kyslíkovodíková svářečka-rada při stavbě

[JOVA]

Vývoj a technika jde sice stále kupředu, ale fyzikální zákony zůstávají neměnné.

Když si pozorně přečteš ten návod, tak zjistíš že stále platí:
na výrobu 1m3 H2 a 0,5m3 O2 je třeba 3kWh elektřiny
na rozklad budeš potřebovat cca 2-2,5V na jeden článek
dále se dá odvodit, že na 100A počítá autor s plochou elektrody cca 0,25m2

Jak obejít ty fyzikální zákony já osobně netuším, na to jsou tu jiní experti. Já to vidím tak, že ten vytvořený vodík je pouze přenašečem energie a kolik kW té elektrické energie do té vody nacpeš, tolik se ti jí pak objeví v podobě tepla na hořáku. Proto jsem se ptal na ten tvůj inventor, zda nebude slabý.

Ještě k tvým dotazům:
Izolační desky stačí volně, pouze bych do nich vyřezal drážky
desky z antikora by podle mě měly fungovat stejně jako z jakého koliv jiného vodivého materiálu. Zda budou mít menší životnost než ocelové bohužel netuším
na přesné vzdálenosti elektrod a hustotě elektrolytu zase až tak nezáleží, držel bych se zveřejněných návodů
počet desek je dán napětím použitého zdroje viz. výše

[zdenek.kadula]

Chtěl bych se zeptat jestli bude někdo ochotný poradit při stavbě svářečky ? s konkrétními informacemi. Ještě bych chtěl podotknout že mě nejde o spotřebu elekriky ale spíše abych nemusel platit pronájem za flašky,využití by se týkalo pro ohřev železa a letování hliníkových chladičů kde propan svou výhřevností nestačí,to co mě zajímá je (vzdálenost a počet elektrod a kolik jich má být mezi plus pol a mínus pol,volba a koncentrace roztoku,zdroj proudu)
Rozhodl jsem se pro uzavřenou nádobu z důvodu případné poruchy těsnění,inspiraci jsem našel v časopisu urob si sám,ten článek je dost starý a myslím, že místní lidé zde na foru jsou dost znalí, aby to bylo daleko efektnější. Jsem ve fázi kdy mám hotovou krabici z 5mm antikora d450xš400xv300mm,jako izolační desku, která bude sloužit pro rozteč elektrod, bych chtěl použít materiál 20mm silný ze kterého se vyrábějí bazény a různé jímky. Do firmy, která se stím zabývá, jsem volal a říkali že 30 procentní kyselina draselná by neměl být problém,také nevím jestli tam ty desky mohou být volně nebo z nich mám nechat svařit krabici, kterou pak vložím do té antikorové. Můžu mít elektrody také z antikora 0,8-1mm plech,jako zdroj jsem chtěl použít svařečku invertor Fronius 140A, za odpovědi předem děkuji

Doporučuji prostudovat stránky p. Ivanova http://fem7.uniag.sk:8880/kexo/node/54. Zde se píše , že pokud se použije alkalický elektrolyt, tak desky použit z nerez oceli , která je nemagnetická. Potom nedochází ke znečistění elektrolytu. U kyselého elektrolytu jedná elektroda může být z normální oceli.
Chtěl bych taky poprosit o radu: Podařilo se mi sehnat 2ks NiCd trakčních akumulátorů 250Ahod.
Momentálně řeším předělávku originál zátek na vývody vodíku. Do upravené zátky nařežu závit 3/8"
a našroubuju redukovanou vsuvku 3/8" na 1/2" a potom přes šroubení vytvořím propojení v plastu PPR. Zde bych potřeboval poradit jak zatěsnit závitový spoj. Teflon-niť se mi moc neosvětšila - závit se v plastu strhne. Chci použít vteřinové lepidlo Loktit určený m.j. na plasty oba materiály potřít a rychle dotáhnout ?
Dále bych potřeboval zkonzultovat cestu z baterek k samotnému hořáku. Hadice a hořák chci použít na autogen.Nevím jak dlouhé hadice je možno použít vzhledem k zůstávání vodíku po ukončení svařování.5,10m?
Dále ochranu proti zpětnému šlehnutí:Je někde možnost u nás koupit originální pojistku proti zpět. šlehnutí na vodík?
Na internetu je popsáná velmi jednoduchá výroba pojistky z prodloužení na vodu, která se upěchuje bronzovou vlnou. Zde nevím jestli skutečně je nezbytnost použít bronzovou vlnu a když ano , tak kde je možno koupit.
Nyní bych Vám popsal cestu vodíku z baterek do hadic:Jako další ochranu chci použít bublák, který bude vyroben z velkého vodního filtru /Plexisklový tak jak používají všichni/Při prohoření by se měl teoreticky oheň uhasit ve vodě?
Kromě této funkce by bublák měl sloužit k odloučení kyslíku ze směsi vodíku a kyslíku. Zde nevím jestli mi to bude fungovat?Podle doporučení p. Ivanova je lépe kyslík odloučit, vodík pak je přívětivější a není tak výbušný.
Chci se zeptat jestli dojde při tomto způsobu zapojení k odloučení kyslíku.Když máte dělaný vyvíječ ,tak kanistr s vodou slouží zároveň jako bublák a při propojení se spodní části vyvíječe automaticky doplňuje vodu a kyslík může v podstatě kolovat mezi vyvíječem a kanistrem.
U těch akumulátorů propojení není možné /což je značná nevýhoda z pohledu doplňování vody/
Za bublákem chci zapojit originální pojistku proti zpětnému šlehnutí s páčkou na kvitování šlehnutí.Pojistka je určena na acetylém max. tlak 1,5Bar?
Ještě před bublákem chci vložit manometr pro měření tlaku za vyvíječem a tlakový spínač , který bude rozpínát napájení při dosažení tlaku 1Bar.
Za rady děkuji. S pozdravem bádání zdar Zdeněk.

