Aktuálně: Nový finanční systém - SPDR nabízí doživotní měsíční rentu, oddlužení. financování vlastních projektů. Více zde...

Newton a jeho zákony

Filosofie přírodních jevů.
Odpovědět
Uživatelský avatar
Jim68
Zasloužilý člen
Příspěvky: 668
Registrován: úte 29 zář 2009 14:36
Dal: 1 poděkování
Dostal: 26 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: f,v=konst

Příspěvek od Jim68 »

Tuco píše:
Slavek Krepelka píše:No ale Akorde to je prece uplne to same, jako kdyz si stoupnes na vahu ve vytahu a delas pozorovani raficky na vaze, jak ta raficka jezdi po cislech [tedy raficka od vahy po cislech od vahy, ne raficka od vytahu po patrech], kdyz ten vytah zpomaluje nebo zrychluje, at uz smerem nahoru, nebo smerem dolu. To je ten Einsteinuv Princip Ekvivalence [ne toho srankare] mezi zrychlenim a gravitacni silou. To je to, kde Newton slapl podruhe vedle [Velka Chyba], kdyz odvozoval F=ma. Napsal jsem to po zednicku, aby to bylo jasne i tem pomalejsim zednikum, kdyby se tu nejaky ukazal, a ty tomu porad nerozumis a pletes sem konstantni rychlost a pak to svadis na Buky, ze to si zacal on. Vazne si to zkus s tim vytahem, to se snad neda pokazit. Ja se tady lidem snazim ukazat, ze i takovy borec jako byl Newton dokazal kompletne zpackat experiment, tobe taky, i te pochvalim, kdyz se ti neco povede, a ty jenom prskas jak krecek a urazis se, kdyz si te clovek poplete s patentovym urednikem, nebo se ti snazi vysvetlit neco o cem nemas ani anung a ve svem strachu, ze se ti zbori tvuj svet a zdanlive jistoty, na to kydas hnuj.
No nevím jestli zrovna příklad s výtahem je to pravé ořechové na vyvracení systému Newtonových zákonů, protože zrovna tady se dá ukázat jak mu to hezky funguje. Klasická osobní váha je v podstatě pružinový siloměr, který v klidu ukáže F=m*a, resp. m*g. Když se výtah rozjíždí nahoru, ukazuje F=m*(g+a), kdy se rozjíždí dolů tak F=m*(g-a). Jel jsem dneska dvakrát oběma směry a zádrhel jsem neobjevil.
Děkuji, já nemám výtah, tak jsem zkoužel hopsat na místě, a všechno vypadá v normě: žádné chybky jsem nezjistil, běžná setrvačná síla, a zrychlení F=m*(g+a), oběma směry, marněné pružinou.... ;) . Ale když je u Slávka všechno větší...? :shock:

P.s.: Teď mi došlo, že jsem do tohoto vlákna neměl mít přístup? Nebo alespoň dřív jsem byl odmítnut... :roll: . Díky za možnost vyjádřit se k Isaacovi... ;) . Víc lidí by mělo mít oči k vidění.... :shock:


Jim68
Be happy!
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: f,v=konst

Příspěvek od Akord »

Slavek Krepelka píše:1........Tu samozrejme resim. Jenze ono to trochu neco vezme. V kuchyni to nejde, tam bydli moje mamina, v loznici taky ne, tam bych si nabryndal, hajzlik je na to maly, takze si musim pujcovat sopu a mam to 50km jednu cestu. No a taky to musi nekdo poradne postavit, ponakupovat a upravit ruzne dily a da to daleko vic prace nez tve brnkani na klavesnici. Musim ta tedy nechat esce chvilu zacakat, lebo mam aj ine veci k urobeni.

2........
Slavek Krepelka píše:
Akord píše: Tvoje vyjádrování je asi tak jednoznačné, jako tenhle blábol z predmetného souboru:
Spouštíme-li cihlu na špagátě z mostu, můžeme si ověřit, že cihla naší ruku zatěžuje tím více, čím více brzdíme špagát.
Ja se tady lidem snazim ukazat, ze i takovy borec jako byl Newton dokazal kompletne zpackat experiment, tobe taky, i te pochvalim, kdyz se ti neco povede, a ty jenom prskas jak krecek a urazis se, kdyz si te clovek poplete s patentovym urednikem, nebo se ti snazi vysvetlit neco o cem nemas ani anung a ve svem strachu, ze se ti zbori tvuj svet a zdanlive jistoty, na to kydas hnuj.

