Newton a jeho zákony

[1220]

Tak jen si představ, nejprve teleso dostane zrychlení - F.t = práce, pak (např. opuštení hlavně) dostane hybnost - m.v, a pak se tu zrazu u zetrvačního tělesa objeví "energie", která se projeví při nárazu. Tohle nedokáže ani Koprfild.

Sorry ale kde a kdy se "objeví" letí společně se zemí s galaxií se shlukem galaxií, navíc rotuje protože jsou v hlavni drážky není to jenom F ale je to proměnný vektor závislý na odporu v hlavni a na rychlosti hoření prachu za nábojem a tudíž i na tzv brisanci, taky na velikosti prostoru za ním, jak už je daleko v hlavni, potom na odporu vzduchu na gravitaci okolí respektive změnách gravitačního pole, to se zase nechá počítat vektorově a vychází jim to balistikům, fakt jo vyšetřují reálná zabití střelnýma zbraněma.
Tys mně teda vyprovokoval chlape, ani drondi tohle by snad nenapsali ..........dporučuju vřele nějaký kurz , hm
Asi Ti nezbyde číst Verneovky.
Je to sumace působení proměnného F který vzniká jako součin tlaku, také proměnného během cesty v hlavni . Proti této sumě
jde suma odporů od hybnosti proti otáčení a odporu třecího, ktrý je funkcí nornálové složky a součinitele tření, který je taky proměnný.
Když se berou střední hodnoty tak je to matematika na úrovni základní školy. Koperfild používá na rozdíl od Tebe holografii .
Takže když pak neřekneš při nárazu do čeho, tak není o čem mluvit. taky neříkáš jak letí, jak se projevuje vliv prostředí jak se projevuje Coriolisivo zrychlení , další např foucaltovo vlivy neříkáš nic o nepoznaném, když bys vyčerpal známé možnosti.
Tady se každý snaží ale ty máš snad jenom slepou víru, a ženskou logiku: tak chci mít ???
Promiň. Obávám se že to stačit nebude.Myslíš že poletí po spirále jako skáčou pstruzi proti vodopádu, a tam něco získáš ? tož uvidíme
K.

[buky]

Tak jen si představ, nejprve teleso dostane zrychlení - F.t = práce, pak (např. opuštení hlavně) dostane hybnost - m.v, a pak se tu zrazu u zetrvačního tělesa objeví "energie", která se projeví při nárazu. Tohle nedokáže ani Koprfild.

Sorry ale kde a kdy se "objeví" letí společně se zemí s galaxií se shlukem galaxií, navíc rotuje protože jsou v hlavni drážky není to jenom F ale je to proměnný vektor závislý na odporu v hlavni a na rychlosti hoření prachu za nábojem a tudíž i na tzv brisanci, taky na velikosti prostoru za ním, jak už je daleko v hlavni, potom na odporu vzduchu na gravitaci okolí respektive změnách gravitačního pole, to se zase nechá počítat vektorově a vychází jim to balistikům, fakt jo vyšetřují reálná zabití střelnýma zbraněma.
Tys mně teda vyprovokoval chlape, ani drondi tohle by snad nenapsali ..........dporučuju vřele nějaký kurz , hm
Asi Ti nezbyde číst Verneovky.
Je to sumace působení proměnného F který vzniká jako součin tlaku, také proměnného během cesty v hlavni . Proti této sumě
jde suma odporů od hybnosti proti otáčení a odporu třecího, ktrý je funkcí nornálové složky a součinitele tření, který je taky proměnný.
Když se berou střední hodnoty tak je to matematika na úrovni základní školy. Koperfild používá na rozdíl od Tebe holografii .
Takže když pak neřekneš při nárazu do čeho, tak není o čem mluvit. taky neříkáš jak letí, jak se projevuje vliv prostředí jak se projevuje Coriolisivo zrychlení , další např foucaltovo vlivy neříkáš nic o nepoznaném, když bys vyčerpal známé možnosti.
Tady se každý snaží ale ty máš snad jenom slepou víru, a ženskou logiku: tak chci mít ???
Promiň. Obávám se že to stačit nebude.Myslíš že poletí po spirále jako skáčou pstruzi proti vodopádu, a tam něco získáš ? tož uvidíme
K.