[JOVA]

Zde se píše , že pokud se použije alkalický elektrolyt, tak desky použit z nerez oceli , která je nemagnetická. Potom nedochází ke znečistění elektrolytu. U kyselého elektrolytu jedná elektroda může být z normální oceli.
Na svářečku v žádném případě nepoužívej kyselinu. Aby se protlačil patřičný proud, tak se musí použít hodně silný roztok, žádný čajíček z citronu. Ten vyvíjený BP pak sebou strhává mikroskopické částečky toho roztoku a ten se dostává na svářený kov. Pokud se použije kyselina pak je druhý den všechno zrzavé jako liška. Louh železu nevadí, rozpouští jenom hliník.

Podařilo se mi sehnat 2ks NiCd trakčních akumulátorů 250Ahod.
Myslíš jako dva články 1,2V? Pokud ano, tak to bude zřejmě málo. Já na to abych uživil hořák 1mm (a to není nic moc) používám 10 článků a při napětí cca 20V a potřebuji proud 50A. Pokud budeš chtít použít 2 články, budeš muset 5x snížit napětí a 5X zvýšit proud. Takže zdroj bude muset dát 5V a 250A.

Hadice a hořák chci použít na autogen.Nevím jak dlouhé hadice je možno použít vzhledem k zůstávání vodíku po ukončení svařování.5,10m?
Délka hadic může být libovolná. Spíš než zbytkového vodíku bych se obával toho, že se to bude při malém hořáku dost dlouho plnit. Při průměru těch hadic bych dal jednu pojistku proti zášlehu co nejblíže k hořáku, druhou pak k vyvíječi. Osobně se nedomnívám že by to hadice roztrhlo i když bude jenom u vyvíječe, ale rána to bude pěkná .
Musíš to zhášet takto: nejprve vypneš vodík s kyslíkem a necháš hořet jenom propan butan, ten pak zastavíš. Pokud to rovnou zastavíš, nebo uděláš obráceně tak ti to vždycky šlehne dovnitř.

Na internetu je popsáná velmi jednoduchá výroba pojistky z prodloužení na vodu, která se upěchuje bronzovou vlnou. Zde nevím jestli skutečně je nezbytnost použít bronzovou vlnu a když ano , tak kde je možno koupit.
Na acetylen existuje několik stupňů ochrany. Jedna funguje jako zpětný ventil, ta má v sobě pružinku s ocelovou destičkou která se při explozi přitiskne a uzavře přívod, nezabrání však prošlehnutí plamene, další je založená na ochlazení prošlehujícího plamene pomocí porézní hmoty - sintrovaného kovu nebo keramické hmoty... Osobně jsem použil stopkový brousek na vrtačku 25x25mm a do dneška nic neprošlo. Z té vlny bych měl asi strach, BP by měl procházet jenom póry.

Nyní bych Vám popsal cestu vodíku z baterek do hadic:Jako další ochranu chci použít bublák, který bude vyroben z velkého vodního filtru /Plexisklový tak jak používají všichni/Při prohoření by se měl teoreticky oheň uhasit ve vodě?
Osobně bych se snažil vyhnout větším nádobám shromažďujícím BP. Jsou to potencionální „granáty“.

