Fotovoltaika (levně)

[lajos]

Na ty NiFe nikdo nešáhne pokud je mám pod kontrolou, myslím že jejich 20 článků a stejně půjdou do stoupy. Nevím nakolik NIFe zachovávají víc svou kapacitu běchem životnosti-myslím že o dost víc než NiCd.
Momentálně nemám čas se s tím zabývat ale jsou uložené ve sklepě v chladu, jenže celá soustava vykazuje tak 5-7V a nabýjením se dá dotlačit tak na 15V. Potřebuji odborníka kdo mi poradí abych něco pak nezkazil při obnovení, popř. jak je použít na staniční vyvíječ, co říkáš Iv?

[la]

Omlouvám se,už jsem to spravil.Už to funguje.

[Akord]

Na ty NiFe nikdo nešáhne pokud je mám pod kontrolou, myslím že jejich 20 článků a stejně půjdou do stoupy. Nevím nakolik NIFe zachovávají víc svou kapacitu běchem životnosti-myslím že o dost víc než NiCd.
Momentálně nemám čas se s tím zabývat ale jsou uložené ve sklepě v chladu, jenže celá soustava vykazuje tak 5-7V a nabýjením se dá dotlačit tak na 15V. Potřebuji odborníka kdo mi poradí abych něco pak nezkazil při obnovení, popř. jak je použít na staniční vyvíječ, co říkáš Iv?

Neco treba píšou v knížce Kubeš, 1958, Galvanické články a akumulátory, mám navíc ješte
jiný český preklad ruské knihy, kde je složení elektrolytu napsáno jednodušeji pro konkrétní prípad, mužu na to mrknout. Napetí po nabití 15-16V je správne. Akumulátor ztrácí kapacitu nejvíc tím, že CO2 ze vzduchu zreaguje s hydroxidem elektrolytu a vzniká uhličitan, který to
kazí. Stačí vymenit elektrolyt, a pokud nejsou elektrody hrube poškozené, akumulátor opet chodí. Trvalé vybití ho nelikviduje.

[Akord]

Čo sa týka tých chloridov železa, tak sú použité na tepelný rozklad
vody, nie na fotovoltaický chloridový elektrochemický článok. Taký som tam nenašiel,
tak neviem...Ale článok je podávaný naivne, a je mimo realitu, pozri najmä ***:

Na strane 10 sú povedzme použiteľné rovnice, a na strane 11 katastrofická tabuľka vizionárskych účinností - okrem 1.riadku nesedí nič.

***Autor si chybne myslí, že obmedzenia vyplývajúce z práce tepelný stroje pre chémiu neplatia, a že pre chémiu neplatí termodynamika. Tá platí pre chémiu rovnako, ako pre tepelné stroje. Je zakotvená v rovnováhe chemických reakcií. Preto účinnosť jednotlivých čiastkových premien nemôže byť taká, ako popisuje autor. Zároveň sumárna účinnost celého procesu nemôže byť vyššia, než ideálna účinnosť tepelného stroja. Fotovoltaika sa preto zdá, že nepatrí do termodynamiky tepelných strojov, lebo jej
vstupná teplota je rovná farebnej teplote slnka, čiže asi 6000 stupňov Celzia. V okamihu, keď použijem vstupnú teplotu okolo 600 stupňov, aby prebehla chemická reakcia, je potrebné počítať s tým, že limitná účinnosť celého procesu tiež bude taká, akú by mal ideálny tepelý motor pracujúci za týchto podmienok.

Čiže je nezmysel, ak si autor vyfantazíruje účinnosť chemickej reakcie 95 percent. Podobne som ešte nepočul o reálnom palivovom článku s účinnosťou 90 percent.
Aj mlynské koleso na ihlových ložiskách môže mať 99 percent účinnosť, ale kvôli nutne nízkym otáčkam, aby sa v ňom nevírila voda - bude nepoužiteľné.
Autor zjavne predpokladá tepelné straty povedzme v izolácii, ale termodynamika procesu mu nič nehovorí. Takže sú isté možnosti premeny, ale všetko s citom.

[la]

Na internetu jsem na fotoelektrický jev v chloridech nenarazil tak odkaz sem bohužel dát nemohu.Zabýval jsem se sluneční energetikou okolo roku 1985 a šel jsem cestou přeměny v teplo, fotovoltaické články byly v té době cenově nedostupné(na chloridy věřím, protože jsem o nich četl v té době).Trochu z jiného soudku.Od té doby jsem narazil na několik konstrutérů kteří řešili koncentraci slunečního zářeni tím,že naleštili vhodně tvarovaný hliníkový plech.Není se čemu divit že dospěli k názoru že v našich zeměpisných podmínkách toto nelze ekonomicky využít.Koncentrátor slunečního záření je nutno chápat nejen jako optický prvek,ale také jako směrovou anténu.VELMI důležitá je totiž tloušťka odrazové vrstvy a její homogenita(nebo nehomogenita)výrobci sol.systémů se o tom moc nešíří a někteří to ani neví a to se prosím píše rok 2007.Ti členové tohoto fóra kteří byli na srazu u Jefa si možná všimli ,že Sao když předváděl svou satelitní parabolu (ohnisko průměru přibližně 20cm) účinost byla neobvykle vysoká.Byla totiž téměř dvojnásobná než kdyby toto zařízení bylo s plného materiálu.Satelitní parabola byla polepena plastovou páskou takovou co používají sádrokartonáři na slepování parotěsných zábran.Je s dobrého elektroizolačního materiálu a na tento je vakuově nanesena vrstva AL o tloušťce kolem 400nm .V tomto případě optika souvisí s elektronikou.Pro ty co optika zajímá jsem si dovolil dát s internetu literaturu vcelku dobrou. O částicově vlnové dualitě světla je to strana 22 až 26.

