.
.
Dovolil jsem si použít citát:
Karel IV píše:Jak je někde vratný pohyb, tak to nestojí za nic. Neustále se musí překonávat setrvačné hmoty a to znamená ztráty.
Jsou to základní poznatky mechaniky.
Dokončím tedy, proč těžký píst a ojnice znamená větší ztráty na výkonu než lehčí, ale trochu jiné téma, než jsem začal. Ze začátku jsem naznačil pouze ztráty při překonávání vratné setrvačné hmoty, ale po reakcích přispěvovatelů jsem od toho upustil. Netroufám si před laiky otevřít toto, ač ne tak náročné, téma.
Byl dotaz na setrvačný moment ukrytý v setrvačníku. K tomu měl sloužit ten výpočet. Vzorce jsou všechny stejné, i opsané. Stačí si jenom odvodit, k čemu je potřebujeme a tam je zrovna vzorec použitelný (nehodlal jsem trávit čas přenášením znaků řecké abecedy na tuto stránku).
Pokud tedy máme těžký píst (k tomu měl sloužit druhý výpočet, který už jsem pro negativní reakce neuvedl), je nadměrně namáhán klikový mechanizmus a to nejen torzními kmity, ohybem, ale také rezonancí ojnice a pístu. Jenom toto, může dělat okolo 10%. Další dynamické ztráty jsou přímo ve válci, při působení síly na stěnu válce. Síla předávaná pístem není nikdy v ose válce, ale je to rozklad sil, jejichž výslednice působí na oko ojnice v ose válce. Zde je rovněž velký prostor pro ztráty. Pokud klikovým mechanizmem jenom otáčíme, chod je relativně vyrovnaný, akcelerační a decelerační síly na píst jsou téměř všechny přenášeny ze, a do setrvačníku - souhlasím s dřívějším příspěvkem. Pokud zapálíme směs, už je to jiné:
Hořící směs stlačuje píst od horní úvratě (Hu) dolů (kde je největší účinnost klik. mech. cca od 1/3 do 2/3 zdvihu), kdy musí předat energii pístu. V tomto momentě dochází k narušení rovnováhy otáčejícího se klik. mech., kdy píst nepojme energii ze setrvačníku (oproti otáčení naprázdno), ale naopak ji dodává. Dojde ke kmitu a významným dynamickým ztrátám. V poslední třetině zdvihu má píst takovou energii, kterou ani nemůže předat klik. mech. (nevhodný úhel k ose klikovky - malá účinnost) a znovu dojde ke kmitu a dalším dynamickým ztrátám. Od dolní úvrati (Du) nahoru píst akceleruje a odebírá energii setrvačníku. Od cca 90 st. před Hu, je píst brzděn stlačováním směsi a cca 20st. před Hu, je směs zapálena. Zde záleží na otáčkách (i na hmotnosti pístu). Čím těžší píst, tím dříve musí být směs zapálena a už zde vznikají další ztráty. Čím dříve, tím dojde následně také k většímu rázu a větším dynamickým ztrátám a větším ztrátám třením v celém klik. mech. Optimální předstih je, když síla výbuchu cca zcela pohltí setrvačný moment pístu (a částečně ojnice) a píst nemá v Hu žádnou energii (tento stav nazývá ten pán, co vyrábí ty parní strojky, rezonanční režim a je přesvědčen, že to objevil). Čím těžší píst s ojnicí, tím větší ztráty dynamické i třecí. Výpočet energie pístu o rychlosti 30m/s (max. obrátky), měl sloužit také k představě, s jakými hmotnostmi klikový mechanizmus pracuje. Jenom dynamické ztráty klikového mechanizmu jsou od 5 do 15%. Ve spojení se ztrátami třením je to neuvěřitelné číslo. Je třeba si uvědomit, že energie výbuchu nad pístem nikdy není předaná všechna. Klik. mech. má při tom velké ztráty v účinnosti. Když jej zatížíme těžším pístem, zvětšují se i ztráty přenesené do jiné oblasti.
Ztráty v motoru jsem jenom nakousnul a značně zjednodušil pro pochopení. Je zde další řada aspektů, o kterých jsem se ani nezmínil. Konstrukce motorů a ztráty jsou samostatný obor a nelze to vysvětlit dvaceti řádky.
Vládík