Fórum U Pramene

A(&F) píše:... a což třeba použít klasickej stav s řídkou osnovou z papírového provazu nebo z jutové příze ??? ... ...

Myslím, že to tiež nebude to pravé orechové... Pre nastielanie slamou je podstatná hrúbka - aspoň 5cm z toho dôvodu, aby neprerastal plevel. Cez jednoduchú slamenú "tkaninu" prerastie cobydup... Skôr bude vhodnejšie riešenie Jardovo - hrubšia rohož 80 x meter x 3-5cm, dírky sa narobia zabrúsenou trubkou.

A(&F) píše:... nad tím tkalcovkým stavem jsem ráno také uvažoval, ale pak jsem ho zavrhl pro přílišnou složitost ...

Složitost - jak se to vezme.
Na osnovu by mohlo stačit řekněme 5 dvojic nití.
To znamená 5 kolíků asi metr vysokých, na nich nahoře špulky s nitěmi, které povedou vodorovně k lati, přes kterou se dolů navíjí ta vznikající rohož. Na začátek je tam ještě jedna lať, ke které jsou nitě přivázané a vedené zpátky kolem kolíků. Kousek za nimi jsou namotané na další vodorovnou lať tak, aby bylo možné tuhle lať buď pokládat na zem a nebo zvedat nad ty vodorovné nitě, kde se na něco dá zavěsit.
Vodorovné nitě zůstávají pořád vodorovné, jenom se postupně odmotávají z cívek podle toho, jak se navíjí hotová rohož.
Nitě na pohyblivé lati jsou šikmé střídavě nahoru a dolů, mezi zkřížené nitě se zakládá sláma.
Pro snížení pracnosti by bylo vhodné prohlásit tento rám za cvičební přístroj místního mini Fitnes centra a hodiny práce na něm za nějaký obolus pronajímat.

Možná, že schůdnější systém, tedy méně náročný na vybavení, by bylo spojování slámy do rohoží řetízkováním.
Slámu položit na zem v dostatečně silné vrstvě na předem natažené provázky - nebo přidávat slámu postupně.
Háčkem skrz slámu se vytáhne nahoru nad vrstvu smyčka nitě. Tato smyčka se protáhne několik centimetrů dopředu, skrze ni se háčkem zachytí spodní ležící nit a vytáhne se nová smyčka, která prochází tou první. Druhá smyčka se protáhne několik centimetrů dopředu ... atd. až do vítězného konce. Postup je potřeba opakovat tolikrát, kolik má být nití "osnovy", tedy nejméně ještě jednou. Taky dobrá zábava.

Zdravím - poota

Slaměné rohože používají včelaři http://issuu.com/milanbencur/docs/posuv ... en__roho_e

Nakoľko exerimentujem s mulčovaním, uvádzam niekoľko osobných skúseností.
Na jeseň som skúsil zamulčovať trávnik vedľa zrytého záhona. Použil som na spodok slabú vrstvu dulových listov. Lebo boli práve poruke. Na to som dal seno. Asi 30 cm. Išlo mi o to, aby som zbavil zamulčovabný pozemok trávy a ušetril si jarné rýľovanie. Na pozemok som sa dostal až začiatkom mája. Nakoľko som mal sadeničky paradajok, ktoré sa už na porýľovanú časť nezmestili, musel som ako náhradné riešenie využiť aj zamulčovanú hriadku. Po odhrnutí mulču ma prekvapila zem bez trávy, vlhká, pomerne kyprá. Kým vedľa som musel na zasadenie použiť veľkú motyku, uvažoval som aj o krampáči, ( taká bol zem stvrdnutá ) na zamulčovanej časti stačilo vykopať jamky, zasadiť paradajky a zaliať. Nahrnúť späť mulč, okolo rastliniek. A bolo to.
Na vedľajšom záhone ( v jeseni porýľovanom ) bola zem zvrchu suchá, až do hĺbky 20-25 cm. Až v tejto hĺbke sa začínala vlhká zem. Na zamulčovanom záhone bola pôda prirodzene vlhká až po povrch.
Mám malý problém, ako zabrániť, aby od rozkladajúceho sa mulču nezačali hniť stonky paradajok. Asi ako zábranu použijem papierové rolky od toaletného papiera, ktoré nastrkám na sadeničky, aby sa rozkladajúci sa mulč nedotýkal stoniek.

