Pramenitá voda

[Slavek Krepelka]

[quote="poota"]Byl jsem v pokušení Ti to navrhnout jako nové vlákno, takže jsme se jako obvykle docela shodli.

Nazdar Petře,

Máš tu odpověd' v novém vlákně Slávkova Rašple. Mám hosty, asi až v Neděli.

Ahoj, Slávek.

[poota]

Tento potrubní systém, který se dodnes zachoval v Mexiku jako součást pyramid nebo velkých obelisků o hmotnosti více než 50 tun, je vytvořen utěsněním jejich pórů krystaly křemíku a částečně i útvary z drahých kovů, čímž vznikají difuzéry, v nichž nechybějí ani katalyzátory (juvenilní kovové útvary), nezbytné k molekulárnímu zhodnocení (zušlechtění), a celé objekty pak působí jako vaječná skořápka. Jedná se tedy o zcela regulérní dýchací přístroje, jež umožňují emancipaci (osvobození) hmoty, uzavřené v jejich zdech, ať už se jedná o nezralou vodu či mrtvé tělo. Pak vytryskne na konci zmíněného stoupacího potrubí oduševnělá živá voda, jež vyléčí každou nemoc, stejně jako se nakonec z bílkovinné hmoty uvnitř vejce vyklube živé kuře.

Příliš povrchní a zevšeobecněné, příliš pomixovaná terminologie.

Tedy Slávku, četl jsem to už v pátek, a zkusil jsem, jestli to přece jenom nějak neskousnu. Vzhledem k tomu, že ne, tak tedy takto:
to co píšu hnědě, tak jsou slova Viktorova. To jenom pro případ, že by sis spletl jeho citát a moji sentenci - v tom případě by mi to připadalo v pořádku.
Pokud takhle reaguješ na Viktora, který je o hodně, skutečně hodně, příček nade mnou, tak mi to připadá, no jak to nějak výstižně napsat, řekněme nepřiměřené či nemístné. Především vycházím z toho, že věděl, a taky se snažil říct, mnohem víc, než zatím chápeme. Proto by se mi v Tvé situaci zdála mnohem přiměřenější reakce ve stylu: "nejsem schopen si z toho vybrat něco užitečného". To je docela možné, i když já v tom vidím naopak několik cenných informací. Můžu Tě ujistit, že jsem byl, i když v jiném oboru, nucen vycházet z informací, které byly natolik fragmentované a navíc i zmatené, že se jejich hodnota rovnala téměř čisté nule. A i tak to šlo, i když trochu ztuha. Potom se samozřejmě nemůžeš divit, že se cítím Viktorem až hýčkán, když řečí sice podivnou, ale sděluje, kde jiní mlčí nebo zavádějí z cesty. Tady stačí porozumět a ověřovat si, jestli opravdu rozumíme, a nebo si jenom myslíme, že rozumíme.

A poněkud unfér mi Tvá reakce připadá i proto, že on žil někdy před 100 lety. Komunikace v jeho době byla buď osobní rozhovor, přičemž se cestovalo vlakem, nebo psaná korespondence. Vyhledat informace tenkrát nebylo jenom párkrát ťuknout a on už strýček Google v pár vteřinách vychrlí, kdo se kdy o něčem podobném zmínil. To se muselo hledat po knihovnách a archivech, a dělat si výpisky a zjišťovat pracně, kdo by o tom mohl vůbec něco vědět a jestli bude vůbec ochoten se o tom bavit. Tobě se někdo zmíní třeba o Mexiku - za chvilku už můžeš mít detailní družicové snímky, mapy, fotky, dokumenty, novinové články - co si vzpomeneš. Tenkrát bylo obtížné třeba jenom sehnat mapu Mexika.

Rozhodně neříkám, že se nemůže mýlit, a také neříkám, že se dozvídáme všechno. K tomu to nemáme ani přímo od něj, ale zprostředkované a navíc různě rozkouskované. Taky jsem tady nikomu nesliboval, že to bude jednoduché jako učebnice pro základní školu.

Doufám, že jsem se Tě příliš nedotknul, po pravdě řečeno se jenom snažím vysvětlit svůj přístup k fenoménu "Schauberger", a k tomu jsi mi docela vhodně "nahrál".

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Pokud takhle reaguješ na Viktora, Zdravím - poota

Nazdar Petře.

