Komu není rady, tomu není pomoci. Ono se to garantuje, když si to zákazník nemá jak ověřit. Pokud garantují velikost částic 15 ppm, tak je jasné, že o koloidním stříbře nic nevědí. Ppm je totiž počet částic, nikoli jejich velikost. pokud jde oregulaci napětí led diodou, tak bez další elektroniky je schopna regulovat napětí o cca 0,5V (podle barvy) To je o ničem. To, že se to chová podle návodu ještě nic neznamená. Klidně můžeš podle návodu vyrábět brambory. Přečti si příspěvky Habany. Myslím, že většího odborníka přes koloidní stříbro u nás nenajdeš. Znám ho osobně. Tím, co leze z toho tvýho švýcarskýho krámu bych si ani nečistil zuby. Ale dělej, jak chceš, jen to nedávej svým blízkým, mohl bys jim poškodit zdraví.serpa píše:Koupil jsem pristroj na vyrobu KS ve Svajcu...
Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...
Město Krnov - Přímá pomoc jedné domácnosti postižené povodní. Více zde...
Koloidní stříbro
- Ilem
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 3119
- Registrován: pon 25 zář 2006 20:52
- Bydliště: Hradec Králové
- Dal: 71 poděkování
- Dostal: 349 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
"Dum spiro spero"
Ciceron
Ciceron
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 2448
- Registrován: pát 25 lis 2005 14:32
- Bydliště: Liberec
- Dal: 471 poděkování
- Dostal: 212 poděkování
- Ilem
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 3119
- Registrován: pon 25 zář 2006 20:52
- Bydliště: Hradec Králové
- Dal: 71 poděkování
- Dostal: 349 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Re: serpa
Pokud nepřekročíš proudovou hustotu 0,155 mA/cm čtvereční, máš skoro 100 procentní jistotu, že vyrábíš částice do velikosti 5 nm. To jsem nevymyslel já, to jsem se dozvěděl od odborníků, kteří s tím mají bohaté zkušenosti a nechali si své koloidní stříbro měřit. Nadělali mnoho pokusů, než se dostali k tomu, aby to bylo opravdu ONO. Nemám důvod jim nevěřit.
Je to tak, že velikost částic je úměrná proudové hustotě. Když to laicky popíšu - větší proud vytrhává z materiálu větší částice. Optimální velikost částic je 1,5 - 5 nm. Ale to všechno už tady bylo mnohokrát napsáno. stačí jen číst.
Je to tak, že velikost částic je úměrná proudové hustotě. Když to laicky popíšu - větší proud vytrhává z materiálu větší částice. Optimální velikost částic je 1,5 - 5 nm. Ale to všechno už tady bylo mnohokrát napsáno. stačí jen číst.
"Dum spiro spero"
Ciceron
Ciceron
-
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 2448
- Registrován: pát 25 lis 2005 14:32
- Bydliště: Liberec
- Dal: 471 poděkování
- Dostal: 212 poděkování
Jak víš, co vyrábíš? Máš to nafocené s rastrem?Až mi půjdou posílat fotky, pošlu můj výsledek. Hlavně nikdo nevykřikujte, že se špatně vyrobeným koloidem zaručeně otráví. Tím jedině potenciální uživatele odradíte, a to je kontraproduktivní k společenské důležitosti těchto počinů. Kdo začíná, klidně si zadejte http://www.kolumber.com/Ag_old.php a ničeho se nebojte. Není to tak složité, žádné woodoo nebo zaříkávání. PO ZVLÁDNUTÍ ŠIŘTE DÁL.
- Ilem
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 3119
- Registrován: pon 25 zář 2006 20:52
- Bydliště: Hradec Králové
- Dal: 71 poděkování
- Dostal: 349 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Nepsal jsem, že se zaručeně otráví, psal jsem, že si může poškodit zdraví. V tom je rozdíl. Pokud se mě budeš ptát co se mu stane, tak rovnou odpovídám, že nevím. Ale když mi nějaký odborník něco doporučí, budu dělat všechno pro to, abych se řídil jeho radami.
