Palo píše:Craft píše:Ono jde o to, že co přežije někde zalezlé první vlnu i v megadávkách, má možnost když je zase "čistý vzduch" se dát do práce na tvorbě nového potomstva a pak se problémy dříve nebo později vracejí...
Ano, samozřejmě něco zakukleného, pokud se udělá pouze hřebíčková kůra, někde vždycky zůstane
![Wink ;)](./images/smilies/icon_wink.gif)
...
Nazdar Palo a Crafte,
Tak si to trochu shrnem, co vy na to?
Podíváme-li se na ty věci, co vypadly z Magney, vypadá to na cholesterol. Nemusí to však být žlučníkové kameny.
Co jsem si početl na cholesterol v tepnách, bakterie a možná viry se usazují na stěnách tvoříce si sliz, tělo k tomu dodá jednak cholesterol a jednak to zavápňuje, stáví se z toho relativně hustý nános ve kterém se breberky ukrývají a odkud se rozmnožují a byť i s potížemi se dostávají ven. Zároveň jejich zplodiny narušují tepenní stěny, což je ještě navíc ulehčeno stravou špatných tuků, tedy komerčních, rostlinných, kterí nejsou rovné a ze kterých si tělo vyrábí strukturálně špatnou stavbu tepenních stěn a dalších spojovacích tkání, blan atd.
Další problém s cholesterolem jsou šutry v játrech a žlučníku, které jsou taky nacpané breberkama a ucpávají žlučovody. Takže zase velice podobný mechanismus, jestli ne stejný. Malinké breberky jako bakterie a viry si shromažďují cholesterol pro svou vlastní obranu, úkryt a asi výživu, celkem kdekoliv v těle.
Dále, jak nám to vysvětlila snad nejlépe Hulda Clark se tyhle malé spolčují s velkými, tedy parasity, které žijí v jakési symbioze. Podle těch Magneiných "kamenů" lze usoudit, že malé breberky pomáhají velkým shromažďovat cholesterol, který je tělu vlastní, do i velice velkých slepenců, které se pak někde v těle dokáží držet jako zíkladny nejen možné budoucí invaze, ale i jako základny neustálého zdroje partyzánské války. Zde je třeba přihlédnout k tomu, že není cholesterol jako cholesterol a že materiál, který vidíme v těch kamenechech má do původního cholesterolu produkovaného tělem hodně daleko. Neco jako rozdíl mezi cementem a betonem.
Podíváme-li se na vnitrožilní terapii ozonovou a peroxidovou, zjistíme, že rozleptávají cholesterol a obnažujou schované malé breberky na stěnách tepen, přičemž je zároveň dokáží pobít. Jenže kam se krevní řečiště nedostane, je situace poněkud jiná a tyto metody až tak dobře nefungují. Co však dost funguje je MMS, tedy ClO2, které je schopno se tělem dostat mimo řečiště a dostat se na cholesterol a v něm ukryté malé breberky, i když jde o dost dlouhodobý a pravidelný proces. Zde však narážíme na problém s velkými breberkami, které v sobě ukrývají malé, a které vydrží o dost větší útok kyslíku bez ztráty květinky.
Z toho, co píše Palo pak vyplývá, že je třeba se dostat na kůži nejdříve cholesterolovým obalům parazitů v nějakém stádiu a tento obal narušit natolik, aby se k nim dostala účinná látka, ať už komerční přípravky, nebo hřebíček a tím je zlikvidoval. Toto bude platit pro všechna ohniska, která se nedají dostatečně prokysličit natolik, aby kyslík pomordoval ty velké breberky taky.