Jen se klidně do mně pusť, nejsi ani první ani poslední. Karle, tvojé vzdelání je na vysoké úrovni a abych neurazil i všech ostatních který se mi tady věnují.
Ale je jednostranní a o slepou víru jde z vaší strany.

Nic nového pod sluncem že když se máte přímo vyjádřit k danému problému (hybnost) tak začnete věci překrucovat a komplikovat.
Slunce, galaxie, Coriolisovo zrychlení, foucaltove vlivy, poletí po spirále a pod.

Znovu zopakuji: Těleso které letí ( má pohyb) zetrvačním pohybem má shopnost působit silou po celé jeho dráze, tedy za nejaký čas F.t

Ptáš se do čeho těleso narazí abych dokázal svoje tvrzení? No předce do lopatky toho dopravníku.

[1220]

Jde o to, že nic tam navíc nebude.
To bylo, na Kadlíně experimentálně ověřeno a já tomu věřím.
Možná se tady najde někdo kdo to zopakuje. Asi 30 kg láhev z olova kterou jsem odlil, má Martin 11, tím se vyeliminuje vliv odporu vzduchu. Má sice ohnuté hrdlo, ale dá se narovnat. Dopravník s tenzometrem dodáš, hm že ano, Jovu si můžeš zkusit přemluvit, má bránu popř Ti někdo jiný pomůže s měřením....... může být i legrace
V létě mi neteř slíbila účast na soutěži Mis Energia teda kdyby se to někdy konalo. Takže .......... to je jediný bod, kde jsem ochotný pomoct
Věřím tomu, že když tam bude něco navíc určitě to někdo vysvětlí.
Hodně štěstí.
Jinak jsem tady několika lidem , kteří se Tě ujali přidal nějaký body............Víš ta klapka na dopravníku bude zrychlovat s dopravníkem a tím se bude předmět zpomalovat, síla může být konstantní, když bude dopravník třeba připojený na čerpadlo, paralelogram a já nevím co třeba jěště, ale postupně se energie vybije tím, že předmět dojede do dolní nebo druhé stanice, kde třeba vypadne a další tam vletí bude se to opakovat, ale pořád nic navíc. Prostě tou silou ten předmět nahoru nedostaneš. Jenom rotační spirálové pohyby a relativnost třeba nějaké hmoty, která není vidět, prostě otevřený systém, tam se to zkoumá z čistého nadšení.Pokud vím, a vůbec nemusíš brát přece vážně co Ti tady všichni píšou
KDR

[buky]

Tak že letí 100 kg těleso vesmírem např. 10m/s. Naběhne na lopatkový 50m dlouhý pás který bude zatížen alternátorem. Na lopatce bude tenzometr. Těleso najede na lopatku, tak že vní těleso ostane. Pás se pohne a tenzometr ukáže nejprve ipulz sily a pak ta síla bude pozvolne za nějaký čas klesat. Za jaký čas záleží na zatížení pásu resp. na zatížení alternátoru.
Ak bude mezi aternátorem a spotrebičem watnetr, kolik je shopné těleso které má setrvační pohyb vyrobit ENERGIE?

Ten tenzomtr tam dávám jako důkaz že těleso se setrvačním pohybem má schopnost působit silou po dráze, ale projeví se to až začne dělat práci (totéž platí i u energie a její proměny na jinou energii)
Chci tím řict že tá síla kterou muže těleso půsubit za nějaký čas je v tom letící tělese a dokazuju to měřením.

Na porovnání:
1. Máme 50m lopatkový pás z alternátorem tu na zemi vo vertikální poloze. Z vrchu padne 100kg šutr na lopatku s tenzákem o rychlosti 10m/s. Ten ukáže nejprve impulz síly a pak STEJNOU SILU za určitý čas ( jakou velikou záleží na zatížení) až po konec pásu.

2. Máme ten istý pás ze stejným zatížením ale ve vodorovné poloze a tak stejnou rychlostí narazí šutr do lopatky. Rozdíl bude v tom že v tomto připade tenzo. ukáže impul sily a pak ukáže postupně MENŠÍ SILU za kratší čas a zákonitě vyrobí měne energie než v 1. případe.

