šlo by považovat rázovité malebné postavy tu i onde krášlící rozervaná úbočí masívu Jesenických velehor za horáky? Při mírně zvýšené hladině etanolu, asi tak 3%, jednoznačně ano.
Excentrické globule se v singlonu mohou pohybovat bez tření, jsou pružné a mají mimo hranice singlonu charakter pole, avšak v singlonu jsou „hmotové“ a to čím blíž ke svému středu, tím více (až nejvíce). Předpokládám, že pro ně není žádný problém kmitat do stran nebo radiálně, ba i šejdrem, případně opisovat větší či menší kroužky. Rychlost jejich kmitů by měla určovat vnitřní čas singlonu a předpokládám, že při větší excitaci vnějšího pole se současnou deformací jeho vnitřní globule se rychlost kmitů při tomtéž vybuzení bude snižovat, čili že se zpomalí i vnitřní (vlastní) čas singlonu.
Pootíku, víš co řekl císař Rudolf II. jednomu ze svých alchymistů? „ My mu nerozumíme, ale my mu věříme.“ Nezbývá mi než tento výrok aplikovat na Tvoje závažné exposé.
Svým „excentrickým globulím“ jsi dal vlastnosti jistě záviděníhodné (zejména pro hezčí polovinu lidstva 
). Jen s tím vnitřním časem se asi neshodnem: u meňja sídlí „hodiny“ částice v jeho hm. poli, čili mimo vlastní vakant. Protože se zvyšováním hmotnosti jeho pole se snižuje jeho vnější reaktivita (asi takhle: čím vypasenější, tím pomaleji mu to tiká; co si budem povídat: jako u lidí) . Vycházím z toho, že s růstem excitace (hmotnosti) společného gravitačního pole v něm klesá korespondenční rychlost (tedy ta nejvyšší přenosová), takže v gravipoli hodiny pomaleji tikají. To je naměřený fakt. A nezavinil to Einstein. V gravipoli mají, podle kvartonovky, všechny vakanty, relativně k tomu společnému poli, sníženou hmotnost vůči excitační úrovni prostředí gravitačního pole. (Jen proto tam atomy vyzařují fotony s menší hmotnost, čiže s menší frekvencí) .Nejinak je to i ve světě elem. částic. Takový kosmický mion, který přilétá k zemi až se 40 krát větší, získanou (nadklidovou) hmotností, vykazuje 40 krát pomalejší tikání a proto se i „rozpadá“ (u menjá se transformírujet) až 40 krát pomaleji a doletí proto až 40 krát dále, než se rozpadne..Jemu totiž ty vnitřní hodiny „sypou“ pořád ty 2 mikrosekundy během nichž se má transformovat, i když všude ve vesmíru uběhlo asi 80 mikrosec. A kdeže má tu hmotnost? Ne po kapsách, ale ve svém širokorozprostřeném asymetrickém hmotovém poli. Ale o tom už byla kdysi řeč.Pod excitací si nepředstavuji jenom „natahování“ silového pole směrem od singlonu se současným deformováním globule o vnější stěnu singlonu, ale také zatlačování pole směrem do singlonu s natlačováním jeho globule na globuli středovou. Pokud taková „tlaková“ excitace nesměřuje přímo do středu singlonu, bude pouze více či méně přesouvat globuli dotyčného pole na jinou radiálu a odklánět směr jeho působení jiným směrem. Ať tak či onak, veškeré volné síly se snaží nějakým způsobem docílit svého vyrovnání – rovnováhy nebo saturace.
Pootíku, vidím,že s glubulema sis opravdu pohrál, ale že by singlon měl, patrně tuhou, vnější stěnu o kterou se ty globule deformují to je trochu silný kafe. Ale uznávám, fantazie Ti nechybí! Je vidět, že duchem jsi ještě hodně mladý.
