Teslové prístroje a objavy

[poota]

... ako ich spojiť bez akýchkoľvek hrán, niesom klampiar a netrúfnem si tak tvarovať plech, aby som vytvoril niečo, trebars aj mierne placaté ale bez hrán. ..

Okraje můžeš odstřihnout, zevnitř přinýtovat k jedné polovině úzký proužek plechu - hlavičky nýtků se dají prosadit tak, aby nevyčnívaly nad povrch. Potom na to nasadit tu druhou půlku a spájet cínem a nebo natvrdo mosazí. Případně by Ti to měl být schopen udělat celkem kterýkoli klempíř. Ostatně, když Ti to bude vyrábět kovotlačitel, tak to bude dělat zrovna tak ze dvou půlek.
Zdravím - poota

[vadi58]

Stači zadat do guglu "kovotlačitelství" a ve svém okolí se domluvit,na parametrech,ceně atd.Je jich ve větších městech docela dost.

Dík za snahu, už ma to tiež napadlo, kovotlačitelství je ako som na googli zistil celkom rozšírené ale u vás teda v českých krajinách, Kovotlačiteľstvo, slovenský ekvivalent som našiel len jeden odkaz na nejakú učnovku, ktorá to má ako vyučovací predmet inak nič, ostáva mi len vám zasa závidieť ...

Waldes.

Zdravím vás. Pokiaľ by ste mali záujem o kovotlačené výlisky kliknite na http://www.kovotlac.sk a ozvite sa mi.
Karaba

[poota]

Zastihla mě zpráva, že kovové, na povrchu leštěné koule různých průměrů se objevily v prodeji v prodejnách Baumax.

Zdravím - poota

[Waldes]

Zastihla mě zpráva, že kovové, na povrchu leštěné koule různých průměrů se objevily v prodeji v prodejnách Baumax.

Zdravím - poota

Viem, že reagujem "trochu" neskoro ale trochu viac o tom sa dá povedať - zistiť ?
Waldes.

[Waldes]

Po ceste domov zo stretnutia ma Hara bombardoval otázkami okolo Teslu a jeho cievky nuž ma inšpiroval a prečítal som si po dlhšej dobe pár vlákien na toto téma, ostal som dosť znechutený, neviem ako to je ale niekedy mám pocit, že aj elektrotechnicky vzdelaní ľudia ak sa jedná o Teslove patenty akoby prestali rozmýšľať ...

....Testuji cívku
postupoval jsem tak, že jsem navinul bif. cívku na trubku o průměru 32mm o délce 90 mm. Průměr 32 mm je rovný tajenému číslu PI . Delka určena 3 x d.
Cívku jsem změřil má cca 900uH vlastní kapacita podle výpočtu cca 3.5 -6.5pF. Počítal jsem frekvenci kolem 2.1 MHz - Toť moje nějaká představa )
Praxe
Cívku jsem vinul bifilárně cca 300 závitu 0.25 zapojení konec - začátek druhé cívky. Pak jsem ji měřil používal jsem generátor 10kHz-1250kHz a univerzální měřič úrovně, měření bylo selektivní.
Použil jsem dvě stejné cívky a měřil vzájemnou indukčnost. V serii jsem k cívce připojil kondezátor 2,7 nF a pak jsem pokusně připojoval další v serii a zkoušel cívku přeladit.
Výsledek
Zjistil jsem, že největší vzájemna indukčnost mezi cívkami byla kolem cca 102kHz. Přenos byl ztrátový - žádná energie navíc
Můžu prohlásit, že tedy Teslova bif. cívka má nižší rezonanci, protože má velkou vlastní kapacitu - tedy nic neočekávaného Tuto cívku lze hůře přelaďovat na jinou frekvenci. :