Akord, niekedy dám príklad z praxe ktorý nevystihuje presne čo chcem povedať.
Naše rozpoluplné tvrdenia sú predsa v tom že teleso ktoré má zotrvačný pohyb nie je schopné konať prácu, teda pôsobiť silou po dráhe. Vyššie uvedené to potvrdzuje že je to tak, a funguje to aj vo vesmíre.
Čuduješ sa že som ironický, ak mi je tu povedané že energiu vyrába brzdiace zariadenie, alebo lopatkový pás a nie teleso ktoré má zotrvačný pohyb ?

Tak si to obráťme. 100kg teleso bude v kľude a pás ktorý bude mať zotrvačnú rýchlosť 10m/s narazí (jeho lopatka) do telesa.
Akože teraz bude vyrábať energiu to teleso?
Veď je to obyčajná haluz.

Doteraz ste mi neboli schopný dokázať v praxi existenciu "energie" v letiacom telese a ani ju nedokážete, lebo ide o matematickú fikciu.

Bavme sa o príklade č 1 a 2. To presne vystihuje, čo chcem povedať.[/quote]

Karel DR - nevím jestli mluvíš o tom co je tady napsaný, ale právě o tomhle důkazu jsem mluvil já.

To co je ve fotogalerii nechme zatím tak, zbytečne by se to komplikovalo.

[1220]

která popisuje jevy, které se zkoumají, energie se objevuje při změně stavů /nemám na mysli skupenství/
vzájemné působení to máš dobře. Stejně ale nerozumím promiň.
večer jěště čihnu.
K.

[Elektro]

Na porovnání:
1. Máme 50m lopatkový pás z alternátorem tu na zemi vo vertikální poloze. Z vrchu padne 100kg šutr na lopatku s tenzákem o rychlosti 10m/s. Ten ukáže nejprve impulz síly a pak STEJNOU SILU za určitý čas ( jakou velikou záleží na zatížení) až po konec pásu.
Ten šutr ukáže pri náraze impulz sily, ktorý sa rovná energii, ktorú si do šutru vložil pri jeho uvedení do rýchlosti, a odovzdá ju pásu, ktorý uvedie do pohybu. Tá ďalšia a menšia sila je spôsobená gravitáciou alebo ak chceš hmotnosťou šutru a preto pôsobí až do konca pásu.

2. Máme ten istý pás ze stejným zatížením ale ve vodorovné poloze a tak stejnou rychlostí narazí šutr do lopatky. Rozdíl bude v tom že v tomto připade tenzo. ukáže impul sily a pak ukáže postupně MENŠÍ SILU za kratší čas a zákonitě vyrobí měne energie než v 1. případe.
V tomto prípade ten šutr len odovzdá energiu pásu (uvedie ho do pohybu), ktorú si doň vložil pri jeho uvedení do rýchlosti a nič naviac nedodá.


Akord, niekedy dám príklad z praxe ktorý nevystihuje presne čo chcem povedať.
Naše rozpoluplné tvrdenia sú predsa v tom že teleso ktoré má zotrvačný pohyb nie je schopné konať prácu, teda pôsobiť silou po dráhe. Vyššie uvedené to potvrdzuje že je to tak, a funguje to aj vo vesmíre.
Teleso, ktoré má zotrvačný pohyb, v tomto pohybe nevykonáva žiadnu prácu. Po náraze na lopatku tvojho pásu tomuto odovzdá svoju energiu (uvedie ho do pohybu), ktorú si doň vložil pri jeho uvedení do rýchlosti. Prácu bude vykonávať pohybujúci sa pás, ak bude napr presúvať piesok, alebo poháňať dynamo.

Čuduješ sa že som ironický, ak mi je tu povedané že energiu vyrába brzdiace zariadenie, alebo lopatkový pás a nie teleso ktoré má zotrvačný pohyb ?

