Gravitační všehochuť

[Gillian]

Kdybys mi vysvětlil, cos myslel tou Heisenbergovou relací neurčitosti....co si myslíš, že je tam dobře vysvětlitelné a co špatně ?

Jestli mohu, tak se pokusím. Heisenbergův pricip neurčitosti se týká elementárních částic. Jde o to, že u elementárních částic nás zajímají obvykle dvě veličiny. Poloha a hybnost, nebo čas a energie, nebo úhel a moment hybnosti, ... podle toho, jaký děj je zkoumán. Jsou to veličiny na sobě vzájemě vázané (konjugované). Podle Heisenberga nelze přesně určit obě dvě. O co přesněji určíme jednu z těch dvou, o to méně přesně se podaří určit tu druhou. Už jsem na čtvrtém řádku, ale snad to takhle stačí.

Ileme, moc díky, ale já právě nechápala, jak to funguje konkrétně u této problematiky....vím, že se tam jedná o nerovnováhu, ale nevěděla jsem, co tam právě je dobře vysvětlitelné na úkor té druhé veličiny.

[Gillian]

No právě

Z toho všeho jsem pochopila, že se vlastně jedná o problematiku z oblasti kvantové fyziky, gravitace se nenuluje, jak se píše, ale v podstatě překonává, takže proto je přesnější termín "falešná antigravitace", je vytvářen "bezreakční" tah zásluhou fázových a grupových rychlostí v rezonanci a možná i zásluhou kvantové neurčitosti a provázanosti, které nesmí zahrnovat přímého pozorovatele. Jenom pevně doufám, že jsem tento základ pochopila správně, je to dost náročné, vím, žes to pro mne asi hodně zjednodušil ))) ale pro velký převrat, který by to znamenalo, mi to stálo za to se s tím zaobírat.



A Tobě moc díky za snahu mi to objasnit....Belle et bonne nuit, belles Songes !

[spaceball]

No právě

Z toho všeho jsem pochopila, že se vlastně jedná o problematiku z oblasti kvantové fyziky, gravitace se nenuluje, jak se píše, ale v podstatě překonává, takže proto je přesnější termín "falešná antigravitace", je vytvářen "bezreakční" tah zásluhou fázových a grupových rychlostí v rezonanci a možná i zásluhou kvantové neurčitosti a provázanosti, které nesmí zahrnovat přímého pozorovatele. Jenom pevně doufám, že jsem tento základ pochopila správně, je to dost náročné, vím, žes to pro mne asi hodně zjednodušil ))) ale pro velký převrat, který by to znamenalo, mi to stálo za to se s tím zaobírat.

A Tobě moc díky za snahu mi to objasnit....Belle et bonne nuit, belles Songes !

Pochopila přesně rádo se stalo ... Te aussi bell nuit, au plaisir de tu revoir...

[Ilem]

Ileme, moc díky, ale já právě nechápala, jak to funguje konkrétně u této problematiky....vím, že se tam jedná o nerovnováhu, ale nevěděla jsem, co tam právě je dobře vysvětlitelné na úkor té druhé veličiny.

Teď budu trochu věštit. V konečném důsledku se jedná o hybnost, na tom se asi shodneme. Ke vzniku této hybnosti používají fotony, to je také jasné. Foton má nulovou klidovou hmotnost a nenulovou pohybovou hmotnost. Aby v tom trychtýři vytvořili stojaté vlnění, které postpně poleze ven a bude vytvářet tlak něčeho, co ještě vlastně není pořádně definované, pouze se ví, že je toho plné vakuum, ... potřebovali by znát polohu jednotlivých fotonů. V tom bude asi ten problém. Hybnost fotonu, pokud je známa jeho vlnová délka lze určit snadno. Zřejmě to musí matematicky modelovat a potom exprimentálně ověřovat, jestli se s matematickým modelem strefili do reality.
Teď budu věštit ještě víc. Vlnová délka (lambda) záření mikrovlnkového magnetronu je cca 12,5 cm. To by, podle obrázku, mohl být průměr dna toho měděného hrnku. Potom je válec, zřejmě vlnovod, který má pravděpodobně stejnou délku. Pak je ten trychtýř, jehož délku odhaduji na 1,5 lambda a vnější průměr 2 lambda. Co se tam děje, nemám vůbec představu. Podle selské logiky bych ten trychtýř udělal dlouhý taky 2 lambda. Ale asi experimentálně zjistili, že takhle je to lepší.
To je můj pohled na danou problematiku, z toho, co se mi podařilo vyčíst z toho mála informací, které jsem viděl. Spaceball to může vidět úplně jinak, zřejmě se o tento motor zajímal víc, tak bude blíž pravdě.
Jsem zvědav, jak se to bude dál vyvíjet. 2 gramy tahu na 15 kg potvoru se mi pro praktické vyuřití zdá dost málo.