(Je to asi jako když mi konstruktér letadel doporučí, že je lepší vrtule vepředu, než vzadu - když ji dám dozadu, zjistím, že se s tím špatně lítá).
A taky nikdo netvrdil, že je v tom něco složitého, nějaké woodoo. Zdroj konstantního proudu umí navrhnout každý absolvent elektrotechnické průmyslovky a každý, kdo aspoň něco málo ví o elektrotechnice.
(Je to asi jako když mi konstruktér letadel doporučí, že je lepší vrtule vepředu, než vzadu - když ji dám dozadu, zjistím, že se s tím špatně lítá).
A taky nikdo netvrdil, že je v tom něco složitého, nějaké woodoo. Zdroj konstantního proudu umí navrhnout každý absolvent elektrotechnické průmyslovky a každý, kdo aspoň něco málo ví o elektrotechnice.
"Dum spiro spero"
Ciceron
Ciceron
Tak. Jsem moc rád, že to tak bereš. V jednoduchosti je síla. I tak stačí, že se kolem koloidu vytváří mnoho fám a odborníci bijí na poplach, že je třeba tento fenomén zařadit mezi obzvláště škodlivé látky a výrobu postihovat jako třebas výrobu psychotropních látek. Argyrie je dobrá fáma ale prázdný pojem.Pouze je třeba varovat před přidávání soli do vody. Woodoo je zde prezentovaný hon za superčistou vodou. Velice mnoho uživatelů to dokáže znechutit.
Můžeš uvést zdroj, kde jsi tohle četl nebo slyšel? Mrkni se na nové produkty některých farmaceutických firem, asi budeš překvapen, co že to obsahujíjarda ovčák svitavy píše:I tak stačí, že se kolem koloidu vytváří mnoho fám a odborníci bijí na poplach, že je třeba tento fenomén zařadit mezi obzvláště škodlivé látky a výrobu postihovat jako třebas výrobu psychotropních látek.
Tak jsem se nenechal zde odradit. Preci mi neuskodi pristroj, ktery je povolen prodavat ve Svajcu, ne? Zkusil jsem vyrobu nejprve z mestske vody. To jsem minule popisoval. Po trech minutach byl u jedne tycky stribrosedy zavojek a na druhe male bublinky, celkove to bylo temer cire. Po vasich radach jsem to radeji jeste nepil a omyl jsem se podpazdi. Deo jsem pak nepotreboval tri dny Dalsi vyrobu jsem zkusil z osmoticky fitrovane vody. Vodivost vic, nez o tretinu nizsi, nez pitna voda. Koloid jsem uznal zavyrobeny po 20ti minutach s tim, ze nebyl tak silny, jako z vody. Zdalo se mi, ze se vari uz dlouho. Chut byla taky nahorkla, bylo to prakticky cira, u tycky se vyvijel jen nepatrny zavojek. S lejzrovym ukazovatkem jsem v tekutine neco zahledl, jak je tu popisovano. Tuto decku jsem vyuzil stejnym zpusobem, jako tu predeslou a melo to stejne ucinky. Dalsi den jsem si prinesl z prace uplne odsolenou vodu (ne reverzni osmozou), ktera je temer nevodiva, neco kolem 0,03 mS/cm2.
S mym svycarskym pristrojem jsem po 4 hodinach prerusil pokus, ktery byl plany. Nic se nevyrobilo. Alespon ne za tu dobu. Zdravi Serpa
S mym svycarskym pristrojem jsem po 4 hodinach prerusil pokus, ktery byl plany. Nic se nevyrobilo. Alespon ne za tu dobu. Zdravi Serpa
- Ilem
- Zasloužilý člen
- Příspěvky: 3119
- Registrován: pon 25 zář 2006 20:52
- Bydliště: Hradec Králové
- Dal: 71 poděkování
- Dostal: 349 poděkování
- Kontaktovat uživatele:
Tak naposled, už mě to nebaví.