Podľa mojich pozorovaní, má troj ročné mulčovanie na zeleninovom záhone dobrý výsledok. Mulč vytvoril na povrchu záhona asi 5 cm vrstvu kyprej organickej hmoty. Táto bráni s mulčom zem pred vysychaním. Až natoľko, že zelenina, ktorá je náročná na vodu, sa nemusí ani v najparnejšom lete polievať. Treba ale stále dbať, aby mulč nepreschol až ku zemi. Potom sa jeho krycia, vodu zadržujúca schopnosť stráca. Najlepšie to dosiahneme, ak je vrstva mulču stále dostatočne hrubá. Minimálne 30 cm. Na spodok sa osvedčili dulové listy, ktoré zabraňujú odparovaniu vody zo zeme. Môže byť aj iný pomaly sa rokladajúci organický materiál. Dôležité je, aby vytvoril na zemi kompaktnú kryciu vrstvu.
Ak sa na takto zamulčovaný záhon vracia späť čo na záhone vyrástlo ( nepotrebné listy, stonky, + slama, seno ) netreba takýto záhon, od tretieho roku ani hnojiť, a väčšinou ani polievať. Minulý rok som mal menšiu úrodu cukiet, ktoré sú dosť náročné na vodu, pričom neboli zasadené v pôde, ale len v rozkladajúcom sa mulči. Sadeničky som zasadil do mulču začiatkom júla. A aj tak v druhej polovici augusta zarodili.
Toľko zo skromných skúseností zo spolupráce so zemou.

Na akú hrúbku si mulč nakladal?

Celková výška mulče po slehnutí by měla být 10 až 20 cm. Při mulčování trávou , třeba od sekačky , nebo senem se současně dodávají i důležité látky potřebné k růstu.Při mulčování dřevní hmotou, pilinama, štěpkama i kůrou je třeba dodávat živiny více, páč vzniká deficit.Aby dřevo shnilo, potřebuje bakterie a houby, které čerpají dusík a několik dalších dobrot z půdy.Ve finále dosti ochuzují půdu.
Při dostatku mulčovací hmoty je to dokonallý postup. Jako ideální hmotu vidím lehce zavadlou trávu ze sekačky. Seno je stejně dobrý, enem obsahuje mnoho semínek a tudíž se mulčování nesmí přrerušit.
Co to jsou dulové listy???

čo sa týka hrúbky mulču, používam takú vrstvu, aby bol mulč na spodku stále vlhký. Aj v najparnejších dňoch. Takáto hrúbka mulča zároveń spoľahlivo bráni prerastaniu burín. Presná hrúbka sa nedá určiť. Pre mňa spoľahlivým vodítkom, je stála vlhkosť asi do 1/3 mulču.

Dula, takéto žlté tvrdé ovocie, čo sa podobá trochu na jablko, niekedy aj na hrušku. Žlté, tvrdé voňavé, málo sladké. Listy som použil náhodne, lebo boli po ruke. A výborne sa osvedčili. POmaly sa rozkladajú, zabraňujú rastu buriny aj v tenkej vrstve. Nad nimi samozrejme musí byť vrstva mulču. Listy sa v kontaktes o zemou pod mulčom veľ+mi pomaly rozkladajú, čo je pre mňa výhodné. Mulč nad ním lepšie drží vlhkosť. Použil som seno.
Pôda bežná hnedozem, obsahuje málo vápnika, ale trochu viac ílu, než by sa žiadalo.



//www.klivia.com/ovo-dula.htm

huhu píše:

aNONym píše:http://www.tomatogarden.cz/ Non

"Rostlina navíc roste směrem dolů,

Tak jsem tedy narouboval rajče na jabloň. Do dna 2" díru , přikryl netkanou textilií a skrz ni rajče.
Ještě trochu učesat ten kbelík aby nebyl tak hnusný a uvidíme jestli budou zralé o 4 týdny dříve než ty ve foliáču..... :-)

