikrát za den vypláchněte, abyste dutinu ústní co nejvíce vyčistili.

Jsme tedy u odhalení důvodu problémů mnohých lidí, kteří se za své problémy stydí, protože lidem kolem nich amalgám nevadí, nebo postupnou ztrátu vitality nepozorují a svádí ji na stáří. Chci připomenout, že v Číně, kde se medicína rozvinula do mnoha oborů vzniklých z pozorování těla až k energetickým drahám, se vyhýbali dokonce i jedení kovovými nástroji, které jsou tak časté u nás evropanů.

Jaké náhrady za amalgám?

Necítím se způsobilý abych v tomto dal tu nejlepší odpověď a tak se podělím alespoň o to, co se mě a mým známým osvědčilo. Jedná se o bílou výplň, která se vytvrzuje modrým světlem. Mé ženě vydržela skoro deset let. Mé tělo, zuby :-) ji také dobře přijaly.

Nakonec se ve Vás možná vynořuje otázka, a co kovové korunky?

Po mých zkušenostech se přikláním k tomu, že u lidí kteří mají sklon k překyselení, do úst kov nepatří, tedy ani korunky.

Mohu deklarovat ze zkušenosti, kdy mi byl dělán můstek a dostal jsem nejdříve provizorní z pryskyřice, ten tělo přijalo skoro za své. Když byl hotový keramický můstek, který je esteticky opravdu pěkný, vyměnili mi jej místo toho z pryskyřice a ejhle během týdne došlo k odtažení dásní. Proč? Pokud nastává přenos elektřiny mezi kovovými částmi a pokud je jako základ keramické korunky nerezový materiál, jedná se o podobný jev vytvoření elektrického napětí, jako u dvou amalgámů, pouze s tím rozdílem, že se z nerezu neuvolňují životu nebezpečné látky.

Tedy u korunek s kovovým základem, může docházet k odtažení a následnému krvácení dásní z důvodu vytvoření elektrického napětí v ústech, mezi amalgámem a kovovou korunkou (můstkem), nebo korunkou a kovovou korunkou(můstkem).

Výměnu můstku jsem zatím neprodělal, ale o zkušenost se rád v budoucnu podělím.

Na závěr bych tedy chtěl podpořit všechny ty, kteří se k tomuto kroku doposud nemohli odhodlat a díky tomuto vysvětlení pochopily, že jejich potíže mohou být způsobeny i kovy v dutině ústní.

Ti kteří poznali, že jsou naopak těmi, na které nemá amalgámová výplň, kvůli výše uvedenému vetší vliv, prosím o pochopení svých blízkých, kteří za bezamalgámový chrup utratí pro někoho zdánlivě větší částku peněz. Tato částka se u mnohých vrátí větší kvalitou jejich života.

V dávné římské říši pili z olověných pohárů a nakonec byli neplodní. Rtuť je vyloženě jedovatým prvkem a orgán, který je jím oslaben jsou játra a následně celé tělo. Tyto zmíněné prvky amalgám obsahuje. Pokud tedy máte problémy, které v tomto článku byly uvedeny, zvažte možné vyřešení.

http://www.vodasvetla.cz/

[Marty]

Jezis maria, takze pan grafoman Šupa uz skodi i na tomto webu... A ja myslel, ze se omezuje jen na Slovensko a na obcasny clanky na zvedavec.cz...

Tenhle grafoman svy ulety posila na desitky webu na Slovensku (a ted zjevne i v Cesku), spamuje s nimi diskuse a vsude propaguje svou "vodu svetla" za stovky €/lahvicka. Nazor na toto individuum si udelejte sami na jeho blogu, nebo se podivejte, kam vsude umistuje totozne clanky v Slovenstine nebo v Cestine

[wolf234]

ja som sa o neblahych vlastnostiach amalgamu dozvedel na stranke alaje (z plejad) a tiež som mal zly pocit z tohto kovu už predtym hladal som nejake " vedecke vyskumi " ohladne toho viem že v nemecku bola nejaka akcia ale tiež žiadny vysledok . už to tiež nahradzujem tymi bielymi . na mne s tym nešetrili

[Aquarius1]

Já osobně mám po havárii na kole v ústech už 23 let kovový můstek místo předních zubů.Je to pěknej kousek přes celou papulu náhrada osmi zubů a dodnes jsem s ním neměl nikdy problém ani s dásněmi.Asi hold záleží na kvalitě materiálu,mě to dělal tenkrát ještě za ,,státní" jeden super zubař.Starej dobrej socialistickej materiál.Nikdy jsem nepocítil že by se mi kvůli němu něco zhoršilo jediný je fakt že mne ty zuby fakt nikdy nebolí

[OndraPery]

Zdravím,
tématu škodlivosti amalgámu se u nás bohužel profesionálně věnuje jen jeden zubní lékař, a to pan doktor Jurčenko ze zubní ordinace Yurmax.cz . Jako jediný v ČR aplikuje bezpečné odstranění amalgámových výplní pomocí protokolu IAOMT: http://www.yurmax.cz/odstraneni-amalgamu/

O tématu škodlivosti se hodně rozepisuje ve svých článcích a hlavně přidává i důkazy jako třeba zde: http://www.yurmax.cz/vedci-potvrzuji-sk ... ganismus/
Snad vám to pomůže, jako mně

[Windik]

Taky jsem si nedávno nechal vyměnit amalgámové plomby za bílé, jelikož jsem hodně nemocný tak změny nepozoruji ,ale mám pocit ,že ty bílé jsou citlivější při kousání něčeho tvrdšího, jinak když jsem otevřel pusu před a teď tak je to jako nebe a dudy.

[yejb]

Ahoj. Zajímavý článek o přesném množství rtuti v amalgámových plombách v ústech: http://www.yurmax.cz/mereni-koncentrace ... ky-mereni/