Newton a jeho zákony

[buky]

Dobrá souhlasím, ale nevím proč to komplikuješ a taháš te lidi do korábu. Mluvím přece o tělese které působí silou po dráze, co se děje uvnitř korábu podle mne není důležité.

Tak že letí 100 kg těleso vesmírem např. 10m/s. Naběhne na lopatkový 50m dlouhý pás který bude zatížen alternátorem. Na lopatce bude tenzometr. Těleso najede na lopatku, tak že vní těleso ostane. Pás se pohne a tenzometr ukáže nejprve ipulz sily a pak ta síla bude pozvolne za nějaký čas klesat. Za jaký čas záleží na zatížení pásu resp. na zatížení alternátoru.
Ak bude mezi aternátorem a spotrebičem watnetr, kolik je shopné těleso které má setrvační pohyb vyrobit ENERGIE?

Ten tenzomtr tam dávám jako důkaz že těleso se setrvačním pohybem má schopnost působit silou po dráze, ale projeví se to až začne dělat práci (totéž platí i u energie a její proměny na jinou energii)
Chci tím řict že tá síla kterou muže těleso půsubit za nějaký čas je v tom letící tělese a dokazuju to měřením.

[spaceball]

Dobrá souhlasím, ale nevím proč to komplikuješ a taháš te lidi do korábu. Mluvím přece o tělese které působí silou po dráze, co se děje uvnitř korábu podle mne není důležité.

Tak že letí 100 kg těleso vesmírem např. 10m/s. Naběhne na lopatkový 50m dlouhý pás který bude zatížen alternátorem. Na lopatce bude tenzometr. Těleso najede na lopatku, tak že vní těleso ostane. Pás se pohne a tenzometr ukáže nejprve ipulz sily a pak ta síla bude pozvolne za nějaký čas klesat. Za jaký čas záleží na zatížení pásu resp. na zatížení alternátoru.
Ak bude mezi aternátorem a spotrebičem watnetr, kolik je shopné těleso které má setrvační pohyb vyrobit ENERGIE?

Ten tenzomtr tam dávám jako důkaz že těleso se setrvačním pohybem má schopnost působit silou po dráze, ale projeví se to až začne dělat práci (totéž platí i u energie a její proměny na jinou energii)
Chci tím řict že tá síla kterou muže těleso půsubit za nějaký čas je v tom letící tělese a dokazuju to měřením.

Musím trvat na své otázce - určitě není zkomplikovaná, je velmi jednoduchá. Ten tvůj lopatkový pás je brzda toho tělesa, tak jako
atmosféra pro kosmickou loď - vzpomeň si na lanko a dynamo - je to úplně stejný případ který jsem ti už dáááávno popsal, takže
zkus vysvětlit znova, jak dokážeš práci a sílu letícího tělesa přímočarým rovnoměrným pohybem - neboli setrvačností - tesné před
nárazem nebo brzděním - tou "brzdou" je myšlena atmosféra, lopatkový pás, lopatkové kolo, gravitační pole, elektrické pole a vůbec
vše, co by mohlo brzdit těleso. Nemusíš být v lodi a ani nemusíš mít tenzometr abys neřekl že je to komplikované. Díky

[buky]

Dobrá souhlasím, ale nevím proč to komplikuješ a taháš te lidi do korábu. Mluvím přece o tělese které působí silou po dráze, co se děje uvnitř korábu podle mne není důležité.

Tak že letí 100 kg těleso vesmírem např. 10m/s. Naběhne na lopatkový 50m dlouhý pás který bude zatížen alternátorem. Na lopatce bude tenzometr. Těleso najede na lopatku, tak že vní těleso ostane. Pás se pohne a tenzometr ukáže nejprve ipulz sily a pak ta síla bude pozvolne za nějaký čas klesat. Za jaký čas záleží na zatížení pásu resp. na zatížení alternátoru.
Ak bude mezi aternátorem a spotrebičem watnetr, kolik je shopné těleso které má setrvační pohyb vyrobit ENERGIE?

