Vodní Spoření Paliva - Oponentura

[Merlin]

Viz průmyslová termochemická reakce k produkci vodíku (a svítiplynu) z uhlí... např. http://en.wikipedia.org/wiki/Hydrogen_e ... production
žádný zázrak, vyvíjí se velké množství vodíku a teplota ve výhni výrazně stoupne.
Zabývám se ale spíš tímhle
http://en.wikipedia.org/wiki/Iron_oxide_cycle

[Akord]

Spotreba energie s teplotou nebo s vedením tepla souviset vubec nemusí.

Ptám se (naprosto vážně). A v tomto případě by to pak souviselo s čím?? (možná, že teď momentálně každý mluvíme o něčem jiném)
Koneckonců. Dřevěný uhlí se dnes prodává na každým rohu. A je na každém z vás, aby si sám ověřil účinnost tohoto mého tvrzení.

Nezvyknu výroky úmyslne komplikovat, nebo ironizovat, myslím, že to zdržuje. Voda v plynném skupenstvu muže lépe vést teplo, než pouze CO2. Dále jde o to, že se efektivneji rozdelí zóna, která dodává celkové reakci teplo, a tedy, že nižší teplotu dokáže zužitkovat endotermická reakce C+H2O, kdežto exotermická C+O2 probíhá lépe v jiné zóne a treba pri jiné teplote. Stejne jako exotermická 2C+O2 na 2CO. Reakce C+H2O je však endotermická a vyžaduje prísun tepla ze sousední reakce C+O2. Pokud za srovnatelných podmínek stoupne teplota pouze v dusledku pridání H2O, tak se to projeví na zvýšené spotrebe (oxidaci) C, který dotuje endotermickou reakci C+H2O.

[aNONym]

V tomto případě bych ještě dodal : aj kyslíku. (Na rozdíl od té druhé níže uvedené reakce)

Zabývám se ale spíš tímhle
http://en.wikipedia.org/wiki/Iron_oxide_cycle

Teda, Gewo, to se ale nedělá. Úplně jsi mi tím zkazil radost. Neb po další negativní otázce jsem se ho totiž chtěl zeptat, jestlipa ví, jakým způsobem byl poprvé z vody izolován vodík. (Pro nezasvěcené: Bylo to proháněním páry skrzeva rozžhavenou mušketu. )

Ano, a pokaždé, když si na tohle vzpomenu, tak si říkám: Jestli my to neděláme až příliš moc složitě (máš-li teď Gewo Déjà vu, tak je to správně ) Non
.

[Akord]

jestlipa ví, jakým způsobem byl poprvé z vody izolován vodík. (Pro nezasvěcené: Bylo to proháněním páry skrzeva rozžhavenou mušketu. )

Pokud jsem to já, tak neví, je to milé. Ale redukci magnetitu vodíkem tak 10 let znát bude, a možná i nejaké souvislosti. Samozrejme, že byl i duvod, ale nic prevratné. Psalo se o tom v tlusté nepríliš nové anglické knize Alternativní energie, musel bych to hledat.

[Návštěvník]

Neb po další negativní otázce jsem se ho totiž chtěl zeptat, jestlipa ví, jakým způsobem byl poprvé z vody izolován vodík. (Pro nezasvěcené: Bylo to proháněním páry skrzeva rozžhavenou mušketu. )

Vodík se získává i proháněním vodní páry rozžhaveným koksem. Jenomže nic není zadarmo. Koks i mušketa něco stojí.
P.

[Mim]

jestlipa ví, jakým způsobem byl poprvé z vody izolován vodík. (Pro nezasvěcené: Bylo to proháněním páry skrzeva rozžhavenou mušketu. )

Pokud jsem to já, tak neví, je to milé. Ale redukci magnetitu vodíkem tak 10 let znát bude, a možná i nejaké souvislosti. Samozrejme, že byl i duvod, ale nic prevratné. Psalo se o tom v tlusté nepríliš nové anglické knize Alternativní energie, musel bych to hledat.

Lavoasier....hele, tohle je dávno, ale je to trochu o GEET. Kdo nezná počátky, nezná nic....

[aNONym]

Nezvyknu výroky úmyslne komplikovat, nebo ironizovat, myslím, že to zdržuje. Voda v plynném skupenstvu muže lépe vést teplo, než pouze CO2. ........

Dobrá.

