Gravitační všehochuť

[la]

v kombinaci s mag.polem

akustická pokus pro nasa

no a další zajímavost

[Dvell]

Mně jen připada zajímavý že pokud by to bylo tokhle desne jednoduchy uz by to davno nekdo vynalezl ne?:D (odebírání energie přes nějakou osičku je na nic, u takovéhoto funkčního mechanizmu by jen stačilo k rotoru přiblížit cívku a tradá energie je na světě..)

Karbane, Karbane my "lidé" zaslepení dodržováním zákonů nikdy nemůžeme vidět skutečnou pravdu, plynoucí přímo z jádra... magnetu
Dvell

[Snílek]

Dvell: Jo to mě taky, musim sehnat ty magnety.... nicméně, kolikrát ty nejjednodušší věci bývají přehlížené... (je to jako když se někdo pořád snaží něco "dokazovat" a nikomu ještě nedošlo, že dokázat nlze nic, až na jednu věc ... můžete dokázat jen svou vlastní existenci (vědomí) a to jen sami sobě ... ale to už patří do filosofie, mohla bych o tom napsat knihu, ale kdyby si všichni uvědomily, co to vlastně znamená, nastalo by asi ještě něco horšího, než při vynalezení jednoduše sestavitelného MM , naštěstí, tohle není tak lehké si plně uvědomit.. no nic )

[Bohouš]

Už jste tohle videli?
Ahoj, nasel jsem nove video, tedy aspon pro me nove.. vi nekdo na jakem principu to funguje? Umi nekdo anglicky?


http://www.youtube.com/watch?v=fgk0HfXhU9M
a tady
http://www.youtube.com/watch?v=2qyvX9j5i3U&NR=1


diky

[gromit]

Ahoj, nasel jsem nove video, tedy aspon pro me nove.. vi nekdo na jakem principu to funguje? Umi nekdo anglicky?


http://www.youtube.com/watch?v=fgk0HfXhU9M
a tady
http://www.youtube.com/watch?v=2qyvX9j5i3U&NR=1


diky

jo, viděli - podle popisu gravitační motor - víc podrobností tady: http://www.greenoptimistic.com/2008/02/ ... al-engine/
a tady
http://peswiki.com/index.php/Directory: ... _Generator

kdyby tak výkon závisel jenom na otáčkách...

[WER]

Jenom se divím tomu, že patent byl (!) udělen kolem roku 2000 (!) a zatím se nic moc neděje. Žádný prodej,... A to přesto, že měl být pro financování podle jedné z reportáží ustaven finanční fond jistým australským milionářem. ... Tak nevím. Vždycky to tak nějak vyšumí do ztracena...[/quote]

Vieš prečo to vždy tak nějak vyšumí do ztracena pretože to nefunguje gravitačný motor je nezmysel je to len obyčajný zotrvačník

[RBMK]

Ahoj, nasel jsem nove video, tedy aspon pro me nove.. vi nekdo na jakem principu to funguje?





diky

Vieš na akom princípe to funguje: je tam elektromotor ten točí z prevodmi a je paralelne zapojený zo zástrčkami. Celé sa to točí a každý kto si to pozrie je na prášky z toho, že vidí "gravitačný" motor.

[redo]

Zatiaľ som nikoho nenašiel ským by som sa o tom mohol podrobnejšie porozprávať. Obrázok je vo fotogalerii.

Kde je ten obrazek?

[buky]

Klikni na fotogalerie.

[Gabča]

Tak jo, buky,
zkusíme se vrátit k tématu. Lectuer kde jsíí?
nejlepší příspěvek tu měl stejně Karel s tím článkem o rozdílu točivého momentu a výkonu. Je tam ale jedna pro nás buky výborná část:

Věta: „Konstruktéři zvýšili výkon motoru ve vyšších otáčkách a zároveň zvýšili krouticí moment v otáčkách nízkých“ není sice fakticky špatně, ale v nejednom čtenáři vzbudí dojem, že vývojáři postrkují křivkami výkonu a krouticího momentu jak se jim zlíbí.
Možná půjde o poněkud šokující zjištění, ale fakticky existuje jen jeden výstup z motoru a ony křivky vyjadřují totéž jen v jiných souřadnicích. Když vynásobíme krouticí moment úhlovou rychlostí (což je jen jiné vyjádření otáček motoru), dostaneme hodnotu výkonu. Jinými slovy známe-li kroutící moment a otáčky, výkon si již spočítáme a opačně z daného výkonu při jistých otáčkách snadno získáme hodnotu krouticího momentu. Ostatně na motorové brzdě se měří právě krouticí moment a výkon se poté dopočítává. Není tedy změny na výkonové křivce bez odpovídající změny na křivce momentové.


Neboli buky ... opět to nahrává tomu, že výkon v současném pojetí by mohl být jen fikce, naprosto zbytečná. Naprosto zbytečně složitě počítané údaje.