Klopím uši, klopím zraky. Důvod je přesně ten, že si z toho nedokážu nic vybrat a ujasnit, což mne značně irituje. Pokud do toho vneseš trochu, či hodně světla, budu ti neskonale zavázán. Co mne bere nejvíc je, že jsem za mlada pročetl pěkných pár archeologických knih týkajících se Amerik, v podstatě na co jsem po pražských knihovnách narazil a popůjčoval i soukromě, ba i koupil. Prolezl jsem pár výstav, to ještě v Česku, pak jsem zde prolelzl dvě velké knihovny a přečetl o dost víc knih, protože zde byly a tentokrát i několik neortodoxních, protože je tam měli a mne to prostě strašně zajímalo. Nikdy, nikde jsem nenarazil na žádnou noticku, že Americké pyramidy, at' už Střední, či Jižní Ameriky, či budovy, by měly nejaké vodovodní zařízení, at' už jakékoliv, nemluvě o obeliscích s potrubím. Chápeš, že s tím mám potíže? Chápeš, že s mám potíže s jeho detailní "znalostí" anti-gravitačního potrubí v Mayských stavbách? Kdyby mluvil o Krétě, fajn. I s těmi Máji je to možné, nečti mne špatně, ale já o tom nic nevím a načetl jsem se o nich jak blbec. Na internetu nic, a Viktor věděl, jakým cementem co lepili a kde a proč v tom byly nějaké kovy a k čemu sloužily a vživotě tam nebyl. Kde ty informace nabral? Mohlo jít o nějakou obskurnějši publikaci, pravda, ale snad by se o tom potrubí někde našlo pár zmínek, at' už s jakýmkoliv, byt' i blbým vysvětlením.

Tenhle odkaz jsem našel ted'. Hledal jsem pár hodin, abych si byl zatraceně jistý, že jsem něco neminul, či nezapoměl. Jde možná o nízko tlakový podzemní kanál v Palenque jako přísun povrchové vody do města. http://live.psu.edu/story/46532. Článek tvrdí, že je to první takový nález z před kolumbovské éry v Amerikách. Podívej se na datum, kdy to vylezlo.

Takže Ahoj a nezlob se. Slávek.

[la]

Diky ,moc hezký http://live.psu.edu/story/46532 on tam vlastně Christopher Duffy jestli sem správně pochopil,tvrdí ,že
Mayové znali vodní trkač v roce 100

[poota]

Slávku, rozhodně se nezlobím. Dokonce chápu i Tvoji "nervozitu", když nikde nenacházíš nic, co by nějak Viktora podpořilo. Ten pocit znám, a taky mě dráždí, že je vlastně sám "proti všem".

Malý příklad.
Každý ví, že voda teče dolů. Dokonce se o tom může snadno přesvědčit, takže s tím pocitem jsme si už zvykli žít. A upřímně řečeno, nemáme žádný důvod s tím něco dělat. Ale při jen trošku pozornějším pohledu, který se doplní i zvědavostí. Vezmi si takové doly. Svislé šachty a zhruba vodorovné chodby, těží se tam uhlí a nebo kovy. Ty uhelné jsou v hlušině, všecko se tam sype a musí se to pažit, aby to nespadlo. je tam prach a špína.
Prach.
Proč je tam prach, proč je tam tak sucho, když přece má seshora téct prosakující voda? Dobře, beru i to, že může snadno prosáknout i mnohem hlouběji, tedy okolo a pod důl, ale stejně by tam mělo být aspoň vlhko. A vidíš, není. Někde sice voda teče, ale většina uhelného dolu je zatraceně suchá.

A teď rudný důl. Kovové rudy jsou většinou v žílách, které tvoří nejčastěji křemen, a ty "prorůstají" masivní skálou. V té jsou vysekané i vodorovné a nebo šikmé chodby, které sledují ty žíly. Voda teče po stěnách, teče se stropů, stružka teče i pod nohama. Všude. A všude teče, tak jak jsme zvyklí, shora dolů. Takže to vypadá, že je to v pořádku, prosákla seshora. Povrchová voda, která se vsákne, teče dolů až do té doby, než narazí na nepropustnou vrstvu atd. Dobře, tyhle řeči už známe. Prosákne i rostlou skálou, bez jakýchkoli puklin. Takže skála pro ni ještě není tou nepropustnou vrstvou? Co ji tedy zastaví? Vrstva jílu. A ta by měla být kde - snad pod tou skálou? A tady už to začíná trošku skřípat. Co když má pravdu Viktor, který tvrdí, že voda může téct tou skálou nahoru? Pak by to už bylo logické. Když navrtáme chodbu skálou, která čerpá vodu nahoru, tak tam musí být mokro a ta voda v té chodbě už není "podpíraná" tou skálou a vzduch ji neudrží, takže teče dolů.