[spaceball]

Jsem zvědav, jak se to bude dál vyvíjet. 2 gramy tahu na 15 kg potvoru se mi pro praktické vyuřití zdá dost málo.

Každý, nechť si vyvodí sám pro sebe tu nejpřijatelnější variantu....
Jedno je jisté - s newtonovou fyzikou či éterem neuspějete. Nelze zavřít laser do pixly od buráků a myslet si, že to poletí...
Ono je to více...před dvěma lety to bylo kolem těch 10ti gramů a dejme tomu, že je to maximum bez použití
supravodičů...pak toto na urychlení 15kg sondy bohatě stačí v delším časovém horizontu....s přímou proměnou slunečního
záření na pohyb....(sluneční plachetnice by byla určitě lepší), no, rozhodně je to něco hmatatelného, než zaručené
antigravitační perpetuum mobile či "výkony" pm a mm...... Dobrou noc

[Gillian]

Teď budu trochu věštit. V konečném důsledku se jedná o hybnost, na tom se asi shodneme. Ke vzniku této hybnosti používají fotony, to je také jasné. Foton má nulovou klidovou hmotnost a nenulovou pohybovou hmotnost. Aby v tom trychtýři vytvořili stojaté vlnění, které postpně poleze ven a bude vytvářet tlak něčeho, co ještě vlastně není pořádně definované, pouze se ví, že je toho plné vakuum, ... potřebovali by znát polohu jednotlivých fotonů. V tom bude asi ten problém. Hybnost fotonu, pokud je známa jeho vlnová délka lze určit snadno. Zřejmě to musí matematicky modelovat a potom exprimentálně ověřovat, jestli se s matematickým modelem strefili do reality.

Ileme, já snad opravdu chápu, jak to kvantově pracuje, ale zajímalo by mě, jestli by to nešlo vysvětlit i podle Newtona ?
A jak se má ta věc s těmi stojatými vlnami - pokud vím, tak energii nepřenášejí. A poslední věc - kde se podle Tvého názoru vzala ta hybnost ?

[Akord]

Nemusel, nemusel, ale vymyslel. A byl to sám Viktor Schauberger, a ta jeho radlice brala jenom vrchní vrstvu, šroubovitě ji obracela napřed do stran a potom vracela, taky šroubovitě, zase zpátky. A navíc byla z odlita z bronzu (s vysokým obsahem mědi), aby nezanášela do půdy železo.
Zdravím - poota

Schauberger se zabýval i vodním vírem - nemůžu ověřit, nemám plnohodnotný net. Šlo tuším o implozní motory a různé vodní stroječky využívajíc vodního víru a gravitace.

Využití existuje a jmenuje se Reiffensteinova spirála. Nevím, kdo se od koho inspiroval, možná byl Schauberger dríve. O nedocenenosti však mluvit nejde, je to vhodné pouze pro určité prípady a nepredstavuje to rozhodne zázrak. Sám jsem to zkoušel a výsledek byl horší, než použití rozvádecích lopatek. Pokud se turbina více zatíží, tak se proste vlivem reakce síly od lopatek vír prestane točit, je možné, že se se dokonce začne točit naopak. Zabránit tomu nejde, voda není tuhé teleso, co umí hned tak reakci zachytit.

