Přestavba motoru Š120 na stirling

[Ilem]

Ileme dostal sem te. ((((o:

Když myslíš...

[JiMi]

Ileme dostal sem te. ((((o:

Když myslíš...

Nevím co řešíte, kucí, ale nejspíš to nesouvisí s mým výměníkem.
>>>> Boxovárna
JiMi

[xzzzx]

Ileme dostal sem te. ((((o:

Když myslíš...

Nevím co řešíte, kucí, ale nejspíš to nesouvisí s mým výměníkem.
>>>> Boxovárna
JiMi

Ja sem si jist ze to bylo rivalovou vlockou a proto jsem se Ilemovi verejne neomluvil a protoze jsme uz stari ogari tak jsme si to vyrikali (SZ) jako vsichni spravni muzaci.
Jaho truchu ruland stournul. Doufam ze me rival neposle klecet na hrach. Jasne Jime nebo ty.
Spamer Z.

[Ilem]

Začal bych tím, že bych si určil, jak velké ztráty ještě unesu. Pak bych podle plochy přestupu spočítal potřebný tepelný odpor a z něho ti vyjdou pro tepelné vodivosti použitelných materiálů jejich potřebné tloušťky. Teprve pak bych volil matreriál.

[1220]

Korek
K.

[JiMi]

JiMi, ja bych sel do teflonu......dej mi rozmery, neco tu mam, jestli to bude jen to tesneni, dam ti kontakt na firmu, co ti to vyrizne na plotru

Díky za nabídku a beru to vážně. Předpokládám, že se teď oba bavíme o variantě, že tu nosnou prostřední konstrukci nechám utvořit ze železa, broušené styčné plochy a teflonové těsnění pod přiléhající konstrukce výměníků. Pak mi to dává smysl a budu v tom nejspíše dál pokračovat.
Ohledně nabídky vyřezání se mi to také zamlouvá, rád bych ale zkusil prostřelit nějaký postup, který by podle návodu zvládla i lama s běžně dostupnými možnostmi a schopnostmi. Nerad bych nabídnutou ruku zneužil tím, že když to dám do návodu, a někdo to nedejbože bude chtít později zopakovat, bude se dle návodu obracet na petra111. To by se nemuselo setkat s kladným ohlasem.

Definice lamy: lama je v mém pojetí člověk, kterého příroda obdařila volným myšlením, ale to je všechno. I tak je to podle mě ale náš člověk, byť nenavštěvoval žádnou průmku, ani nemá před jménem Ing. On má jen touhu a snahu, ale příroda a čas mu neposkytly to pravé.

Tak nějak tuším, že vyřezávat ten prostřední nosný díl konstrukce z teflonu, by sice bylo tepelně gút, ale finančně bych vykrvácel.

Takže zatím dík za nabídku.
JiMi

[JiMi]

Začal bych tím, že bych si určil, jak velké ztráty ještě unesu. Pak bych podle plochy přestupu spočítal potřebný tepelný odpor a z něho ti vyjdou pro tepelné vodivosti použitelných materiálů jejich potřebné tloušťky. Teprve pak bych volil matreriál.

Tak jo, jako každý normálně líný tvor se mi právě do těchto činností nechce, ale stejně to jednou musí přijít. Takže začnu počítat, nakreslím alespoň představu té konstrukce výměníků a přehaněče a pak budeme v té diskuzi na téma těsnění pokračovat na více konkrétní úrovni.
Dneska a zítra jen pošolichám pár úkonů kolem toho mazání a hlavně budu kreslit a počítat. A dávat do do nějaké čitelné a sdělitelné formy.
Máš pravdu.
JiMi

[JiMi]

Korek
K.

Korek taky jen jako těsnění ? Předpokládám, že na nosnou konstrukci je trochu chabrus.
Ale nápad taky dobrý. Všeobecně dostupný, láce jak sviňa, taky to není špatný.
To jsem teda zvědav, co z toho nakonec vyleze.
JiMi

[Ilem]

ale stejně to jednou musí přijít. Takže začnu počítat
JiMi

Vzhledem k tomu, že Stirling má přirozeně nízkou účinnost je dobré mít všechno podložené výpočty a nenechávat nic náhodě. Nejhorší je, když si dodatečně řekneš "Že já blbec tenkrát..."

[JiMi]

ale aby byl čas na diskuzi, další možné téma.
Jak byste řešili ty aktuátory ?

Předpokládám, že by šlo o lineární pohyb max. 15 cm, celé zařízení (ať je to co je to) by bylo uvnitř výměníku na chladné straně, tzn. hluchý objem.

No mě zatím napadl akorát nějaký silnější elektromagnet a přes kulisu s pákou dosáhnout těch 15 cm.

Nebo krokový motor s unašečem a lankový převod na lineární posun.

