Newton a jeho zákony

[buky]

Tak znovu.
1. Dělo na vozíku střílející vodorovně, ale bez závěru: exploze, akce - reakce. Jaké bude mít zrychlení koule a jaké vozík.
2. A teť se závěrem, jaké bude mít zrychlení koule a jaké vozík.

Proč mě zajímá zrychlování tělesa?
Protože čím věčší zrychlení, tím vyšší usťová rychlost, věčší hybnost a tím pádem i věčší dostřel.

[spaceball]

No vidíš jak sis sám pěkně odpovědel. A kvůli tomu jsi spamoval pět stránek fóra? Teď si vymysli nějaké reálné hodnoty, vlož si to do vzorce...můžeš i do toho, za který jsi děkoval členovi cizího fóra a ověř si to výpočtem. My ti to tady zkontrolujem a hotovo.

[buky]

Tak znovu.
1. Dělo na vozíku střílející vodorovně, ale bez závěru: exploze, akce - reakce. Jaké bude mít zrychlení koule a jaké vozík. (kterým směrem)
2. A teť se závěrem, jaké bude mít zrychlení koule a jaké vozík.

Proč mě zajímá zrychlování tělesa?
Protože čím věčší zrychlení, tím vyšší usťová rychlost, věčší hybnost a tím pádem i věčší dostřel.

Tak tenhle pokus si nechám pro Kadlín, ak stihnu něco reálneho připravit.
Protože rozhoduje experiment!

Spaceball, dal jsi výpočet a já se ho pokusím ověřit v praxi. Nejsem matematik ale stavač a to je velkej rozdíl

Martine, moc se těším, máš pravdu v Kadlíně to bude věčší sranda

[spaceball]

Spaceball, dal jsi výpočet a já se ho pokusím ověřit v praxi. Nejsem matematik ale stavač a to je velkej rozdíl

Musíš si upravit hodnoty, protože výpočty se týkaly téměř půltunového děla - pochybuji že si to ověříš.
Matematik nemusíš být, je to věc malé násobilky - součin dvou čísel ... ale, běž si děkovat na cizí fórum a nezapomeň
se tam pochlubit tím, jak jsi zaměstnal tucet lidí jen tak pro srandu

[buky]

...Doufám, že Ti tady nemusím ještě rozvádět, jaký vliv to má na dostřel.

Ahoj,
Jen to dořekni prosím.... co se stane s dostřelem?

Pro Tebe, abys viděla, jakou mám pro Tě slabost.
Povrch zemský vezmeme za nepohybující se žádným směrem. Hlaveň-li vůči němu nepohybuje se, pak při stále stejné úsťové rychlosti (=rychlost projektilu vůči ústí hlavně) dostáváme i tutéž počáteční rychlost (=rychlost projektilu vůči zemi), která nám dává určitý dostřel, který si zvolíme jako základní.
Pohybuje-li se hlaveň vůči zemi stejným směrem, jakým letí projektil, sčítá se rychlost hlavně s úsťovou rychlostí, takže vůči zemi má projektil větší počáteční rychlost, čímž je i dostřel větší než základní.
Nebude asi žádným překvapením, že pohybuje-li se hlaveň proti pohybu projektilu, dostáváme počáteční rychlost rovnou rychlosti úsťové zmenšené o rychlost pohybu hlavně, což nám dá dostřel menší než základní.
Ale bukymu bych to nepsal, protože si myslím, že na to by mohl klidně přijít sám a bez držení.
Zdravím - poota

Cirkus humberto je nic

Spaceball, a kto tvrdil na začátku že zákluz děla nemá vliv na vzdálenost dostřelu?

Můžeme mlůvit vůbec o akci a reakci, když se hlaveň pohybuje proti pohybu projektilu?
Nejde náhodou o jednou akci (exploze) a dvě reakce, na kouli a dělo?

[spaceball]

Spaceball, a kto tvrdil na začátku že zákluz děla nemá vliv na vzdálenost dostřelu?

Jseš si jistý, že jsem to takhle přesně napsal? Když to dokážeš, máš u mne panáka

Ostatní ti bylo zodpovězeno dříve.

[buky]

Myslím že u děla se uplatňuje 2. Newtonov zákon: Jestliže na těleso působí síla, pak se těleso pohybuje se ZRYCHLENÍM, které je přímo uměrné působící síle a nepřímo uměrné hmotnosti tělesa.

