Magnetické Pístové Motory

[spaceball]

Mimo téma (offtopic)

............TO JSEM NEPSAL JÁ ALE NĚJAKÝ KLIENT

Tento výrok si zaslouží bod

[Juranus]

............TO JSEM NEPSAL JÁ ALE NĚJAKÝ KLIENT

Tento výrok si zaslouží bod

A to proč? Když mě martin11 chybně citoval?

Pro pořádek Klient Anonymní napsal:
[hr]
Zaslal: st 14 říjen 2009 10:28 Předmět: Vakuum a nulový bod
Pro oblast hledačů VE mnohdy synonyma, ale to už je pak zmatení.
Vakuum z vývěvy není středem tornáda, ale ve středu tornáda může být naměřené vakuum. Je to ale zároveň osa- neutrální nulový bod soustavy která je v pohybu. Zavedním asymetrie může být tento "pevný bod" zužitkován ne jinak než na úkor
hybnosti celé soustavy. Pokud je ale soustava poháněna např ochlazováním širšího okolí, tak máme "ve" i podle klasické fyziky.
Čiže rozumem k VE
Zkuste si prostudovat třeba meteorogii, klasickou meteorologii pak se teprve může něco přidat, třeba ta asymetrie.

k.[hr]

[spaceball]

Mimo téma (offtopic)

jo takhle... Nevšímám si moc anonymů, takže ten nick mi unikl a hodnotil jsem
výrok bez předchozí souvislosti. Nic méně, ať je to jak chce, výrok mne pobavil
p.s. S tornádovými motory už experimentovali náckové - zapálení benzínu v rouře zvonovitého tvaru a přechod
z komínového efektu do tornádového...

[Juranus]

Mimo téma (offtopic)

V1 měly náporové motory. Taky dobrý systém.

[gromit]

Hlavním problémem u MM je odstínění mg. pole. Jediným dokonalým diamagnetickým materiálem je supravodič. Ovšem při jeho pohybu do vzduchové mezery mezi magnety bude nutné překonat síly po dráze (tedy energii) která spotřebuje všechnu vyvinutou magnety, takže to bude obdobné jako při odstiňování mg. měkkým materiálem, kde se zase magnety k němu přitahují a je tedy třeba energii k vytažení stínění z mezery. Není třeba žádných SW simulátorů, aby to bylo jasné jen z logického rozboru.

Hlavní problém je uvažovat neustále v kontextu analogie magnet-pružina. Ne že by se to v některých momentech nedalo pro názornost použít, ale tak jako každá analogie to má svoje omezení.
K tomu stínění - o sílách jsem se snažil něco psát v Nadšencích - sekce Magnetismus. Časem doufám přidám další informace - jestli máš čím, přispěj, budu jen rád.
To je právě jedno ze specifik magnetismu, že se projevuje jednou přitažlivou silou (libovolný pól x feromagnetikum, dva opačné póly) a podruhé odpudivou silou (libovolný pól x diamagnetikum, dva shodné póly). Tím se liší od gravitace, kde známe pouze přitažlivé působení - taky se to ale dost často připodobňuje. Druhé specifikum je působení na dálku a superpozice polí - a to se zase dost obtížně realizuje pomocí pružin. Osobně vidím prostor pro takové to domácí laborování ne s odstiňováním, ale s kompenzací ODPUDIVÉ síly mezi magnety. Dva magnety a feromagnetická "clonka" mezi nimi, kterou ale silou nevytahuješ ani nevkládáš, proměnný mag. tok se v ní dá přesto poměrně snadno dosáhnout... nebo dvě dvojice magnetů, vhodně pólované proti sobě, které rotují na společné ose.... jsou možnosti, o kterých se příliš nemluví, a když už, tak se zase neposlouchá...
Logika je super věc, ale pro získání nových poznatků ne zrovna ideální.

[spaceball]

Mimo téma (offtopic)

V1 měly náporové motory. Taky dobrý systém.

Dá se tomu tak říci. Výbuchem ve spalovací komoře došlo k uzavření přívodu vzduchu a plynu pomocí ocelové membrány.
Motor vydával "štěkavý až bzučivý" zvuk podle četnosti výbuchů (i 50x za sec.) a dal by se dnes rozchodit vysavačem a
propanem.