Před několika dny Karel svou zkušenou rukou vedl expediční vozidlo k historií prověřeným rudným nalezištím. Tato expedice "K" nám mimo jiné umožnila podívat se i na "vodu ve skále", a to jak ve starých štolách, tak posléze i ve "volné přírodě".

Rostlou skálou voda teče!

Dá se to vysvětlovat klasicky, tedy že shora dolů. Jenže k vysvětlení některých situací je potom nutné si pomáhat "nepropustnou vrstvou", která musí být dost speciálně tvarovaná do různých "nádrží", a případně ještě vytvářet sifóny a spojité nádoby.

Dá se to také vysvětlovat podle Viktora, tedy že skála vodu "čerpá" nahoru, a to do té doby, než ustanou podmínky pro to čerpání nutné. Jestliže přijmeme tuhle poněkud nezvyklou představu, dají se vysvětlit všechny případy úplně jednoduše a i bez "nepropustných vrstev".
Jeden pán s břitvou, nejspíš jakýsi lazebník, měl takovou zásadu, že pravděpodobnější je to jednodušší řešení.

Zajímavá je i otázka, proč o tom nikde nic není.
Na jednu stranu to souvisí s tajemstvím vody, jejíž nedostatek umožňuje zisk.
Na druhou stranu je to tak jednoduché, absurdní, proti všem zkušenostem a vžitým představám, že to každý na první pohled musí pokládat za nesmysl. Zvlášť, když se to dá, a nepříliš krkolomně, vysvětlit i nějakým "přirozenějším" způsobem.

K "římské maltě" - Viktor věděl, že normální běžná malta nemá potřebné vlastnosti - voda potřebuje něco mnohem bližšího kameni (já si myslím, že geopolymer), a římská malta se mu vlastnostmi dost podobá. O ničem vhodnějším prostě nevěděl.
Nedostatek informací o použití "vedení" vody kamenem - ono se to dost těžko odhaluje, i když víš, co hledat. Natož potom když vůbec netušíš, že je něco takového možné a využitelné.

Tak jsem Ti zase trochu "vykecal díru do hlavy", ale aby sis mohl trochu odfrknout, dám Ti odkaz (třeba ho neznáš)
http://www.tichanek.cz/
kde je hezky ukázáno, jak to, co vidíme a můžeme si osahat, nemusí být pravda. Mám na mysli to, že "perspektivní prostor" je matematizovatelný přirozenými čísly.

Zdravím - poota

[Ilem]

Co když má pravdu Viktor, který tvrdí, že voda může téct tou skálou nahoru? Pak by to už bylo logické. Když navrtáme chodbu skálou, která čerpá vodu nahoru, tak tam musí být mokro a ta voda v té chodbě už není "podpíraná" tou skálou a vzduch ji neudrží, takže teče dolů.

Před několika dny Karel svou zkušenou rukou vedl expediční vozidlo k historií prověřeným rudným nalezištím. Tato expedice "K" nám mimo jiné umožnila podívat se i na "vodu ve skále", a to jak ve starých štolách, tak posléze i ve "volné přírodě".

Rostlou skálou voda teče!

Dá se to vysvětlovat klasicky, tedy že shora dolů. Jenže k vysvětlení některých situací je potom nutné si pomáhat "nepropustnou vrstvou", která musí být dost speciálně tvarovaná do různých "nádrží", a případně ještě vytvářet sifóny a spojité nádoby.

Pootíku, vysvětlení bych viděl mnohem prostší a dokonce nemusíme chodit moc daleko. Stačí zaparkovat auto v létě pod stromy. Proč strom vypoušťí "šťávu", když musí vodu pracně dopravovat nahoru? řekl bych, že kapilární vzlínavost je ta pumpa, která žene vodu nahoru. Uhlí má asi moc široké póry (například žula má 2,5x větší hustotu). A že je i žula pro vodu propustná se dá ověřit jednoduchým pokusem. Stačí vzít dva žulové kameny, jeden, který byl asi tak 100, nebo více let v suchu a druhý, který ležel 100 nebo více let v potoce. Těmito dvěma kameny obložit ohniště a rozdělat pořádný oheň. Ten který praskne obsahoval vodu.
Já vím, že moje teorie není úplná, protože stejná síla (kapilární vzlínavost) by měla vodu udržet, aby neukápla. Svědčí to o jistém"přetlaku", který, ať v horninách, nebo ve stromě je. Možá to souvisí se snahou přírody nastolit rovnováhu i v obsahu vody. Přece jen je jí dole víc. Možná to souvisí s teplotou (u stromů to funguje jen v parném létě), možná s rosným bodem,... možností je fůra a určitě by si to zasloužilo hlubší průzkum. Toliko můj názor na věc.