Už víte proč mně u děla zajímá zrychlení ?

Pochopili jste vůbec o co tady jde? Můžeme tu mluvit vůbec o akci a reakci?

Dochází vám vůbec že při explozi v děle dochází působení síly na dvě tělesa, které mají různe hmotnosti a proto mají i různé zrychlení?

A od velikosti zrychlení závisí jakou velikost bude mít hybnost tělesa?

[spaceball]

Já zase vím, že jsem ušetřil panáka.

[poota]

Milý buky, zákluz děla skutečně nemá praktický význam z hlediska dostřelu, ten rozdíl je opravdu spíš jenom v teoretické rovině, tedy "aby to bylo matematicky v pořádku".
Takže to ber tak, že teoreticky máš pravdu, ale prakticky je to celkem jedno.
Pokud bys z toho "teoretického" ždibce dokázal alespoň část nějak prakticky využít k něčemu užitečnému, pak by to ovšem byla jiná. Ale než k tomu dojde, je to jenom teoretizování, které jak píšeš, Tě nijak nepřesvědčuje (ale jak vidno, taky jak kdy!), protože Tebe může přesvědčit jenom praktický výsledek experimentu. Zatím jsem nepostřehl, že bys zde nějaký svůj praktický pokus popsal nebo zdokumentoval.
Zdravím - poota

[buky]

Milý buky, zákluz děla skutečně nemá praktický význam z hlediska dostřelu, ten rozdíl je opravdu spíš jenom v teoretické rovině, tedy "aby to bylo matematicky v pořádku".
Takže to ber tak, že teoreticky máš pravdu, ale prakticky je to celkem jedno.
Pokud bys z toho "teoretického" ždibce dokázal alespoň část nějak prakticky využít k něčemu užitečnému, pak by to ovšem byla jiná. Ale než k tomu dojde, je to jenom teoretizování, které jak píšeš, Tě nijak nepřesvědčuje (ale jak vidno, taky jak kdy!), protože Tebe může přesvědčit jenom praktický výsledek experimentu. Zatím jsem nepostřehl, že bys zde nějaký svůj praktický pokus popsal nebo zdokumentoval.
Zdravím - poota

Súhlasím pokud jde o ukotvené dělo a záklz jde přes záklzové tlmiče. Ale pokud jde o dělo které je na vozíku tak to zásadní vliv na dostřel mít bude.
Mluvím o děle které střílí ve vodorovném směru.

Ale tu nejde o to aby mi to dělo padlo nejak k úžitku, ale jak to ve skutečnosti vlastne je.
Nemůžeme přece klamat sami sebe a ješte dokonce klamstvá rossiřovat dál.

A možná se časem dopracujeme i k něčemu užitečnému.

[Ilem]

Súhlasím pokud jde o ukotvené dělo a záklz jde přes záklzové tlmiče. Ale pokud jde o dělo které je na vozíku tak to zásadní vliv na dostřel mít bude.

Nebude. Uvědom si, že zrychlení těžkého děla je mnohem menší, než lehké koule. Jednoduchý příklad. Kilová koule, tunové dělo. Dostřel bez zákluzu třeba - 3000 m. Dostřel na vozíku s nulovým třením - o 1/1000 menší (v poměru hmotností), takže 2997 m. Zdá se ti to zásadní vliv? A to jsem počítal nulové tření - tedy ve tvůj prospěch.

[buky]

Myslím že u děla se uplatňuje 2. Newtonov zákon: Jestliže na těleso působí síla, pak se těleso pohybuje se ZRYCHLENÍM, které je přímo uměrné působící síle a nepřímo uměrné hmotnosti tělesa.

Už víte proč mně u děla zajímá zrychlení ?

Pochopili jste vůbec o co tady jde? Můžeme tu mluvit vůbec o akci a reakci?

Dochází vám vůbec že při explozi v děle dochází působení síly na dvě tělesa, které mají různe hmotnosti a proto mají i různé zrychlení?

A od velikosti zrychlení závisí jakou velikost bude mít hybnost těleso?