Zeptám se tedy: Hoří hovno??? (ááá, sorry, to byly Pelíšky )

Tak tedy ještě jednou: Hoří grafit???


A odpověď ohledně rozkladu vody na vodík a kyslík pomoci vysokého tepla najdeš např. tady:

TBZ http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3245 >>> Katastrofa v Černobylu >>> Posledním impulsem bylo paradoxně havarijní odstavení reaktoru, ke kterému se operátoři rozhodli. Přispěla k tomu další konstrukční vada reaktoru - spodní část regulačních tyčí byla vyrobena z grafitu, takže při zahájení zasouvání tyčí se do reaktoru nejprve zasouval grafit a došlo k dalšímu zlepšení moderace a dalšímu razantnímu zvýšení výkonu. Poté došlo po sobě ke dvěma mohutným výbuchům. Výkon byl tak velký, že pára odsunula horní betonovou desku reaktoru o váze 1000 tun. Do reaktoru vnikl vzduch a reakcí vodní páry s rozžhaveným grafitem vznikl vodík, který vzápětí explodoval a rozmetal do okolí palivo a 700 tun radioaktivního hořícího grafitu. Nedošlo tedy k jadernému výbuchu (jak se mnozí laici domnívají), ale k výbuchu páry a vodíku. Následky však byly nepředstavitelné. Non
.

[Merlin]

Ta teplota nemusí být nijak extrémně vysoká.

Termochemické procesy jsou skupinou technologií které se vyznačují tím, že teplota při nich přesahuje mez stability dané látky za daných podmínek (pohybuje se v rozmezí od cca 200 do 3000°C pro různé látky a různé podmínky).
Podle chemického charakteru reakce mohou být chemické procesy dále děleny na
(i) oxidativní, kde množství oxidantu v reakční zóně je vyšší nebo rovné stechiometrickému (spalování) a
(ii) reduktivní, při kterém je množství oxidantu substechiometrické či dokonce nulové (pyrolýza, zplyňování).
Pro výrobu vodíku mohou být využity pouze procesy z druhé skupiny. Je důležité poznamenat, že v některých procesech nevystupuje jako oxidant pouze kyslík, ale může být nahrazen např. oxidem uhličitým nebo nejčastěji vodou.

Toto reformování biomasy sestává ze dvou základních kroků. Prvním z nich je pyrolýza, při které vznikají z olejů či biomasy (látek obsahujících uhlík) převážně plynné produkty (methan, vodík, oxid uhelnatý).
Následuje druhá fáze, ve které jsou zbylé organické pevné látky a methan převedeny pomocí vodní páry na oxid uhelnatý a vodík při 600-1000 °C v kombinaci s dalším zvýšením výtěžku vodíku pomocí převedení oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a vodík; tzv. water-gas shift reaction.

No, ale vysvětluj to elektrotechnikovi, že...

[Návštěvník]

Rozklad vodní páry:
3Fe + 4H2O = Fe3O4 + 4H2 [EXO]

Vodík redukcí vody.
a) redukce uhlovodíky (nejčastěji methan- zemní plyn):
1. krok:
parní reforming zemního plynu CH4 + H2O → 3H2 + CO
endotermní reakce v plynné fázi v trubkovém reaktoru, ohřev plamenem zevně, uvnitř 1000°C, pevný katalyzátor NiO. Vzniklá směs CO, H2 využitelná přímo pro organické syntézy.
Pro vodík bez CO:
2. krok:
konverze CO + H2O ↔ H2 + CO2 (na železitém katalyzátoru při 500°C)
CO2 lze oddělit pohlcením do zásaditého činidla, vymražením nebo PSA metodou.
b) redukce žhavým uhlíkem za vzniku CO (výroba vodního plynu) C + H2O → H2 + CO
koks se musí střídavě profukovat vodní parou (endotermní reakce) a vzduchem (hoření, exotermní reakce)

[Mim]

No, přednáška dobrý, ale chybí to podstatné....

[Návštěvník]

reakcí vodní páry s rozžhaveným grafitem vznikl vodík, který vzápětí explodoval a rozmetal do okolí palivo a 700 tun radioaktivního hořícího grafitu[/color]. Nedošlo tedy k jadernému výbuchu (jak se mnozí laici domnívají), ale k výbuchu páry a vodíku. Následky však byly nepředstavitelné. Non
.

Ten grafit musel být nějakou energii rozžhaven. Reakcí vodní páry s uhlíkem vzniká CO, nebo CO2 a vodík.
Zkus foukat páru na studený grafit. Dostaneš tak maximálně mokré uhlí.
P.