[Slavek Krepelka]

Diky ,moc hezký http://live.psu.edu/story/46532 on tam vlastně Christopher Duffy jestli sem správně pochopil,tvrdí ,že
Mayové znali vodní trkač v roce 100

Promin, netvrdí, ani nenaznačuje. Jestli používáš google na překlady, měj se nesmírně na pozoru. Lezou z toho příšernosti. Naopak tam tvrdí, že neměli moc možnost vidět v přírodě hydraulickou mechaniku, což je kravina. To mohlo být poněkud pravda v Palenque, nevím, ale ti Májové seděli na krasu a jestli je hydraulika někde v přírodě vidět, je to kras. Na straně druhé, podíváme-li se na skutečnost, že nedaleko Yucatánu leží pod vodou v cca 800 m pod vodou rozlehlá města, je celkem pravděpodobné, že Mayové přišli s nějakou, alespon teoretickou technologií.

Problém je, že mohla být natolik vyspělá, že bez ztracené industriální základny jim byla teorie a vůbec pokročilé znalosti celkem k ničemu. Jako příklad, na výrobu řekněme auta potřebuješ dolování, výrobu mnoha kovů, obráběcí technologii, výrobu gumy atd. To vezme vývoj, alespon ekonomický a čas atd. Čím bude mít civilizace vyspělejší metodologii, tím hůř se v případě destrukce a prestěhování bude schopna vrátit k primitivnějším starým metodám. Staré primitivní znalosti mají tendenci být zapomenty a v mnoha případech i z politických důvodů. Kolik lidí ti například dneska bude schopno vysvětlit, co je to žentour.

No, to jen tak bokem. Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Malý příklad. Každý ví, Zdravím - poota

+1

To beru, o tomhle jsem nikdy neuvažoval. Tichánkovi se podívám na zoubky. Abys to neměl tak jednoduché, také Ti něco přihodím. Mluvě o kovech a hlavně pak těch třeba zlatých žílách v křemeni. Když se rýžuje zlato po potocích, vždy se hledá takzvaná mateřská uloženina, na předpokladu, že to zlato se někde bere z odvětrané horniny. Někda se něco najde, mnohdy ne. Potom vlezeš do biologie a zjistíš, že hodně zlata v potocích je vyrobeno na místě bakteriemi, které ho jaksi produkují z ničeho. Jejich kolonie se zlatem za danných podmínek opřádají a celé to roste do hrud skoro čistého zlata. Dochází k tomu i tam, kde obsah zlata ve vodě je nezjistitelný. No a tady jsme u toho křemene a žilách zlata v křemeni.

Tektonika prakticky nezná čistě křemenné vyvřeliny. Vždy jde o směsi, pokud vím. Takže už původ relativně čistého křemene je poněkud obskurní. No a ted' ještě do toho ty žíly a pecky zlata. Zde se nám otevírá možnost, že je to ve skutečnosti život, ve formě bakterii (nezapomínat na plísně, které mohou hrát ůlohu). Ona taková žíla je trochu jako říčka a pokud se člověk podívá ve své dušičce na souvislost, není až tak nemožné, že nejen kovy hrají úlohu v horských nevysvětlených pramenech, ale že v tom hrají svou úlohu i organismy a tedy život, jda ruku v ruce.

Zde bych si dovolil připomenout existenci ORME, kterážto záležitost je definitivně kovová, ale nebyla, a to ani laboratorně, zjistitelná, než se do toho navezl jakýsi Dave Hudson z pohnutek zcela zištných. Nicméně, byl dost ješitný na to, než aby si to nechal celé pro sebe. Ach jo, ten jazyk mého adoptivního kmene. Než se do toho dám, má někdo tuchy, jestli se náhodou někdo přede mnou do nějakého překládání nedal a jestli to náhodou není dostupné v češtině? Je toho kopa i jako výcuc.

Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Pootíku, vysvětlení bych viděl mnohem prostší a dokonce nemusíme chodit moc daleko. Stačí zaparkovat auto v létě pod stromy. Proč strom vypoušťí "šťávu", když musí vodu pracně dopravovat nahoru? řekl bych, že kapilární vzlínavost je ta pumpa,

Nazdar Ileme,

Uříznu na jaře stromek listnáč půl metru nad zemí. Pařízek chrlí nějakých 4l vody první den a během 4 dnů se to postupně zarazí. Pařízek eventuelně vyschne. Pokud bychom to mohli svést jenom na vzlínavost, byl by život trochu jednodušší.

Když je mi hic, potím se. Když je stromu hic, potí se.

Javorový syrup se sbírá na jaře, před tím, než strom nahodí pupeny a listí, na konci Února a v Březnu, kdy průměrné, ba i stálé teploty mohou ještě stále být pod nulou. Nejde to v zimě, nejde to v létě a nejde to na podzim. Javor táhne mízu hlavně brzy z jara.

Lze předpokládat, že vzlínavost se u javorů a všech listnáčů mění at' už s teplotou, či odparem z listí? Nikoliv. Lze předpokládat, že strom vodu jaksi pumpuje za cenu jakési námahy, viz ten pařízek? Těžko.

Je znám, alespon mezi zkušenými a myslícími a pozorujícími a zkoumajícími atˇuž proutkaři, či biology, či doktory, orgonošílenci, či Provody atd fakt, že aury a morfologická pole po nějaký čas přetrvávají v místě, ze kterého byl jejich "zdroj" at' už částečně, či v mnohých případech úplně odstraněn? Ano.

Je známo, že proudící voda má své vlastní morfologické pole? Ano (Provod a vůbec proutkaři)

Je známo, že lidská aura se zmenšuje s nemocí a zhasíná se smrtí? Ano. (Kirlian, pokud nic jinného)

Jak to, že se nepotí kaktus, kterému musí nutně v poušti být daleko větší hic než kaštanu ve stromovce? Jak to, že se v denních teplotách mnohdy přes přes 70C, nemluvě o radiačním teple slunce a písku, neuvaří natvrdo?

Všechno je jinak, ne nezbytně úplně, ale dost jinak.

[poota]

..Zde bych si dovolil připomenout existenci ORME, kterážto záležitost je definitivně kovová, ale nebyla, a to ani laboratorně, zjistitelná, než se do toho navezl jakýsi Dave Hudson z pohnutek zcela zištných. Nicméně, byl dost ješitný na to, než aby si to nechal celé pro sebe. Ach jo, ten jazyk mého adoptivního kmene. Než se do toho dám, má někdo tuchy, jestli se náhodou někdo přede mnou do nějakého překládání nedal a jestli to náhodou není dostupné v češtině? Je toho kopa i jako výcuc.

Teda že bys napsal nějak zvlášť výstižně, oč má kráčet, tak to ani moc nee. Že by se jednalo o něco takového?
http://www.novadoba.estranky.cz/clanky/ ... lato-_3_5_

Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Teda že bys napsal nějak zvlášť výstižně, oč má kráčet, tak to ani moc nee. Že by se jednalo o něco takového?
http://www.novadoba.estranky.cz/clanky/ ... lato-_3_5_

Zdravím - poota

Nazdar Petře,

Skutečně se jedná o ten materiál, ale absolutně ne pouze o jeho fyziologický aspekt na člověka. Mezi námi, ten článek, jak jsem přes něj prolít, nezní tupě. To je dost milé překvapení.

Chtěl jsem vědět, jestli máte v Česku přeloženy originální Hudsonovy přednášky o jeho výzkumu, včetně fyzikálních vlastností této formy kovů. Já to shledávám daleko zajímavějším než se pokoušet tady na tom světe otravovat jako metální mrtvola dalších 500 let. Jelikož mám tušení, že tyto věci asi k dispozici nemáte, vypadá to zatím jako můj další domácí ůkol.

Ahoj, Slávek.

[poota]

Ještě dva odkazy, ale víc už toho hezky česky/slovensky asi nebude.
http://www.aura-soma.cz/produkty/doplnky/eterium.htm
http://www.putnici.sk/newsread.php?newsid=689

Zdravím - poota

[poota]