Takze se na to vyspi, at ti to mysli, a zkus si to s tim vytahem. Ahoj, Slavek.
1. Výmluva. Je to presne naopak, plácáš jenom do klávesnice.
2. Také nečitelný adresát a odesílatel. Newton a spol by neobstáli s výmluvou podle 1. Více brzdit je silne nejednoznačný pojem. Muže klidne znamenat více zmareného tepla za daný čas. Nemusí nutne jít o vetší sílu pri brždení. Príklad s výtahem umí hrave vyrešit již lidé, co mají v nem potíže ustát na nohou, mají v tom docela jasno a k tomu i zborený svet se zdánlivou jistotou. Je docela trapné, že se neumíme shodnout ani na úrovni základního vzdelání a v základní logice. Takhle formulované príklady by meli číst namísto mne tvoji učitelé, vznikla by kombinace nadšení se zdešením.


buky
Zasloužilý člen
Příspěvky: 837
Registrován: ned 17 kvě 2009 22:21
Dal: 10 poděkování
Dostal: 20 poděkování

Re: f,v=konst

Příspěvek od buky »

Akord píše:
buky píše:Akord, podaj konečne experiment ktorý poprie to čo tvrdím ja a Slavek. Potvrď čo tvrdíš: Brzdná sila je stále rovnaká, nezávislá na rýchlosti padajúceho telesa.
Dobre, je povedzme sviatok, a urobím pre teba výnimku(hoci si ma viackrát už natiahol), lebo nie ja spochybňujem fyziku, ale ty a teda ty by si mal ten experiment robiť prvý.
Vzal som vŕtačku na plošáky, hodvábnu niť a vrtáky s priemermi 1 až 2mm. Ďalej tvoj obľúbený tenzák, aj s displejom, v držiaku, aby šlo naň položiť naležato vŕtačku. Zaťažil som ju v handre na podložke, iba tak improvizačne, aby z neho nespadla. Potom dáke baterky, a vážil som celú sústavu aj s 50g závažím na konci 0.5m nite, pripevnenej omotaním k vrtáku. Presnosť váženia 1g. Nezávisle na tom, či sa točil motorček pomaly, alebo rýchle, hore, alebo dole, prípadne stál, bola nameraná hmotnosť pri ustálených otáčkach vždy 720g (s motorčekom, podložkou a závažím). Nezávisle na polomere namotávania. Výkyvy boli iba ak preskakovala niť a neboli ustálené otáčky, či pohyb. Odchýlka okolo +-5 gramov(dôsledok vibrácií a preskokov nite) v ustálených úsekoch pohybu nebola pozorovateľne závislá na rýchlosti pohybu závažia(súvisela zjavne iba s preskokmi a vibráciami nite, rýchlosť a smer nemalo vplyv).
Otáčky boli pritom smerom hore dvoje, asi dvojnásobné, a smerom dole boli pochopiteľne rôzne od tých smerom hore(vyššie).

Myslím, že na pokus netreba výlučne tenzákovú váhu, mala by stačiť akákoľvek, ak sa pokus vhodne zaranžuje.

Opakujem záver, sústava s rovnomerne sa pohybujúcim závažím váži vždy rovnako, nezávisle od rýchlosti a smeru pohybu toho závažia. Rovnako teda aj samotné závažie na tej niti.

To by mohlo stačiť, aby si to mohol zopakovať každý, kto má v tom nejaké pochybnosti.
Akord, podaj konečne seriózny pokus ktorý potvrdí tvoj názor: Brzdná sila je stále rovnaká, nezávislá na rýchlosti, lebo to čo si predviedol je obyčajný paškvil.