Ten tenzomtr tam dávám jako důkaz že těleso se setrvačním pohybem má schopnost působit silou po dráze, ale projeví se to až začne dělat práci (totéž platí i u energie a její proměny na jinou energii)
Chci tím řict že tá síla kterou muže těleso půsubit za nějaký čas je v tom letící tělese a dokazuju to měřením.

Musím trvat na své otázce - určitě není zkomplikovaná, je velmi jednoduchá. Ten tvůj lopatkový pás je brzda toho tělesa, tak jako
atmosféra pro kosmickou loď - vzpomeň si na lanko a dynamo - je to úplně stejný případ který jsem ti už dáááávno popsal, takže
zkus vysvětlit znova, jak dokážeš práci a sílu letícího tělesa přímočarým rovnoměrným pohybem - neboli setrvačností - tesné před
nárazem nebo brzděním - tou "brzdou" je myšlena atmosféra, lopatkový pás, lopatkové kolo, gravitační pole, elektrické pole a vůbec
vše, co by mohlo brzdit těleso. Nemusíš být v lodi a ani nemusíš mít tenzometr abys neřekl že je to komplikované. Díky

Jo je to brzda která dokáže vyrábět energii
Jak jinak se má projevit tá síla v letícím tělese?

Na porovnání:
1. Máme 50m lopatkový pás z alternátorem tu na zemi vo vertikální poloze. Z vrchu padne 100kg šutr na lopatku s tenzákem o rychlosti 10m/s. Ten ukáže nejprve impulz síly a pak STEJNOU SILU za určitý čas ( jakou velikou záleží na zatížení) až po konec pásu.

2. Máme ten istý pás ze stejným zatížením ale ve vodorovné poloze a tak stejnou rychlostí narazí šutr do lopatky. Rozdíl bude v tom že v tomto připade tenzo. ukáže impul sily a pak ukáže postupně MENŠÍ SILU za kratší čas a zákonitě vyrobí měne energie než v 1. případe.

Už vidíš ten rozdíl ?

[spaceball]

Jo je to brzda která dokáže vyrábět energii
Jak jinak se má projevit tá síla v letícím tělese?

No vidíš, tak nakonec jsme se dopracovali k tomu, že letící těleso setrvačným pohybem nekoná práci a žádná síla k pohonu
tam není.Ostatní tvé - jsou to jen varianty brzdění, to už není podstatné - to je na jiné téma. Podstatné je to, že jsis
uvědomil vyše uvedené Těšilo mne, rádo se stalo a přeji hezký pohodový den.

[buky]

Dobrá souhlasím, ale nevím proč to komplikuješ a taháš te lidi do korábu. Mluvím přece o tělese které působí silou po dráze, co se děje uvnitř korábu podle mne není důležité.

Tak že letí 100 kg těleso vesmírem např. 10m/s. Naběhne na lopatkový 50m dlouhý pás který bude zatížen alternátorem. Na lopatce bude tenzometr. Těleso najede na lopatku, tak že vní těleso ostane. Pás se pohne a tenzometr ukáže nejprve ipulz sily a pak ta síla bude pozvolne za nějaký čas klesat. Za jaký čas záleží na zatížení pásu resp. na zatížení alternátoru.
Ak bude mezi aternátorem a spotrebičem watnetr, kolik je shopné těleso které má setrvační pohyb vyrobit ENERGIE?

Ten tenzomtr tam dávám jako důkaz že těleso se setrvačním pohybem má schopnost působit silou po dráze, ale projeví se to až začne dělat práci (totéž platí i u energie a její proměny na jinou energii)
Chci tím řict že tá síla kterou muže těleso půsubit za nějaký čas je v tom letící tělese a dokazuju to měřením.

Musím trvat na své otázce - určitě není zkomplikovaná, je velmi jednoduchá. Ten tvůj lopatkový pás je brzda toho tělesa, tak jako
atmosféra pro kosmickou loď - vzpomeň si na lanko a dynamo - je to úplně stejný případ který jsem ti už dáááávno popsal, takže
zkus vysvětlit znova, jak dokážeš práci a sílu letícího tělesa přímočarým rovnoměrným pohybem - neboli setrvačností - tesné před
nárazem nebo brzděním - tou "brzdou" je myšlena atmosféra, lopatkový pás, lopatkové kolo, gravitační pole, elektrické pole a vůbec
vše, co by mohlo brzdit těleso. Nemusíš být v lodi a ani nemusíš mít tenzometr abys neřekl že je to komplikované. Díky

Jo je to brzda která dokáže vyrábět energii
Jak jinak se má projevit tá síla v letícím tělese?