Posílám citaci jednoho článku, kde je, myslím, to nejdůležitější.:
Co potřebujeme udělat: roztok (koloid) s co největším obsahem co nejmenších částic stříbra. Při tom samozřejmě do roztoku přejdou vytržením z katody i větší částice.
Jejich velikost závisí od dodržování všeobecných podmínek, které je při výrobě koloidního stříbra dodržovat.
Pro POUŽITÍ koloidního stříbra v humánní medicíně přicházejí v úvahu částice s rozměry v rozmězí od desetin nanometrů (samotné jednotlivé ionty stříbra) do několika desítek nanometrů (clustery až mnoha stovek atomů stříbra).
V případě, že proces výroby neukočírujeme v patřičných mezích, v průběhu výroby jsou patrné "rezavé závoje" jdoucí od katody, případně i po ukončení výroby je kapalina sice mnohdy čirá, avšak opaleskuje do medova, či jiného odstínu více či méně hnědé.
To, že vyrábíme směs několika velikostních tříd částic stříbra je patrné z několika jednoduchých testů:
1) barva vzniklé kapaliny dává odpověď na velikost částic stříbra - čím větší procentuální zastoupení větších částic, tím jde barva kapaliny více do hněda. To souvisí s vlnovými délkami vcházejícího (bílého slunečního) a odraženého ( = barva roztoku) světla a od VELIKOSTI částic, od kterých se světlo odráží.
KOLOIDNÍ STŘÍBRO, KTERÉ VYKAZUJE JAKÝKOLIV NÁDECH DO MEDOVA ČI HNĚDA JE NAPROSTO NEVHODNÉ PRO POUŽITÍ !!!!! Částice jsou příliš velké a je zvýšené riziko při jeho použití. Dobře vyrobené stříbro je naprosto bezbarvé, při jeho výrobě pak nejsou patrné žádné hnědě či jinak zabarvené částice oddělující se od elektrod během výroby.
2) prosvítíme li v absolutní tmě vodní sloupec vyrobeného koloidního stříbra, pak zviditelněná stopa nám ukazuje právě ty větší a velké částice.
Čím jemnější stopa laseru je, tím jsou částice stříbra menší, resp. tím je obsah větších částic menší.
to, že jsou přítomny i ionty stříbra, je patrně jasné. Jde jen, v jakém percentuálním zastoupení vůči ostatním rozměrovým frakcím jsou.
Ideálně koloidní stříbro sestávající pouze z iontů by nemělo vykazovat ve světle laseru stopu vůbec žádnou.
Zviditelnění částic stříbra v koloidním roztoku se nazývá TYNDALLŮV EFEKT a je jedním z důležitých nástrojů, jak měřit kvalitu koloidního stříbra.
Toliko trocha teorie.
Jinak samozřejmě: velikost částic lze po staru určit velice zhruba ze snímků z elektronového mikroskopu, v současné době jsou k dispozici moderní přístroje, které samy určí poměrně velice přesně percentuální zastoupení velikostních tříd částic daného prvku v roztoku.
Vyrobit kvalitní koloidní stříbro je snaha odůvodněná:
1) čím menší částice, tím větší povrch za stejné koncentrace (ppm) a tím větší účinnost vůči patogenům.
2) čím menší částice, tím se koloid rychleji pohybuje napříč celým organismem a je z těla rychleji vylučován a to všemi prostředky vylučovací soustavy. Jsou li částice větší, hromadí se v játrech.
3) čím čistší vstupní suroviny, tím čistší výstupní produkt, s čistotou vstupních surovin souvisín Argyrie, viz níže.