[Palo]

Zdravím chlapi, prosím vás, já su úplnej lojza a mám dotaz – Peltierovy články se dají použít jako generátor elektrické energie, pokud přivedeme teplo a studeno?

Příklad: http://www.ges.cz/?page=index&or=price, ... ES05600293

[Palo]

Palo <- Zdravím Ťa. Ano , daju sa využiť a aj sa využívaju denne . V kotloch na UK (TUV) sa pouzivajú ako zdroj el.energie na ovladanie solen.vetilu na plyn ako povinná bezp.poistka nezávislá na dodávke el.energii. Perlička: V ZSSR sa v 50-tich rokoch vyrabalo rádio pre bezprúdove oblasti ,,RODINA 52'' .Fungovalo na petrolejovú lampu. PePo

Heh Oki... A jak je to s výkonem? Pokud je to 89W, 15,8V/10,0A, 40x40x3.3mm, to znamená, že má takovou spotřebu, nebo že sá dá z něj kolik "vymlátit"? Jakou snese teplotu? Když ho budu "svařovat", to asi nesnese, ne? Kdy je to nejefektivnější?
Nevíte, kde je nějaký obsáhlejší povídání o tom?

[Palo]

Palo <- Asi Ťa to nepoťeši ale tento druh pel.baterije ako zdroj el.energie je nepoužitelní pre pajku s ktorou je zletovaní (vrchný strop pracovnej teploty je mam pocit 120st.C ,potom sa to začne rozchadzať)

Mmt, já s tím nechtěl pájet Chci přeměnit teplo na elektrickou energii... A když budu mít moc tepla, tak ho rozředím Peltiér je nevhodnej, nebo by se dal použít? Má to smysl? Je nějaké efektivnější řešení (poměr cena/výkon)?

[Welgor]

Někde jsem četl, že přeměńují teplo na zvuk, a to následně na elektřinu. (možná už to tu někde je, ale mě se to nechce všechno číst )

[xzzzx]

Palo <- Účinnosť premeni tepla na el.energiju je pod 5% (skôr 2-3%) pri rozdiele teplôt min 300st.C takže o efektivite prevodu energií sa nedá moc hovoriť. Nigdo nigde nespomínal že budeš s tím letovať (?) ale bolo spomenute že tá Peltierova baterija je zletovaná s niskotavitelným cinom. Fotovoltaika je na tom minimálne 3 krat lepšie , pokial ide o účinnosť nie o cenu technologije . PePo

Bylo to jinak
Peltierův článek neni generator viz nize
http://cs.wikipedia.org/wiki/Peltier%C5 ... l%C3%A1nek
Na generator prisel Thomas Johan Seebeck
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termoelektrick%C3%BD_jev
a pouziva se dnes napr. v radioizotopových termoelektrických generátorech.
PS: tohle tema by mohl nekdo nakousnout jako samostatne tema na foru!!

[DrJarda]

Někde jsem četl, že přeměńují teplo na zvuk, a to následně na elektřinu. (možná už to tu někde je, ale mě se to nechce všechno číst )

Projekt TAPEC - profesor Orest Symko. Na netu to bylo už dříve a nedávno v časopise CHIP 08/07
Viz http://www.unews.utah.edu konkrétně
http://www.unews.utah.edu/p/?r=053007-1

[Akord]

Někde jsem četl, že přeměńují teplo na zvuk, a to následně na elektřinu. (možná už to tu někde je, ale mě se to nechce všechno číst )

Teplo občas premieňajú na zvuk termoakustickým Stirlingom, a následne nejakým
elektromagnetickým alebo piezoelektrickým meničom na elektrinu. Chvíľu som to študoval,
má to svoje výhody aj nevýhody, ako aj všetko ostatné. Oproti klasickým Stirlingovým motorom je nižšia účinnosť, pohyblivé časti vďaka nutnosti elektromechanického prevodníka obvykle úplne nevymiznú, ohrievače a chladiče z hľadiska viskozity pracovného média sú zložitejšie, prakticky vždy s núteným obehom.

[disciple]

Dobrý večer.

Chtěl bychse zeptat, jestli nemá někdo tyto elektronické knihy:

Build Your Own Solar Panel - napsal Phillip J. Hurley
Practical Hydrogen Systems: an Experimenter's Guide - napsal Phillip J. Hurley
Build Your Own Solar Panel revised and expanded 2006 - napsal Phillip J. Hurley
Solar II - napsal Phillip Hurley

Moc by mi to pomohlo. Díky.

[pista]

ak ma niekto skusenosti s FV clankami-----rad sa podelim...pista

[Akord]

Môžem iba s potešením závidieť, že Pišta ma čoby tiežfandu a mikropoužívateľa fotovoltaiky(100W) úspešne predbehol viac ako o rád. Doufám že ten náskok čoskoro aspoň zmenším.

Pišta, tie staré NiCd baterky v traktorku do ktorých som dal namiesto draselného hydroxid sodný podľa koncentrácie v jednej knihe sa vydržali nevybiť od novembra až do minulého týždňa. Nameral som na nich 26V. No a tie, v dome napevno, ktoré boli ešte trochu nabité so starým elektrolytom sa tiež nevybili a už som ich zapojil tiež. Nemám to síce zmerané, ale zdá sa, že to nie je mimo. Hydroxid sodný je lacnejší a elektrolyt nedegraduje toľko baterku pri letných teplotách nad 30C. Vnútorný odpor batérie je však podľa popisu o niečo väčší. Uvidí sa.