Moderátor: rival
Čéče, tak nevimgewo píše:Hmm. Na netu? Podivné... to je totiž u mne na stole!!!kutil píše:ahojky, tak sem na netu našel jádro pro toroid KEGu, jukněte se na to jestli se to dá využít?
Vydržať Honza
A tady to má pod kritickým dohledem můj mladej...
Dnes už je o 4 roky starší...
No, pár obrázků běhá po netu. Nemám přehled... ale měl bys vědět odkud jsi to stáhl, to by mne samotného zajímalo.kutil píše:Čéče, tak nevimgewo píše:Hmm. Na netu? Podivné... to je totiž u mne na stole!!!kutil píše:ahojky, tak sem na netu našel jádro pro toroid KEGu, jukněte se na to jestli se to dá využít?
Vydržať Honza
A tady to má pod kritickým dohledem můj mladej...
Dnes už je o 4 roky starší...
Tys mi to přeci neposílal tak kde sem k tomu přišel? Som z toho volaaký zmetený
Já myslel že sem objevil Ameriku
To mi nějak uniklo. Heršoft, že bych mu to poslal?... nevím o tom.kutil píše:gewo,
jukni se zde na stránku 3, vložil to tam Marting, ale nevím jestli jsem si to stáhnul tady, já to uložil 26.10.2006
Vydržať Honza
To nebyl KEG. Podívej se na to pořádně. Mezi toroidy je sloupek s cívkou a na druhé straně sloupek z feritových magnetů. Jen základní pokus. Uvažuje se nad tím a zkouší s přestávkami dodnes.ekowatt píše:čo funguje ti to? ako sa to chova? skus niečo o tom popisať. Vďaka
no, prave o tom, ze se vybudi pole v celem toroidu uz sem premejslel, jde o to, že když do toho pustíš 3f tak by ze sekundarních vinutí vlastě měl lízt hroznej zmatek. Rozhodně se uvnitř dějou zajímavý věci a točivé magnetické pole tam na 100% vzniká. Výstup se podle mě musí usměrnit, protože 3 hezky sinusofky z toho určitě nejdougewo píše: Hmm. Faraday by se divil... Zkus se podívat na to, co o tom vykoumal
Jakmile pustíš do cívky proud, bude mít na jednom konci "S" a na druhém "J", podle směru proudu. Tedy každá cívka pod proudem má vždy dva póly. Současně se vybudí mag. pole v toroidu, to ale nezůstane jen pod cívkou, ale putuje dokola celým toroidem. Pokud tedy všechno naprosto bezvadně nespočítáš, včetně schopnosti sycení jádra, tak se ti to začne pěkně fackovat - protože ve všech cívkách se objeví napětí. Funguje to jako toroidní trafo.
. 
Tak to jsi mi GeWo udělal radost, protože to, co mám v ikoně je můj čtyřnásobný MEG z klasické FE pásoviny a použité klasické válcové magnetky z nástěnkygewo píše:Je to jinak. Většina lidí udělala zásadní chybu tím, že použili příliš silný magnet! Ten magnet jádro nesmí úplně nasytit! Jinak v jádru není místo pro žádný jiný proces. Přesytit se dá i Metglas, měli jsme na to asi jako vůbec jediní 2 originální jádra, jaká použil Bearden a Naudin.
Magnetická pole se nespojují, ale slabší uhýbá silnějšímu. Podnět z cívek tedy musí být tak silný, aby "cuknul" polem PM skrz sekundární cívky. Jakmile máš příliš silný PM, pole v sekundárních (odběrových) cívkách se nezmění a neindukuje se žádný proud. Kapisko?
Na obyčejné jádro stačí běžný ferit! A ne moc silný, podle objemu a vlastností železa. Jádro s PM na sebe nesmí přitahovat plechový proužek, jinak je to o ničem.
Presne na toto som myslel ze navinut tam tie cievky a priebezne ich pustat!wh173 píše:gewo píše: Hmm. Faraday by se divil... Zkus se podívat na to, co o tom vykoumal
Ty modré krabičky jsou trafa pro zapojená normálně do 3f zasuvky a ze kterých jde 3x9V (nesehnal jsem 3f trafo). Nevýhoda toho je, že to prostě dava 50Hz a nedá se to měnit. Už vymejšlim měnič, kterej tam bude místo toho. Chtěl bych z toho dostat tak 0,5 - 1 kHz a aby to umělo různý průběhy.KEXIK píše: Presne na toto som myslel ze navinut tam tie cievky a priebezne ich pustat!
Chcem sa spitat ze tie tri modre krabicky su RELE ?????
No a hlavna otazka ! Ako sa to sprava ????
CAFFTE KEXIK
hm, to je dobrý řešení, bohužel nemám programátor :/ . Jestli tomu dobře rozumim, tak to tam musí bejt 3x (teda pro 3f). Myslíš si, že je přesnost sínusovky hodně důležitá?gewo píše:Dáváme volně k dispozici soubor pro EPROM se sinovým signálem ve 256 krocích pro Eprom typu 27C256. Na adresové vstupy paměti A0-A7 byly připojené výstupy do série zapojených binárních čítačů obsažených v obvodu 74HCT393. Ostatní adresové vstupy byly uzemněné. Na datové výstupy eprom D0-D7 stačí připojit jednoduchý D-A převodník. Byl použit "tupý" váhový převodník z devíti váhových odporů a 8 diod. Následoval RC filtr a jeden operační zesilovač. Výstupní napětí 1V špička-špička.
Výhoda je v tom, že se velmi snadno dají dělat v podstatě libovolné fázové posuvy mezi výstupními sinusovkami. Používali jsme k buzení toroidu, jehož princip je na obrázku nahoře. Paráda je, že se dá snadno a bez problémů měnit frekvence při zachování fázových poměrů.