Uživatelský avatar
Iv
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1080
Registrován: sob 07 říj 2006 17:51
Dostal: 8 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: to Akord

Příspěvek od Iv »

Akord píše:
Iv píše:Nechci spamovat, ale jen malinký dotaz, měřil jste měřákem příslušný odběr ? Při 50 g toho moc nenaměříte, ten vektor bude asi tak 10 - 20 % rozdíl a při této váze to bude koštovat opravdu jen mA, nebo dokonce uA. Nechci polemizovat, ale jen pro objasnění. Je to tady jen vaše ( vlákno realistů ?????) a máte vždy pravdu, tu svou.
Čtenárum musí stačit, že tíže telesa daná jeho hmotností nezávisela na zatížení motoru(tedy jeho proudu), ani na otáčkách a ustálené rychlosti pohybu telesa. Zbytek komentáre nemá dostatečne vecný obsah.
Slávek to vystihl jednoduše tímto přirovnáním: No ale Akorde to je prece uplne to same, jako kdyz si stoupnes na vahu ve vytahu a delas pozorovani raficky na vaze, jak ta raficka jezdi po cislech [tedy raficka od vahy po cislech od vahy, ne raficka od vytahu po patrech], kdyz ten vytah zpomaluje nebo zrychluje, at uz smerem nahoru, nebo smerem dolu. To je ten Einsteinuv Princip Ekvivalence [ne toho srankare] mezi zrychlenim a gravitacni silou. To je to, kde Newton slapl podruhe vedle [Velka Chyba], kdyz odvozoval F=ma.

Akorde, vy jste ten typ šprta, který se něco naučil ve škole a bezmezně tomu věří, já jsem se to učil jen proto, abych udělal učitelce radost ( byla to fešanda) a přitom jsem věděl , že jsou to ptákoviny (ne všechny) ! Ale jak Vás znám, Vy budete mít určitě poslední slovo.


1220
Zasloužilý člen
Příspěvky: 1719
Registrován: úte 09 led 2007 12:49
Bydliště: Praha
Dal: 1 poděkování
Dostal: 20 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Co je předmětem tohoto vlákna ?

Příspěvek od 1220 »

1. Obhajoba staré definice
nebo
2. Vytvoření definice nové
:?:
Omlouvám se psavcům zde , že mi nebylo dopřáno pochopení oč vlastně jde, ačkoliv jsem to poctivě přelouskal :bhead:
Vysvětlete mi to někdo prosím pomocí SZ. Do tohoto ringu nejdu, ale VĚCNOST kdyby tak byla, jo to by byl svět ..........
Za osvětlení F se rovná m*a předem děkuji. Starou definici celkem stále umím a občas i používám. Je možné, že jsou oblasti kdy platí podmíněně .........
K.


Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: f,v=konst

Příspěvek od Slavek Krepelka »

Akord píše:
Newton a spol by neobstáli s výmluvou podle 1. Více brzdit je silne nejednoznačný pojem. Muže klidne znamenat více zmareného tepla za daný čas. Nemusí nutne jít o vetší sílu pri brždení. Príklad s výtahem umí hrave vyrešit již lidé, co mají v nem potíže ustát na nohou, mají v tom docela jasno a k tomu i zborený svet se zdánlivou jistotou.

Mama mia, Akorde, to snad chces tvrdit, ze to ruzne teplo pri treni vznika mirnix dyrnix nezavisle na treni? Ono by to snad slo myrnix dyrnix kdyby ten spagat nebyl jeden a ten stejny spagat, ale kdyby byly navazane ruzne spagaty s ruznymi koeficienty treni. Pokud je ale spagat jeden a ten stejny, tak to teplo z toho treni presne odpovida

1) rychlosti trecich ploch pri stejnem trecim koeficientu a
2) sile, ktera pusobi mezi trecimi plochami.

To je dost zjednodusena Tribologie, tedy cela veda kolem treni Akorde. Zkus si o tom nekdy necoprecist. Je to velice zajimave. Tahleta zakladni poucka je jenom 8 ZDS, ale zhruba to celkem plati.

Jak, ze to neni jednoznacne. Navic to teplo jsi sem zatahl ty, snazice se vykroutiti z naprosto jasne trenice.
Newton zadne teplo nedelal, tedy urcite mel na to sluhu. Co ale Newton delal pri tom pokuse s Fletcherovym vozikem a M1 a M2 na kladicce pres spagatek bylo, ze menil silu kterou M1 pusobilo na M2, a ze to pominul ve sve formuli. S tim spagatkem a cihlou je to to same, stejne jako s vytahem, akorat ze te pokus je narychtovany pokazde jinak.

