Mechanický Ohřívač Kapaliny

[la]

Tady se druhý autor snažil udělat totéž (nedaří se) a ten z prvního filmu (nahoře)se mu snaží pomoci.


strojový překlad celé diskuze pod filmem.(teda co zvládnul )

[la]

Maxx je hodně blízko,záleží na průměru,hloubce a taky úhlu sklonu díry.Celá věc se dá simulovat pokusně a na audio editoru např. je pak pěkně vidět,co se tam děje.Chce to jenom nápad a nemusíte vrtat špalky želez.

Myslím si že novák má pravdu ,dá se tak ušetřit spousta práce.

[Novák]

Já to stejně nevydržím a časem jim pošlu to video.Necháme je ale ještě chvíli
smažit!

[la]

autor prvního filmu má svou stránku http://www.youtube.com/user/theoneagain

[Aquarius1]

To Aquarius1: Oni tie drazky zas nepostacuju hocake... Citaj napr. aj Nováka. A na vnutornu plochu statora by som ich nerobil, nakolko v systeme stale posobi ta ista odstrediva sila a zrejme ma nezanedbatelny vplyv na odtrh kvapaliny na hrane. Kolko razov si dosiahol maximalne?

S tou druhou kavitačkou jsem nedosáhl ničeho,tedy pokud jela s olejem tak hřála s vodou nic.Třetí stroj zase zklamal na motoru byl slabej.Teď bastlím čtvrtou a jestli to nepojede tak s tím praštím Dělám na tom pomaloučku nic neuspěchat .Průběžně dávám fotky na forum ,chci aby to bylo přesný a bytelný ,tedy v závislosti na domácím bastlení,zatím jsem nepřešvihnul dvě desetiny mm .Taky je to závislé na času a chuti co se dělá z musu je na nic

[Aquarius1]

Tady je zase mrňavej kousíček mojí práce,nic moc ale alespoň něco.

[Maxx66]

Asi sme sa nepochopili celkom. Pytal som sa, kolko razov si dosiahol pri praci Tvojich vytvorov, za min.? T.j. pracovne otacky hnacieho elektromotora x pocet radov dier na rotore. Tam niekde bude podla mna zakopany pes Tvojho neuspechu

[Aquarius1]

Asi sme sa nepochopili celkom. Pytal som sa, kolko razov si dosiahol pri praci Tvojich vytvorov, za min.? T.j. pracovne otacky hnacieho elektromotora x pocet radov dier na rotore. Tam niekde bude podla mna zakopany pes Tvojho neuspechu

/www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?t=2 ... c&start=60

Tady je to vyfocený,vzhledem k tomu že tloušťka stěny válce(je to svařenec) je pouhých 6mm jsou díry jen 4mm hluboké ,průměr je 8mm.Byla to jenom zkouška a neúspěšná ty drážky byl jen takovej nápad,možná to ještě někdy zkusím roztočit s jiným motorem.Motor který jsem použil má 2850ot ale ke vší smůle nebo spíš štěstí má zabudovanou tepelnou ochranu jinak by shořel jak dostával zabrat a ničeho jsem nedosáhl.Tak jsem sehnal jinej posháněl materiál a bastlím podle návodu,tedy především ty mezery mezi válci jinak je to dáno rozměry venkovního válce.

[Maxx66]

pri 2850/min musis mat podla mojich vypoctov 6 radov dier/priecnych ryh po obvode, kazdych 60 uhlovych stupnov jeden. A vykon motora nech Ta v prvom experimentacnom slede nezaujima. Daj co najsilnejsi, aby s rezervou pracoval v optimalnom rezime, vo vyrobcom deklarovanych otackach. Ked to fyzikalne ozije, budes limitne bastlit s vykonmi motorov s rovnakymi otackami, a ladit ekonomicke parametre... Hm? :-)

[Aquarius1]

pri 2850/min musis mat podla mojich vypoctov 6 radov dier/priecnych ryh po obvode, kazdych 60 uhlovych stupnov jeden. A vykon motora nech Ta v prvom experimentacnom slede nezaujima. Daj co najsilnejsi, aby s rezervou pracoval v optimalnom rezime, vo vyrobcom deklarovanych otackach. Ked to fyzikalne ozije, budes limitne bastlit s vykonmi motorov s rovnakymi otackami, a ladit ekonomicke parametre... Hm? :-)

A jak je to s průměrem válce nebo je to jedno.Ten můj má 154mm průměr a 105mm výšku.