Když už jsme tady tak pěkně nakousli to vzlínání a mízu, tak se podíváme, co na to Viktor.
Je neblahým omylem, když se domníváme, že voda vyživuje strom přímo a nebo že prostřednictvím kořenového systému dodává vodu bezprostředně stromu. Ve skutečnosti je tento proces právě opačný: Strom či rostlina produkují vodu nebo látku vodě velmi podobnou neboli plodovou vodu. Proto není bez lesa také žádná voda a do údolí spěchá tím více vody, čím víc je nahoře lesů a obráceně.
To, čemu říkáme „voda“, je odpadní produkt, teprve vznikající naznačeným biologickým procesem odbourávání. Výsledkem tohoto odbourávání jsou vzlínající (levitující) energie, jež se prostřednictvím kořenového systému vybíjejí do kapilár stromu, čímž je zahájena pomocí nepatrných částeček vody, strhávaných při energetické výměně, vlastní produkce určitého typu krve nebo mízy. Koloběh mízy tedy není založen na mechanických principech, nýbrž na procesu energetického odbourávání – přestavby. Fyziologii rostlin se prostě musíme naučit znovu a lépe.
Proto vede do záhuby, když se hospodářská opatření spoléhají na nesmyslné pumpování, které se v přírodě nikde neprovozuje. Příroda rozkládá své látky a zvyšuje jejich sílu interatomárním napětím, souvisejícím s jejich dávkováním.

Malý námět na pokus:
Tato kapilární síla by však byla schopna pouze dosáhnout určité konkrétní výšky. Proto je zapotřebí pomoci zvenčí. To ukazuje Bergel pomocí malého experimentu. Postaví do nádobky s vodou svazek vlasově tenkých trubiček a rovnoměrně mírně poklepává na jejich druhý konec, čímž docílí rovnoměrného a trvalého vytékání vody z tohoto druhého konce.

Tohle také souvisí:
Voda roste, což znamená, že za přirozených podmínek dochází nepřetržitě k zmnožování vody. Voda o kvalitativně vyšší hodnotě disponuje levitační silou takového druhu, že se může vysmát všem gravitačním zákonům a proudit do libovolné výše, což je přírodní fenomén, kterého využívaly starověké kulturní národy, které nechaly pramenit léčivou vodu na vysokých kopcích ve svých posvátných hájích a jejichž příslušníci tak měli k dispozici přímo všelék na jakékoliv nemoci. Pozůstatky těchto uměle vytvořených vodních zdrojů lze ještě dnes nalézt například v Mexiku.
Kvalitní voda nejenže nádherně samovolně stoupá, ona se dokáže také zmnožovat. Voda roste, stejně jako rostou i rostliny. Tím se dostáváme k samotné bráně znovuobjevení vzniku vody, krve a mízy. Podle věrohodných předání znaly toto tajemství indoevropské národy respektive jejich nejvyšší kněží. Kněží ovšem strážili své tajemství jako oko v hlavě, aby díky němu mohli požívat božské úcty.

A tohle taky:
Výtlačná a vlečná síla vody jsou tedy jejími vyššími energetickými stavy, vznikajícími atomární přeměnou bipolárních plynů, při níž se struktura energií nabité vody zahušťuje tím, že se v ní zmenšují meziprostory respektive že z ní odcházejí plyny, díky čemuž je voda specificky těžší a chladnější (čerstvější).
Energetické přebytky se vybíjejí ve vodorovném směru do podzemní vody, přičemž díky připojení vysokohodnotných vztlakových látek dochází ke zmnožení spodní vody a jejímu kvalitativnímu vylepšení a současně systematickým vybíjením vysokohodnotných přebytků energie do kořenů rostlin dochází k pulzaci.
Pokud v tomto okamžiku například rozsypeme umělé hnojivo, chová se struska, jež poztrácela ve vysoké peci veškeré stavební látky, úplně stejně jako voda, odcházející žábrami. To znamená, že tyto vybité odpadní látky odebírají s větší silou energetické substance ze spodní vody, čímž zprvu samozřejmě dochází ke krátkodobému zdánlivému přírůstku, k velkému kvantitativnímu nárůstu na účet degradace kvality podzemní vody a půdních živin.

Viktor považuje všechno, včetně nerostů i samotné Země, za živé organizmy, ve kterých závisí pohyb látek především na pohybu vody, mízy nebo krve, kteréžto tekutiny považuje za obdobné. Za „motor“, který tyto tekutinové oběhy pohání, považuje vzlínání, kapilární síly a pulzace, a to i v případě krevního oběhu člověka i zvířat. Srdce je dle něj v krevním oběhu zařazeno pouze jako „vylepšení“, jehož smyslem a účelem je dokonalejší regulace průtoku. Tuto překvapivou teorii podpírá též názorem, že srdce nemá dostatek energie k tomu, aby dokázalo přečerpávat nepřetržitě dostatečné množství krve. Což by snad nemuselo být problém, tedy pro někoho znalejšího než jsem já, ověřit přibližně přesným výpočtem.

