Tak konkrétně tou vlákninou jsem myslela psyllium a samozřejmě k němu hooodně pít - ale nejspíš opravdu až po odchodu té ztvrdlé stolice, pak by bylo přínosné.
Psyllium, aneb zácpa je příliš velký luxus
Zácpu (obstipaci) nebere řada lidí pořád ještě dost vážně. Přitom je zácpa, zadržující v těle produkty rozkladu jako septik, jednou z hlavních příčin stárnutí a různých typů vážných nemocí až po rakoviny, zejména nejčastější z nich - rakovinu tlustého střeva. Zácpa působí zhoubně i na pleť, proto si nejúspěšnější francouzské modelky aplikují pravidelně klystýr. Zácpu ovšem mít nemusíme. V podstatě je produktem lajdáctví.
Doporučení: Jedním z nejlepších regulátorů pravidelné zdravé stolice je užívání 1 až 2 lžiček rozdrcených obalů semene indického jitrocele (psyllia).
přírodní vláknina Psyllium vypuzuje stolici mechaickou silou. Na rozdíl od řady projímadel není návykové.
Dovede zvětšit až čtrnáctkrát svůj objem a při trochu pravidelnější konzumaci působí ve střevech asi jako kartáč. Brání vzniku polypů, příznivě ovlivňuje už existující, a tím, že nedovolí stolici ve střevech kvasit a hnít, ochraňuje játra, čistí krev a dokonce snižuje hladinu cholesterolu (rovněž produktu nedokonalého spalování).
Psyllium má i jiná nesporná plus. Obsahuje kyselinu křemičitou, důležitou pro kvalitu vlasů, zubů, nehtů a pleti. Obsahem vápníku se podílí na správné hustotě kostí, obsahem draslíku a pektinů zase na činnosti srdce. Tlumí kašel, je protizánětlivé až antibiotické. Hojivé.
Tím, že usiluje o správnou konzistenci stolice (ani tuhou, ani řídkou), umí stolici podle potřeby také zahustit. Pohlcuje nadbytečnou vodu za vzniku hojivého gelu, blahodárně působícího na sliznice žaludku a střev. Této vlastnosti indického jitrocele se s úspěchem využívá u vředové choroby tlustého střeva a dokonce u Crohnovy nemoci provázené průjmy.
Užití psyllia zde musí být velmi pozvolné, nejlépe v množství čtvrt lžičky několikrát denně. U průjmů navíc doporučují indičtí odborníci nerozpouštět psyllium v tekutině, nýbrž v jogurtu. Je patrné, že pravidelné užívání obalů semen indického jitrocele má téměř univerzální ozdravující účinek na lidský organizmus.
Více o vláknině na
http://www.vlaknina.cz
Autoři článku:
RNDr. Pavel Popov
Co je vlastně vláknina?
Jedná se o směs neškrobových polysacharidů a několika dalších složek (celulóza, lignin, vosky, chitiny, pektiny, beta-glukany, oligosacharidy). Lidské enzymy nedokáží vlákninu rozložit na dostatečně malé, a tedy stravitelné jednotky. Proto se nemění na energii a není možné ji kaloricky využít. Vláknina napomáhá pohybu potravy trávicí soustavou, vstřebává vodu, váže na sebe cholesterol. Vláknina je rozpustná a nerozpustná.
Rozpustná vláknina
Rozpouští se ve vodě, čímž vzniká viskózní substance, která zpomaluje pohyb potravy v trávicí soustavě. Tělo tedy může v klidu absorbovat nezbytné výživné látky. Současně brzdí absorpci sacharidů z tenkého střeva do krve, čímž brání kolísání hodnoty krevního cukru. Tento typ vlákniny na sebe také nabaluje ve střevech žlučové kyseliny a cholesterol, a tím snižuje kyselost žaludku. Kde je rozpustná vláknina obsažena? Zejména v kukuřici a pšenici (v podobě hemicelulózy), v jablkách, hruškách, broskvích nebo rybízu (jako pektin), v rostlinných slizech, v psylliu (jitrocelu indickém), v čekance, česneku, artyčoku (jako inulin).
Nerozpustná vláknina
Vodu dobře absorbuje, ale nerozpouští se v ní. Změkčuje stolici, a tím udržuje obsah střev v pohybu. Následkem pak je ideální pravidelné vyprazdňování. Nerozpustná vláknina rovněž vyplavuje z těla obávané karcinogeny, žlučové kyseliny a nebezpečný cholesterol. Tuto vlákninu získáme zvláště z brukvovité a kořenové zeleniny (celulóza) nebo z dřevnaté mrkve, kedlubny, ředkviček (lignin), ale také psylliu Dr. Popova obsahuje nerozpustnou vlákninu.
