Disociace vody

[J.K.]

Gewo, dekuju za postrceni. Ted se mi v hlave rozsvitilo. Jeste bych chtel vedet, kdyz si sam jsi jisty, co a jak udelat aby to jelo - povedlo se Ti to v praxi ? Nebo jen "tusis" ? Vim ze jsi udelal spoustu pokusu, ale nevim jestli jsi zkusil i toto.

[Merlin]

Gewo, dekuju za postrceni. Ted se mi v hlave rozsvitilo. Jeste bych chtel vedet, kdyz si sam jsi jisty, co a jak udelat aby to jelo - povedlo se Ti to v praxi ? Nebo jen "tusis" ? Vim ze jsi udelal spoustu pokusu, ale nevim jestli jsi zkusil i toto.

Nevidět, neslyšet, nemluvit. Myslet.

VN cívka u auta, tak jak je zapojená, jako na potvoru produkuje negativní pulsy.. Bez kondu jsou to jen ostré krátké špičky, s kondem se výboj prodlouží a je díky proudu teplejší. Proto motor špatně běží při odpojeném kondnzátoru. Nezapomeň, že bojuješ s napětím, ne s proudem. Pár megaohmů mezi vůbec neškodí...

http://www.imfsoft.cz/hardware/produkty ... nition.asp

[Mim]

Skvělý odkaz od Gewo. Měli byste to prostudovat. Mim

[Mim]

NIkdo na nic nepřišel? Co bylo dřív.....? Jak do toho? To se mi snad jen zdá..... Mim

[J.K.]

Nee, nikdo na to neprisel. S kamosem si s tim hrajeme, mame za sebou spoustu bezesnych noci, a nic :-( Vypada to, ze male postrceni mi nepomaha, potrebuji asi "nakopnout" vic...

[Mim]

Uvedl jsem to už jinde a tak to dám i sem.....
Protože jsem některým poskytl nějaké další informace, uvádím je i zde:
Jsou to citáty, které jsem neupravoval:
Odpovědi: "Nejlepší je titan. Gewo už napsal proč. Používal jsem i nerez, ale 0,5 mm. Je s ním lepší práce. Můj vyvíječ má 150 elektrod, rozdělených do třiceti bipolárních sekcí. Mezi každou sekcí je vysokonapěťová elektroda. Rozměr jedné elektrody je 150 x 100 mm.
Voda je chemicky neupravená. Celé je to zastavěno v kastlíku od autobaterie 88 Ah. Víko je s 10 mm plexi. Nad elektrodami je plastová mřížka, zamezující kolísání hladiny. Toť vše. Ostatní je na tobě. Mim"
"Nerez 0,5 se dá střihat pakovkama, nebo bez problémů i kvalitníma nůžkama na plech. Já preferuji řezání vodním paprskem. Spousta firem to dělá a pokud nevymyslíš nějaké obludné tvary, tak to stojí velice málo.
Výhoda téhle metody je především v tom, že můžeš použít jakoukoliv vodu. O uhlíku a burelu jsem již také na fóru psal. Volný uhlík se polarizuje a nedá se s tím pracovat. Uhlíkové elektrody jsou křehké a špatně tvarovatelné a spojitelné. O titanu a ostatních materiálech napsal Gewo na fóru dost. Zatím. Mim"

[kutil]

Uvedl jsem to už jinde a tak to dám i sem.....
Protože jsem některým poskytl nějaké další informace, uvádím je i zde:
Jsou to citáty, které jsem neupravoval:
Odpovědi: "Nejlepší je titan. Gewo už napsal proč. Používal jsem i nerez, ale 0,5 mm. Je s ním lepší práce. Můj vyvíječ má 150 elektrod, rozdělených do třiceti bipolárních sekcí. Mezi každou sekcí je vysokonapěťová elektroda. Rozměr jedné elektrody je 150 x 100 mm.
Voda je chemicky neupravená. Celé je to zastavěno v kastlíku od autobaterie 88 Ah. Víko je s 10 mm plexi. Nad elektrodami je plastová mřížka, zamezující kolísání hladiny. Toť vše. Ostatní je na tobě. Mim"
"Nerez 0,5 se dá střihat pakovkama, nebo bez problémů i kvalitníma nůžkama na plech. Já preferuji řezání vodním paprskem. Spousta firem to dělá a pokud nevymyslíš nějaké obludné tvary, tak to stojí velice málo.
Výhoda téhle metody je především v tom, že můžeš použít jakoukoliv vodu. O uhlíku a burelu jsem již také na fóru psal. Volný uhlík se polarizuje a nedá se s tím pracovat. Uhlíkové elektrody jsou křehké a špatně tvarovatelné a spojitelné. O titanu a ostatních materiálech napsal Gewo na fóru dost. Zatím. Mim"

Ahojky, můžeš prosím Tě také uvést nějaká konkrétní data ať se máme čeho chytit?
Pro info. stačí že to NA PŘÍKLAD: krmíš 12 V při 5 amp. a za hodinu rozebereš 0,15 lt.vody.
To např, je záměrně velkým písmem aby se toho někdo nechyt předem.
Dík za pochopení Honza.

