Uspora energie doma

[laik]

Jen větičku. Ta rekuperace......začínám ted pracovat na trubkové rekuperaci(trubka v trubce, na půdě) podle informaci z tzb..jelikož si taky myslím že základ VE je nejdřív v ušetřené energii.Já obalil barák ze 6 stran polystyrénem a tak si mužete představit co se děje v zimě když se málo větrá..........."teplo, ale vlhko co nemá kam jít.....

[PeTr1]

Jen větičku. Ta rekuperace......začínám ted pracovat na trubkové rekuperaci(trubka v trubce, na půdě) podle informaci z tzb..jelikož si taky myslím že základ VE je nejdřív v ušetřené energii.Já obalil barák ze 6 stran polystyrénem a tak si mužete představit co se děje v zimě když se málo větrá..........."teplo, ale vlhko co nemá kam jít.....

rekuperace je dobra vec kdyz mas zatepleno zadna vlhkost cistej vzduch a teplota se tak z 70% vraci.ja sem 100%rozhodnutej ji met v dome az ho budu tak za 2 roky stavet je to dobra investice.

[Akord]

Laik, popremýšlej, zda není výhodnejší naskládat čtverce z pevnejšího a pomerne levného stavebního alobalu 0.1mm s mezerami, a protilehlé strany jsou vstup, nebo výstup. Vstupní a výstupní rozvetvení je pak jednoduché, a lze dosáhnout slušnou plochu. Na distanc stačí nekolikamm latičky.

[laik]

Laik, popremýšlej, zda není výhodnejší naskládat čtverce z pevnejšího a pomerne levného stavebního alobalu 0.1mm s mezerami, a protilehlé strany jsou vstup, nebo výstup. Vstupní a výstupní rozvetvení je pak jednoduché, a lze dosáhnout slušnou plochu. Na distanc stačí nekolikamm latičky.

Nevím co je "stavební alobal" ale podle toho co píšeš sem usoudil že myslíš něco na zpusob čtvercovího(křížového) výměníku např firmy Atrea .Ale alobal je odrazový materiál, tak nevím jakej by to mělo vliv na přenos tepla....
já myslím něco jako je toto. http://www.avpreal.cz/rekuperace_twal.htm
mám pudu 18*8 m takže např 20m trubky pro mě není problém někam naskládat nehledě na to že bych rád použil obrovský množství odpadního tepla např ze sušičky(kvuli tomu sem vzal odvětrávací sušičku místo kondenzační)
u trubkovího výměníku totiž nevydím problém ze snadnějším odvodem kondenzátu a hlavně pořizovací náklady sou minimální...rád bych použil hlinikovou trubku(odsávací) v trochu větší odpadní nasávací.....vyrobit si čvercovej výměník bych taky mohl např:z polykarbonátových komůrkových desek viz také tzb, ale vyšší náklady,větší náročnost a nemožnost napojení sušičky a digestoře mě odrazuje....samozřejmě ještě kolem toho zbírám další informace, a každá dobrá rada mě potěší.
kolem izolací a rekuperací bychom se mohli motat dlouho to by vydalo na další vlákno...
ps: Energii co ušetříme,nemusíme vyrábět ....a když už jo, tak potom stačí i to minimu co nám ted přírodá dovolí si vzít..A nemusíme se pachtit po co nevýkonějším zdroji VE......si teda myslím já.....tak já du.....

[Akord]

Ano, ten čtverec. Predností je dobrý pomer teplovýmenná plocha/cena. Tepelná odrazivost pri teplotách do 20-30 stupňu nehraje významnou roli, v této oblasti se teplo prenáší prevážne konvekcí.

[odnukaf]

ahojte, nahodou som natrafil na toto vase forum a celkom ma to zaujalo. Chcem sa vas spytat, ci je mozne spravit napr. z 200 l 10°C vody
cca 50 l 30°C vody nejakym sposobom? (som laik na fyziku, pracujem v zdravotnictve)

[martin11]

...nejlépe tepelným čerpadlem....martin11

[odnukaf]

...nejlépe tepelným čerpadlem....martin11

čau a díky. Aj som niečo našiel, tak pre tých čo nevedia, čo je tepelné čerpadlo, tak sem : http://www.pzp.cz/_dataPublic/downloads ... tapeni.pdf
len som zvedavý na koncovú cenu

[Akord]

Pomalu tahám domů harampádí- ploché radiátory, velký boiler, parafín..

