+1
![Good :good:](./images/smilies/icon_good.gif)
Zářný příklad jak je těžké přinášet osvětu. Přitom stačí trochu znát jak funguje galvanické pokovování. Ale to ne, dej nám odkaz na někoho věrohodného, což znamená s titulem,
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
Hodně štěstí. Slávek.
Díky Slávo, jsem rád, že alespoň ty jsi to pochopil, fakt je to jen o základních znalostech a schopnosti přiznat si, že jsem produkt označil nesprávně. Ajajaj.... to je ale mrzutost. Stejně nechápu, proč lidé tolik lpí na označení "koloidní stříbro".Slavek Krepelka píše:Nazdar Jardaxi,
+1![]()
Zářný příklad jak je těžké přinášet osvětu. Přitom stačí trochu znát jak funguje galvanické pokovování. Ale to ne, dej nám odkaz na někoho věrohodného, což znamená s titulem,jinak jsi vedle.
Hodně štěstí. Slávek.
Jarouši, však nikdo nezpochybňuje účinky "koloidu". Tak na tom se snad všichni schodneme...Není to potřeba zdůrazňovat v každém příspěvku...jarda ovčák píše:A já tvrdím, že je země šišatá a tuhlenc franta, že je hranatá.
Že ty hrany souvisejí s tsunami a s geopatogenníma zonama s přihlédnutím k geomagnetickému slapovému proudu....A aztékové ve svým kandeláři uvedli, že ty zemské puky se roku 2012 rozpadnou a zeměkoule se roztočí šílenou rychlostí. Den bude mít 1o hodin a 8 budem pracovat, takže lidstvo vyscípe na vysílení, únavu a nedostatek spánku.
Studujte a popřetež, páč pokrok nezastavíte....
Možná máš s koloidem pravdu, že to není koloid,třeba čtvercoid, třebas to bude iontový dresink nebo tak cosi. Ovšem na vlastní fakt léčivých oučinků to bude mít vliv jako brzda u rakve.
Nazdar Ileme.Ilem píše: .... Prostě s sebou vytrhne i kus nenabitého stříbra. Někde vystupuje víc iontů vedle sebe a vezmou větší kus. Kdo se někdy díval na elektrodu pod mikroskopem, dá mi za pravdu. Elektroda by měla ubývat rovnoměrně po jednotlivých molekulách a podle zákonů elektrostatiky by se měl uvolnit kus, který je nejblíže k opačné elektrodě. Ale elektroda pod mikroskopem vypadá, jako zvětralý pískovec. Podle mě je to tím, že jsou vytrhovány větší částice, než pouhé molekuly. Potom by tvrzení, že i iontové stříbro je koloid mělo své opodstatnění.
Ale třeba mi to vysvětlíš nějak jinak.
Nazdar Jardo?jardax píše: ..... Zapnu proud, na elektrodách je 36V, dostanu se na 10V, ale níž už ne.
Proč asi? Sloučeniny stříbra vytvoří nasycený roztok a konec - víc se rozpustit už nemůže - vodivost se už nemění.
Je zajímavé, jaký je rozdíl v konečném napětí v závislosti na tom, jestli je systém "otevřený", nebo "uzavřený".
Rozpustnost hydroxidu stříbrného je totiž velmi závislá na obsahu CO2 v elektrolytu, pokud tedy máme výrobníček otevřený, sytí se roztok vzdušným CO2 a proto můžeme vyrobit "koloid" podstatně silnější.
Jo jo Slávo... JardoSlavek Krepelka píše:Nazdar Jardo?jardax píše: ..... Zapnu proud, na elektrodách je 36V, dostanu se na 10V, ale níž už ne.
Proč asi? Sloučeniny stříbra vytvoří nasycený roztok a konec - víc se rozpustit už nemůže - vodivost se už nemění.
Je zajímavé, jaký je rozdíl v konečném napětí v závislosti na tom, jestli je systém "otevřený", nebo "uzavřený".
Rozpustnost hydroxidu stříbrného je totiž velmi závislá na obsahu CO2 v elektrolytu, pokud tedy máme výrobníček otevřený, sytí se roztok vzdušným CO2 a proto můžeme vyrobit "koloid" podstatně silnější.
to jsi mne dost nakopnul s tím CO2. Do teďka jsem si neuvědomil souvislost obsahu kyseliny uhličité v krvi a rozpustnosti uhličitanů, především vápenatého a hořečnatého. Vypadá to, že to tedy udělá zase i jiné sloučeniny než jenom uhličitany. To už skoro stojí za nastudování inorganické chemie a rozpustnosti kde čeho ve slabých kyselinách a asi i zásadách, i když na to nemám ani čas, ani pomyšlení. Narážím zde na účinnost vstřebávání těch dvou jmenovaných uhličitanů rozpuštěných v krasové vodě, pokud ta voda je pod 10°C. Samozřejmě se v žaludku velice rychle ohřeje, ale mezi tím se něco stane, co to relativně vysokou vstřebatelnost umožní. Jedinné co mne napadá je, že se k tomu dostane chlór dokud je to ještě v roztoku a uchloruje to, než se ty uhličitany vysráží teplotou a chlór už k tomu moc nemůže, ale taky je šance, že ta kyselina uhličitá v krasové vodě projde žaludeční stěnou a naředí se dále natolik, že se to už v krvi nevysráží. No, to jen tak bokem.
Jinak jsem se rozhodl ten proces přeložit, než to sem dám, bude to pro víc lidí. Na Anglickou verzi tady máš odkaz.
http://www.consultrsr.com/resources/ref/agcl.htm
Proces byl vyvynut pro účely jakési kalibrační elektrody. Vím prdlajs na co. Nicméně, je to přesně to ono.
Jedna věc, nutně se někam musí cpát sodík zbylý v reakci a podle mne nejspíš reaguje na hydroxid sodný, který tedy v tom láku bude taky. Molekulárně ho bude stejně jako chloridu stříbrného, takže dost málo, a určitě by šel vysrážet HCl zase na sůl NaCl, která by měla v roztoku sedimentovat, protože už je nasycený, aniž to mělo efekt na chlorid stříbrný.
S laskavým pozdravem, Slávek.