Osobně mám dojem, že to bude nejspíš tak trochu kombinace. Pokud se člověk pohybuje, je k dispozici až nadbytek energie, která může „zvnějšku“ rozpohybovat celé krevní řečiště a zajistit tím spolehlivě „čerpání“. V klidu a při spánku by zřejmě musela krev sama nějak alespoň pulzovat, což možná taky dělá. Ale mně se přece jenom zdá, že nároky ležícího a spícího těla jsou natolik nízké, že to by to srdce mohlo pohodlně zvládnout. Jakmile nastane pohyb a s ním i vyšší potřeba, může klidně zase nastoupit to „vnější čerpání“.

Takže zase máme něco k přemýšlení, ten biomagnetismus bude taky, ale někdy.
Zdravím - poota

[Slavek Krepelka]

Ještě dva odkazy, ale víc už toho hezky česky/slovensky asi nebude.
http://www.aura-soma.cz/produkty/doplnky/eterium.htm
http://www.putnici.sk/newsread.php?newsid=689

Zdravím - poota

Nazdar Petře,

Vidím, že domácí ůkol mne nemine, ale to je fajn, alespon si to celé také osvěžím. Osobně bych doporučil předstírat, že jsi tyhle dva články nečetl. Fakta ORME zpívají poněkud jinou písničku, i když ne zcela.

Jenom do začátku, jak by asi někdo vysvětlil, že ta substance, jakožto j e d n o a t o m o v á by měla šanci existovat jako prášek.

Tohle skutečně vezme déle. Ahoj, Slávek.

[Slavek Krepelka]

Je neblahým omylem, když se domníváme, že voda vyživuje strom přímo a nebo že prostřednictvím kořenového systému dodává vodu bezprostředně stromu. Ve skutečnosti je tento proces právě opačný: Strom či rostlina produkují vodu nebo látku vodě velmi podobnou neboli plodovou vodu. Proto není bez lesa také žádná voda a do údolí spěchá tím více vody, čím víc je nahoře lesů a obráceně.

Nazdar Petře,

Já si myslím, že tohle by za pokus stálo taky. Mohli bychom začít třeba s konvalinkama. Přesadit pár konvalinek do kořenáče nad podšálek, nezalévat je, a pozorovat a měřit, kolik z podšálku bude téct vody a do jaké míry bude množství ovlivnováno třeba tím, že bychom jim denně tak hodinu hráli na housle, nebo něco podobního, anebo řekněme týden bez houslí a týden s houslema?

No, kdyby to náhodou s konvalinkama z nějakého důvodu nevyšlo a ony nám bez vody chcíply, mohli bychom pokročit třeba k třešni, pokud možno menší, aby se to dalo udělat i v bytě, kdyby to náhodou fungovalo jenom se stromy a ne se všemi rostlinami, nebo specielně s konvalinkami.

No a kdyby ani to nevyšlo, pak asi by se to teda muselo opakovat s dost velkou třeba švestkou, kdyby to náhodou nefungovalo s třešněma, jako stromama. Vyrýpnout švestku ze země takovou tou čtyřlistou hydralickou lopatou na přesazování velkých stromů, kráter vystlat třeba igelitem, aby se ke kořenům nedostala spodní voda, a píchnou ten velký strom zpátky tam kde byl, abychom pokud možno zachovali všechny ostatní podmínky. No taky bychom museli nad ten vyrýpanec asi postavit jakýsi stan, aby nám to dešt'ovka nesabotovala. Pak už jen vrazit hadičku ke kořenům, s pumpičkou na odebírání vody vyprodukované třešní, a měřit, kolik ta švestka vyprodukuje vody řekněme za týden.

No, a pokud by to zase nevyšlo, a ta švestka nám také uschla, tak snad bychom museli usoudit, že Viktor Schauberger to měl poněkud v hlavě převrácené, jak vlastně fungují stromy a rostliny vůbec, co se týče hospodaření rostlin s vodou, popřípadě syntézy vody rostlinami.

Malý námět na pokus:
Tato kapilární síla by však byla schopna pouze dosáhnout určité konkrétní výšky. Proto je zapotřebí pomoci zvenčí. To ukazuje Bergel pomocí malého experimentu. Postaví do nádobky s vodou svazek vlasově tenkých trubiček a rovnoměrně mírně poklepává na jejich druhý konec, čímž docílí rovnoměrného a trvalého vytékání vody z tohoto druhého konce.