No a ten pripad s tim vytahem, kdyz uz se ti podlamuji kolena, tedy ve vytahu a jenom kdyz jses unaveny, a je to tedy jasny, jak to tedy vlastne je mezi tim Principem Ekvivalence a tim Newtonovym F=ma? Je ti tedy konecne jasne, ze relativni vaha klesajiciho M1 se pri takovem pokusu meni s jeho menici se akceleraci dolu [tedy jak moc akceleruje smerem dolu], tudiz, ze to zavazi M1 nemuze byt povazovano za zdroj konstantni sily? Je ti jasne, ze diky tomuto jevu je sila [relativni vaha zavazi M1] pusobici na M2 tim vetsi, cim je M2 masivnejsi? To je treti Newtonuv zakon akce a reakce, ktereho si osobne velmi povazuji.

Jestli s tim mas stale jeste problem, tak si z toho nic nedelej. Ja Ti to rad zkusim vysvetlit nejak jinak a snad srozumitelneji. To by v tom byl cert, abych te nechal ve tmach.

Zatim ahoj, Slavek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
buky
Zasloužilý člen
Příspěvky: 837
Registrován: ned 17 kvě 2009 22:21
Dal: 10 poděkování
Dostal: 20 poděkování

F=ma

Příspěvek od buky »

To Slavku, pokud jde o experiment z udicí (výtahem), tak platnost zákona F=ma nedáva logiku a jde o spochybnění zákona.

Ale ak pustím cihlu na zem a na ní je položen tenzometr, tak ten bude ukazovat věčší sílu čím:
1. Bude věčší váha tělesa (m)
2. Bude věčší zrychlení tělesa (a)
To znamená platnost zákona F=ma


Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: F=ma

Příspěvek od Slavek Krepelka »

buky píše:To Slavku, pokud jde o experiment z udicí (výtahem), tak platnost zákona F=ma nedáva logiku a jde o spochybnění zákona.

Ale ak pustím cihlu na zem a na ní je položen tenzometr, tak ten bude ukazovat věčší sílu čím:
1. Bude věčší váha tělesa (m)
2. Bude věčší zrychlení tělesa (a)
To znamená platnost zákona F=ma
Nazdar Buky,

To co rikas bude zrovna tak odpovidat formuli M=v.m, tedy verbalne. Matematicky se M - momentum M=v.m formule s F=ma popere docela drasticky. Nejde o princip, tedy verbalni popis, o coz se snazis ty, ale matematicke vztahy. Take se ti to popere s formuli pro energii.

Mame tri Newtonovy vzorce, ktere mohou matematicky popsat stejnou situaci, tedy jak moc bouchne neco do neceho jineho pri danne hmotnosti a rychlosti. Vzhledem k tomu, ze M, F a E se pri stejnem matematickem popisu nerovnaji, je nasnade, ze minimalne dve jsou na nic, jestli ne vsechny tri.

Je to trochu jako ze Slovacko Sa Sudi od Halusky:

"Pane soudce, rikam Vam to uz potreti, pokazde jinak, a furt mi neverite."

Ahoj, Slavek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
buky
Zasloužilý člen
Příspěvky: 837
Registrován: ned 17 kvě 2009 22:21
Dal: 10 poděkování
Dostal: 20 poděkování

Re: F=ma

Příspěvek od buky »

Slavek Krepelka píše:
buky píše:To Slavku, pokud jde o experiment z udicí (výtahem), tak platnost zákona F=ma nedáva logiku a jde o spochybnění zákona.

Ale ak pustím cihlu na zem a na ní je položen tenzometr, tak ten bude ukazovat věčší sílu čím:
1. Bude věčší váha tělesa (m)
2. Bude věčší zrychlení tělesa (a)
To znamená platnost zákona F=ma
Nazdar Buky,

To co rikas bude zrovna tak odpovidat formuli M=v.m, tedy verbalne. Matematicky se M - momentum M=v.m formule s F=ma popere docela drasticky. Nejde o princip, tedy verbalni popis, o coz se snazis ty, ale matematicke vztahy. Take se ti to popere s formuli pro energii.

