Mimův vyvíječ vodíku - pokus o repliku

Návštěvník

Mim píše: Sorry. Jestli nejsi Peter z ČB tak marním zbytečně s "anonymem" čas....
Ty nic nevíš, jen plácáš....Takových tu již bylo.....

Nevadí, stejně se známe, soustruhu (nebo frézko?)...

lajos · Příspěvek od **lajos** » pát 31 črc 2009 16:17

Petr vždy dává na konci textu svého příspěvku P. jako anonym.
Zatím to ani nebylo moc zneužito.

A(&F) · Příspěvek od **A(&F)** » pát 31 črc 2009 17:54

Anonymous píše:
Mim píše:Sorry. Jestli nejsi Peter z ČB tak marním zbytečně s "anonymem" čas....
Nevadí, stejně se známe, soustruhu (nebo frézko?)...

... i to je možné, ... že znáš Mima, vždyť jste krajani ...

... další trestňák za plevelení ... pokračování na toto téma zítra v té správné rubrice ... A(&F)

Maco · Příspěvek od **Maco** » pon 03 srp 2009 19:49

ahoj,sviečku sme skušali ako iskrisko ale viac plynu to nerobilo

Návštěvník · Příspěvek od **Návštěvník** » pon 03 srp 2009 21:21

Maco píše:ahoj,sviečku sme skušali ako iskrisko ale viac plynu to nerobilo

Napiš na peter1@inmail.cz

Eter · Příspěvek od **Eter** » úte 08 zář 2009 11:02

Anonymní
Zaslal: čt 08 leden 2009 18:17 Předmět: Re: JC trochu jinak?

Na přiloženém obrázku je sled reakcí, ke kterým musí docházet.
1. Vzduch je složen z 20% kyslíku a skoro 80% dusíku.
Všechny spořiče v kterých proudí vzduch fungují na základě první rovnice.
Kyslík třením o jinou látku s větší permitivitou získává elektron. [O2-] je méně stabilní než [O2], proto rychleji reaguje s palivem v motoru. Vyšší účinnost = menší spotřeba. Skladbu těchto spořičů si můžete podle toho lehce odvodit. Voda má vysokou permitivitu, proto je i nejvíc využívana.
2. [H+] se dostává pomocí vodíkových můstků od kladné k záporné elektrodě. [O2-] "odchytává" z vody [H+], vzniká [HO2].
3. 4. Dalším "nabitím a odchytem" vznikne [H2O2]
Tím by měli být reakce v spořiči ukončené
5. Táto reakce, t.j. rozdělení nábojů a následné uvolnění energie a rozklad na vodu a kyslík by už měli nastat v motoru.

Mimův vyvíječ obsahuje vše potřebné s jednou malou výjimkou.
Funkce je ovšem vysvětlena úplně blbě.
P.

Keby mal Mim vyvijac fungovat ako GEET tak tam chyba zelezo.
Dalo bi sa to jednoducho odskusat s kupenym peroxidom vodika bez vyvijaca.

Netvrdim ze je tento princip spravny len som to sem hodil pre fylozofov.
Podakujte za myslienku Petrovi.

PETR 95_1 · Příspěvek od **PETR 95_1** » čtv 20 led 2011 19:12

Jak moc je důležité pro vyvíječ, aby bylo napětí tvdě stejnosměrné a regulace řekneme PVM, a nebo jedna půlvlna sínusovky ze střídavého napětí?

lajos · Příspěvek od **lajos** » čtv 20 led 2011 20:47

PETR 95_1 píše:Jak moc je důležité pro vyvíječ, aby bylo napětí tvdě stejnosměrné a regulace řekneme PVM, a nebo jedna půlvlna sínusovky ze střídavého napětí?

Můj názor: tvrdé DC není podmínkou, PWM určitě ano, i Mimův vyvíječ je spínán přeš přerušovač-mechanický kontakt. Kde vemeš půlvlný sinus v autě? Možná z altíku mimo aku, proč?

lajos · Příspěvek od **lajos** » pát 21 led 2011 15:11

Peter píše:
lajos píše:
PETR 95_1 píše:Jak moc je důležité pro vyvíječ, aby bylo napětí tvdě stejnosměrné a regulace řekneme PVM, a nebo jedna půlvlna sínusovky ze střídavého napětí?
Můj názor: tvrdé DC není podmínkou, PWM určitě ano, i Mimův vyvíječ je spínán přeš přerušovač-mechanický kontakt.
Víš to určitě?

No comment

PETR 95_1 · Příspěvek od **PETR 95_1** » pát 21 led 2011 21:27

lajos píše:
PETR 95_1 píše:Jak moc je důležité pro vyvíječ, aby bylo napětí tvdě stejnosměrné a regulace řekneme PVM, a nebo jedna půlvlna sínusovky ze střídavého napětí?
Můj názor: tvrdé DC není podmínkou, PWM určitě ano, i Mimův vyvíječ je spínán přeš přerušovač-mechanický kontakt. Kde vemeš půlvlný sinus v autě? Možná z altíku mimo aku, proč?

Já se nezajímám o využití v autě takže se k tomuto nebudu vyjadřovat.