Podľa toho čo nás učili na škole tak každá kapacita a teda aj tá medzizávitová je daná plochou, vzdialenosťou a materiálom dielektrika ! Z toho vyplýva, že je úplne jedno, či naviniem jeden krát 300 závitov alebo bifilárne 2 x 150 závitov či dokonca trifilárne 3 x 100 závitov ! Ak budú všetky cievky zapojené do série tak ako v prípade Teslovej cievky tak medzizávitová kapacita bude presne rovnaká ! Rozdiel bude len presne taký ako to popisuje Tesla v texte patentu, teda namiesto napätia U/300 bude medzi jednotlivými závitmi napätie U/2 teda energia uložená mnohonásobne väčšia !!! Okrem toho, ak si pozriete dobové fotografie skutočných cievok zhotovených Teslom tak zistíte, že aj napriek tomu, že to nikde nie je napísané bežne používal metódy na zníženie medzizávitovej kapacity !!! Viď tzv. pavučinová cievka alebo pri valcových dosť veľké vzdialenosti medzi jednotlivými závitmi ... Na rozdiel od sira Lodgeho !!!

Netuší někdo náhodou proč je na spoustu místech na internetu u schématu tesláku prohozenej kondík s jiskřištěm? Místo toho aby bylo připojený paralelně ke zdroji jiskřiště je tam kondenzátor.

Si to ani neuvědomuju že to tak je ale obvodově je to jedno a prakticky asi taky. Je to uzavřený obvod a součásti jsou v sérii, který nakreslíš dřív, na funkci nemá vliv.

Tak toto mi vyrazilo dych. Ak by to povedal murár ... ale aj tak platilo by to, len pokiaľ sa nepripojí zdroj ! ak sa pripojí zdroj paralelne ku iskrisku, tak je to celé inak. Je zdroj, paralelne k nemu iskrisko a paralelne k tomu kondenzátor, ktorý ma ešte v sérii zapojenú primárnu cievku.

Tesla_1.png

Po pripojení napätia sa kondenzátor nabíja až dosiahne na ňom napätie hodnotu kedy preskočí prvá iskra v iskrisku a vytvorí výboj. Ako vieme každý výboj v plyne, teda aj vo vzduchu čo je len zmes plynov má také dve charakteristické vlastnosti.
1.) Na udržanie stačia len desiatky voltov a v obvode sa stabilizuje práve také napätie, toto sa dokonca využívalo ešte v nedávnej minulosti na stabilizáciu napätia.
2.) V jeho volt ampérovej charakteristike je oblasť záporného odporu ! Preto zváracie trafa museli mať ešte tlmivku alebo inak riešené obmedzenie prúdu a napríklad osvetľovacie trubice tiež tlmivku.
Teda iskriskom tečie prúd taký, aký je zdroj schopný dodať do prakticky skratu a pri prvom preskoku ešte aj vybíjací prúd kondenzátora. Potom sa tam viac menej stabilizuje napätie podľa vzdialenosti elektród na desiatkach voltov a kondenzátor už pôsobí len ako jemne vyhladzujúci pomáhajúc tým udržať trvalý výboj. Poprípade ešte tá oblasť záporného odporu môže spolu s rezonančným obvodom (cievka, kondenzátor) vytvoriť jemné sínusové oscilácie ... teda na cievku sa dostávajú okrem toho prvého impulzy veľkosti maximálne desiatok voltov ... Výsledok máte tu ...

Už jsem to i trošku testoval, jak se to chová a překvapilo mě, že se zahřívá do červena jen mínusová elektroda. Bílé výboje nemám spíš žádné, a když tak jsou o hodně menší než u předchozího rotačního jiskřiště. Jsou modrý.

...mám jen MOT se zdvojovačem a elektrody se při provozu rozžhavují dočervena což asi neni dobře. Při provozu jiskřiště se sice tvoří takový hezký půlkruh plasmy ale připadá mi že to tam prostě hoří a syčí a má to úplně stejný zvuk jako když někdo svařuje ...