[spaceball]

Něco v podobném duchu mne napadlo rovněž. Je to opět zajímavá studie, nic méně, z vyše uvedených důvodů se v praxi
neujala. Podobně dopadla i Teslova turbína a jiná, i když velmi zajímavá řešení ve využití pohybu média.

[Ilem]

Ileme, já snad opravdu chápu, jak to kvantově pracuje, ale zajímalo by mě, jestli by to nešlo vysvětlit i podle Newtona ?
A jak se má ta věc s těmi stojatými vlnami - pokud vím, tak energii nepřenášejí. A poslední věc - kde se podle Tvého názoru vzala ta hybnost ?

Myslím, že to podle Newtona skutečně nejde.
Kde se vzala hybnost - skutečně jen můj názor. Slyšela jsi někdy o Crookesově mlýnku? Podle mě využívají stejný princip. Energie fotonu E = hf , kde h je Planckova konstanta, f frekvence. Vhodnými rozměry toho hrnce dosáhnou toho, že fotony se budou interferencí jakoby fokusovat - něco jako tryska raketového motoru a jejich účinek se tím znásobí. Nevím proč, ale mám pocit, že ty fotony z toho lezou ven jaksi kolmo na svůj normální směr pohybu. Asi jako oblouk u Jakobsova žebříku. Pokud se mě ptáš, co vlastně působí silou, tak jak už jsem psal. Je to něco, o čem toho moc nevíme, jen víme, že je toho plné vakuum a podle některých zdrojů je to plné nevyužité energie. Toto fórum vzniklo především právě za účelem hledání cest k čerpání této energie. Ale to už jsem někde úplně jinde.
Teď mě ale napadlo, že nepatrná vazba na Newtona tam je, a to přes Alberta. Jeho známý vztah: m = E/c2. Tady bude lepší pro energii fotonu použít vztah E = hc/lambda. Pak vychází m fotonu = h/c lambda. Po dosazení mi vyšla hmotnost jednoho mikrovlnkového fotonu 1,77.10na-41 kg. Ale netuším, co s tím dál. Možná jsme zpátky u akce a reakce. Co se neztratí v teple, (a to by nemělo, pokud se stěn při stojatém vlnění dotýkají elektrické uzly), to působí jako akce. Ale to už jsem na hodně tenkém ledě.

Když mlžný závoj slunce zdvíhá,
když začíná tam nový den.
Nejhezčí, už jak to bývá,
ze všech dívek Gillian.

[poota]

Využití existuje a jmenuje se Reiffensteinova spirála. Nevím, kdo se od koho inspiroval, možná byl Schauberger dríve. O nedocenenosti však mluvit nejde, je to vhodné pouze pro určité prípady a nepredstavuje to rozhodne zázrak. Sám jsem to zkoušel a výsledek byl horší, než použití rozvádecích lopatek. Pokud se turbina více zatíží, tak se proste vlivem reakce síly od lopatek vír prestane točit, je možné, že se se dokonce začne točit naopak. Zabránit tomu nejde, voda není tuhé teleso, co umí hned tak reakci zachytit.

Předpokládám, že reaguješ na sací turbínu, alespoň z textu mi to vyplývá.
Reiffensteinova spirála pracuje na zcela jiném, i když zdánlivě nijak se nelišícím principu, než Schaubergerova sací turbína, takže se obávám, že není zcela košér podle vlastností jedné posuzovat tu druhou. Nelze zavrhovat třeba diesel-elektrickou lokomotivu proto, že žere příliš mnoho uhlí. Není lokomotiva jako lokomotiva, a není turbína jako turbína.
Zdravím - poota

[Akord]

Reiffensteinova spirála pracuje na zcela jiném, i když zdánlivě nijak se nelišícím principu, než Schaubergerova sací turbína, ...