Super, o víkendu jsem to taky udělal dokonce double. Dal jsem to do kbelíku od Primalexu, dole jsem udělal díru a do kříže na cirguli vyříznul otvor, vzniklou chlopní jsem propasoval drn rajčete a zavěsil.
Druhý den bylo vidět jak se rajče začíná otáčet nahoru. Uvidíme a sám jsem zvědav jak to dopadne.
Ještě jsem si k tomu udělal do kbelíků asi 20-30ks "referenčních rajčat" v normální poloze:-)

... jak bylo slíbeno a předesláno, na setkání jsem hovořil o velmi zajímavé rostlince, jenž je kategorizována coby plevel ... zcela zaslouženě ... její množivost je přímo úžasná ... jako malej jí nenáviděl, stejně tak jako všechno ostatní bejlí rostoucí nám na zahrádce ... ale už jsem se s ní spřátelil ... + využívám jí i jinak ...

Portulák - Šrucha zelná (Portulaca oleracea L.)

... "když se ve třicátých létech minulého storočí dva doktoři z moravy nezávisle na sobě zajímali, čím to, že je chudina tak zdravá, kupodivu oba došli ku stejnému závěru ... chudina se cpe Portulákem !!!" ... ... plevelem, který roste takřka všude ... setkal jsem se s ní takřka po celé Evropě ...



- pochází z Asie (některé prameny uvádějí že ze severní Afriky) ... v ČR je nepůvodní rostlinou ...
- je chladuvzdorná ...
- vytváří široké přisedlé růžice ... charakteristické masité dužnaté listy kapkovitého tvaru ...
- na půdu i na zálivku je nenáročná ... budete-li ji však přiměřeně zalévat, poroste jako z vody ... není problém dosáhnouti trsů o průměru až 80 cm ...
- až 300.000 semen s vysokou několikaletou klíčivostí z jedné rostliny !!! ... klíčivost semen se uvádí až 20 let !!!! ...
- bohatá na beta karoten, kyselinu listovou, vitamín C, B1, B2, B6, A ... z minerálů pak fosfor, železo, draslík, hořčík, vápník
- jako jediná suchozemská rostlina je zdrojem vysokého množství zdraví prospěšných nenasycených kyselin Omega-3 !!! ... = prevence kardiostimulárních onemocnění a pro "zdravou mozkovou činnost" (rostlinná obdoba rybího tuku) ...
- údajně je šrucha tradiční prostředek proti kašli a otokům dásní ... odvar se používá při krevních poruchách ...
- v zahrádkách se občas pěstuje její velkokvětý kultivar, ten je však pro účely konzumace zatím neprozkoumaný ...
- jako listová zelenina byla používaná již od nepaměti, ... používali ji už ve starém Řecku i Egyptě, a to nejen jako potravinu, ale i pro její léčivé účinky (Egypťané z ní dělali např. čaj pro léčení močových problémů) ...

... u nás doma ji nejraději konzumujeme "jen tak", stylem ala "schnitlik" ... = chleba namazaný máslem a posypaný silnou vrstvou nasekaných lístečků (i s mladými stonky) nebo ji jednoduše přikusujeme ... v období tvorby semen pak chutná lehce "slaně" ... za syrova ji přidáváme do polévek, do omáček, do salátů, do majonéz, ... používáme ji jako oblohu ke všem možným jídlům, ke grilovanému masu rovněž jako přílohu, atd. ...... prý je možné ji klasicky nakládat (mně ale při tom "zblátověla") nebo ji nakládat do octa jako "cappari" (což jsem zatím nezkoušel) ... nemá ráda dlouhé vaření ...

... díky tomu, že jsem se před časem rozhodl nechat zahrádku přiměřeně zplanět (což je však v rozporu s představami mé máti ... ...), tuto již druhým rokem používám jako živý mulč ... díky své silné přisedlosti k zemi tato rostlina velmi účinně udržuje podpovrchovou vlhkost ... experiment zatím provádím na mini plantáži kotvičníku a ženšenu pětilistého ([url=http://leciverostliny.webnode.cz/produc ... tphyllum-/[/url]), se kterými si kupodivu nijak moc nepřekáží ... rostou nad ní i mezi ní ... možná je to sice na úkor menší produkce primárních léčivek, ale to mi nijak nevadí, jelikož koberec šruchy spolehlivě udusí ostatní plevel ... (mimochodem, konečně se mi po několika létech podařilo dosáhnout stavu samovýsevu u kotvičníku ... na přelomu května a července pouze vypleju mladé "nadbytečné" rostlinky, které zužitkuji "za zelena", ať již formou odvaru nebo do salátů ... ... ) ...