Tak a je to v prčovicích, prošlehly se mi sekundáry

Pri pripojení zdroja paralelne ku kondenzátoru je situácia iná,

Tesla_2.png

tento krát aspoň všetok prúd, ktorý prejde iskriskom prechádza aj cievkou ktorá ho trochu limituje a je šanca, že bude aspoň časť z neho využitá na transformáciu. Prečo len časť ? No preto, že stála jednosmerná zložka sa neuplatní. Spýtate sa, ale prečo iskrisko ani v tomto prípade nefunguje tak ako si predstavujete ? Teda nedochádza k pravidelnému nabíjaniu sa kondenzátoru a jeho vybitiu cez iskrisko a cievku ? Kedy po vybití sa by malo dôjsť ku zhasnutiu výboja a k novému by malo dôjsť až po úplnom nabití sa kondenzátora ? Pretože mu to nedovolíte ! a dôvod vlastne poznáte aj sami ... Azda nie je človek, ktorí by si nevyskúšal zvárať el. prúdom. Ak je studená elektróda aj zváraný materiál tak musíte tak povediac škrtať elektródou o materiál a až sa vytvorí malá iskra, túto natiahnete a vytvoríte normálny oblúk. No ak je materiál aspoň trochu horúci z predchádzajúceho zvárania stačí priblížiť elektródu a výboj naskočí aj sám ! Okolo horúceho kovu sa totiž tvorí oblak elektrónov a čím vyššia teplota tým väčší! Tento jav sa nakoniec využíval dlhé roky v elektrónkach ! Nuž a tu je zakopaný pes ! Prečo pre boha cpete kilowaty do malých cievok a ešte cez tenké vodiče v iskrišti ? Tie elektródy tam jednoducho nemajú šancu ochladnúť a oblúk sa vytvára ako náhle napätie prekročí desiatky voltov ! Pri jednosmernom vyhladenom prúde fakticky ani nemá dôvod zhasnúť. Tesla síce tiež dával do trafa napätie rádovo kilovolty a celkový príkon v kilowattoch ale primárna cievka mala priemer v metroch (čo som konkrétne čítal tak napríklad v Colorado springs 16 m!) a sekundár priemer a dĺžku tiež metre až desiatky metrov. Potom aj na fotkách týchto akože TC vidíme obrovskú žiaru z iskrišťa a sem tam malú iskričku zo samotnej cievky !!! No z celých tých kilowattov príkonu sa v skutočnosti na primárnu cievku dostanú maximálne watty. Preto by pre rovnaký efekt stačilo skutočne dávať do cievky len tie watty !!! Týmto sa vysvetlí aj príčina, prečo to rotačné iskrisko dávalo väčšie výboje. Nepoznám síce mechanickú konštrukciu konkrétne použitú ale za prvé tam určite dochádzalo k ochladzovaniu elektród prúdom vzduchu a možno aj výmene aspoň jednej teplej elektródy za inú, studenú !!!

Čus, tak jsem po prvních testech jiskřiště, a musím oznámit, že to nefunguje! ... průtok magnetismu to nezvládne zhasnout. ...

Tu zjavne si niekto špatne vyložil funkciu zhášaného iskriska !!! a je úplne jedno, či je zhášané prúdom vzduchu, oleja či magnetickým poľom. Za normálnej prevádzky, teda pri chladných elektródach po preskoku iskry ostane aj po jej zániku medzi elektródami z ionizovaný vzduch, teda taký vodivý kanálik a ten treba nejako odtiaľ čo najrýchlejšie dostať preč, vyfúknuť aby nenastal okamžitý spätný zápal novej iskry ... a to už pri napätí pár voltov. No ak máte aspoň jednu elektródu horúcu alebo dokonca žeravú tak nie je ani najmenšia šanca !!! Trochu iná situácia je pri rozpájaní VN kedy sa elektródy alebo aspoň jedna rýchlo vzďaľuje a vytiahne za sebou dlhú tenkú iskru na vzdialenosť na akú by pri konkrétnom napätí nepreskočila, vtedy vyfúknutím do komôrky alebo na členitý povrch dôjde k jej ochladeniu, roztrhaniu a zániku. To sa ale nerobí mnoho krát za sekundu ...
Zhrniem to, pán Tesla hovoril o dĺžke impulzov, teda o čo najrýchlejšom vybití kondenzátora do cievky, nie o rýchlom nabití ! doba medzi jednotlivými vybitiami môže byť násobne dlhšia, preto by som to skôr prirovnal k tyristorovému zapalovaniu. Kludne si viem predstaviť 1 mikrosekundové impulzy každú milisekundu, aj to bude ešte problém uchladiť !!!