Na porovnání:
1. Máme 50m lopatkový pás z alternátorem tu na zemi vo vertikální poloze. Z vrchu padne 100kg šutr na lopatku s tenzákem o rychlosti 10m/s. Ten ukáže nejprve impulz síly a pak STEJNOU SILU za určitý čas ( jakou velikou záleží na zatížení) až po konec pásu.

2. Máme ten istý pás ze stejným zatížením ale ve vodorovné poloze a tak stejnou rychlostí narazí šutr do lopatky. Rozdíl bude v tom že v tomto připade tenzo. ukáže impul sily a pak ukáže postupně MENŠÍ SILU za kratší čas a zákonitě vyrobí měne energie než v 1. případe.

Už vidíš ten rozdíl ?

Taky jsem rád že vidíš ten rozdíl .

[spaceball]

až tak dalece jsem neuvažoval i když jsem ti něco hlubšího nastínil v předchozích příspěvcích a nevidím tam nijakou souvislost
s prací a setrvačným pohybem. Předmět debaty byla síla a práce letícího objektu setrvačností {rovnoměrný a přímočarý pohyb)...
Jestli se tě ujme v dalším pokračování někdo jiný, bude to dobře. Já jsem ti své vysvětlil a "sám" jsi došel k závěru, že opravdu v
setrvačném (rovnoměrném přímoćarém pohybu) nenalezneš ani sílu, ani práci. Tím pádem mám padla a pokud
bys náhodou utrousil *děkuji* mne a Akordovi, budu rád.

[buky]

až tak dalece jsem neuvažoval i když jsem ti něco hlubšího nastínil v předchozích příspěvcích a nevidím tam nijakou souvislost
s prací a setrvačným pohybem. Předmět debaty byla síla a práce letícího objektu setrvačností {rovnoměrný a přímočarý pohyb)...
Jestli se tě ujme v dalším pokračování někdo jiný, bude to dobře. Já jsem ti své vysvětlil a "sám" jsi došel k závěru, že opravdu v
setrvačném (rovnoměrném přímoćarém pohybu) nenalezneš ani sílu, ani práci. Tím pádem mám padla a pokud
bys náhodou utrousil *děkuji* mne a Akordovi, budu rád.

Ale proč ne, udelal jsem to už víckrát, sice na jinem foru kde šlo o podobnou debatu a Akord o tom vie.

Spaceball, Akord a i ostatní moc vám děkuji že ste se mi věnovali, hlavně za vaši trpělivost a že hlavně v ďaka vám som prišiel k tomuto názoru.
Hluboce se klaním k vašemu vysokému vzdelání, které mně nebilo souzeno.

Brzy naschledanou u moji PM - MM konstrukci. To bude ešte větší legrace .

Buky.

PS: Pokiaľ budú existovať ľudia, budú existovať aj chyby.

[Akord]

Spaceball, Akord a i ostatní moc vám děkuji že ste se mi věnovali...

Nie je to trochu pokrytecké? Mne by lepšie padlo, ak by si viac premýšľal nad tunajšími príspevkami a reagoval k veci namiesto opakovania sa.
1. Povedal som, že treba vyšetrovať projektil s tenzákom vo vákuu(medziplanetárnom priestore, aby to nekomplikoval odpor vzduchu, lebo tá odobraná energia končí ako teplo). Nestalo sa, namiesto toho si napísal, že sila na tenzák v projektile závisí od tvaru projektilu -nieje to pravda.
2. Nereagoval si na poznámku, že na málohmotný tenzák pôsobí iba nepatrná sila. Neviem prečo chceš potom vyšetrovať silu na tenzák, keď neuvažuješ jeho hmotnosť. Ty popieraš aj zákon akcie a reakcie z klasickej fyziky, bez toho, že by si zdôvodnil, ak by prípadne nešlo o klasickú fyziku. Tebou meraná sila nemá s tenzákom vôbec nič, ide iba o sústavu 2 tuhých telies, z ktorých jedno prípadne spomaľuje ak je brzdené, a účinok sa mechanicky prenáša prostredníctvom sily aj na druhé teleso, v tomto prípade obal tenzáku, ktorý je stonásobne ťažší, než samotný merací člen.
3. Nedá sa diskutovať, ak zakaždým pridáš ďalšiu komplikáciu. Buď úlohu zjednoduš, alebo ju najprv zadaj dôsledne bez toho, aby si do nej hneď na začiatku nainfikoval nejakú Tvoju teóriu, aby išlo povedať, či je zadanie správne. Hypotézy môžeš tvoriť až po dôslednom zadaní úlohy, inak sa z toho nevymoceš.