Prospěšnost vlákniny pro lidský organismus
Asi jen málokdo z nás nikdy neřešil svoji hmotnost. Pokud patříte mezi ty, kteří se svojí váhou nejsou zrovna spokojení a touží mít o nějaké to kilo méně, prospěšnost vlákniny určitě oceníte. Vláknina totiž vyvolává pocit sytosti - pokud ve svém jídelníčku máte dostatečný podíl vlákniny, cítíte se dříve nasycení a vyhnete se další zbytečné konzumaci potravy. A další důležité upozornění: potravu bohatou na vlákninu dlouho a pečlivě žvýkejte, zabráníte tak hltání, které často může vést k přejídání. Mozek má čas na to, aby zaregistroval, že jsme už nasycení. V redukčních dietách je vláknina nezastupitelná, protože neobsahuje žádnou energii. Podle některých studií dokonce každým zkonzumovaným gramem vlákniny vstřebáme z jídla o 7 kilokalorií méně!
Patříte mezi 30 procent obyvatelstva, které opakovaně trápí zácpa? I pro vás je vláknina vítaným pomocníkem.
Ale pozor: je nutné, abyste společně s vlákninou konzumovali i dostatečné množství vody, jinak by vás zácpa trápila dál. Bylo dokázáno, že vláknina povzbuzuje činnost střevní mikroflóry a je potřebná i jako potrava pro probiotické kmeny bakterií.
Nepříjemným průvodním jevem zácpy bývají také hemoroidy. I tady vám vláknina výrazně pomůže!
Vláknina má tedy důležité účinky na funkci střev. Zabraňuje vzniku zácpy, neboť zvyšuje objem stolice a zkracuje průchod potravy zažívacím traktem. Tyto účinky se zvyšují, jestliže zároveň s příjímanou vlákninou pijeme dostatek tekutin. Vláknina snižuje nebezpečí vzniku některých zdravotních potíží, např. hemoroidů.
Jak již bylo řečeno, vláknina je účinný prostředek při zácpě, podporuje správné vyprazdňování a reguluje stolici.
Jakou roli hraje vláknina při hubnutí?
Vláknina sama o sobě nemá žádnou výživovou hodnotu, ale jak už víme, hraje velmi důležitou úlohu v udržování dobrého zdravotního stavu, tedy i štíhlé linie. Máte-li nadváhu, ztratíte na váze současně se zvýšením podílu vlákniny ve vašem stravování. Protože jídla s vlákninou se dostávají pomaleji ze žaludku do střev, pocit hladu se dostaví později, takže sníme méně. Navíc se vstřebá méně tuků a tedy i méně kalorií z nich. Je tedy jasné, že konzumace dostatečného množství vlákniny je pro naše zdraví nezbytná a stejně tak je nezbytnou součástí každé redukční kúry.
Něco z historie
Pravý význam vlákniny byl zhodnocen počátkem 20. století, ale již Hippokrates z Kóu, nazývaný otec medicíny, si povšiml příznivých účinků celozrnného chleba na tlusté střevo.
Výzkumem vlákniny se zabýval Alexander R. P. Walker, americký biochemik, který ve 30. letech 20. století přesídlil do jižní Afriky, aby se zde zabýval analýzou produktů lidského metabolismu. Přitom zaznamenal určité rozdíly mezi analyzovaným materiálem původního obyvatelstva, bělochů a obyvatel žijících ve městech. Strava původních obyvatel totiž obsahovala velmi málo tuků a bílkovin, ale naopak velké množství rostlinných vláken, jejichž denní příjem činil 25 až 30 gramů, v některých případech až 100 gramů. Dalším mezníkem se pak stala 50. léta, kdy Walker začal publikovat studie, které upozorňovaly na extrémně nízký počet gastrointestinálních onemocnění, mezi něž patří zánět slepého střeva, střevní polypy nebo rakovina tlustého střeva. Stejně tak srdečně cévní onemocnění u původního obyvatelstva se vyskytovala zcela ojediněle. Velmi řídký byl také výskyt zlomeniny krčku stehenní kosti u seniorů a zubní kaz u dětí. Není divu, že se proto výzkum vlákniny stal nesmírně důležitým prvkem ve rozvoji zdravé výživy.