4) Extrémem je nemoc zvaná "Argyrie", která vzniká údajně usazením sloučenin (hlavně dusičnanů) stříbra v podkoží s jejich následným osvícením slunečním světlem. Z takového člověka se pak stává jakási chodící a slunečním světlem osvícená fotografická deska. Píši "údajně", protože tento úkaz znám pouze z literatury a navíc mi tam jaksi chybí vyvolání (= zviditelnění osvícené plochy) té lidské fotografické desky.
Nemoc se prý projevuje viditelně šedomodrozeleým zabarvením pokožky a je prý nereverzibilní.
vyrobit koloidní stříbro patřičné kvality není až tak úplně na jeden hmat,
při jeho výrobě sledujeme následující hodnoty:
1) kvalita vstupních surovin
2) teplota
3) pohyb roztoku při výrobě
4) čas zpracování
5) hodnoty proudu/napětí na elektrodách
Zanedbání některé z výše uvedených hodnot se nám může při výrobě vymstít právě vznikem velkých částic stříbra anebo, což je snad ještě horší, vznikem sloučenin stříbra, které jsou z našeho hlediska dobré tak leda na zevní použití (dobře se dá použít třeba např. na plísně...).
Nutno snad ještě podotknout, že sloučeniny stříbra takto vyrobeného jsou při zevním a vnitřním použití možná ještě nebezpečnější než koloidní stříbro s nadměrným obsahem velkých částic, v historii docházelo běžně k oslepnutí kojenců při ošetření jeich očí dusičnanem stříbrným, případně i k častým případům výskytu argyrie.
Zdroj: http://www.rodina.cz/scripts/journal/ar ... from_kid=0
V článku je zmíněn rezavý závoj u katody. Ty můžeš tvrdit, že to máš v pořádku, že tvůj závoj je šedý. Omyl. Rezavý závoj vzniká velkými částicemi. Šedý pravděpodobně sloučeninami stříbra, protože v kohoutkové vodě je nepochybně rozpuštěno mnoho různých solí. Při výrobě by neměl být patrný žádný závoj.
Ale každý je svého štěstí strůjcem.
Posílám citaci jednoho článku, kde je, myslím, to nejdůležitější.:
Co potřebujeme udělat: roztok (koloid) s co největším obsahem co nejmenších částic stříbra. Při tom samozřejmě do roztoku přejdou vytržením z katody i větší částice.
Jejich velikost závisí od dodržování všeobecných podmínek, které je při výrobě koloidního stříbra dodržovat.
Pro POUŽITÍ koloidního stříbra v humánní medicíně přicházejí v úvahu částice s rozměry v rozmězí od desetin nanometrů (samotné jednotlivé ionty stříbra) do několika desítek nanometrů (clustery až mnoha stovek atomů stříbra).
V případě, že proces výroby neukočírujeme v patřičných mezích, v průběhu výroby jsou patrné "rezavé závoje" jdoucí od katody, případně i po ukončení výroby je kapalina sice mnohdy čirá, avšak opaleskuje do medova, či jiného odstínu více či méně hnědé.
To, že vyrábíme směs několika velikostních tříd částic stříbra je patrné z několika jednoduchých testů:
1) barva vzniklé kapaliny dává odpověď na velikost částic stříbra - čím větší procentuální zastoupení větších částic, tím jde barva kapaliny více do hněda. To souvisí s vlnovými délkami vcházejícího (bílého slunečního) a odraženého ( = barva roztoku) světla a od VELIKOSTI částic, od kterých se světlo odráží.
KOLOIDNÍ STŘÍBRO, KTERÉ VYKAZUJE JAKÝKOLIV NÁDECH DO MEDOVA ČI HNĚDA JE NAPROSTO NEVHODNÉ PRO POUŽITÍ !!!!! Částice jsou příliš velké a je zvýšené riziko při jeho použití. Dobře vyrobené stříbro je naprosto bezbarvé, při jeho výrobě pak nejsou patrné žádné hnědě či jinak zabarvené částice oddělující se od elektrod během výroby.