Tento rok jsem videl na Racioenergii v Incheba - Bratislave boiler s parafínovým akumulátorem a prezentovali to jako velký boom, a ani nechteli prozradit, kolik tam toho parafínu je, treba to meli v rezu a veštili o tom nesmysly, jako to obvykle delají obchodníci postrádající základní informace z fyziky. Nedelalo mi však problém odhadnout, že boiler byl jenom výmenník plný parafínu, i když tvrdili, že jejich speciální parafín je jenom v horní části boileru, aby vznikl dojem, že vlastne boiler je plný vody. Parafín nebo cerezín na účely akumulace používali rusové už pred 20 lety, ale ne zrejme pro domácnosti, jen se o tom moc nemluvilo.
Prikládám tabulku nekterých organických akumulačních látek podobných parafínu:

Název,počet uhlíku v molekule, teplota topení Celzia,skupenské teplo topení kJ/kg,hustota m3/kg:

kyselina myristínová,14,58,204,862
kyselina margarínová,17,68,217,858
kyselina stearínová,18,70,181,847
vysokotavný parafín,32,73,212,781
cerezínová frakcia,-,70-80,165,870
parafín,24,51,141,779
parafíny,14-16,5-16,150,770

[martin11]

Zdravím AKORD dik za info o akumulaci....jen dotaz na podobné tema....těžko někde lacino koupím tunu parafinu nebo stearinu. ale v akumulačních kamnech se používají takový těžký cihly....z čeho jsou ...nebo ...ještě doplňující otázka....do čeho nejlépe akumulovat....samozřejmě je nejlepší voda....ale z pevných látek.....máš k dispozici přehled....určitě to zajímá více lidí.....mám na mysli toto...přebytečné teplo akumulovat do pevné látky....cihel.????...a pak teplovzdušným systemem dotápět ....dik zdraví martin11 martin pithart

[poota]

To martin11: asi by Tě mohla zajímat technologie ATME - solární strategie, článek vyšel ve WM magazínu v čísle 07/08, a přečíst si ho můžeš na
http://www.mwm.cz/index1.php?make=rubri ... it=&list=2
Jenom se nenech splést, je tam ještě ATME - nová technologie - to je sice také vynález Antonína Šmída, ale jedná se o elektrolýzu. Zdravím - poota

[Akord]

ale v akumulačních kamnech se používají takový těžký cihly....z čeho jsou ...nebo ...ještě doplňující otázka....do čeho nejlépe akumulovat..

Mám je doma taky, jsou to obvykle chromitky (nebo magnezitky, ty jsou však pomerne lehké), chromitky jsou občas po povrchu nekde nazelenalé od oxidu chromu. Bývá i šamot, nebo beton z hlinitanového cementu pokud se nepletu, zkrátka tepelne odolného.
Akumulační látka - záleží, zda jde o objem, nebo hmotnost, nebo cenu. Pokud je zajímavý malý objem, je dobrý akumulátor železo-ocel. Pokud relativne malá hmotnost, pak treba i trídený šterk. No a cena závisí i od toho, kdo má k čemu blízko. Duležitá je teplota a teplotní rozsah akumulace. V tech kamnách šlo dost o objem. Presneji lze odpovedet upresnením podmínek.