Tak si to obráťme. 100kg teleso bude v kľude a pás ktorý bude mať zotrvačnú rýchlosť 10m/s narazí (jeho lopatka) do telesa.
Akože teraz bude vyrábať energiu to teleso?
To teleso nebude vykonávať prácu, ale bude akumulovať energiu (do svojho pohybu) dodávanú pásom až dovtedy, kým pás bude na teleso pôsobiť silou (rozhýbe ho na rýchlosť 10m/s). Potom teleso bude pokračovať v zotrvačnom pohybe, kým nenarazí do lopatky iného pásu, ktorému túto energiu odovzdá a pás urobí prácu. Pás po náraze lopatky do telesa nebude vykonávať prácu tým, že telesu dodá energiu na jeho uvedenie do rýchlosti. Prácu bude vykonávať motor, ktorý pohybuje pásom.

Veď je to obyčajná haluz.
Haluz je v tom, že pri kladení otázok nerozlišuješ energiu od práce.

Doteraz ste mi neboli schopný dokázať v praxi existenciu "energie" v letiacom telese a ani ju nedokážete, lebo ide o matematickú fikciu.
O matematickú fikciu nejde. Energia v letiacom telese je tá, ktorú si telesu dodal pri uvedení do pohybu. A dodanú energiu si môžeš zmerať pri uvádzaní telesa do pohybu (na požadovanú rýchlosť).

Bavme sa o príklade č 1 a 2. To presne vystihuje, čo chcem povedať.

Ak sa mýlim vo svojom výklade, tak ma prosím opravte.
Želám príjemný večer.

[buky]

Len menšia oprava.

Energia ktorú si do šutru vložil, ako ju tam chceš vložiť, vyvŕtaš do neho dieru a natlačíš tam energiu prstom?
Teleso bude akumulovať energiu, ako ju naakumuluje, čo je teleso kondenzátor? , alebo stačí pár úderov kladivom po telese a už je dodaná energia.
Nemáš ako dokázať premenu energii.

Energia resp. jej premena na inú fyzikálnu veličinu nám dáva možnosť dať teleso do pohybu a tým schopnosť telesa pôsobiť silou po dráhe = práca.

Napríklad: na slnku je pre mňa energia hélium a vodík, reakciou, nezvratnou premenou (fúzia) dochádza k teplu a svetlu - fyzikálne veličiny. A toto teplo je schopné premeniť vodu na paru a tá tlačiť silou na piest a konať prácu.
Ak paru prestanem dodávať napr. do parného generátora, tak predsa svojou zotrvačnosťou je schopný ešte konať prácu.

Takto mi to ukazuje príroda.

[poota]

...
Takto mi to ukazuje príroda.

A si si celkom istý, že si z Teba tá príroda len nerobí p.del?
Zdravím - poota

P.S. Nám totiž ukazuje něco úplně jiného.

[poota]

Na porovnání:
1. Máme 50m lopatkový pás z alternátorem tu na zemi vo vertikální poloze. Z vrchu padne 100kg šutr na lopatku s tenzákem o rychlosti 10m/s. Ten ukáže nejprve impulz síly a pak STEJNOU SILU za určitý čas ( jakou velikou záleží na zatížení) až po konec pásu.
Ten šutr ukáže pri náraze impulz sily, ktorý sa rovná energii, ktorú si do šutru vložil pri jeho uvedení do rýchlosti, a odovzdá ju pásu, ktorý uvedie do pohybu. Tá ďalšia a menšia sila je spôsobená gravitáciou alebo ak chceš hmotnosťou šutru a preto pôsobí až do konca pásu.

Bukyho milovaný tenzák ukáže počáteční impulz, který je závislý na odporu, který klade lopatkový pás padajícímu šutru. Kdyby pás nekladl žádný odpor, tak tenzák neukáže nic, stejně jako neukazuje nic ani tenzák na šutru, pokud tento letí vzduchoprázdnem. Jakmile uvede šutr pás do pohybu, je naměřená síla daná opět pouze odporem, kterým se snaží pás zpomalit padající šutr.
V případě, že bude pohyb pásu zcela hladký a bez jakéhokoli odporu, tak bude první naměřený impulz odpovídat překonání setrvačnosti pásu, či lépe řečeno jeho uvedení do pohybu. Další "stejná síla" se již konat nebude, protože šutr bude padat volným pádem.
Zdravím - poota

[1220]

Elektro to napsal dostatečně jasně aspoň pro mně, jinak jde tady o labyrinty slov od Tebe, ale tu energii navíc, víš rád bych ji tam viděl, ale nebyla nalezena. Hm sorry není tam vidět.