Mame tri Newtonovy vzorce, ktere mohou matematicky popsat stejnou situaci, tedy jak moc bouchne neco do neceho jineho pri danne hmotnosti a rychlosti. Vzhledem k tomu, ze M, F a E se pri stejnem matematickem popisu nerovnaji, je nasnade, ze minimalne dve jsou na nic, jestli ne vsechny tri.

Je to trochu jako ze Slovacko Sa Sudi od Halusky:

"Pane soudce, rikam Vam to uz potreti, pokazde jinak, a furt mi neverite."

Ahoj, Slavek.
No ale ve fyzice rozhoduje přece experiment.


Uživatelský avatar
Jim68
Zasloužilý člen
Příspěvky: 668
Registrován: úte 29 zář 2009 14:36
Dal: 1 poděkování
Dostal: 26 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: F=ma

Příspěvek od Jim68 »

buky píše:
Slavek Krepelka píše:
buky píše:To Slavku, pokud jde o experiment z udicí (výtahem), tak platnost zákona F=ma nedáva logiku a jde o spochybnění zákona.

Ale ak pustím cihlu na zem a na ní je položen tenzometr, tak ten bude ukazovat věčší sílu čím:
1. Bude věčší váha tělesa (m)
2. Bude věčší zrychlení tělesa (a)
To znamená platnost zákona F=ma
Nazdar Buky,

To co rikas bude zrovna tak odpovidat formuli M=v.m, tedy verbalne. Matematicky se M - momentum M=v.m formule s F=ma popere docela drasticky. Nejde o princip, tedy verbalni popis, o coz se snazis ty, ale matematicke vztahy. Take se ti to popere s formuli pro energii.

Mame tri Newtonovy vzorce, ktere mohou matematicky popsat stejnou situaci, tedy jak moc bouchne neco do neceho jineho pri danne hmotnosti a rychlosti. Vzhledem k tomu, ze M, F a E se pri stejnem matematickem popisu nerovnaji, je nasnade, ze minimalne dve jsou na nic, jestli ne vsechny tri.

Je to trochu jako ze Slovacko Sa Sudi od Halusky:

"Pane soudce, rikam Vam to uz potreti, pokazde jinak, a furt mi neverite."

Ahoj, Slavek.
No ale ve fyzice rozhoduje přece experiment.
To jo, ale i matematicky to nakonec musí sedět (získáš know-how na určitý proces, třeba energetický).
Slávku, ty tvoje rovnice se neperou, ony spolu téměř nesouvisí...., jen si musíš trochu pohrát s funkcema.... ;), udělat něco komparativního... , je to o matice. Není to takhle jednoduché. To je jako bys porovnával světelný výkon, a rychlost auta, se spotřebou. Je to blízko. Ale není to ono....


Jim68
Be happy!
Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

Re: f,v=konst

Příspěvek od Akord »

Slavek Krepelka píše:Mama mia, Akorde, to snad chces tvrdit, ze to ruzne teplo pri treni vznika mirnix dyrnix nezavisle na treni? Ono by to snad slo myrnix dyrnix kdyby ten spagat nebyl jeden a ten stejny spagat, ale kdyby byly navazane ruzne spagaty s ruznymi koeficienty treni. Pokud je ale spagat jeden a ten stejny, tak to teplo z toho treni presne odpovida

1) rychlosti trecich ploch pri stejnem trecim koeficientu a
2) sile, ktera pusobi mezi trecimi plochami.

To je dost zjednodusena Tribologie, tedy cela veda kolem treni Akorde. Zkus si o tom nekdy necoprecist. Je to velice zajimave. Tahleta zakladni poucka je jenom 8 ZDS, ale zhruba to celkem plati.

Jak, ze to neni jednoznacne. Navic to teplo jsi sem zatahl ty, snazice se vykroutiti z naprosto jasne trenice.
Ješte na toto odpovím, mám pocit, že v tom fyzikálním zmatku je ješte jedna vecná otázka. Nejenom knížku o Tribologii mám dávno doma, a základku, nebo vyšší školu si nech konečne i pro sebe.