PETR 95_1 · Příspěvek od **PETR 95_1** » pát 21 led 2011 21:54

Peter píše:
lajos píše:
PETR 95_1 píše:Jak moc je důležité pro vyvíječ, aby bylo napětí tvdě stejnosměrné a regulace řekneme PVM, a nebo jedna půlvlna sínusovky ze střídavého napětí?
Můj názor: tvrdé DC není podmínkou, PWM určitě ano, i Mimův vyvíječ je spínán přeš přerušovač-mechanický kontakt.
Víš to určitě?

Protože na toto reagoval Peter tak to vysvětlím proč půlvlnu:
ještě odskočím - přerušovač u Mimova vyvíječe má více funkcí. ( k problémům se spoustou jisker bych možná měl jisté řešení - zatím to tady na fóru nepadlo (ale asi to už praktici vyřešili bez magnetu))
proč půlvlnu? - protože bych vzal tyristorem řekněme sepnutím v 0 a nechal by sem najet řídící jednotku na požadovanou hodnotu proudu a napětí na jeden článek v závislosti na teplotě elektrolytu ve vyvíječi.
PS - uvažuji o stavbě vyvíječe konstrukčního typu jako kyslíkovodíková svářečka, o které je tady na fóru zmíňka. Buď to bude fungovat jako náhrada za autogen a nebo ( v tom lepším případě ) jako vyvíječ plynu BP pro topení.
A proto se chci zeptat jaký je optimální počet článků při stavbě vyvíječe, který bude napájen ze sítě?

Ilem · Příspěvek od **Ilem** » pát 21 led 2011 22:04

PETR 95_1 píše: A proto se chci zeptat jaký je optimální počet článků při stavbě vyvíječe, který bude napájen ze sítě?

57 při půlvlnném usměrnění, 115 při celovlnném usměrnění, 162 při usměrnění a filtraci dostatečně velkým kondem.

PETR 95_1 · Příspěvek od **PETR 95_1** » sob 22 led 2011 11:50

Ilem píše:
PETR 95_1 píše: A proto se chci zeptat jaký je optimální počet článků při stavbě vyvíječe, který bude napájen ze sítě?
57 při půlvlnném usměrnění, 115 při celovlnném usměrnění, 162 při usměrnění a filtraci dostatečně velkým kondem.

Předpokládám, že tento počet elektrod je navržen pro vzdálenost elektrod 2mm od sebe ?
A jak velké by měly být elektrody, aby se dalo rozložit řekněme tak 1l vody za hodinu? Ptám se kvůli tomu jak velké plechy mám nechat vyřezat.

Ilem · Příspěvek od **Ilem** » sob 22 led 2011 13:12

PETR 95_1 píše: Předpokládám, že tento počet elektrod je navržen pro vzdálenost elektrod 2mm od sebe ?
A jak velké by měly být elektrody, aby se dalo rozložit řekněme tak 1l vody za hodinu? Ptám se kvůli tomu jak velké plechy mám nechat vyřezat.

2mm je kompromis mezi účinností a zanášením mezery mezi elektrodami. Pokud bys vyřešil proplach - čím blíž, tím lépe. Plocha záleží na koncentraci elektrolytu. Někde tu je oskenován návod http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... %E8ka#5507 (až to druhé pdf od Jovy). Od toho se můžeš odrazit. V návodu je113 elektrod, proti mým spočítaným 115. Asi trochu počítali s kolísáním síťového napětí. Bude se to malinko víc hřát.

PETR 95_1 · Příspěvek od **PETR 95_1** » sob 22 led 2011 17:21

Ilem píše:
PETR 95_1 píše: Předpokládám, že tento počet elektrod je navržen pro vzdálenost elektrod 2mm od sebe ?
A jak velké by měly být elektrody, aby se dalo rozložit řekněme tak 1l vody za hodinu? Ptám se kvůli tomu jak velké plechy mám nechat vyřezat.
2mm je kompromis mezi účinností a zanášením mezery mezi elektrodami. Pokud bys vyřešil proplach - čím blíž, tím lépe. Plocha záleží na koncentraci elektrolytu. Někde tu je oskenován návod http://www.upramene.cz/forum/viewtopic. ... %E8ka#5507 (až to druhé pdf od Jovy). Od toho se můžeš odrazit. V návodu je113 elektrod, proti mým spočítaným 115. Asi trochu počítali s kolísáním síťového napětí. Bude se to malinko víc hřát.

Díky za odkaz. Kolega má dokonce originál tohoto výtisku časopisu. Koneckonců toto byl prapůvod proč se zajímat o rozklad vody a jeho využití.
Protože si začínám dělat nějaké náčrtky výkresů tak se ještě zeptám na toto:
nulté elektrody nemusí být perforovány jako je tomu u deskových vyvíječů, které tady na fóru jsou zmiňovány?

Fórum U Pramene

Mimův vyvíječ vodíku - pokus o repliku

Re: Mim a jak dál.....

Mim

Re: Mim a jak dál.....

sviečka

Re: sviečka

FENTONOVA REAKCE

napájení

Re: napájení

Re: napájení

Re: napájení

Re: napájení

Re: napájení

Re: napájení

Re: napájení

Re: napájení