2) prosvítíme li v absolutní tmě vodní sloupec vyrobeného koloidního stříbra, pak zviditelněná stopa nám ukazuje právě ty větší a velké částice.
Čím jemnější stopa laseru je, tím jsou částice stříbra menší, resp. tím je obsah větších částic menší.
to, že jsou přítomny i ionty stříbra, je patrně jasné. Jde jen, v jakém percentuálním zastoupení vůči ostatním rozměrovým frakcím jsou.
Ideálně koloidní stříbro sestávající pouze z iontů by nemělo vykazovat ve světle laseru stopu vůbec žádnou.
Zviditelnění částic stříbra v koloidním roztoku se nazývá TYNDALLŮV EFEKT a je jedním z důležitých nástrojů, jak měřit kvalitu koloidního stříbra.
Toliko trocha teorie.
Jinak samozřejmě: velikost částic lze po staru určit velice zhruba ze snímků z elektronového mikroskopu, v současné době jsou k dispozici moderní přístroje, které samy určí poměrně velice přesně percentuální zastoupení velikostních tříd částic daného prvku v roztoku.
Vyrobit kvalitní koloidní stříbro je snaha odůvodněná:
1) čím menší částice, tím větší povrch za stejné koncentrace (ppm) a tím větší účinnost vůči patogenům.
2) čím menší částice, tím se koloid rychleji pohybuje napříč celým organismem a je z těla rychleji vylučován a to všemi prostředky vylučovací soustavy. Jsou li částice větší, hromadí se v játrech.
3) čím čistší vstupní suroviny, tím čistší výstupní produkt, s čistotou vstupních surovin souvisín Argyrie, viz níže.
4) Extrémem je nemoc zvaná "Argyrie", která vzniká údajně usazením sloučenin (hlavně dusičnanů) stříbra v podkoží s jejich následným osvícením slunečním světlem. Z takového člověka se pak stává jakási chodící a slunečním světlem osvícená fotografická deska. Píši "údajně", protože tento úkaz znám pouze z literatury a navíc mi tam jaksi chybí vyvolání (= zviditelnění osvícené plochy) té lidské fotografické desky.
Nemoc se prý projevuje viditelně šedomodrozeleým zabarvením pokožky a je prý nereverzibilní.
vyrobit koloidní stříbro patřičné kvality není až tak úplně na jeden hmat,
při jeho výrobě sledujeme následující hodnoty:
1) kvalita vstupních surovin
2) teplota
3) pohyb roztoku při výrobě
4) čas zpracování
5) hodnoty proudu/napětí na elektrodách
Zanedbání některé z výše uvedených hodnot se nám může při výrobě vymstít právě vznikem velkých částic stříbra anebo, což je snad ještě horší, vznikem sloučenin stříbra, které jsou z našeho hlediska dobré tak leda na zevní použití (dobře se dá použít třeba např. na plísně...).
Nutno snad ještě podotknout, že sloučeniny stříbra takto vyrobeného jsou při zevním a vnitřním použití možná ještě nebezpečnější než koloidní stříbro s nadměrným obsahem velkých částic, v historii docházelo běžně k oslepnutí kojenců při ošetření jeich očí dusičnanem stříbrným, případně i k častým případům výskytu argyrie.
Zdroj: http://www.rodina.cz/scripts/journal/ar ... from_kid=0
V článku je zmíněn rezavý závoj u katody. Ty můžeš tvrdit, že to máš v pořádku, že tvůj závoj je šedý. Omyl. Rezavý závoj vzniká velkými částicemi. Šedý pravděpodobně sloučeninami stříbra, protože v kohoutkové vodě je nepochybně rozpuštěno mnoho různých solí. Při výrobě by neměl být patrný žádný závoj.
Ale každý je svého štěstí strůjcem.
"Dum spiro spero"
Ciceron
Ciceron