Kromě této funkce by bublák měl sloužit k odloučení kyslíku ze směsi vodíku a kyslíku. Zde nevím jestli mi to bude fungovat?Podle doporučení p. Ivanova je lépe kyslík odloučit, vodík pak je přívětivější a není tak výbušný.
Děláš spořič topení nebo autogen? Osobně se nedomnívám, že by se nějaké extra velké množství kyslíku zachytilo ve skleničce s vodou. Pokud by jsi ho už, ale nějakou metodou odstranil, tak pak ti ten kyslík bude chybět v hořáku. Nebo ho tam chceš dodávat z tlakové lahve?

Za bublákem chci zapojit originální pojistku proti zpětnému šlehnutí s páčkou na kvitování šlehnutí.Pojistka je určena na acetylém max. tlak 1,5Bar?
Bubléru bych se radši snažil vyhnout.
1. ti bude zbytečně zvyšovat vlhkost BP a snižovat pak následně teplotu,
2. až do něj budeš pouštět pár litrů BP za minutu, tak ti to nebude už dělat jednotlivé bubliny, ale bude to pěkný vřídlo s nejistým účinkem.
Ten tip pojistky neznám, ale jak jsem psal, osobně bych radši pojistku pórovitou než nějakou mechanickou. Vodík je prevít.


Ještě před bublákem chci vložit manometr pro měření tlaku za vyvíječem a tlakový spínač , který bude rozpínát napájení při dosažení tlaku 1Bar.
Já jsem šel osobně cestou otevřeného systému. Nic netlakuji, nehrozí mi proto velké úniky vzniklé drobnou netěsností, nemusím spínat velké proudy zdroje, řešit kolísání tlaku v systému. Je vůbec otázkou zda ty články 1Bar vydrží a nenafouknou se jak pumlíč. Ono když si to přepočítáš na plochu stěny, tak ti vyjde hezkých pár metráků.

[zdenek.kadula]

Děkuji Ti JOVO za cenné rady, konečně jsem získal rady a hodnocení praktika. Ve svém okolí nemám nikoho s kým se poradit. Když řeknu vodík, tak mi všichni popřejou "Pěkný let"
a nikdo s tím nechce nic mít.
Jsem rád, že ses vyjádřil ke každému bodu.Děkuji.
K problematice pojistky proti zpět. šlehnutí:Díval jsem se doma jaké mám možnosti výroby dle Tvého doporučení.
Mám 2ks bílé stopkové brousky do vrtačky . Po odstranění
Fe stopky je čistá délka porézní hmoty 1ks 46mm a průměr 16mm.Porézní hmota je velmi jemná, myslíš si, že BP tímto projde?Dal bys jedem nebo oba do série?
Kotoučky o průměru 25mm nemám dostatečně dlouhé.
Pokud si myslíš, že budou lepší musel bych je sehnat.Napiš, prosím, jaká barva je nejvhodnější.
Samotnou pojistku chci výrobit následovně:Použiji kousky trubek
plast PPR/podle délky porézní hmoty/Když bych dělal s průměrem 25mm, tak bych použil PPR 32mm- trobku bych provrtal vrtákem 25mm a na koncích nařežu závity 3/4" do děr zašroubuju hadicové koncovky plyn/3/4".Před zašroubováním koncovek vložím O-kroužky na zatěsnění.
Pokud bych použil kotoučky 16mm tak trubka PPR 25mm,
Netřeba vrtat -díra je větší než kotouček.Před nasazením bych musel kotouček ovinout teflonovou páskou a vtlačit do trubky.
Na konce nařezat závit 1/2"bez předvrtání.
Myslíž si, že bude vhodné použit dvě stejné pojistky: za bateriemi a před pistolí? + originální pojistku , kterou mám na
acetylén.Bublák bych nedával.
Batérie mám 2ks t.j. 2x 5článků / originální baterky v dřevěných bednách vyrobeny v Raškovicích/Nevím jaký vyvíječ používáš Ty?
Momentálně upravuji originál zátky / uříznu shora uzávěr, vyjmu vnitřnosti a dovnitř nařežu závit 3/8"/ Závit řežu jen jedním závitníkem , pak natřu vteřinovým lepidlem a našroubuji
dvojvsuvku 3/8 na 3/4". Na ty příjde našroubovat převlečná matice a 5ks článků bude pomocí T-kusů a kolínek spojeno PPR plastem. Obě baterky budou spojeny přes šroubení paralelně. Co na to slovo odborníka?
Mám obavu jestli 100% utěsním přechod zátka -plechový vývod ? Jednak těsnící guma je už nespolehlivá a zřejmě ani
výrobce nepočítal s úplným zatěsněním.
Tlak nebudu nijak zvedat, vpodstatě bude určen odporem průchodu přes porézní hmotu.Jen pro bezpečnost chci použít
chladírenský manostat pro hlídání nízkého tlaku, dá se nastavit pod 1Bar.Kontakt tohoto manometru by zkratoval zádávací potenciometr na svářečce. Tím by se zastavil přívod proudu.
Ještě k otevřenému systému: Chci použít normální autogen.
pistolí.Ty regulační ventil od BP necháváš stále otevřený?
Množství BP řídiš misto knoflíků na pistolí poteciometrem na zdroji?Jaký používáš zdroj?Nekolísá plamen, když v systému je ninimální tlak?
Ja chci použít svoji svářečku / domácí výroba s plynulou regulací pomocí tyristorového můstku, řízení v obou půlvlnách/.
Napětí mám přes 60V=, snad se mi to podaří uřídit.Velikost proudu budu muset určit zkusmo, jelikož budu ze sinusovky pouštět jen krátké piky.
Zatím by to už stačilo, budu se těšit na další odpovědi.
Ještě jednou děkuji. Výzkumu zdar Zdeněk.
PS: Nemáš zkušenosti ze systémem GEET- Pantone?