[pdp7]

Děkuju ti Waldes za pěkný příspěvek. Přesto ale si myslím, že jsem si tu funkci zhášenýho jiskřiště nevyložil tak uplně blbě. Jestliže budu mít jiskřiště převádějící jen jedním směrem, pak na osciloskopu připojeném k primáru neuvidím tlumenou sinusovku. Já jsem jí tam ale v mých pokusech viděl vždycky. Netvrdím, že zhášené jiskřiště je blbost, tvrdím, že MĚ to nefunguje. Nefunguje to prostě proto, že jsem to blbě postavil, to je celý. Ovšem neházím flintu do žita, a jdu na to cestou trochu jinou, před pár dnama mi domů přišly od amíků dvě elektronky 1B22 (spark gap diode) dá li se to tak nazvat, přesně takové co používá i Eric Dollard ve svých experimentech. Tak doufám, že mi tu funkci zhášenýho jiskřiště aspoň částečně nahradí. Pokud by někoho zajímalo kde jsem je koupil tak zde: https://tubedepot.com/products/1b22

[Waldes]

Děkuju ti Waldes za pěkný příspěvek. ...Netvrdím, že zhášené jiskřiště je blbost, tvrdím, že MĚ to nefunguje. Nefunguje to prostě proto, že jsem to blbě postavil, to je celý.....

To čo som sa snažil vysvetliť predchádzajúcim príspevkom a netýka sa to len Teba ale väčšiny ľudí, ktorí robia akože Teslové trafo, preto som to neriešil len súkromnou správou ale tu vo fóre, sú tri základné chyby :

1.) Nevhodné zapojenie
2.) Zbytočný príliš veľký príkon
3.) Nevhodné dimenzovanie iskriska súvisiace tiež s bodom 1 a 2.

Prvý bod budete oponovať, že rovnaké zapojenie používal aj pán Tesla, no nevnímate jeden zásadný rozdiel, Tesla to napájal z generátoru, teda impulzne. Pričom sa nijako netajil tým, že iskrisko synchronizoval s generátorom ! Takže prišiel impulz z generátora, nabil kondenzátor a nasledovalo vybitie cez iskrište a cievku. Vy nič nesynchronizujete, teda musíte použiť také zapojenie, ktoré nedovolí tiecť prúdu priamo zo zdroja do iskriska !

Druhý bod, ak Vám to nerobí to čo očakávate, tak namiesto zhorených vn zdrojov z televízora použijete MOT ! Čo na tom, že už pri tom predchádzajúcom zdroji bola jedna elektróda do červena rozpálená, teraz sú už žeravé obe !

Z bodov 1 a 2 vyplýva aj tretí bod, ak má iskrisko prierez pár milimetrov štvorcových, nemá nijaké chladenie, nijako ste nezabezpečili aby cezeň netiekol prúd priamo zo zdroja, je žeravé už pri pár wattoch z vn zdroja z televízora ako môže dopadnúť s kilowattou z MOTu ? Iskrisko aby mohlo fungovať tak ako má musí zostať studené, inak sa okolo elektród tvorí oblak elektrónov a napriek vyfukovaniu k zápalu novej iskri dochádza už pri napätí desiatok voltov. Preto si mohol robiť čokoľvek tá tlmená sínusoida sa nemenila ...