Pojmy a dojmy mají od sebe přece nějakou vzdálenost.
měl jsem to nechat být ..........
k.

[buky]

Na porovnání:
1. Máme 50m lopatkový pás z alternátorem tu na zemi vo vertikální poloze. Z vrchu padne 100kg šutr na lopatku s tenzákem o rychlosti 10m/s. Ten ukáže nejprve impulz síly a pak STEJNOU SILU za určitý čas ( jakou velikou záleží na zatížení) až po konec pásu.
Ten šutr ukáže pri náraze impulz sily, ktorý sa rovná energii, ktorú si do šutru vložil pri jeho uvedení do rýchlosti, a odovzdá ju pásu, ktorý uvedie do pohybu. Tá ďalšia a menšia sila je spôsobená gravitáciou alebo ak chceš hmotnosťou šutru a preto pôsobí až do konca pásu.

Bukyho milovaný tenzák ukáže počáteční impulz, který je závislý na odporu, který klade lopatkový pás padajícímu šutru. Kdyby pás nekladl žádný odpor, tak tenzák neukáže nic, stejně jako neukazuje nic ani tenzák na šutru, pokud tento letí vzduchoprázdnem. Jakmile uvede šutr pás do pohybu, je naměřená síla daná opět pouze odporem, kterým se snaží pás zpomalit padající šutr.
V případě, že bude pohyb pásu zcela hladký a bez jakéhokoli odporu, tak bude první naměřený impulz odpovídat překonání setrvačnosti pásu, či lépe řečeno jeho uvedení do pohybu. Další "stejná síla" se již konat nebude, protože šutr bude padat volným pádem.
Zdravím - poota

Když není odpor není ani práce, a ani tenzák nic neukazuje. Tím že pás klade šutru odpor,tak teleso koná práci a tenzák ukazuje sílu kterou těleso působí po dráze za určitý čas F.t

[Ilem]

Už ti nic nevysvětluju, nemá to cenu. Jen jednu věc k tomu napíšu.:
Když budeš popírat obecně uznávané definice, budeš mít ze svého pohledu pravdu, ale s ostatními se nikdy nedomluvíš.
Příklad definice: "Energie je schopnost konat práci." Ty tvrdíš, že letící těleso má schopnost konat práci, ale nemá žádnou energii.

jiný příklad - Definice třeba hluchoslepoty: „Hluchoslepota je jedinečné postižení, vzniklé kombinací zrakového a sluchového poškození, které způsobuje potíže v přístupu k informacím, komunikaci a mobilitě.“
Já můžu tvrdit, že ten, kdo nevidí a neslyší není hluchoslepý, ale slepohluchý a teď se budeme přít, kdo má pravdu. Chápeš?

[Akord]

Tak že letí 100 kg těleso vesmírem např. 10m/s. Naběhne na lopatkový 50m dlouhý pás který bude zatížen alternátorem. Na lopatce bude tenzometr. Těleso najede na lopatku, tak že vní těleso ostane. Pás se pohne a tenzometr ukáže nejprve ipulz sily a pak ta síla bude pozvolne za nějaký čas klesat. Za jaký čas záleží na zatížení pásu resp. na zatížení alternátoru.

To je veľmi zle a nenormálne komplikovane zadaná úloha. Naštuduj si najprv zrážku 2 gúľ. Pri ideálnej pružnej zrážke sa normálne nikde práca nekoná, vymenia sa energie, alebo hybnosti, podľa toho, čo nás zaujíma. Ak bude smer pohybu gúľ zvislý v gravitačnom poli a vyhlásime posun pôvodne stojacej gule za nami očakávanú užitočnú prácu, tak sa práca jednoducho koná, lebo časť energie sa preleje do potenciálnej energie v gravitačnom poli - gravitačné pole to robí tak všetkým telesám bez výnimky. Ako prácu označujeme dej, ktorý je pre nás užitočný, alebo skúmaný. Počas konania práce očakávame premenu energie na inú, ak to komentoval tuším Ilem.
Teleso nevlastní prácu. Iba namiesto dlhého výrazu -pôsobenie sily po dráhe- používame kratší, teda práca.