Jiném je dost široký pojem. Reagoval jsem na nákres priložený k príspevku. Nevidím tam jiný princip a nespoléhám na to, že by si ji turbofandové dostatečne neoťukli. Turbina je z definice hydrodynamický stroj. Pokud se tam využívá hybnost, tak musí být zachycena reakce síly na lopatku, a to nejlépe tuhým telesem. Vše jde docela hladce spočítat. O nejaké záhade nekde v tomhle nevím a nevím ani o nikom, kdo by z ní získal rozumný výkon pohodlneji, než z klasiky. Mokud má nekdo výsledky, rád se podívám. Točítka jsou všelijaká, i treba Segnerovo kolo.

Ilem, možná jsi tu srandičku nezaregistroval, ale Crokesuv mlýnek to na svetlo delá jenom jako. Na svetelný tlak ve skutečnosti nereaguje, reaguje na teplo. Dá se to vypátrat na netu.

[spaceball]

Ilem, možná jsi tu srandičku nezaregistroval, ale Crokesuv mlýnek to na svetlo delá jenom jako. Na svetelný tlak ve skutečnosti nereaguje, reaguje na teplo. Dá se to vypátrat na netu.

Jak se to vezme, pokud je v baňce vakuum, platí světelný tlak, to znamená, že se mlýnek točí sv. tlakem (na lesklé plochy).
Pokud je v baňce vzduch, platí princip reaktivního pohonu z tepla černých plošek (obrácený směr rotace), takže
pravdu máte oba.

[martin11]

Ilem, možná jsi tu srandičku nezaregistroval, ale Crokesuv mlýnek to na svetlo delá jenom jako. Na svetelný tlak ve skutečnosti nereaguje, reaguje na teplo. Dá se to vypátrat na netu.

Jak se to vezme, pokud je v baňce vakuum, platí světelný tlak, to znamená, že se mlýnek točí sv. tlakem (na lesklé plochy).
Pokud je v baňce vzduch, platí princip reaktivního pohonu z tepla černých plošek (obrácený směr rotace), takže
pravdu máte oba.

...zdravím ....jen k tomu mlejnku....mám ho doma....fungující...a.....podrobil jsem ho pokusům....a nevím co si myslet.....
....když na lopatky posvítím světlem z baterky...tedy žárovičkou s vláknem....uzonký paprsek...tak se mlejnek točí....když na něj posvítím laserovým ukazovátkem...a to jsem na něj svítil 3mi najednou......takže světla mockrát více...než z žárovičky....tak nic....netočil se....tak jsem dal před žárovku červený foto filtr....z objektivu....točil se.....jo...a na diodovou baterku také nereaguje......takže závěr....není světlo jako světlo....a to mě ...jako fotografa trochu vyvádí z míry....tak jak je to s tím mlejnkem....jo jedna strana lopatky mlejnku je lesklá a druhá černá matovaná....jinak by mlejnek nefungoval..na světle.!!!....s tím světlem dík za odpověď....martin11 p.s. mlejnek také nefunguje i když je jedna strana na světle a druhá ve tmě....musí na něj vždy "něco" svítit...co vyzařuje infra....ale na čistý infra také nereaguje../ čisté infra je žhnoucí spirálka těsně u mlýnku...jsem obětoval starej fén.... /

[A(&F)]

Ilem, možná jsi tu srandičku nezaregistroval, ale Crokesuv mlýnek to na svetlo delá jenom jako. Na svetelný tlak ve skutečnosti nereaguje, reaguje na teplo. Dá se to vypátrat na netu.

Jak se to vezme, pokud je v baňce vakuum, platí světelný tlak, to znamená, že se mlýnek točí sv. tlakem (na lesklé plochy).
Pokud je v baňce vzduch, platí princip reaktivního pohonu z tepla černých plošek (obrácený směr rotace), takže
pravdu máte oba.