//Sokrateus: vakant částice se na okamžik z vnitřní strany 1. slupky spojí s nejvíce excitovaným kvartonem, tedy jakoby s ním zmizí ve vakuu a vzápětí se na druhé straně toho kvartonu (kvintonu) objeví nový vakant.//
Tady se musím přiznat, že tenhle výrok je nepřesný, dalo by se říci i zcestný. Totiž on ten vakant je sice pohlcen tím nejvíce excitovaným kvartonem 1. slupky, ale tím nemizí jeho excitační potenciál; pouze přešel na ten vytvořený kvinton! Čili: na okamžiček se místo singlvakantu (n) v tom místě objevil jiný typ vakantu, tzv. kvintonvakant, (npp’nn‘), který má všechny vnější hmotové atributy toho singlvakantu; kdyby to tak zůstalo vytvořil by kolem sebe stejné hm. pole jako ten singlvakant. Čili přesnější verze: singlvakant + excit. kvarton → kvintonvakant →kvarton + singlvakant. Zápis: (n) + (pp’nn‘) → (npp’nn‘) → (pp’nn‘) + (n). Tohle nám doufám, „naše“ výtečná kreslířka Gabča krásně znázorní, (uvedla se velmi dobře)
Tady bych rád uvedl, aby to bylo všem jasné, že protoel (p) má kladný elektrický náboj a antiprotoel (p‘) má záporný el. náboj. Oba protoely grupy N jsou bez náboje.
Současně tím ovšem uvolní z původního kvartonu singlon stejného typu, který zbavil jeho vazeb, neboli prostě a sprostě mu je „právem silnějšího“ sebral. V tomto modelu zůstávají singlony na svých místech, a k jejich „průchodu“ přes kvarton dochází tak, že se vlastně přesouvá kvarton proti směru pohybu procházejícího singlonu, takže se přesouvají jenom pole a excitace. Pochopitelně se stejným způsobem přesouvají i duony, ale to by se mi vysvětlovalo skoro tak obtížně, jako by se to dalo chápat. Nevím jak komu, ale mě to připadá docela pěkně vykutálené, a celkem ani ne zas až tak moc složité.
K tomu detailnímu mechanismu „zachycení“ vakantu kvartonem je těžké bez nových experimentálních údajů cokoliv říci více. Ten kvarton není nějaký útvar v pevné „skořápce“. Je to „sdružení“ protoelů v určitém objemu. Při jeho základní excitaci vakantem se pochopitelně k vakantu vysouvá jeho antipod, v tomto případě antiprotoel (n‘). Při zvětšené excitaci kvartonu (vnějším působením jiných elem. částic) se vakant nadstandardně stýká právě s tímto antiprotoelem (n‘) v tom excitovaném kvartonu až dojde k jeho přidružení k objemu toho kvartonu a tím k vytvoření kvintonvakantu. K jakým prostorovým přesunům při tom dochází bych jen spekuloval. Pravděpodně to bude jak říkáš: vakant a kvarton si vymění místo. ale je to jen spekulace. Ovšem kvartonová „mříž“ je kvazinehybná tj. elastická; vyrovnává malé změny poloh.
Při přechodu duonů přes kvarton je to jiné jen v tom, že místo kvintonu vzniká přechodný sexton. Jeho rychlý rozpad zpět na kvarton a duon je v principu stejný.
Děkuji kamarádům pootovi a Jendovi za přání všeho hezkého a dokonce i toho nejlepšího. Myslím, že to budu stále častěji potřebovat; to víte, doba je zlá.
A tak si za odměnu přečtěte něco od KHB
Hřmi, Perune, na můj svátek
místo kanonády,
škoda prachu, dost ho padne
v bitvách u armády.
Hřmi, Perune, na můj svátek
pak si přijdi se mnou vypít,
šálek čekulády
- - - - - - - - - - - - - -
"Raději pásat husy ve vsi, ,
po bahnách se ploužit ,
než u toho Vladimíra
zde za boha sloužit.
Tak to chodí na tom světě
každou chvíli jinák
dneska ctí tě za svatého
zejtra budeš sviňák
Jo,jo, jak už jsem předeslal: doba je zlá a našim volnomyšlenkářským múzám moc nepřeje. Chozéé
Pro Sokratea: 
, taková blbost (rozpad protonu). Ty jseš ale diplomat... 
, já se na to ptám ... třeba ještě něco zajímavýho vypadne. Samozřejmě, ještě ideálnější by bylo, kdybychom věděli, i z čeho jsou ty samotný protoely dělaný.... ale i takhle to "zatím" stačí.