Toto bude naprosto určitě fungovat při správném poměru průměru kapilár a jejich délce nad hladinou. Dáš-li mokrý hydrofilní hadr přes okraj skoro plného hrnce, bude Ti přepumpovávat vodu přes okraj hrnce a to do dost velké výšky i bez poklepávání. S těma poklepávanýma kapilárama se to má tak, že voda vzlíná do kapiláry, vyleze do výšky danné průměrem kapiláry, jejím materiálem a teplotou vody, popřípadě také chemii vody. Klepneš na druhý konec? No, na ten dolní, co je v kyblíčku, asi těžko, takže se bude klepat na ten horní.

Klepaje stranou se nic moc asi dít nebude, ale to je právě ta část, která by stála za pokus.

Klepnutím na trubičky shora, trubičky náhle zanoříme a posuneme tím vodu v trubičkách náhoru relativně k trubičkám. Voda v kapiláře moc týct neteče a relativně pomalý pohyb přizvednutí trubiček zvedá i vodu v trubičkách. Opakováním procesu docílíme výtoku vody horním koncem trubiček. Trochu jako geologické vzorkovací vrtání s jádrem.

Pokud by trubičky byly opřené dolním koncem o dno, a nádoba sama byla na solidní podložce, k výtoku horním koncem nejspíše nedojde, i když i to by stálo za pokus. Sichr je sichr.

Tohle také souvisí:
Voda roste, ..... Pozůstatky těchto uměle vytvořených vodních zdrojů lze ještě dnes nalézt například v Mexiku.

Už zase to Mexiko.

1) Všechna Mayská města stála na krasu a naprostá většina jich stála na celkem plochých krasových plotnách.
2) Ačkoliv Mayové používali akvadukty na přívod vody do měst a na zavodnování polí, tyto akvadukty byly bud'to otevřené, nebo překryté kamennými deskami, ale kromě zatím jedinné uvedené tlakové cca 0.5 Atm uzavřené "trubky" se nenašlo pokud vím nic, co by dávalo Viktorovi byt' i velmi vzdáleně zapravdu. Všechny tyto akvadukty pokud vím, vedly vodu z krasových vývěrů samospádem. Skoro začínám mít dojem, že Viktor četl nějakého obskurního Daenikena, který si vykládal věci dost svérázně. S tím nárůstem vody to vidím tedy stále velmi černě.

A tohle taky:
Výtlačná a vlečná síla vody jsou tedy jejími vyššími energetickými stavy, vznikajícími atomární přeměnou bipolárních plynů, při níž se struktura energií nabité vody zahušťuje tím, že se v ní zmenšují meziprostory respektive že z ní odcházejí plyny, díky čemuž je voda specificky těžší a chladnější (čerstvější).

Na rozdíl od Viktorova tvrzení lze velmi snadno prokázat, že čím je voda studenější, tím více je schopna rozpouštět a absorbovat plyny, a má to velmi dobré důvody. Takže to asi ne. Nadále by se dalo očekávat, že vysokohorské prameny budou chrchlat plyny, které se podle Viktora uvolniny z chladnoucí vody stoupající skalou do pramene. O tom nic nevím.

Energetické přebytky se vybíjejí ve vodorovném směru do podzemní vody, přičemž díky připojení vysokohodnotných vztlakových látek ..... To znamená, že tyto vybité odpadní látky odebírají s větší silou energetické substance ze spodní vody,

Nevím sice co myslí tímto "vysokohodnotných vztlakových látek" ale v podstatě má možná recht s tím vybíjením energie podzemních vod používáním vysokopecní strusky. Na straně druhé, sopečný popel vypadá historicky na velice kvalitní a dlouhodobé hnojivo a v podstatě půdu, takže bych byl stejně opatrný.

S tím srdíčkem to je poněkud problematické. Pokud se přihlédne k tomu, že krev se musí pasírovat zkrz kapiláry ve kterých se i červené krvinky musí deformovat, aby prošly, vypadá krevní tlak a srdce jako dost nedostatečné, aby tu spoustu krve byly schopny takhle cedit. Nicméně také nevidím, že by to mohlo dělat jenom morfologické pole, takže asi dohromady a možná tomu pomahají žíly samotné. Sice to asi nikdy nikdo nenavrhl a nezkoumal, ale co když ty hadičky pumpují aktivně, ne pasivně, byvše časované vlnami krevního tlaku?

Ahoj, Slavek