[buky]

Tak jo, buky,
zkusíme se vrátit k tématu. Lectuer kde jsíí?
nejlepší příspěvek tu měl stejně Karel s tím článkem o rozdílu točivého momentu a výkonu. Je tam ale jedna pro nás buky výborná část:

Věta: „Konstruktéři zvýšili výkon motoru ve vyšších otáčkách a zároveň zvýšili krouticí moment v otáčkách nízkých“ není sice fakticky špatně, ale v nejednom čtenáři vzbudí dojem, že vývojáři postrkují křivkami výkonu a krouticího momentu jak se jim zlíbí.
Možná půjde o poněkud šokující zjištění, ale fakticky existuje jen jeden výstup z motoru a ony křivky vyjadřují totéž jen v jiných souřadnicích. Když vynásobíme krouticí moment úhlovou rychlostí (což je jen jiné vyjádření otáček motoru), dostaneme hodnotu výkonu. Jinými slovy známe-li kroutící moment a otáčky, výkon si již spočítáme a opačně z daného výkonu při jistých otáčkách snadno získáme hodnotu krouticího momentu. Ostatně na motorové brzdě se měří právě krouticí moment a výkon se poté dopočítává. Není tedy změny na výkonové křivce bez odpovídající změny na křivce momentové.


Neboli buky ... opět to nahrává tomu, že výkon v současném pojetí by mohl být jen fikce, naprosto zbytečná. Naprosto zbytečně složitě počítané údaje.

No spíš jsem myslel pokusy typu Kadlín. Doufám že jsem tě neurazil, ale já osobně se cítím v takýchto modelech ako ryba ve vodě, je to dost nároční ale stojí to zato. A když se k tomu ještě přidá parta drontů, tak to nemá chybu.
Ale pokud jde o ten výkon, tak si taky myslím že jde o matematický - teoretický model.

[Gabča]

Hezké odpoledne,
zkusíme se vrátit ke gravitačním motorům..?
Mám drontí pocit, že by mohlo fungovat tohle, viz příloha.

Teda, já vím že třeba nebude, ale zase na druhou stranu funguje pro to několik výpočtů, především tento:

Pád: je urychlován 9,81 m/s2, na nakloněné rovině to bude příslušným způsobem míň (nějaký kosínus úhlu, ale zkrátíme to na koeficient k, resp. jeho průměrnou hodnotu na dráze. Pokud předmět padá 10 vteřin, bude urychlen o rychlost 9,81 * k * 10 vteřin. Tato rychlost se naakumujuje do obvodové rychlosti. Setrvačník bude těžký, hlavně jeho obvod.

Výstup: je zpomalován opět 9,81 m/s2, opět *prům.koef. k. Pokud setrvačník najede na širší obvod a stoupá tedy rychleji než klesal, měl by být na původní výšce daleko dřív. Tedy gravitace, která nabíjí předměty rychlostí směrem dolů rovnoměrně za vteřinu, na něj stihne působit míň dlouho. Když házím lopatou uhlí nahoru, tak taky se s tím moc pomalu nepárám, neužívám si každý centimetr výstupu. Pro gymnasty je nejvyšší silový výkon udělat výmyk pomalu, než rychle, a vzpěrači taky nadhazují břemena rázy, nikoli po centimetrech.


Jediné, co mě teď napadlo, že by to mohlo narušit, je ta samotná setrvačnost... s roztočeným předmětem může být horší, "jiná" manipulace .

Tak, co bude to fungovat?

[Jim68]

Ahoj, nedá mi to. Ve Tvých vzorcích není zohledněna síla, která roztáčí ten setrvačník, a odhadem čtyřikrát větší síla, která jej zastaví za 1/4 doby. Vyřešilas tedy jen tu část problému, kdy to klouže bez odporu, případně kyvadlo.
Hezky jsi nás zase nakrmila....
Dík. Jim.

[Gabča]

Mno, o tom to právě je, že tam bude čtyřikrát větší síla, co to zastaví za 1/4 doby. A za tu 1/4 doby to gravitace stihne zpomalit míň.

Víte, že když něco zvedáte, tak to dole musíte v počátku roztlačit víc, zatímco nahoře už to doletí i samo. Viz výtah. Není to pořád 9,81 * hmotnost výtahu * výška.

[Tuco]

No teoreticky by to fungovat nemělo, protože je-li těleso vypuštěno/vystřeleno z jednoho bodu a pak se do něj vrátí (i když tady to není bod ale stejná "ekvipotenciální hladina") tak má v ideálním případě stejnou energii jako na začátku, a je úplně jedno, co se s ním dělo mezi tím (v tomhle případě kdy po celou dobu působí na těleso konstantní zrychlení). Ten princip má i svůj název, bohužel nevím jaký.

Pozn.: Prosím kohokoliv, aby předchozí odstavec převedl do řádné a srozumitelné řeči a použil a doplnil správné technické termíny. Děkuji. Jako učitel čehokoliv a fyziky zejména bych si totiž nevydělal ani na slanou vodu