[JOVA]

Měl jsem za to že mojí svářečku znáš: http://www.volny.cz/jova1/dilna/svarecka/svarecka.htm

Mám 2ks bílé stopkové brousky do vrtačky . Po odstranění…
Ten výrobní postup je dobrý. Osobně bych volil 25mm. Čím bude větší průměr, tím menší bude odpor pro procházející BP. S tou tloušťkou bych, ale nešel pod 10 - 15mm. Důležité je to utěsnění nad a pod brouskem, aby plamen nemohl prošlehnout kolem. Já mám brousek bílý.

Myslíž si, že bude vhodné použit dvě stejné pojistky: za bateriemi a před pistolí? + originální pojistku , kterou mám na
acetylén.Bublák bych nedával.
Pokud plánuješ delší hadice, tak bych dal jednu pojistku dělanou k vyvíječi a druhou kupovanou k hořáku. Určitě ta kupovaná bude rozměrově menší. Jde také o to kde budeš směšovat BP a propan-butan. Pokud to bude až v hořáku, pak by to zřejmě chtělo i pojistku na propan butan, ale osobní zkušenost s tím nemám.

Batérie mám 2ks t.j. 2x 5článků / originální baterky v dřevěných bednách vyrobeny v Raškovicích…
Já také používám 10 článků, AKUSET (svářečka) mi dá nějakých 120A při 32V. Při tvém uvedeném zdroji 60V by to utáhlo minimálně 2x tolik článků. Bylo by dobré je ještě sehnat, můžeš se dostat na dvojnásobný výkon, pokud dá ta tvoje svářečka potřebný proud přes 100A.

Mám obavu jestli 100% utěsním přechod zátka -plechový vývod ?
Já ty zátky řešil viz návod. Do dneška kromě jednoho upadlého mosazného šroubu s nimi není problém.
Nějak mi není jasné jak máš promyšlené plnění destilovanou vodou?
Pak to bude chtít nějaký odkalovač, občas se do těch trubiček dostane i trocha elektrolytu a nemělo by se to dostat do pojistky proti šlehnutí.
V návodech Urob se doma se ještě dává vysoušeč BP. Já osobně ho nemám a ani nemám potřebu ho tam dávat.

Ještě k otevřenému systému: Chci použít normální autogen.pistolí.Ty regulační ventil od BP necháváš stále otevřený?
Množství BP řídiš misto knoflíků na pistolí poteciometrem na zdroji?Jaký používáš zdroj?Nekolísá plamen, když v systému je ninimální tlak?
Autogení pistoli jsem nepoužil, protože mi připadala příliš humpolácká pro ty mé pidihořáky (max 1,5mm) a chtěl jsem použít jen 1 hadici.
Pokud pistoli použiješ, tak přívod BP bude stále otevřený naplno - množství vyvíjeného BP se řídí pomocí potenciometru na svářečce a množství propan-butanu budeš řídit druhým kohoutem. Chvíli trvá než se články rozplynují a seřídí se správný poměr BP x propan-butanu. Při vlastním provozu jsem už žádné kolísání plamene nezaznamenal.

Nemáš zkušenosti ze systémem GEET- Pantone?
Ne.