...zdravím ....jen k tomu mlejnku....mám ho doma....fungující...a.....podrobil jsem ho pokusům....a nevím co si myslet.....
....když na lopatky posvítím světlem z baterky...tedy žárovičkou s vláknem....uzonký paprsek...tak se mlejnek točí....když na něj posvítím laserovým ukazovátkem...a to jsem na něj svítil 3mi najednou......takže světla mockrát více...než z žárovičky....tak nic....netočil se....tak jsem dal před žárovku červený foto filtr....z objektivu....točil se.....jo...a na diodovou baterku také nereaguje......takže závěr....není světlo jako světlo....a to mě ...jako fotografa trochu vyvádí z míry....tak jak je to s tím mlejnkem....jo jedna strana lopatky mlejnku je lesklá a druhá černá matovaná....jinak by mlejnek nefungoval..na světle.!!!....s tím světlem dík za odpověď....martin11 p.s. mlejnek také nefunguje i když je jedna strana na světle a druhá ve tmě....musí na něj vždy "něco" svítit...co vyzařuje infra....ale na čistý infra také nereaguje../ čisté infra je žhnoucí spirálka těsně u mlýnku...jsem obětoval starej fén.... /

... laser je polarizované světlo ... ... Martine, předpokládám, že máš ve své výbavě určitě i polarizační filtr ... prosím, zkus skrz něj posvítit na mlejnek světlem z obyč. baterky ... popř. s ním během pokusu otáčej dokola v ose svícení ... dík ... A. ...

[martin11]

Jak se to vezme, pokud je v baňce vakuum, platí světelný tlak, to znamená, že se mlýnek točí sv. tlakem (na lesklé plochy).
Pokud je v baňce vzduch, platí princip reaktivního pohonu z tepla černých plošek (obrácený směr rotace), takže
pravdu máte oba.

...zdravím ....jen k tomu mlejnku....mám ho doma....fungující...a.....podrobil jsem ho pokusům....a nevím co si myslet.....
....když na lopatky posvítím světlem z baterky...tedy žárovičkou s vláknem....uzonký paprsek...tak se mlejnek točí....když na něj posvítím laserovým ukazovátkem...a to jsem na něj svítil 3mi najednou......takže světla mockrát více...než z žárovičky....tak nic....netočil se....tak jsem dal před žárovku červený foto filtr....z objektivu....točil se.....jo...a na diodovou baterku také nereaguje......takže závěr....není světlo jako světlo....a to mě ...jako fotografa trochu vyvádí z míry....tak jak je to s tím mlejnkem....jo jedna strana lopatky mlejnku je lesklá a druhá černá matovaná....jinak by mlejnek nefungoval..na světle.!!!....s tím světlem dík za odpověď....martin11 p.s. mlejnek také nefunguje i když je jedna strana na světle a druhá ve tmě....musí na něj vždy "něco" svítit...co vyzařuje infra....ale na čistý infra také nereaguje../ čisté infra je žhnoucí spirálka těsně u mlýnku...jsem obětoval starej fén.... /

... laser je polarizované světlo ... ... Martine, předpokládám, že máš ve své výbavě určitě i polarizační filtr ... prosím, zkus skrz něj posvítit na mlejnek světlem z obyč. baterky ... popř. s ním během pokusu otáčej dokola v ose svícení ... dík ... A. ...

...joooo....dobrej nápad... ....to mě nenapadlo...ale polarisákem neodladím infra....nebo mám mezeru ve vzdělání..a mlejnkem otáčí infra, které je složkou světla..a ne světlo samotné....to bych tam také mohl zařadit...do světelného toku infra filtr..../kde ho vzít...???/..polarisuje se i infra složka...???....kurňa ..asi jsem chyběl ve škole....
...propoooo, když jsem u toho polarisovanýho...asi před rokem jsme řešili , že odlesky nelze odstarnit polarisákem z kovovýchpředmětů......došel jsem k myšlence, že to je tím , že vedou elektřinu....pak jsem hledal vyleštěný uhlík...abych zkusil z něj odstranit odlesky....to samé s diamantem....že jsem nesahnal dostatečně velký vybroušený diamant mě nepřekvapilo....ale kousek vyleštěného uhlíku by někdo mohl mít.....no vida jak jsme pokročili v tematu "gravitační motory...""....zdraví martin11