Z mého tvrzení jen plyne, že pri vyšší rychlosti vzniká více tepla za jednotku času. Není na tom nic divné a je to v souladu s klasickou fyzikou. Potenciální energie se pri vyšší rychlosti musí zmenit na teplo rychleji, co odpovídá vyššímu tepelnému výkonu. Když teleso sjede určitou dráhu rychleji, (tepelný)výkon je vyšší, ale v kratším čase, tedy práce a potenciální energie zustává stejná. Vše je, jak má být.


Akord
Zasloužilý člen
Příspěvky: 3133
Registrován: stř 24 led 2007 0:52
Dal: 5 poděkování
Dostal: 28 poděkování

tenzometry

Příspěvek od Akord »

Pripomínám, že buky již jednou odmítl akceptovat všechny argumenty, které by mohly verejne vysvetlit, co vlastne registrují tenzometry. Používá tenzometry pouze na matení čtenáru, doporučuju zvýšenou opatrnost pri čtení textu kolem.Citovaná část :
Ale ak pustím cihlu na zem a na ní je položen tenzometr, tak ten bude ukazovat věčší sílu čím:
1. Bude věčší váha tělesa (m)
2. Bude věčší zrychlení tělesa (a)
To znamená platnost zákona F=ma
Je logicky absolutne nesprávná, protože tenzometr pri dynamickém rázu dopadu bude ukazovat hodnotu síly hlavne úmerné tuhosti tenzometra a tuhosti telesa. Proto stejná hmotnost (m) a stejné zrychlení (a) mohou dát pri použití rozdílných tenzometru naprosto odlišné výsledky.


buky
Zasloužilý člen
Příspěvky: 837
Registrován: ned 17 kvě 2009 22:21
Dal: 10 poděkování
Dostal: 20 poděkování

Re: tenzometry

Příspěvek od buky »

Akord píše:Pripomínám, že buky již jednou odmítl akceptovat všechny argumenty, které by mohly verejne vysvetlit, co vlastne registrují tenzometry. Používá tenzometry pouze na matení čtenáru, doporučuju zvýšenou opatrnost pri čtení textu kolem.Citovaná část :
Ale ak pustím cihlu na zem a na ní je položen tenzometr, tak ten bude ukazovat věčší sílu čím:
1. Bude věčší váha tělesa (m)
2. Bude věčší zrychlení tělesa (a)
To znamená platnost zákona F=ma
Je logicky absolutne nesprávná, protože tenzometr pri dynamickém rázu dopadu bude ukazovat hodnotu síly hlavne úmerné tuhosti tenzometra a tuhosti telesa. Proto stejná hmotnost (m) a stejné zrychlení (a) mohou dát pri použití rozdílných tenzometru naprosto odlišné výsledky.
Kua, Akord ty si ale prípad :D

Kde tam čítaš že budem meniť tenzometer.
Používam stále ten istý tenzák a stále tu istú tehlu (materiál). Samozrejme že výsledky pri opakovanom dopade nebudú na vlas rovnaké, ale v zásade bude platiť vyššie uvedené.
Pri náraze tenzo ukáže impulz sily a bude tým väčší čím bude tehla mať väčšie zrýchlenie a preto môže preraziť tenký ľad.


Uživatelský avatar
Jim68
Zasloužilý člen
Příspěvky: 668
Registrován: úte 29 zář 2009 14:36
Dal: 1 poděkování
Dostal: 26 poděkování
Kontaktovat uživatele:

Re: tenzometry

Příspěvek od Jim68 »

buky píše:
Akord píše:Pripomínám, že buky již jednou odmítl akceptovat všechny argumenty, které by mohly verejne vysvetlit, co vlastne registrují tenzometry. Používá tenzometry pouze na matení čtenáru, doporučuju zvýšenou opatrnost pri čtení textu kolem.Citovaná část :
Ale ak pustím cihlu na zem a na ní je položen tenzometr, tak ten bude ukazovat věčší sílu čím:
1. Bude věčší váha tělesa (m)
2. Bude věčší zrychlení tělesa (a)
To znamená platnost zákona F=ma
Je logicky absolutne nesprávná, protože tenzometr pri dynamickém rázu dopadu bude ukazovat hodnotu síly hlavne úmerné tuhosti tenzometra a tuhosti telesa. Proto stejná hmotnost (m) a stejné zrychlení (a) mohou dát pri použití rozdílných tenzometru naprosto odlišné výsledky.
Kua, Akord ty si ale prípad :D