[buky]

Tak že letí 100 kg těleso vesmírem např. 10m/s. Naběhne na lopatkový 50m dlouhý pás který bude zatížen alternátorem. Na lopatce bude tenzometr. Těleso najede na lopatku, tak že vní těleso ostane. Pás se pohne a tenzometr ukáže nejprve ipulz sily a pak ta síla bude pozvolne za nějaký čas klesat. Za jaký čas záleží na zatížení pásu resp. na zatížení alternátoru.
Ak bude mezi aternátorem a spotrebičem watnetr, kolik je shopné těleso které má setrvační pohyb vyrobit ENERGIE?

Ten tenzomtr tam dávám jako důkaz že těleso se setrvačním pohybem má schopnost působit silou po dráze, ale projeví se to až začne dělat práci (totéž platí i u energie a její proměny na jinou energii)
Chci tím řict že tá síla kterou muže těleso půsubit za nějaký čas je v tom letící tělese a dokazuju to měřením.[/quote]





Na porovnání:
1. Máme 50m lopatkový pás z alternátorem tu na zemi vo vertikální poloze. Z vrchu padne 100kg šutr na lopatku s tenzákem o rychlosti 10m/s. Ten ukáže nejprve impulz síly a pak STEJNOU SILU za určitý čas ( jakou velikou záleží na zatížení) až po konec pásu.

2. Máme ten istý pás ze stejným zatížením ale ve vodorovné poloze a tak stejnou rychlostí narazí šutr do lopatky. Rozdíl bude v tom že v tomto připade tenzo. ukáže impul sily a pak ukáže postupně MENŠÍ SILU za kratší čas a zákonitě vyrobí měne energie než v 1. případe.

Akord, niekedy dám príklad z praxe ktorý nevystihuje presne čo chcem povedať.
Naše rozpoluplné tvrdenia sú predsa v tom že teleso ktoré má zotrvačný pohyb nie je schopné konať prácu, teda pôsobiť silou po dráhe. Vyššie uvedené to potvrdzuje že je to tak, a funguje to aj vo vesmíre.
Čuduješ sa že som ironický, ak mi je tu povedané že energiu vyrába brzdiace zariadenie, alebo lopatkový pás a nie teleso ktoré má zotrvačný pohyb ?

Tak si to obráťme. 100kg teleso bude v kľude a pás ktorý bude mať zotrvačnú rýchlosť 10m/s narazí (jeho lopatka) do telesa.
Akože teraz bude vyrábať energiu to teleso?
Veď je to obyčajná haluz.

Doteraz ste mi neboli schopný dokázať v praxi existenciu "energie" v letiacom telese a ani ju nedokážete, lebo ide o matematickú fikciu.

Bavme sa o príklade č 1 a 2. To presne vystihuje, čo chcem povedať.

[beldy]

Mas v tom trocha chaos, Impulz nieje len v okamziku stretu ale po cely cas posobenia sily. I=F.t Pre hybnost H=m.v praca =energia = A =(1/2)m.v2
vseobecne plati zakon zahovania hybnosti a energie. Dalej plati ze I=H, tak pocitaj este raz...

[buky]

Mas v tom trocha chaos, Impulz nieje len v okamziku stretu ale po cely cas posobenia sily. I=F.t Pre hybnost H=m.v praca =energia = A =(1/2)m.v2
vseobecne plati zakon zahovania hybnosti a energie. Dalej plati ze I=H, tak pocitaj este raz...