[Maxx66]

Priemer by nemal zohravat ulohu, otacka ako otacka, treba dodrzat frekvenciu razov v kvapaline.

[la]

Priemer by nemal zohravat ulohu, otacka ako otacka, treba dodrzat frekvenciu razov v kvapaline.

Domnívám se ,že za tu mezeru (3mm)mezi statorem a rotorem může coandův princip a pak se to chová takhle jak na obrázku dole a pokud chceme aby se to takhle chovalo i v otvorech tak to v nich musí mít trochu místa.

[Maxx66]

Vystizna grafika. Experimentujem s tymi priecnymi ryhami, co tak odvrtat nejakou 6tkou vrtakom diery rozvobezne s osou otacania na obvodovom plasti tak, aby diera a plast mali prienik jednu os a vybrusit mierne oblu plochu zacinajucu na obvodovom plasti, zhruba v polovici medzi vyvrtmi a konciacu ako dotycnica predchadzajucej vyvrtanej diery v smere otacania.... ?

[la]

Vystizna grafika. Experimentujem s tymi priecnymi ryhami, co tak odvrtat nejakou 6tkou vrtakom diery rozvobezne s osou otacania na obvodovom plasti tak, aby diera a plast mali prienik jednu os a vybrusit mierne oblu plochu zacinajucu na obvodovom plasti, zhruba v polovici medzi vyvrtmi a konciacu ako dotycnica predchadzajucej vyvrtanej diery v smere otacania.... ?

Zdravím.Za tu grafiku moc chvály nezasloužím je odsud: http://free-energy.webpark.cz/schauberg ... sentev.htm
ale pod ní je text a funkce systému přibližně odpovídá.
Rýhy tebou uvedené mít vliv určitě budou na komresi a dekopresi v otvorech rotoru.Celý ten systém připomíná převodovku včetně té rotace v otvorech rotoru,tam by měla být asi rychlost rotace nejvyšší proto záleží na jejich hloubce a obou úhlech vývrtu.Je to silný strojařský kafíčko protože se musí vzít v uvahu také mezní rychlosti např : http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlost_z ... tk.C3.A1ch
Patrně bude vhodné rozjet pokusné zařízení na sucho a pak do něj vodu zvolna připouštět,nebo alespoň pak regulovat průtok.Pokud bude kapalina ve vývrtech rotoru rotovat ,bude se pohybovat nerovnoměrně oproti kapalině statoru(místy více než dvojnásobnou rychlostí).Ideální stav(hlavně ty tepelné údaje na konci odkazu jsou zajímavé): http://mfweb.wz.cz/fyzika/159.htm
PS: a další nárůst je když se utrhne vlivem odstředivé síly ve vývrtu v rotoru vodní sloupec (nebo pára s vodou)to bude rachot,pak záleží na tvaru dna a hloubce vývrtu.Každý vývrt v rotoru je vlastně malý Schaubergerův vír,aspoň mám o tom takovou představu.
Tolik můj současný názor

[Maxx66]

Priznam sa ze tuto premennu v danom vztahu som moc nebral v uvahu, ale teraz sa mi to javi tak, ze by to mohlo prispievat k zvyseniu energetickej bilancie a tym aj ucinnosti zariadenia. I ked si nastolil silnu dilemu, a to : ci energeticky zisk neohrozi celu konstrukciu zariadenia. Takze asi budem musiet uvazovat o rozdeleni parametrov systemu medznou hodnotou obvodovej rychlosti (ten uvazovany polomer rotora... pre Aquarius1 ), ktora sa podla mojich vypoctov pri otackach napr. 2180/s pri t=25C dosiahne pri polomere rotora okolo 10,95cm...Je to vsak velmi velmi priblizny vypocet z tabulkovych parametrov, nezohladnujuci krivku narastu teploty systemu (lebo ju zatial, zial, nepoznam ). Aky je Vas nazor?