A jak to všechno souvisí s původním tématem? A kdo to tady všechno postavil na hlavu? Kdo tady strká lidem do úst věci, které z nich nikdy nevylezly, a pak těm blábolům a nesmyslným propletencům, které takto sám vyfabrikoval, "úspěšně oponuje"?
Kdo tady mluvil o studeném grafitu? Nemluvilo se náhodou o GEET a podobných zařízeních? PROČ se .. no, dejme tomu odborník... na elektroniku *ere do takových věcí? Má to v popisu práce?

Smrdí mi to starou známou "technologií" využívanou pověřenými okydávači.
Zahnojují každé fórum, mají na to mozek vymytý speciálními obory na VŠ a dokonce na to mají nicneříkající tituly... pochopitelně spadající pod "filozofii", "historii vědy" a podobné ptákoviny.
Cíl je jediný - rádoby racionálními útoky - především ad hominem, ne na věc, ale na osobu mluvčího či prezentátora - rozbít a diskreditovat jakékoli snahy o diskusi nad jinými, než oficiální propagandou protlačovanými názory nebo názorovými směry.

Postup je úplně primitivní, stejně jako protagonisté: Umí až do omrzení mlít svou prázdnou slámu tak dlouho, až většině přítomných úplně znechutí už i pasivní přítomnost na jakémkoli fóru. Jediný způsob jak se jich zbavit je totálně je ignorovat, jakoby vůbec nebyli.

Už tady chybí jenom vzbudit v ostatních členech fóra závist, že za to beru nějaké hodně velké prachy. Viz Iv.

Jinak horká pára, uhlík a GEET mají dost společného. Také parní reforming látek obsahujících H a C. A také možnost pohlcení CO2 hydroxydem sodným a možnost konverze v elektrolyzéru na jeden velmi jednoduchý plyn. Schválně jestli uhádneš který. (Nápověda: obsahuje C a H a je tam ještě jedno sudé číslo větší než tři a menší než pět). Když nebudeš vědět, tak se ozvi.
P.

[aNONym]

Jinak horká pára, uhlík a GEET mají dost společného.

Dodal bych, že mimo tyto pak ještě NĚCO. A to něco bude se vší pravděpodobností nejspíše plazma.

Byl jsem tu několikrát vyzván, abych podal nějaké výsledky měření, tak tady je např. srovnání s a bez ultrazvukové mlhy, které jsem dělal před 2 lety na našem prvním pokusném GEETu. Základní sestava byla téměř identická s http://jlnlabs.online.fr/bingofuel/pmcjlnen.htm (překlad od Gewo http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1180&p ... redit=&p1=). Jen bubler byl ze silnostěné skleněné nádoby kvůli průhlednosti (doporučuji).

Výsledek testu = celkově dosažený počet otáček motoru na dané množství paliva. Testy byly vždy prováděny při shodných otáčkách (volnoběh bez zátěže).

V bubleru palivo 1:3 (25% benzin 95 OMV : 75% voda). Pokud se ale do sání vzduchu přidala navíc mlha z ultrazvukového mlhovače, tak ve výsledku (voda v bubleru + voda z mlhovačů) vycházel poměr až 1:9 !!!, aniž by se ale přitom motoru změnily otáčky. Přidávání mlhy muselo být postupné (celkem ze 3 ks malých vložek ve společné komoře) s odstupem min. 5 sekund = při zapnutí všech najednou se reaktor / motor zahltil.

Pokud se však palivo v tomto výše uvedeném poměru nalilo přímo do bubleru, tak motor na tuto směs již nefungoval. Stejně tak se to chovalo i tehdy, při pokusu nahradit ultrazvukovou mlhu >> párou z vařící vody z druhého elektricky vyhřívaného bubleru připojeného k sání (upravená rychlovarná konvice ).

Přestože mlha z mlhovače má mnohem nižší teplotu (míň jak poloviční = 40 až 48 st. Celsia) než pára z vařící vody (100 st.), tak se s ní i přes horší tepelnou bilanci na vstupu dá ve výsledku dosáhnout mnohem větší úspory původního uhlovodíkového paliva.