Magnetismus - Existují stavy které nám model pružiny "nenasimuluje" - v tom souhlasím s Gromitem. Kompenzovat síly
které nám odstrčený magnet v zápětí o kousek dále přitáhnou nazpět je možné, ale ne clonou. Dutá magnetická koule by
mohla plnit funkci "monopólu" se shopností odpuzovat ve všech směrech, ale problém nastává pokud to celé uzavřeme do
kruhu (vše se ruší a není v možnostech tuto rovnováhu zvrátit použitím diamagnetické či paramagnetické látky. Díky
magn. superpozici (vektorového součtu) lze zvrátit rovnovážný stav, ale na to potřebujeme energii. V lineárním sestavení
to funguje bezvadně (až na ten poslední magnet). Cílem pokusů je získat vhodně zformovaným polem takovou kinetickou
energii pohybového elementu, který by byl schopen překonat onen pověstný "poslední nebo první" magnet - což se svým
způsobem "daří", ale vlivem nepatrného tření, gravitace, odporu vzduchu ....

[Juranus]

................... Dva magnety a feromagnetická "clonka" mezi nimi, kterou ale silou nevytahuješ ani nevkládáš, proměnný mag. tok se v ní dá přesto poměrně snadno dosáhnout... nebo dvě dvojice magnetů, vhodně pólované proti sobě, které rotují na společné ose.... jsou možnosti, o kterých se příliš nemluví, a když už, tak se zase neposlouchá...

Jak se dá měnit magnetický tok feromagnetickou clonkou bez jejího pohybu? To by se musely umět měnit její vlastnosti za chodu. I kdyby to šlo, stálo by to zase energii

Logika je super věc, ale pro získání nových poznatků ne zrovna ideální.

Tohle tvrzení byste těžko obhajoval!


Sorry

[poota]

Mimo téma (offtopic)

V1 měly náporové motory. Taky dobrý systém.

Dá se tomu tak říci. Výbuchem ve spalovací komoře došlo k uzavření přívodu vzduchu a plynu pomocí ocelové membrány.
Motor vydával "štěkavý až bzučivý" zvuk podle četnosti výbuchů (i 50x za sec.) a dal by se dnes rozchodit vysavačem a
propanem.

Trochu se zde míchá náporový motor (V1 a tzv. létající komínové roury) s pulzním motorem (V2). Náporový používá pro směšování s palivem vysoké rychlosti protékajícího vzduchu, kdežto pulzní nasává směs z karburátoru díky podtlaku, který vznikne setrvačností spalin, vytékajících tryskou.
Zdravím - poota

[pepe]

Mimo téma (offtopic)

...Tohle tvrzení byste těžko obhajoval!...

Mýliť sa je len ludom blízké , preto že v prírode by to ,,adept" na takýto omyl z največiou pravdepodobnostou už ,,nerozchodil" . Keby sa ,,veci" mali tak ako to tu prezentuješ , dodnes by bola ,,zem placatá". Pepe

[Juranus]

Mimo téma (offtopic)

Trochu se zde míchá náporový motor (V1 a tzv. létající komínové roury) s pulzním motorem (V2). Náporový používá pro směšování s palivem vysoké rychlosti protékajícího vzduchu, kdežto pulzní nasává směs z karburátoru díky podtlaku, který vznikne setrvačností spalin, vytékajících tryskou.
Zdravím - poota

Já myslím, že V1 měly pulzní náporové motory a V2 už měly raketové motory na kapalný palivo.

[spaceball]

Mimo téma (offtopic)

V1 měly náporové motory. Taky dobrý systém.

Dá se tomu tak říci. Výbuchem ve spalovací komoře došlo k uzavření přívodu vzduchu a plynu pomocí ocelové membrány.
Motor vydával "štěkavý až bzučivý" zvuk podle četnosti výbuchů (i 50x za sec.) a dal by se dnes rozchodit vysavačem a
propanem.

Trochu se zde míchá náporový motor (V1 a tzv. létající komínové roury) s pulzním motorem (V2). Náporový používá pro směšování s palivem vysoké rychlosti protékajícího vzduchu, kdežto pulzní nasává směs z karburátoru díky podtlaku, který vznikne setrvačností spalin, vytékajících tryskou.
Zdravím - poota

Je to možné - stalo se. Znám dokonale princip náporového motoru, ale v souvislosti s německou válečnou technologií
se mi nevím proč vyjevil jednoduchý pulsní motor
p.s. V2 byla tuším kapalinová raketa...

[Juranus]

na oba komentáře stačí jedna odpověď: praktický experiment.