Presne tak impulz sily nie je len v okamžiku stretu ale aj po celý čas pôsobenia, to znamená že to platí aj pre teleso ktoré má zotrvačný pohyb,lebo dokáže pôsobiť silou za určitý čas.

H = m.v práca = "energia -" dokáž ju aj v praxi, v akej merateľnej fyzikálnej veličine sa nachádza energia v letiacom telese. Nemáš šancu ju v praxi dokázať že sa nachádza v tom letiacom telese.

Mne sa podarilo zatiaľ zmerať iba silu pôsobiacu za určitý čas F.t a to aj pri telese ktoré má zotrvačný pohyb.

Dobre si najprv prečítaj o čo mi presne ide.

[beldy]

samostatne letiace teleso, nemozes urcit energiu. Moses iba voci inemu telesu. Totiz ked je teleso samo. neda sa urcit ani rychlost....

[Ilem]

Já to teda zkusím, ale jen jeden pokus, víc s tím nehodlám ztrácet čas.
Bledy, máš chaos v pojmech.
To, že energie a práce mají stejnou jednotku neznamená, že je to totéž. Energie je stavová veličina a popisuje stav soustavy, práce charakterizuje děj, při němž nastává přeměna nebo přenos energie. Dá se to vyjádřit tak, že energie je schopnost konat práci. Konáním práce se přemněňuje jeden druh energie v jiný. Nebo naopak přeměnou jedné energie na jiný konám, nebo získávám práci. Záleží na vztažné soustavě.
Ještě jinak: Práce je míra přeměny energie

Píšeš: "Doteraz ste mi neboli schopný dokázať v praxi existenciu "energie" v letiacom telese a ani ju nedokážete, lebo ide o matematickú fikciu. "
a přitom sám své tvrzení vyvracíš
" Máme ten istý pás ze stejným zatížením ale ve vodorovné poloze a tak stejnou rychlostí narazí šutr do lopatky. Rozdíl bude v tom že v tomto připade tenzo. ukáže impul sily a pak ukáže postupně MENŠÍ SILU za kratší čas a zákonitě vyrobí měne energie než v 1. případe. "
Teď, když jsem to sem zkopíroval vidím, v čem máš problém. Energie se nevyrábí, energie se pouze přeměňuje. Zákon zachování energie zatím nikdo nezpochybnil, takže energie nevzniká z ničeho. Mluví-li se o výrobě energie, je vždy myšlena její přeměna, zpravidla na ušlechtilejší druh.

V tvém případě přeměňuješ kinetickou(pohybovou) energii letícího tělesa na tepelnou energii (v případě jiného příspěvku s alternátorem na elektrickou energii (a částečně tepelnou )). Ten tvůj tezometr ukáže pouze průběh této přeměny. Takže sám dokazuješ, že v letícím tělese je energie. Kdyby tam totiž nebyla, tenzometr by nic neukázal a pás by se ani nepohnul. Nebo by neplatil zákon zachování energie

Pokud bych měl být přesný, mělo by se udávat, vůči které vztažné soustavě energii měřím. Mezi dvěma tělesy, které letí stejnou rychlostí po stejné dráze samozřejmě žádná kinetická energie není. Ale obě dvě tělesa mají kinetickou energii například vůči zemi. Na zemi se jako vztažná soustava uvažuje obvykle zeměkoule.
Je to podobné , jako s napětím. Dokud máš jeden pól, nevíš, jak je veliké. To, že ho nemůžeš naměřit, ale neznamená, že tam není. Napětí můžeš měřit pouze mezi dvěma póly.

Snad to takhle pochopíš, lépe to vysvětlit neumím.

