hanka píše:Díky, Merline, Tvoje příspěvky jsou fakt k nezaplacení
!
Napadlo ještě někoho totéž?
Nebo jsem zase utopista?
Pojďte někdo zapřemýšlet se mnou
.
Zdravím všechny odvážné a zvídavé,
Hanka.
Nazdar Hanko,
Zaprvé jsem se k tobě připojil s bodováním Merlina. Takže díky Merline.
Říkáš zapřemýšlet si Hanko, to jo. Už jsem měl spát, ale chytl jsem tohle a asi to budu muset dostat z plic.
1) při všech pomluvách chlorované vody jsem se před pár měsící zamyslel nad chlorem a poněkud mne zarazil fakt, že je to právě chlor (nemám dlouhé o) který se nám v žaludku snaží přeměnit kde co na chloridy. V podstatě jsem dospěl k závěru, že jestli je něco na chlorované vodě blbého, jsou to chloridy kovů, které se uvolnují z vodovodních potrubí a zařízení. Mluvíme zde asi o chromu, molybdenu, niklu, železo by mělo být ok, a kdo ví co ještě. Při tom mne také došlo, že stravitelnost, či vstřebatelnost všech suplementů, nezáleží ani tak moc na tom, zda jsou původem organické, či neorganické, ale na tom, do jaké míry je žaludek schopen je přeměnit na chloridy. Zde se jako veliký suplement ukazuje chlorid hořečnatý, který se velice schopně vstřebává i přes pokožku, i když je původem inorganický.
2) MMS1 Zase jsme u chloridu. Zde at' už jakákoliv kyselina štěpí NaClO2 na Na plus sůl, třeba NaCl, plus Cl02. Cl02 je dost reaktivní a styk s něčím dalším uvolní jeden kyslik po druhém a okysličí, třeba bakterii, nebo viruse, nebo rtut', nebo co já vím a zbývá nám co? Cl. Co se stane s Cl ve vodním roztoku? HCl. Co je HCl? Kyselina solná. Totéž se v obdobě děje s MMS2, akorát že uvolněná sůl není sodík, ale vápník, což je asi lepší, protože není až tak zásaditý jako sodík. Chemici mne mohou ukamenovat, ale jenom pokud to doplní jak je to přesně s tím kalciem.
3) Godzila a stejnosměrná elektrifikace těla vůbec. Produktem každé elektrifikace stejnosměrným proudem je elektrolýza. Přes všechny komenty na internetu, k elektrolýze dochází při každé síle proudu, akorát že je tím slabší, čím je slabší proud a že produkty elektrolýzy ze stejného elektrolytu, pokud je komplexní, se mohou s intenzitou proudu měnit. V krvi máme kde co, včetně kuchynské soli. Takže co nám asi tak leze z elektrolýzy krve? Typnul bych to na radikál OH, kyslík, vodík a chlor, alespon do začátku. Takže zde máme kyslík který je těsně po štěpení agresivně monoatomický a okysličí např. viz výše, vodík, který má šanci doplnit OH na vodu, no a zase nějaký ten chlor na HCl. A to zde nemluvím o tom, co tak možná udělá ta elektrolýza s růzmými věcmi přicucnutými na bunkách a na mitochondrii, které tam nemají být.
4) No, a pak máme tedy přímo tu HCl do krve, či žaludku, něco ochloruje, vodík vypustí, možná se ta potvora okysličí na OH (OH je dost svinstvo, pokud se přilepí třeba na mitichondrii, nebo buněčný receptor, pravda, ale.)
Všechny čtyři metodologie naznačují velmi nízkou toxicitu a do značné míry společný chemický proces jednak okysličování patogenů i krve, jednak chlorování patogenů a elektrolýzy navíc jaksi tušené výhody v odstranování patogenů kde se ty další metody až tak lehce nedostanou. To nemluvě o stejnosměrném proudu, který ještě navic zneschopnuje viry.
No a ted' abych se podíval, co dělá chlor a kyslík s viry, i když si matně pamatuju, že snad monoatomický a tím agresivní kyslík právě uvolněný chemickou reakcí je okysličí a anuluje také.
Ahoj, Slávek.
P.S. ten roztok se musí spočítat z procent výchozí kyseliny. Pro sebe bych se odvážil, pro jiného ne, nejsem v tom erudovaný. Vždy
líti okurky do kanálu, tedy kyselinu do vody.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
)
Ta americká a anglická kapka, mluvíme-li o průměrné kapce, bude blíž k pradě než ta metrická.