... občas ji s hlínou přerýpnu do květináče, abych ji měl nestále při ruce i doma ... ... loni takto vydržela v pokojových podmínkách až do Vánoc ...

... zde použité obrázky byly nafoceny během minulého víkendu ...

http://www.garten.cz/a/cz/5455-portulac ... cha-zelna/
http://diskuse.nachvojnici.cz/viewtopic.php?f=27&t=789
http://www.labuznik.com/recept/forfahennabagle/
http://fenix.savana.cz/doku.php/srucha_zelna


PeS: ... pokud má někdo zájem, písněte mi do SZ ... za symbolické poštovné mohu obratem poslat čerstvé sazeničky ... popř. koncem léta semínka ...

(pozn.: ... diskuze k této rostlině pokračuje další stránce - http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=86894#p86894 )

Tak rajče zatím nepochopilo, co má dělat a kroutí se do normal pozice. Inverted se mu nelíbí. Asi ho budu muset zatěžkat vánočníma ozdobama , než mu narostou plody ...

huhu píše:Tak rajče zatím nepochopilo, co má dělat a kroutí se do normal pozice. Inverted se mu nelíbí. Asi ho budu muset zatěžkat vánočníma ozdobama , než mu narostou plody ...

Položil jsi přírodě otázku a ona Ti odpověděla!
Zeptal ses, jestli je pro rajče lepší, když se v něm voda pohybuje gravitací - a rajče Ti odpovídá, že je to proti jeho přirozenosti a vynakládá nemalou námahu na to, aby se v něm tekutiny pohybovaly sice proti gravitaci, ale zato jeho přirozeným způsobem.
Podle "fyziky" je to namáhavější a rajče mělo být rádo, že mu to usnadňuješ.
Fandím rajčeti!
"Zná" totiž zákonitosti přírody mnohem lépe, než fyzika.
Někdo by řekl: "blbé rajče" - a jiný zas může říct: "blbá fyzika".

Zdravím - poota

Zdravím
poota
tak stejný otázky sem si také dnes pokládal když sem jedno rajče taky takto umístil....
a přišel jsem na to že bude lepší radši ctít zákony přírody, než vymyšlenosti lidí....
a podle známího je to učividně vymyšlenost "nějakýho balkoňáka"...
každopádně by v rámci uspory místa, šlo dát ještě jedno keříčkoví rajče z hora...či jinou zeleninu.....
no... zbytek rajčat dám normálně do země, protože mě to připadne logičtější....

poota píše:Položil jsi přírodě otázku a ona Ti odpověděla!

... vzpomínám si, že na jedné z dovolených mi táta (coby hodně malému děcku) ukazoval hodně starou alej plnou statných stromů ... což by vcelku nebylo nic zvlášního, pokud by ty stromy nebyly zasazeny "vzhůru nohama" ... ... tedy větvema dolů a kořenama nahoru ... ... přesto jim na původních kořenech poměrně hustě rostly listy ... ... na těchto rádoby "větvích" však přesto bylo něco "jinak" ... oproti několika referenčním stromům, co byly na začátku aleje zasazené std. způsobem, jim ty "olistěné kořeny" rostly směrem dolů ... tak jak jim přikazovala gravitace ... ... genetická informace se zkrátka oblbnout asi nedá ... ...

PeS: ... bohužel si nevybavuji, kdeže to bylo ... a taty se už nezeptám ... ...

Sám jsem před lety zasadil lípu vzhůru nohama a dnes je z ní zcela normální běžný pětimetrový stromek. Něco jsem četl v českých pověstech, v historii něco takovýho bylo, ale ta paměť... Stromek roste do krásy a nikdo na něm nepozná, že má haluze v zemi.

No nevím mne se rajčata otáčejí vzhůru jak vzteklý. A ty co jsem dal normálně se mi zdají větší.
Jinak to zkouší více lidí viz. No nechám se překvapit.
http://hobby.idnes.cz/nase-rajcata-pove ... ahrada_bma
http://hobby.idnes.cz/rajcata-pestujeme ... ahrada_bma