[ružový bledému]

Je pojem par execelance zrovna jako jeho matematická kvantifikace. Bez definic to prostě nejde, diskuze neskončí, zima je dlouhá.
Kontraproduktivní činnost, specialita zde asi. Nic ve zlým, bez definic to nejde. Taky je zajímavý zkoumat styk dvou těles, přenosy sil, tření atp. Očekávám snad jen nové definice Hm nevtělila se nějaká G. do b tady je možné cokoliv, pro ty co mají moře času........Mám zposkok, nebo náždění /náskok ve zpoždění/

[buky]

Já to teda zkusím, ale jen jeden pokus, víc s tím nehodlám ztrácet čas.
Bledy, máš chaos v pojmech.
To, že energie a práce mají stejnou jednotku neznamená, že je to totéž. Energie je stavová veličina a popisuje stav soustavy, práce charakterizuje děj, při němž nastává přeměna nebo přenos energie. Dá se to vyjádřit tak, že energie je schopnost konat práci. Konáním práce se přemněňuje jeden druh energie v jiný. Nebo naopak přeměnou jedné energie na jiný konám, nebo získávám práci. Záleží na vztažné soustavě.
Ještě jinak: Práce je míra přeměny energie

Píšeš: "Doteraz ste mi neboli schopný dokázať v praxi existenciu "energie" v letiacom telese a ani ju nedokážete, lebo ide o matematickú fikciu. "
a přitom sám své tvrzení vyvracíš
" Máme ten istý pás ze stejným zatížením ale ve vodorovné poloze a tak stejnou rychlostí narazí šutr do lopatky. Rozdíl bude v tom že v tomto připade tenzo. ukáže impul sily a pak ukáže postupně MENŠÍ SILU za kratší čas a zákonitě vyrobí měne energie než v 1. případe. "
Teď, když jsem to sem zkopíroval vidím, v čem máš problém. Energie se nevyrábí, energie se pouze přeměňuje. Zákon zachování energie zatím nikdo nezpochybnil, takže energie nevzniká z ničeho. Mluví-li se o výrobě energie, je vždy myšlena její přeměna, zpravidla na ušlechtilejší druh.

V tvém případě přeměňuješ kinetickou(pohybovou) energii letícího tělesa na tepelnou energii (v případě jiného příspěvku s alternátorem na elektrickou energii (a částečně tepelnou )). Ten tvůj tezometr ukáže pouze průběh této přeměny. Takže sám dokazuješ, že v letícím tělese je energie. Kdyby tam totiž nebyla, tenzometr by nic neukázal a pás by se ani nepohnul. Nebo by neplatil zákon zachování energie

Pokud bych měl být přesný, mělo by se udávat, vůči které vztažné soustavě energii měřím. Mezi dvěma tělesy, které letí stejnou rychlostí po stejné dráze samozřejmě žádná kinetická energie není. Ale obě dvě tělesa mají kinetickou energii například vůči zemi. Na zemi se jako vztažná soustava uvažuje obvykle zeměkoule.
Je to podobné , jako s napětím. Dokud máš jeden pól, nevíš, jak je veliké. To, že ho nemůžeš naměřit, ale neznamená, že tam není. Napětí můžeš měřit pouze mezi dvěma póly.

Snad to takhle pochopíš, lépe to vysvětlit neumím.

Ilem díky za vysvětlení ale NE, NE , NE a NE!!!
Tak jen si představ, nejprve teleso dostane zrychlení - F.t = práce, pak (např. opuštení hlavně) dostane hybnost - m.v, a pak se tu zrazu u zetrvačního tělesa objeví "energie", která se projeví při nárazu. Tohle nedokáže ani Koprfild.

Když mluvíme o přeměne, u mně jde o proměnu jedině fyzikálních veličin, např: proměna vody na páru (plynný stav) a následně jeji skondenzování na kapalný stav, proměna světla na elektřinu, indukce atd. To jsou proměny které se dají nejen pozorovat ale také změřt. Ale ta vaši proměna energie se nedá nejen viďet ani cítit , nedokážete ji ani nijak dokázat v tom letící tělese a její proměnu už vůbec ne.

Dal jsem vám x příkladů z praxe kde jasně dokazuji že zotrvačností letící těleso je shopno působit silou po dráze tudíž je schopno konat práci a proto při této práci vzniká i teplo- jako fyzikální veličina. A ta schopnost konat práci je právě vtom letící tělese.

Tak že já tvrdím že těleso má shopnost působit silou po celé dráze letu F.t.

Dále si dovoluji tvrdit že teplo není žádná energie, ale pouhá fyzikální veličina.