Nějaký nápad, PROČ se tak vlastně děje (mlha ANO / pára NE) ??????? Díky za všechny vaše názory. Non

Pozn: Nejlepší dosažený poměr, na který nám motor kdy ještě fungoval (byť škubavý nepravidelný chod, těsně před chcípnutím) byl 1:11 = přibližně 8% benzínu. Lépe se nám již tuto sestavu nepodařilo nikdy vyladit.

[aNONym]

Jaká je energetická bilance reakcí? ........ Odpověděl jsi mi (nebo někdo jiný) na nějakou otázku? Mám pocit, že ne.

Pokud se týče GEETu, tak tam je evidentní samo o sobě. A co se týče prostého vhánění páry nebo vodní mlhy přímo do topeniště na žhavý uhlíky, tak se udává 30 - 50 % úspory pevného paliva. Což je také velmi vynikající.

Plyny na výstupu reaktoru jsem neměřil. Ale stejně si myslím, že o tom to tak úplně není (pro pohon čtyřtaktu), byť existuje i řešení s vývěvou namísto motoru http://beinsa.info/index.php?option=com ... &Itemid=51 (doufám, že ruština nevadí )

Na výstupu motoru u GEET je potom pochopitelně poměrově méně std. uhlovodíkových emisí , ale bohužel logicky přibyly díky vysokým teplotám v reaktoru nějaké ty noxy .

Stačí takto nebo som dajakou otázku přehlédl ??? Non
.

[Návštěvník]

Tohle už sice není z čebnice pro ZŠ, zní to ale velmi zajímavě.
Kurňa. Pár vět a co je v nich za hromadu kouzelných informací.

Stabilita aerosolů
Částice aerosolu nejsou obklopeny kapalinou, ale plynem a na disperzních částicích se proto nemůže tvořit elektrická dvojvrstva. Za určitých podmínek mohou však být elektricky nabité. Jejich náboj není obvykle velký a není stejného znaménka u všech částic. Umělé nabití částic nábojem stejného znaménka sice zabraňuje jejich agregaci při srážkách, ale vlivem odpudivých elektrostatických sil se zvýší počet nárazů částic na stěny nádoby, kde se usazují. Aerosoly jsou tedy obvykle agregátně nestálé systémy

Elektrické vlastnosti aerosolů se značně liší od vlastností systémů s kapalným disperzním prostředím, zvláště od hydrosolů, neboť v plynném prostředí většinou nevzniká elektrická dvojvrstva, náboj částic aerosolu je do jisté míry náhodný a závisí na příčinách, které ho vyvolaly. Aerosol obvykle obsahuje vedle sebe částice nenabité i nabité, které nesou různě velké náboje různých znamének. Neplatí přímá závislost mezi a velikostí částice a jejího náboje; náboj částice však bývá tím větší, čím větší jsou její rozměry.
Částice mohou získat náboj
- při kondenzaci na iontu jako zárodku,
- adsorpcí iontů z atmosféry
- při rozštěpení iontových krystalů (v každém úlomku nemusí být vyvážen náboj kationtů stejným nábojem aniontů),
- při rozstřikování kapaliny z trysky - malé kapičky vznikající mlhy nesou opačný náboj než větší kapky; je-li rozstřikovač zapojen na zdroj stejnosměrného napětí, mají všechny kapky náboj stejného znaménka (co mi jen tahle poslední věta přimomíná?? )

Chemická reaktivita je vzhledem k velké disperzitě a tedy obrovské ploše fázového rozhraní vysoká. Exotermní chemické reakce, zvláště oxidace, probíhající na rozhraní mezi částicemi a plynným disperzním prostředím, mohou dosáhnout velikých rychlostí, což může vést až k výbuchu.

(zdroj: http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid ... rosol.html - doporučuji si skouknout graf č. II dole pod článkem - a vůbec, celá tahle publikace je velmi zajímavá http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid ... k.help.htm )

Pánové, děkuji Vám tímto oběma. Nicméně pokud by snad někdo měl ještě jakoukoliv připomínku, tak ji velmi vřele uvítám. Non
.

Přesně tohle jsem dával na forum už někdy před dvěma léty. Možná i dvakrát. Bez reakce. Dokonce i výbuch prachového filtru. Jenomže pochopení alespoň základů elektrostatiky jsou asi nad chápání většiny členů fóra a co je nejhorší i " Vývojového týmu".
P.
P.

[aNONym]

Pár realizací GEET systémů http://bingofuel.online.fr/bingofuel/index.htm Non

Pozn: rok 2007 a 2008 je momentálně E404
.