Elektromagnet bude mít víc hluchého prostoru, ale jednodušší ovládání a impulsní spotřeba energie. Pro dosažení dvou stavů možná bude zapotřebí zdvojení konstrukce (dva elektromagnety a vzájemně se blokující kulisy).

Krokový motor je elegantní řešení, složité řízení, jedno řešení pro oba směry pohybu, trvalý odběr, vcelku drahé.

JiMi

[Ilem]

Uvědom si, že převod už tam máš. Záleží jen na tom, jak daleko od osy otáčení dáš aktuátor. Z tohoto pohledu se mi zdá nejjednodušší elektromagnet. Ale má taky trvalý odběr. Největší zdvih má elektromagnet, kde se jádro vtahuje do cívky. Nejmenoval jsi ještě obyčejný motor s převodem.

[JiMi]

nic neuspěchat a hrát si s tím pěkně postupně, každý krok co nejvíc promyslet a dospět k výsledku nějakým vysledováním toho nejlepšího, co můžu pro svůj strojek udělat.
Samozřejmě, jako každý tvor na této planetě, mám tendenci pořád něco uspěchávat, v domění že nemám na nic čas. Přitom čas je to jediné co doopravdy mám (a ještě k tomu zadarmo). Odtud ta snaha, řešit deset věcí zaráz.

Musím se krotit. Hezky dodělat mazání, pak znovu sestavit blok, sestrojit nějaký převod a udělat osazení pro napojení na cokoliv.
Budu muset změřit mechanické ztráty. Nemaje přístupu k žádné laboratoři, asi to udělálm alespoň na hrubo tak, že posbírám nějaké motorky s různou WATTáží a přes ten převod zkusím roztočit blok v obráceným gardu. Mechanické ztráty by pak měly ležet mezi výkonem největším netočícím a prvním točícím.

Šlo by to nějak zajistit s běžně dostupnými zařízeními ? Nemám s tím zkušenosti, ale nešel by nějak využít třeba rotoped ? Tam bych ale nejspíš nevěděl co vlastně měřím.

Slibuju si od laborování s mazáním ověření, jestli a v jakém množství má cenu mazat i samotný píst ve válci. Určitě ano, ale jak moc. Pokud by tam stačilo jednou denně přistříknout, stačí ruční pumpička. O to mi jde.

Nebo máte nějaký USER FRIENDLY postup, jak zjistit mechanické ztráty tak nějak přesněji ?
JiMi

[Ilem]

Nebo máte nějaký USER FRIENDLY postup, jak zjistit mechanické ztráty tak nějak přesněji ?
JiMi

Napadá mě momentový klíč. Na rozběh mu budeš muset pomoct nějakým pomocným momentem ale naudržení v chodu bys měl dost přesně zjistit, co potřebuješ.

[JiMi]

tak mě napadlo toto:

Normálně ten blok napojím na nějký motorek, který s ním otočí. na stejnou hřídel ještě napojím alternátor, který normálně bude nezatížen.
Uvedu soustavu do chodu a na výstup alternátoru budu přidávat zátěž.
V okamžiku, kdy se to zastaví, mám zjištěno.

Jasný, je tam těch ztrát a (ne)účinností moc, ale to se dá všechno pozjišťovat.
Účinnost sestavy motorek-alternátor zjistím samostatně pro předpokládaný rozsah zatížení, zjistit normální graf vstup/výstup. No a pak to zatížit ještě tím blokem a hned mám rozdíl.
Nevymýšlím postup s nějakou systémovou chybou měření ?
JiMi

[Ilem]

tak mě napadlo toto:

Normálně ten blok napojím na nějký motorek, který s ním otočí. na stejnou hřídel ještě napojím alternátor, který normálně bude nezatížen.
Uvedu soustavu do chodu a na výstup alternátoru budu přidávat zátěž.
V okamžiku, kdy se to zastaví, mám zjištěno.

Jasný, je tam těch ztrát a (ne)účinností moc, ale to se dá všechno pozjišťovat.
Účinnost sestavy motorek-alternátor zjistím samostatně pro předpokládaný rozsah zatížení, zjistit normální graf vstup/výstup. No a pak to zatížit ještě tím blokem a hned mám rozdíl.
Nevymýšlím postup s nějakou systémovou chybou měření ?
JiMi

Asi by to šlo.
Udělat 2 měření jedno bez připojeného motoru a jedno s připojeným motorem. Z rozdílu zátěží bys zjistil, jakou zátěž představuje motor. Sestavu mít celou včetně převodů a jen ji nasadit na hřídel (bez dalších převodů) Jde to ale ještě jednodušeji - bez alternátoru. Prostě změříš odběr bez motoru a s motorem. A měl bys mít to samé.