[buky]

Myslím že u děla se uplatňuje 2. Newtonov zákon: Jestliže na těleso působí síla, pak se těleso pohybuje se ZRYCHLENÍM, které je přímo uměrné působící síle a nepřímo uměrné hmotnosti tělesa.

Už víte proč mně u děla zajímá zrychlení ?

Pochopili jste vůbec o co tady jde? Můžeme tu mluvit vůbec o akci a reakci?

Dochází vám vůbec že při explozi v děle dochází působení síly na dvě tělesa, které mají různe hmotnosti a proto mají i různé zrychlení?

A od velikosti zrychlení závisí jakou velikost bude mít hybnost těleso?

Akord mám silnej dojem že taky ignoruješ co píšu.
Ilem dal hmotnost děla 1000kg a koule 1kg, dostřel s nulovým odporem záklzu 2997m.(bez záklzu děla 3000m)
Ja dám hmotnost děla 400kg a koule 10kg, dostřel z nulovým odporem záklzu ? m.
Nejsem matematik proto to počítat nebudu, ale můj laický mozek mi napovídá že to už nebude markantnej rozdíl.

A k tomu orání. Dal jsem příklad auta které když zvyšuje rychlost, tak překonává i vyšší odpor vzduchu.
Není to obdobné jako při orání?

[Akord]

Ilem dal hmotnost děla 1000kg a koule 1kg, dostřel s nulovým odporem záklzu 2997m.(bez záklzu děla 3000m)
Ja dám hmotnost děla 400kg a koule 10kg, dostřel z nulovým odporem záklzu ?

Ilem to dal jenom jako, pouze kvuli predstave. Ve skutečnosti to takhle vypočítat nejde. Krome toho, že chybí úhel a nejaká balistika, tak hlavne chybí čas pobytu koule ve hlavni a časový prubeh tlaku ve hlavni. Pak jde o to, že nic z tohoto nikdo nepoprel, a kdybychom to i treba spočítal, tak se nedovím nic, co by bylo v nejakém sporu s ostatními zákona jako NZ. Nikdo tu dosud nepoprel, že zákluz neodebere určitou malou energii hrazenou výbušnou náplní náboje. Nereagoval jsi ani na námitku, že je jedno, zda je zákluz pres tyče, nebo pres kolečka - jde pouze o celkovou setrvačnost zbytku, tedy hmoty mimo kouli

[Gillian]

Ilem dal hmotnost děla 1000kg a koule 1kg, dostřel s nulovým odporem záklzu 2997m.(bez záklzu děla 3000m)
Ja dám hmotnost děla 400kg a koule 10kg, dostřel z nulovým odporem záklzu ? m.
Nejsem matematik proto to počítat nebudu, ale můj laický mozek mi napovídá že to už nebude markantnej rozdíl.

Akord to tu už vysvětlil, ale nedá mi, abych k tomu něco nepřipsala. Buky, jestli tohle čte nějaký odborník, tak se divím, že se už neozval. Ilem Ti ten příklad dal proto, aby Ti vysvětlil, že zákluz při střelbě z děla není zas tak důležitý aspekt, abys na něm tolik bazíroval. Počítá se s ním, ale spíš v souvislosti s tím, aby dělo nebylo poškozeno a proto se mluví o zákluzné brzdě a pod. Jde o mnohem důležitější věci, které je nutno spočítat, abychom věděli, kam dělo dostřelí - jestli bereme v úvahu jeho maximální nebo účinný dostřel, musíme znát spoustu parametrů od hmotnosti náboje, úsťové rychlosti, hmotnosti a tvaru náboje, druhu zápalné směsi, je nutné do toho započítat gravitaci a odpor vzduchu, jak už tu někdo zmínil i Coriolisovu silu (zvláště u střel dlouhého dostřelu stočí náboj až o 300 metru doprava a zkrátí dostřel zhruba o 1,5 km) , délku a vrtání hlavně, různé balistické koeficienty a plno dalších věcí....tím vším se zabývá balistika, která se ještě dělí na další podskupiny. To by Ti určitě potvrdil i "dělostřelec" Spaceball, který si pro Tebe vymyslel i jednoduchý náčrtek. ....A proto také existuje povolání (nebo funkce) balistik, který se tímto zabývá profesionálně. Kdybych tedy tohle všechno znala, dělala bych soudního znalce v oboru balistika !!!...