Auto na stlaceny vzduch

[lubouš]

Přirovnal bych motor MDI k naftovému motoru.
Nasaje,stlačí,stříkne palivo´(vzduch),expanze,výfuk.
Co se stane, když do vzduchu stlačeného na 20atm a zahřátého na 400 stupňů
fouknu trochu vzduchu pod tlakem 200 atm a 20 stupnů?

500W na ohřev auta se mi zdá málo.

[Akord]

Co se stane, když do vzduchu stlačeného na 20atm a zahřátého na 400 stupňů
fouknu trochu vzduchu pod tlakem 200 atm a 20 stupnů?

Klidne jsi mohl odpoveď napsat, pro mne to není složitá otázka. Zadej ješte objemy nebo hmotnosti a spočítám to, až je to nutné. Obecne z toho vznikne na počátku expanze smes s tlakem mezi 2MPa až 20MPa a teplotou mezi 400C až 20C podle pomeru jejich hmotností. Na konci expanze je tak teplota obvykle pod nulou. Nebo spíše dost pod nulou, je naopak problém nejít moc do mínusu, na co hlavne slouží ta komprese. Jinak by tam ta komprese být nemusela(trochu zvyšuje tepelné ztráty). Taky to vylepšuje spotrebu plynu - pri vyšší teplote je menší hmotnostní prutok. V tom je i celý fígl, který to odlišuje od bežné expanze. Proto jsem i napsal, že jde o určitý ekvivalent dvojí expanze, tedy snahu o lepší využití tlakové energie plynu v lahvi s teplotou okolí. Samozrejme i dvojí expanze z teploty okolí by výstupní teplotu nezvedla, klasicky chápanou 2stupňovou expanzi z vyšší teploty jsem bral jako predstavitele lepšího využití tlakového spádu, který není normálne zpracovatelný v jednom válci. Možná jsem to napsal príliš volne, ale nejspíš vím dobre o čem to je (dal jsem do vlákna o stirlingu svuj program, co umí s teplotama a tlakama ve válci celkem dobre zacházet). No a ty 2 válce v tom vzduchomotoru jsou tam jen proto, že v jednom by po kompresi nebylo dost místa a času míchat smes, a stouply by opet tepelné ztráty, protože komprese a expanze probíhají pri dosti rozdílných teplotách. V principu a za určitých omezení však celý motor lze realizovat i s jedním válcem.

500W na topení v zaizolovaném aute by melo stačit. Plus výmenník na prívod a odvod vzduchu, treba i nucene, tak 20W motorek. No, komu by to nestačilo, tak muže oslovit automobilku, pokud by jí to neoslovilo samo, ať laskave vezme i tech 500W ztrát z motoru a nejakých 200W z meniče. Jenom je potreba zarídit, aby to teplo mohlo jít v zime do kabiny. Vezmeme treba dnešní kompresor na klimu v aute - neporovnatelne náročnejší vec, elektromagnetická spojka často regulace šikmé desky, písty, ventily a tak - a není s tím mimorádný problém, lidi to žerou.

[pje]

Benzínu zvoní hrana, budoucnost mají hybrid a "zásuvka"
13:00 | 15.5.2009
Karel Toman
tisknidiskutujpošlisdílej
Jagg.cz Linkuj.cz vybrali.sme.sk Facebook MySpace Google Delicious Digg Reddit × zavřít


Svět obletěly snímky vozítka na elektrický pohon s názvem Aptera. Vůz je určený pro dva cestující, a jak sám výrobce říká, vypadá spíš jako malé letadlo. Inspiraci pro ladné tvary našli vývojáři ve futuristickém komisku "The Jetsons" z roku 1960.
větší obrázekZdroj: Reuters
Praha - Přes noc dáte auto do zásuvky. Ráno je za cenu zhruba třiceti korun nabité na dojezd kolem sto dvaceti kilometrů, přičemž si to umí hnát i stovkou.

Aptera je stejně zajímavá jako výrobně drahá. Však už s tím má firma finanční problémy. Zase někdo, kdo se nechal nachytat na sliby o finanční pomoci...

[filuta007]

ahol j lidičky, napadla mě zajímavá věc a doufám že nejdu jako Jára Cimrman z křížkem po funuse :-D je asi jasný, že musíme motoru na vzduch dodat nějaký teplo, minimálně takové, aby nám motor nezamrzl a dále takové, které vzniklo kompresí stlačením při natlačování do nádrží. proč tedy nelze udělat jednoduchý nízkotlaký parní stroj (nekamenujte mne za to že je to zastaralá věc, pokud se použijou moderní materiály a technologie, tak výdrž bude dostatečná, a výkony taky) který má pracovní tlak při plném výkonu cca 5 atm. a výkon kolem 30kw. jak dobře víme, parní stroj lze krátkodobě přetížit tím že do něj pustíme třeba 5ti násobný tlak než je pracovní, tím získáme krátkodobý výkon až 150kw (rozjezdy, kopce, předjíždění atd....) protože auto taky nejede pořád na plný výkon, a k rychlosto 110 km/h stačí dle typu auta i 25kw. to teplo, které potřebujeme k expanzi plynů lze získat z tepelného čerpadla poháněného přímo klikovou hřídelí, je jasné že v mínus 20 už tepelné čerpedlo moc neůčinkuje, ale lze samo zřejmě dohřívat i jinak, tzn že v zimě bude podstatně větší spotřeba. to už je věc na řešení... od vás bych si přál jednu věc, potřeboval bych vzoreček na výpočet výkonu parního stroje, jelikož jsem ho nikde nbedokázal vygůglovat. plus bych rád aby jste můj koncept odsoudily, pokud možno objektivně. Dávám ted totiž tento nápad výpočtově dohromady, a až výpočty ukážou nějakou pozitivní zprávu, pustím se do stavby.