To magnetické vyfukovanie ti funguje a krásne, dokonca tak že aj aktívnu iskru ti vytláča von do oblúka. Len keďže je veľmi preťažené, je priam žeravé do práce a spína už pri desiatkach voltov ...

Pre inšpiráciu si pozrite ako je chladené iskrisko s rozloženou iskrou z roku 1920 ...

Waldes.

[pdp7]

Jo Waldes přesně, tahle fotka je z přístroje pro krátkovlnou diatermii od firmy Fischer z roku 1920. Přesně tohle jsem viděl i na videu Dollarda, napájí s tím onen primární obvod. Před pár dny jsem to viděl na ebayi ale 17000 jsem zrovna neměl. Už je to prodaný

Jo jasně synchronizovat jiskřiště bych dovedl taky, pokud bych ho ovšem měl. Myslím že toto jde na mechanickém zhášeném rotačním jiskřišti. Zrovna tak si myslím že není potřeba napájet bezpodmínečně generátorem ale je možno i stenosměrným VN. Prostě synchronizovat jiskřiště s frekvencí danou hodnotami C a L v primáru. Ale zkonstruujte mechanický jiskřiště pro spínání několika set tisíc sepnutí za vteřinu, to je docela ořech Pro nižší frekvence je zase potřeba větších indukčností a větších kapacit a tím i silnějšího napájecího zdroje pro nabíjení C. Naprosto logicky. Kde ho sehnat, tiskárnu na peníze doma nemám

Když bych se tě Waldesi zeptal, zda máš doma Teslák fungující tím správným způsobem kdy na C nedochází ke střídání polarity, ale jsou tam jen stejnosměrné pulzy, tak odpovíš, že ne. A ani bys ho jentak neudělal, i kdybych tě o to požádal. Určitě potvrdíš že to není jako "hop na krávu a je tele".
Předpokládám že s těma radioaktivníma elkama 1B22 to bude snažší než se pachtit s vyráběním nějakýho přiblblýho samodomo jiskřiště bez záruky správný funkce.

[Waldes]

Teraz si ma normálne urazil, každý kto ma pozná vie, že niečo hovorím len vtedy ak sa o tom presvedčím sám !!! Prvý Teslov transformátor som robil 10 rokov pred tvojim narodením ! Takže asi tak sa veci majú ... Ty na tej fotke vidíš prístroj, ktorý použil aj Eric Dollard ale nevidíš to na čo som ho tam dal, že každá jedna elektróda toho iskriska je masívne chladená medeným chladičom napriek tomu, že cezeň pretekajú len miliampére. Alebo si myslíš, že do toho človeka pri diathermii púšťali ampére ?

Synchronizovať sa dá aj statické iskrisko, už Tesla to bežne robil. Nakoniec nie je to nič zložité, stačí ak nabíjaš kondenzátor impulzmi, medzi ktorými je dostatočná medzera tak, aby každý jeden nabil kondenzátor na prierazné napätie iskriska a potom to funguje krásne, príde impulz, nabije kondenzátor, preskočí iskra a vybije kondenzátor. Jednoduché bežné zapojenie, jeden kondenzátor, jeden tyristor a jedno malé feritové pulzné trafo a nejaká bižutéria okolo. Hovorím žiadna veda. Spätnú pol vlnu dnes nie je problém zastaviť modernou polovodičovou dostatočne dimenzovanou a rýchlou diódou.

Dá sa napájať Teslák aj jednosmerným napätím a čo možno aj dokonale vyhladeným ale nie pri tejto schéme, to je to, čo som hovoril v minulom príspevku. Nechápem tú tvoju logiku, darmo ty vyladíš iskrisko s ladeným obvodom, prečo by napätie zo zdroja, ktoré do vtedy nabíjalo kondenzátor malo byť také uvedomelé a povedať si, do iskrišťa ja nepotečiem, ja som určené pre kondenzátor !!! Práve naopak ! samozrejme, že potečie miestom s omnoho menším odporom. Teda iskriskom potečie prúd taký, aký je zdroj schopný dodať do prakticky skratu a pri prvom preskoku iskry ešte aj vybíjací prúd kondenzátora tak ako som to písal už v prvom príspevku. V prípade jednosmerného vyhladeného napätia dokonca vznikne len jedna iskra, ktorá zanikne až pri vypnutí zdroja. Ak neudržíš na iskrisku ruku tak je preťažované.