Zvýšený obsah cholesterolu v krvi pak napovídá, že něco v těle ho spotřebovává pro své vlastní účely, tělu se ho nedostává pro jeho vlastní účely a tělo kompenzuje jeho nadměrnou produkcí. Zde si je třeba uvědomit, že cholesterol je velice výživným tukem, nesmírně důležitým ve výživě těla. Je tedy na snadě, že jde o "agar", na kterém se v těle živí kde co cizího, ale zároveň to kde co cizí ho znehodnucuje a vytváří z něj a dalších složek právě ten celkem pevný rosol, který se mineralizuje a který nám dává co proto, ať už je v tepnách, v cévách, na všech blánách v těle, ve všech vodech, jako jsou žlučo a močovody, plicní soustava vzduchovodů a sklípků a mízní kanálky a uzliny a v neposlední řadě i stěny střeva, nosní a čelní dutiny, povrch mandlí a dásní, tedy sliznice atd.
Zde se nabízí i celkem prosté vysvětlení, proč se cholesterol ukládá jenom v tepnách a cévách a proč se neukládá v žilách. Tam totiž jde krev, která už většinu, pokud ne všechen cholesterol odevzdala ve tkáních a krev v žilách je tedy na cholesterol velmi chudá a breberky se nemají v žilách na čem živit a co střádat.
Učili nás, že, že krev se v plicích okysličí, proudí pumpičkou do všech orgánů, kde se postupně odkysličuje a celkem kyslíku prostá se vrací do plic. Z toho se dá usoudit, že i spousta živin se ve vratné, neokysličené krvi už moc nevyskytuje.
Podívám-li se na fotky mandlových kamenů, žlučových kamenů a Magneiných kamenů, je ta podoba natolik veliká, že si dovolím si domýšlet, že ve všech případech jde o schopnost těla, a malých breberek (bakterií a virusů) předávat a udržovat cholesterol in na sliznicích, kde se díky aktivitě těch breberek mění na tenhle sajrajt.
Už jsem se zmínil, že se mi při pití mé HCl-minerály formule netvoří zubní kámen. Zuby si pastou a kartáčkem nečistím, nemám proč. Taky jsem se zmínil, že kámen je rozpustný tuky a že zubní pasta z oleje a sody bikarbony kámen velmi úspěšně odstraňuje. Z toho si můžeme vyvodit, že ke vzniku kamene je třeba tuk, a to tuk, který podporuje růst breberek, tedy malých. Žádný komerční tuk nemá moc velikou schopnost vyživovat bakterie, ale cholesterol očividně ano. To naznačuje, že krev dodává do vemi prokrvených tkání sliznic právě cholesterol, který tvoří živnou půdu i bakteriínm a virům. Proto taky jsou všechny sliznice dutin živnou půdou pro infekce.
Začíná z toho lézt dost jasný obrázek. Přihl´dneme-li k nerozpustnosti cholesterolu ve vodě, je snad nabíledni, že je v krvi v dispersi a do jisté míry má schopnost rozpoštět nánosy cholestrolu již přeměněného v sliz, nebo i kameny. Proto asi taky nadprodukce a proto asi taky přiblblá idea lékařství, že je dobrý a špatný cholesterol. Podíváme-li se na diety, šťávové, vodní a podobně, nedochází při nich ke spoustě věcí. Snižujue se produkce všech méně nezbytných látek v těle, i toho cholesterolu. Bílé krvinky, které, a to je důležité, odstraňují kde co v těle peroxidem vodíku, mají šanci se vyřádit na všem, co normálně nestíhají při běžném stravování, i ten zažluklý cholesterol.
Všechny orgány, které mají připoucpané kanálky, díky čemuž zduří a jsou napadány plísněmi (nazdar Jardo, tohle je velice důležitý aspekt k léčení plísní), mají šanci se čistit. Všechny metody léčení, diety, chemie a hladovky, směřují k jedinnému cíli, a to okysličit a uvolnit cholesterolo-bakterio-minerální sajrajt ze všech "vodů", blan a sliznic v těle, popřípadě doplněné doplňováním potřebných a scházejících minerálů a podporou dodávání vitamínů, pohybu, správného dýchání atd.
Takže, tímto bych rád poděkoval Palovi za jeho velice rozumný i intuitivní přístup k léčení spousty problémů a dále také Craftovi, za jeho bystré poznámky a všem, kdo se kdy čestně zabývali výzkumem zdraví.
A laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.