[Mim]

Už jsem ti odpověděl v jiné části fóra...Doufám, že to stačí...Ale jinak se klidně ptej...rád odpovím. Mim

[kutill]

Už jsem ti odpověděl v jiné části fóra...Doufám, že to stačí...Ale jinak se klidně ptej...rád odpovím. Mim

Tak toto je perfektní odpověď pro toto fórum nepostradatelná. Fantastická spolupráce
Já sleduji i ekonomiku provozu a teprve tam kde bude výhodná tak „zaberu špónu“ a nebudu hledět na čas ani finance.
Jestliže dnes vím o funkčním zařízení, které je schopno (když to dotáhnu do konce) vyrobit min. litr směsi/sec. s příkonem do 50 W a ne 3000W tak po tom půjdu jak po uzeným. Jestliže mě tvoje řešení do té doby umožní provozovat EC na vodu, budu vděčný i za jiné informace. Nepotřebuji žádný návod -(stavebnici), vím co mám dělat ale z principu žádné nové informace neodmítám ani předem nezavrhuji. (jen jsem si chtěl udělat obrázek o ekonomice provozu "Mimova" vyvíječe)

Jinak jsem vám ostatním chtěl říct, že teoretická znalost řešení (tzv.pochopení funkce) neznamená, že jste již zvítězili. Vždycky je v tom nějaký malilinký háček proč to nejede tak, aby to bylo prakticky využitelné!!
NO A VO..VO..VO TOM TO JE!
Vydržať Honza

[Mim]

Ono to jde, když se opravdu chce.....Přeji hodně síly...

[Merlin]

má několik drobných změn a dodatků.

[Mim]

To jsi to tedy spravil....???

[Merlin]

To jsi to tedy spravil....???

Mime, tohle vlákno je o disociaci vody, ne o pulsní ani o normální elektrolýze.

Z Dingelova patentu:

Systém produkuje vodíkový a kyslíkový plyn z vody podle potřeby. Voda je separována na vodíkový a kyslíkový plyn použitím unikátního designu, kombinujícího metalurgické a elektrotechnické vynálezy.
Nikde netvrdí, že jde o jeho vynálezy – způsob spočívá v neobvyklé kombinaci obecně známých prostředků. Patentován je tedy jen design!

Obr. jak02.jpg

Separátor – kovová

voština (prostorový útvar...)

Obr. jak01.jpg

Základy v pozadí
-----------------------
H20
Použití voštinového separátoru
& vědět jak elektřina a magnetizmus (při – x,xxx Atm) poskytnou palivo k spalování. (Zařízení pracuje s podtlakem, proto tak prosté upevnění víčka elektrolyzéru...)
------------------------

Zbývá ještě zmíněný magnetizmus.

Tady je:

United States Patent 4,014,777
Yul Brown

... Zdokonalení pomocí permanentních nebo elektromagneticky indukovaných magnetických polí použitých v elektrolyzéru umožňuje kontrolovanou separaci jistého množství vytvořených plynů.

... Separace vodíku a kyslíku ze směsi za použití buď permanentního, anebo elektromagneticky vytvořeného, nastavitelného magnetického pole.

FIG. 6 demonstruje uspořádání pro magnetickou separaci kyslíku z kyslíko-vodíkové směsi, přičemž takto získaného kyslíku může být využito např. k řezání plamenem.

Zařízení sestává z komory 60 obsahující magnet 61 umístěný v potrubí 62. Směs vodíku a kyslíku prochází potrubím kolem magnetu 61. Diamagnetický kyslík je magnetickým polem odkloněn do příčného kanálu 63 a do uprostřed zaústěné hadice (nezobrazeno) vedoucí z tohoto kanálu k řezacímu hořáku. Paramagnetický vodík pokračuje potrubím okolo magnetu a může být podle potřeby buď vypuštěn do atmosféry, anebo jímán do zásoby.
------------------------------------------

Věda, co?

Kontrolní otázky:
1/ Z jakéhopak asi kovu je voštinový separátor?
2/ Kde jsou tyto elektrody umístěny, a jaké napětí jaké polarity je na ně přiváděno?

[Mim]

Ale vo....vo...vo...vo...votom to neni.

[Merlin]

Ale vo....vo...vo...vo...votom to neni.

JE!