Ty si myslíš, že s tými elektrónkami niečo vyriešiš ? Ak neuberieš paru, tak ti to bude robiť presne to isté čo teraz, akurát že namiesto lacnej elektródy budeš ničiť drahé elektrónky. Poznáš parametre tej elektrónky? ja hej, maximálne 1100 pulzov za sekundu a maximálne 75 mA stredný prúd !
Waldes.

[pdp7]

Nechtěl jsem tě urazit. Já spíš jenom závidim. Fakt je ten že mám doma i víc přístrojů na napájení nejen MOT, i ten proud umím regulovat. O jakým konkrétním schématu mluvíš "ale nie pri tejto schéme" jaké schéme? Nakresli mi to prosím, já jsem natvrdlý.

Synchronizovať sa dá aj statické iskrisko, už Tesla to bežne robil. Nakoniec nie je to nič zložité, stačí ak nabíjaš kondenzátor impulzmi, medzi ktorými je dostatočná medzera tak, aby každý jeden nabil kondenzátor na prierazné napätie iskriska a potom to funguje krásne, príde impulz, nabije kondenzátor, preskočí iskra a vybije kondenzátor. Jednoduché bežné zapojenie, jeden kondenzátor, jeden tyristor a jedno malé feritové pulzné trafo a nejaká bižutéria okolo. Hovorím žiadna veda. Spätnú pol vlnu dnes nie je problém zastaviť modernou polovodičovou dostatočne dimenzovanou a rýchlou diódou.

Mohl bys mi nakreslit i toto? Není to tajemství ne?

Děkuji za příspěvek.

[pdp7]

Tohle jsem čekal, ticho po pěšině. Plís komunikejšn.

[Waldes]

Net probléma, nu vyderži kak gúsa klásu ... Sivodňa u miňa net času !
Waldes.

[pdp7]

Tak a je to v prčovicích, prošlehly se mi sekundáry

Tohle si tam ale Waldes dal nevhodně... prošlehli se mi sekundáry na trafech co jsem si vyrobil do VN zdroje. Prostě z důvodu nedostatečný izolace, to nemá společnýho nic s pravým či nepravým teslákem.

Oprava citace - poo.

[Waldes]

Súhlasím s Tebou, že to nemá nič spoločné s pravým či nepravým teslakom, ale len a len preťažením zapríčineným týmto zapojením :

Tesla_skrat.png

Waldes.

[Waldes]

Čo sa týka toho zapojenia, vyvinul a odskúšal som ho niekedy pred 15 rokmi a použil som vtedy myslím KT705, kondenzátor 1M/400V, na spínanie tlejivku Proste bežné, dostupné súčiastky. Dnes pravda by som asi použil diak, a aj ostané súčiastky treba zosúladiť podľa použittého napätia a tak ďalej. Jadro bolo EE 8x8 mm.

Tesla_3.png

Waldes.

Doplním, aby si niekto nemyslel, že len takúto jednoduchú schému možno použiť, Tí ktorí majú skúsenosti s navrhovaním impulzných zdrojov môžu využiť svoje skúsenosti a spínať modernými MOSFET tranzistormi. Mne sa veľmi osvedčili riadiace obvody od firmy IRF napríklad IR2155 ale i iné. Treba len horný spínač použiť na nabitie kondenzátora a spodný na vybitie do cievky. Dôležitý faktor, teda tzv. death time vytvárajú automaticky a možno celé zariadenie skonštruovať veľmi elegantne.
Waldes