Kde tam čítaš že budem meniť tenzometer.
Používam stále ten istý tenzák a stále tu istú tehlu (materiál). Samozrejme že výsledky pri opakovanom dopade nebudú na vlas rovnaké, ale v zásade bude platiť vyššie uvedené.
Pri náraze tenzo ukáže impulz sily a bude tým väčší čím bude tehla mať väčšie zrýchlenie a preto môže preraziť tenký ľad.
Teda Buky, že jsem tak smělý: na to přece nepotřebuješ tenzometer, vem cihlu, zvaž ji, řekni, jak rychle letí, spočítej kinetickou energii a ta Ti dá v okamžiku nárazu na led práci (výkon x čas) nebo teplo do špagátku x čas. Co v tom hledáš za tajemství?
E= 1/2 mv2, teda energie = polovina váha krát rychlost nadruhou, tudíž: Můžeš protestovat, můžeš s tím nesouhlasit, ale to je všechno.... A změř si to tenzákem, jenže měř taky časy, a zrychlení, a HLAVNĚ energii, kterou tomu dodáš při zrychlení - ať už gravitačním, nebo při vyhození do vzduchu.

Pak jen příjdeš a řekneš: Chlapi, měl jsem pravdu a tady to mám i spočítaný.
Jojo, takhle se to dělá.... :roll:

Nemůžeš všechny kolem prudit a říkat, že tomu nevěříš. Něco nám nabídni, protože nám to proboha funguje (zatím) podle Newtona.... Ale prosím počítat reálné příklady, ne teoretické blafíky. To umí každý. ;)
Nic ve zlým, jen nechci, aby t tu dopadlo jako v gravitaci... :roll:


Jim68
Be happy!
Uživatelský avatar
Slavek Krepelka
Zasloužilý člen
Příspěvky: 6292
Registrován: ned 07 bře 2010 3:35
Bydliště: Ottawa, Canada, dočas. Praha
Dal: 2432 poděkování
Dostal: 3249 poděkování

Re: F=ma

Příspěvek od Slavek Krepelka »

Jim68 píše:
To jo, ale i matematicky to nakonec musí sedět (získáš know-how na určitý proces, třeba energetický).
Slávku, ty tvoje rovnice se neperou, ony spolu téměř nesouvisí...., jen si musíš trochu pohrát s funkcema.... ;), udělat něco komparativního... , je to o matice. Není to takhle jednoduché. To je jako bys porovnával světelný výkon, a rychlost auta, se spotřebou. Je to blízko. Ale není to ono....
Nazdar Jime,

Ja se na to divam trochu jinak. Vsechny ty tri formule mohou popsat jeden a ten samy rozsah ucinku na dve telesa v kolizi, rekneme deformaci. Nehlede na proces kolize, konecny vysledek jednoho stejneho pokusu je absolutni a urcity. To znamena, ze at uz je ten vysledek pocitany jakymkoliv zpusobem, a za pricinu nebo metodologii oznacime jakykoliv abstraktni koncept, at uz energii, silu ci momentum, vysledek vsech matematickych procesu musi byt vzdy stejny, pokud vychazime ze stejnych urcitych aritmetickych udaju velocity a masy, tedy stejnych cisel, nezavisle na delce a slozitosti matematickeho procesu.

Samozrejme rozumim tomu, ze sila se meni postupem procesu deformace, tedy s casem, zatimco momentum a energie jsou celkove veliciny, nicmene i ta sila je v kazdem momente definitivni a zase representuje momentalni velocitu(y) a masu(y). Nicmene celekova sila po probehnuti celeho procesu deformace zase musi odpovidat celkove energii a momentu. Ona i ta energie se da rozkouskovat v case.

Ahoj, Slavek.


Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
Odpovědět

Zpět na „Universum“