Chcete tím říct, že magnetický tok lze feromagnetickou clonkou měnit praktickým experimentem?
(Praktické experimenty ale zatím jen potvrzují, feromagnetickým materiálem mg. pole odstínit nelze, respektive se k němu odstíněné magnety budou přitahovat => síly => ztrátová energie. Pak jedině dokonalý diamagnetický materiál, kde se budou magnety od něj odpuzovat a zase => síly => ztrátová energie

A stejným experimentem byste dokázal, že logika není vhodná pro získávání nových poznatků?
V tom případě považuji vaše postupy opravdu za objevné. Tato cesta mne nenapadla.

[Juranus]

Mimo téma (offtopic)

........... Keby sa ,,veci" mali tak ako to tu prezentuješ , dodnes by bola ,,zem placatá". Pepe

Tohle tvrzení byste taky těžko obhajoval. Vyznívá to, jako by všechny důležité objevy učinili lidé "nezatížení" poznáním a logickým myšlením. Já bych se přikláněl ke zcela opačnému názoru. Byli to většinou lidé velice přemýšliví a pracovali zejména na základě poznání svých předchůdců, které podrobovali tvrdé kritice myšlením. Když se jim např. zdál pohyb planet v geocentrické soustavě (na které trvala církev) příliš složitý, dospěli logicky k soustavě heliocentrické. Přitom již do té doby byla k dispozici kolekce astronomických měření a pozorování, z nichž ke stejnému výsledku mohli dojít lidé dříve. Možná i někteří došli ale zůstali v anonymitě z obavy před církví. Ale to tady v Evropě. V Číně by to asi nikomu nevadilo.

Já bych se tedy vzdělání, jako brzdy pokroku, neobával a logické myšlení bych akceptoval, jako jeden z pilířů při získávání a interpretaci výsledků pozorování!

[pepe]

Mimo téma (offtopic)

...Tohle tvrzení byste taky těžko obhajoval...

Až na pár ,,zlatých" výnimiek sa vypozorované objavy logikou ,,zdôvodňujú" a nie objavujú . Pepe

[gromit]

Mimo téma (offtopic)

na oba komentáře stačí jedna odpověď: praktický experiment.

Chcete tím říct, že magnetický tok lze feromagnetickou clonkou měnit praktickým experimentem?
(Praktické experimenty ale zatím jen potvrzují, feromagnetickým materiálem mg. pole odstínit nelze, respektive se k němu odstíněné magnety budou přitahovat => síly => ztrátová energie. Pak jedině dokonalý diamagnetický materiál, kde se budou magnety od něj odpuzovat a zase => síly => ztrátová energie

A stejným experimentem byste dokázal, že logika není vhodná pro získávání nových poznatků?
V tom případě považuji vaše postupy opravdu za objevné. Tato cesta mne nenapadla.

možná si jenom nerozumíme, tak to zkusím takhle: člověk se pohybuje minimálně ve dvou světech - ve světě reálném - fyzikové tomu říkají časoprostorové kontinuum, a ve světě virtuálním, modelovém, který si každý jednotlivec vytváří ve své hlavě. Pro modely platí obecně, že jsou zjednodušením popisovaného systému - z toho logicky vyplývá, že naše individuální poznání reálného světa je pouze částečné, navíc u každého jiné. Jak vidno, proti logice nic zásadního nemám, naopak; logickou argumentací se dá dokázat spousta rozumných implikací - třeba takový paradox lháře...
Čili pokud tvrdím, že "...proměnný mag. tok se v ní dá přesto poměrně snadno dosáhnout... " a vzápětí "praktický experiment ", asi o tom něco vím. O relativní pohyb té clonky vůči mg. poli se jedná, cílem ale není mag. pole stínit, spíš kompenzovat odpudivé síly souhlasných mag. pólů - ten proměnný tok je "jen" takový bonus.

Logickým odvozováním (třeba nějaká forma strojového učení) by se dalo k takovému tvrzení také dojít, ale otázka jak dlouho by to počítač zpracovával, kdo by takový výsledek mezi nespočtem dalších identifikoval a v neposlední řadě - na základě čeho by takové odvozování fungovalo?
Proto si dovoluji tvrdit, že při zkoumání nových fenoménů nebo teorií, k jejichž ověření (vyvrácení) nemáme dostatek dat není logika tím nejlepším nástrojem (myšlena matematická logika, ne standardní, logický postup při přípravě měřícího zařízení).

pepe to vyjádřil stručněji...