[martin11]

Děkuji Akord za základní info...Poota ještě přidal info ...viz výše....jenmný tekutý písek+grafit...
....je třeba zvolit.....poměr.....cena, dostupnost pro amatera, velikost akumulace k danému oblemu, topné medium a výstupní medium, a náročnost stavby akumulační nádoby.....snad jsem na nic nezapomněl...
tak tedy....
.....příklad....mám k dispozici 1 místnost v domě cca 1,5 x 2 x2,5 výška.
tj 7,5 m3...bývalý špajzík...prase nemám zásoby také ne....tak je mistnost nevyužita
1. do této místnosti udělám vodní nádrž ...po odizolování a po stavebních upravách cca 6m3
...problemy....vodoizolace nádrže, její montáž a doprava,,,vybourání dveří při instalaci....může se řešit nekolika menšími nádržemi...- bojlery
odhadovaný náklad na 1m cca 5000.- x 7m3 = 35000.-
výhody dobrá akumulace, dobrá přenositelmost tepla na větší vzdálenost, velmi snadný přenos ze zdroje...kolektor, přebytek tepla při topení, dřevo, uhlí, plyn.
nevýhody.možnost zamrznutí a destrukce, havarie systemu a zaplavení objektu.

druhá možnost...tepelná isolace nádrže...v tomto případě malé místnosti, ale může být i velká isolovaná bedna.
vyskládání nádrže : cihlama....obyčejnejma stavebníma, vyplnění prostoru valouny z pískovny.
další material mě nenapadá....pak ještě nařezanými kusy kolejnic ....
Problemy a nevýhody: převod tepla z topného media na teplý vzduch, rozvod tepla po objektu....a kdo neviděl v praxi teplovzušné topení v domácnosti tak si neumí představit jakej to dělá bordel..!!!....malá tepelná akumulace ...nevím kolikrát méně než voda při stejném objemu.
výhody....7m nádrže pouze tepelná isolace....odhad cca 10000.- není žádné nebezpečí havarie systemu..

....tak jsem to v základu nastínil....jaké jsou vaše názory, jakou by jste se vydali cestou.....
Osobně mě jsou nejsympatičtější nenší nádoby ..Bojlery pospojované seriově...je zde někdo , kdo to zkusil, popř . kdo by takové bojlery vyráběl. Aby to bylo manipulovatelné pro normální lidi , tak 1 bojler cca max 100 l. a 30 ks na 3m3 ... nevím kolik KW je v 1 m3 vody při 80°C když se vychladí na 30 °C ???? slyšel jsem že spotřeba tepla je 50W na 1m3 za hodinu... je mezi námi topenář - technik ????

všechny vás zdravím a omlouvám se jestli jsem svoji uvahou zdržoval....Váš martin11

[Akord]

Nechtel jsem to príliš zahltit ruznými solemi počínaje Glauberovou a konče nekterými kamenci, které mají vhodné vlastnosti pro akumulátor se zmenou fáze látky (teploty mezi 30 až 90C). Pokud nutno, dodám info, ale ty soli jsou relativne drahé, a v technické čistote jsou tyto látky obecne málo dostupné. V tomto smeru jsou nejzajímavejší hydráty chloridu, nebo síranu horčíku, tedy MgCl2.xH2O a MgSO4.xH20. Nekdy i chlorid vápníku CaCl2.xH20. Teploty mezi 100 až 200C. Byly delány i pokusy s uhličitany (Na, nebo Fe,Zn...), nebo hydroxidy (Ca,Mg,). Mám napsanou i smes dusičnanu sodného, draselného a NaCl, vhodnou pro teploty až kolem 300 C. Vše záleží na dostupnosti a cene uvedených látek. Možností je jakoby dost, ale realita nepustí. Z kapalin je ješte vhodný glycerin, tak do 200C, možná i rostlinný olej, kde nemrzne. Zajímavou fázove akumulační látkou je treba polyetylen (120C)treba jako granulát, je však treba zajistit, aby se nestavil. Obecne lze ríct, že všechny tyto vyjmenované látky mají akumulační schopnost kolem 0.05 kWh/kg, nekteré z nich výjimečne za vhodných podmínek až do 0.1kWh/kg. To je ta realita. Vyšší energie lze docílit obvykle jen chemickou reakcí, možností opet dost, ale neco na doma krome už století známých vecí nic moc.

?kolik KW je v 1 m3 vody při 80°C když se vychladí na 30 °C ?
Q=mc(dt)=1000*4200*(80-30)=210MJ
protože 1kWh=3.6MJ, tak 210MJ=58kWh, co je napríklad príkon 58kW po dobu hodiny, nebo príkon 5.8kW po dobu 10 hodin.