[poota]

... potřeboval bych vzoreček na výpočet výkonu parního stroje, jelikož jsem ho nikde nbedokázal vygůglovat...

Když chceš něco opravdu najít, tak to musíš hledat tam, co to je, jinak to nenajdeš. A nejlepší je hledat ve Fóru u Pramene, tam je toho nejvíc
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... start=1980
Zdravím - poota

[filuta007]

moc díky, nalezl jsem, už dříve, :-) ted už počítám jako vzteklý.

[Akord]

proč tedy nelze udělat jednoduchý nízkotlaký parní stroj (nekamenujte mne za to že je to zastaralá věc, pokud se použijou moderní materiály a technologie, tak výdrž bude dostatečná, a výkony taky) který má pracovní tlak při plném výkonu cca 5 atm. a výkon kolem 30kw. jak dobře víme, parní stroj lze krátkodobě přetížit tím že do něj pustíme třeba 5ti násobný tlak než je pracovní, tím získáme krátkodobý výkon až 150kw (rozjezdy, kopce, předjíždění atd....) protože auto taky nejede pořád na plný výkon, a k rychlosto 110 km/h stačí dle typu auta i 25kw. to teplo, které potřebujeme k expanzi plynů lze získat z tepelného čerpadla poháněného přímo klikovou hřídelí

Proto, že tlak a teplota a účinnost jsou svázané. Tlaku 5bar(atm) odpovídá teplota varu asi 150C pro páru H2O. Pokud je chladič na atmosferickém tlaku, tak je teplota chladiče 100C, no a z techto 2 teplot je Carnotovo omezení účinnosti značné. Navíc pristupuje další teoretické omezení účinnosti v prípade, že do výpočtu také zahrneme reálné tlaky. Freon a uzavrený obeh je účinnost vyšší, avšak docela komplikace, probírali jsme to docela podrobne pro freon s nickem Beldy
http://www.upramene.cz/forum/viewtopic.php?t=1409
jsou tam však mnohé společné veci s párou H2O.
Úvahy o spojení s TČ nemají reálný základ, jde obvykle o nesprávné pochopení reálné situace.

[filuta007]

nevím zda jsme se správně pochopily, já jej nechci pohánět párou, ale stlačeným vzduchem, který budu předehřívat. podle výpočtu mi vyšlo že motor budu moct pohánět při nádrži s 200l vzduchu stlačeného na 200barů cca 3 minuty bez předehřevu při výkonu 20kw tak nevim zda někde nedělám chybu. a pokud ne, tak jaká je potřeba teplota, a energie na zvýšení objemu plynu 20x při tlaku do motoru 5barů. dík za reakce.

[Jim68]

Koeficient roztažnosti jakéhokoli plynu je 1/273 . 1°C. Jinak stoupne tlak o 1/273 .... Takže myslím, že bys měl jít jinudy. Z litru vody získáš 1200 litrů páry o tlaku baru. Takže si prosím ohřej 5 litrů . 2,1kW a pod tlakem 5ti atmosfér je natlač do tý mašinky. Ušetříš 75 % energie... Kdybys měl stlačit ten vzduch, tak by to vzalo asi 400kW/200 lt. 200 bar(pokud nekradeš kapalný vzduch, že...?)
Ahoj.
A jsou i jiné plyny... Výparné teplo je v tabulkách...

[filuta007]

díky moc :-)

[filuta007]

tak jsem počítal a počítal, až jsem se dopočítal při účinosti kotle 100% mi vychází účinost parního stroje se 100% plněním, cca 20% je to možný a nebo tam mám botu. přeci jen, ze školy už jsem nákej den......

[Návštěvník]

No, to máš štěstí, že se ti nerozblil

[Návštěvník]

Neměly by se ty tlaky srovnat?
Ba co hůř, nemohl by zůstat jen jeden?

[Jim68]

tak jsem počítal a počítal, až jsem se dopočítal při účinosti kotle 100% mi vychází účinost parního stroje se 100% plněním, cca 20% je to možný a nebo tam mám botu. přeci jen, ze školy už jsem nákej den......

Jo, to by byla docelka dobrá mašinka. Ale počítej raději kotel 0,8 . PS 0,2 = 0,16... A to je jenom teplo. Efektivní výkon (třeba elektrika) bude ještě . 0,6=0,09..
Není to sranda.

[Akord]

tak jsem počítal a počítal, až jsem se dopočítal při účinosti kotle 100% mi vychází účinost parního stroje se 100% plněním, cca 20% je to možný a nebo tam mám botu. přeci jen, ze školy už jsem nákej den......

Fakt to není sranda. Pokud jsme se teoreticky umeli dopočítat pri freonu sotva 15procent, tak s H2O se jich nedopočítáme tím spíš. Až se použijí normální podmínky, protože samozrejme vše jde špičkovat, ale s vodou obvykle za značnou cenu a pokles merného výkonu.
Mel bys uvést podmínky, teploty, tlaky, nebo výpočet. Pokud jsi použil pouze Carnota, tak je to nejspíš vedle, účinnost PS se bežne počítá z etalpií páry, nebo jejich tabulek a je pomerne jednoduchý. Nebo za určitého zjednodušení taky ze skupenského tepla varu pri dané teplote. Jde i o to, zda je obeh uzavrený. Taky si nejspíš 100procentní plnení predstavuješ nereálne jednoduše. Já bych s tím mel docela problém, a mnozí asi taky.