Ak sa ideálne a pružne zrazia 2 ideálne tuhé telesá, tak ten náraz prebieha na nulovej dráhe a s nekonečnou silou.
Ak je proces neideálny, tak malá časť celkovej energie oboch telies sa nevratne premení na teplo pričom sila tiež pôsobila po určitej dráhe a teda môžeme povedať, že ktorási guľa konala prácu. Tá práca popisovaná veličinami sa nevratne mení na teplo, a je pri pružnej zrážke číselne bezvýznamná oproti pohybovej energii gule po zrážke/odraze.

Neviem, načo stále vyťahuješ silu na tenzák, keď ju nevieš vyrátať(na výpočet nestačí bežný vzorec), závisí od tuhosti tenzáka a pre každý tenzák bude tá sila iná. Pritom náraz gule na lopatku na páse prebehne vždy s rovnakým výsledkom a nebude v princípe od toho tenzáka závisieť, lopatka stále získa tú istú rýchlosť. Pri tuhšom tenzáku prebehne iba náraz na kratšej dráhe, v kratšom čase a s väčšou silou, pri menej tuhom opačne. Rovnaký efekt ako tenzák má pružnosť lopatky. Preto sa ani neráta so silou v prípade zrážky pružných gúľ, lebo by sa musel brať do úvahy materiál, vec by sa iba skomplikovala a výsledok by sa nezmenil.

[buky]

Už ti nic nevysvětluju, nemá to cenu. Jen jednu věc k tomu napíšu.:
Když budeš popírat obecně uznávané definice, budeš mít ze svého pohledu pravdu, ale s ostatními se nikdy nedomluvíš.
Příklad definice: "Energie je schopnost konat práci." Ty tvrdíš, že letící těleso má schopnost konat práci, ale nemá žádnou energii.

Ilem, ano energie resp. její proměna nám dává schopnost dělat práci. Přesne tak, zetrvačností letící těleso má schopnost konat práci a tedy není ani přítomná energie.

Příklad z praxe: Velká parní lokomotiva - zdroj energie uhlí a kyslík. Procesem hoření proměníme energii na teplo a světlo, teplo promění vodu na páru a ta tlačí silou na píst a koná práci, čím lokomotiva dosáhne rychlosti např. 50km/h.
A teť rázem odpojím od podvozku lokomotivy ohniště i kotel z párou čím demonstruji okamžitou strátu energie i síly.
Bude schopna takáto lokomotiva která má zotrvační pohyb konat práci? Určitě ano.

Tímto spochybňuju obecně uznávané definice.

[Akord]

Příklad z praxe: Velká parní lokomotiva - zdroj energie uhlí a kyslík. Procesem hoření proměníme energii na teplo a světlo, teplo promění vodu na páru a ta tlačí silou na píst a koná práci, čím lokomotiva dosáhne rychlosti např. 50km/h. A teť rázem odpojím od podvozku lokomotivy ohniště i kotel z párou čím demonstruji okamžitou strátu energie i síly. Bude schopna takáto lokomotiva která má zotrvační pohyb konat práci? Určitě ano. Tímto spochybňuju obecně uznávané definice.

Najprv spochybňuj svoje definície, až potom definície iných. Okrem toho si žiadne ešte nenapísal a to riadne motáš. Veď Ty hádam nevieš, na čo sa použije práca parného stroja v lokomotíve. Pripomeniem, pre jednoduchosť berme iba prípad po rovine.
1. Na zrýchlenie.
2. Na prekonanie valivého odporu.
No a tá Tvoja schopnosť lokomotívy konať prácu zotrvačnosťou, je tá istá práca, ktorá bola do zotrvačnosti uložená parným strojom v procese podľa bodu 1. pri jej zrýchlení. Ide teda o energiu naakumulovanú do zotrvačnosti.
Lokomotíva pri pohybe bez trenia tiež, žiadnu silu ani energiu ani kotol nepotrebuje, zase to mútiš, a nenapíšeš, na čo potrebuješ v lokomotíve tú silu. Rozbehnutá lokomotíva príliš kinetickú energiu nestratí, ak stratí po ceste svoj kotol. Miešaš dokopy pohybovú energiu celej lokomotívy s energiou pary v kotli, ktorá sa ešte na prácu nepremenila.