Disociace vody

[Merlin]

kontakty-pohled II.jpg
Nikde tam nevidím kondenzátor (snížení jiskření kontaktů).

Kondenzátor není v zapalování kvůli snížení jiskřeni kontaktů! A tady v tomto případě by byl přímo škodlivý...

Pouvažuj proč.

[jeff]

Jak se teď hodně říká "chtěl jsem nafotit průběhy VN na osciloskopu. A krásně..." Bohužel mi odešla baterka a foťák nepůjde až do nabití další sady baterií a to bude až zítra a to je pozdě, celý víkend se k ničemu nedostanu. Vycházím z verze bipolárního elektrolyzéru s perforovanými deskami o rozměrech 10x10cm, sítí děr průměru 5mm a 9 řad po 9 děrách. Sestava je: VN-000+VN a VN elektrody jsou z hliníku. Vzdálenost mezi elektrodami je 0,5mm, VN elektrody 1mm (vzdálenost nemá alespoň tady žádný význam, vývin a proud je stále stejný, zkoušeno již dříve). Bipolární část elektrolyzéru je napájena z 12V akumulátoru ss prouem a má odběr z počátku cca 400mA, po vytvoření bublinek cca 250mA. VN cívka je napájena z druhého akumulátoru přes přerušovač, frekvence cca 100HZ. Napětí na prázdno měřeno přes odporový dělič cca 13kV. Při připojení na elektrodu měřeno osciloskopem, který má vlastní akumulátor, docela pěkné špičky trojůhelníkového tvaru (po neděli vyfotím) a amplitudou cca 550mV šš bez zákmitů. Voda je obyčejná z vodovodní sítě. VN pulsy samozřejmě nemají sebemenší vliv.
Je to takové první přiblížení. Jak jsem už výše psal, tak vzdálenost elektrod (do 3mm) nemá žádný praktický vliv. V pondělí to všechno nafotím a pošlu to i s přesnými údaji, jak by to mělo být vždy.

Přeji všem veselé Vánoce a bohatého Ježíška a jak se to tak přeje.

Jeff

[Novák]

Dneska jsem dělal pokusy s vn pulzy a daleko efektivnější je vn pulz
při náběhu nn pulzu.Na tenhle problém se teď zaměřím a budu zkoušet
vn pulz při náběhu nn a pak při překlopení.
To znamená dva vn pulzy a každý z jiné vn cívky.

Pozoroval jsem úbytek proudu na nn!!

[Merlin]

kontakty-pohled II.jpg
Nikde tam nevidím kondenzátor (snížení jiskření kontaktů).

Kondenzátor není v zapalování kvůli snížení jiskřeni kontaktů! A tady v tomto případě by byl přímo škodlivý...

Pouvažuj proč.

"Teď prudce rozpojíme kontakty. Protože rychlost rozepnutí má konečnou hodnotu, proud začne zanikat s určitou rychlostí, při které vyvádí díky vznikajícímu oblouku neplechu (jak jsem uvedl výše) na dosedacích plochách kontaktů. Zvýšení rychlosti zániku proudu z hlediska vlivu na kontakty brání kapacita kondenzátoru. Nejlepší by bylo, kdyby se kondenzátor nemusel použít, stačila by menší akumulovaná energie, méně závitů a i nárůst napětí na sekundáru by byl rychlejší. Jenže bohužel zatím nikdo nesestrojil kontakty, které by obvod rozpojily bez velkých energetických ztrát. Bez kondenzátoru se zapálí oblouk mezi kontakty, který nezhasne a veškerá naakumulovaná energie se zničí v oblouku a na sekundární straně nenaměříme energii žádnou. (Aby k tomuto nedošlo, bylo by zapotřebí buď několikanásobně většího odtrhu kontaktů, nebo jiným tvarem vačky upravit průběh rychlosti odtrhu, což je z dynamického hlediska technicky nerealizovatelné.) Kapacita kondenzátoru má být jen tak veliká, aby se rychlost nárůstu napětí udržela spolehlivě pod přeskokovým napětím pro danou vzdálenost kontaktů. Pokud má kondenzátor příliš malou kapacitu, napětí roste rychleji, než jsou schopné kontakty zvládnout, dochází k nadměrnému jiskření a snižování dosažitelné energie. Při zvětšení kapacity se sníží rychlost nárůstu napětí, tím klesá samoindukční napětí a také výsledné napětí sekundární. K tomu ještě připočítejte pokles energie, která se ztratí na ohmických odporech při déletrvajícím průběhu transformace. "
http://skoda.panda.cz/clanek.php3?id=384

Ano, napsal to úplně přesně. Jen to ještě pochopit, co?

[Merlin]

Ano, napsal to úplně přesně. Jen to ještě pochopit, co?

Kdo pochopí, ten si vybere. Nebudu se s tebou přít, protože by to ještě víc zamlžilo podstatu věci.

Mlžíš Ty! My nepotřebujeme charakteristiku zapalování do auta, tady jde o něco úplně jiného.

Přišels něco konkrétního říct, nebo jen rejpat?

[LUKE]

MAS PRAVDU GEWO

[Iv]

Narazil jsem na problém,který může být příčinou neúspěchu převážné většiny z nás.

Zapojte si jenom nn a dejte k tomu osciloskop.Kromě kladných pulzů se
vám tam objeví i spousta záporných a tady je ten problém.Dokud ty pulzy
nebudou jednotné,tak to nebude nikdy chodit.To samé se týká i vn.

Takže pokud někdo z vás má nějaký dobrý nápad jak záporné pulzy
odfiltrovat při zapojení nn a vn tak to sem napište,pokud si to nechcete
vzít do hrobu.

Promin příteli,nepochopil jsem tvou otázku v SZ a až ted při pročítání Tvého příspěvku jsem pochopil problém na který jsi se ptal.Omlouvám se,je to trochu nepřehledné a proto se to stalo.
Máš pravdu s těmi zápornými pulsy,je to spíše rozkmit a ten se někdy pohybuje až v hodnotách dost vysokých,někdy i skoro 100V.Ale když pozoruješ obrazovku,tak zjistíš,že na to má vliv frekvence,při některé frekvenci ti tyto záporné kmity zmizí.Ted ti z hlavy neřeknu kmitočet kdy se to přestane projevovat,jelikož to záleží na nastavení mezery pulsu a td.Ale opravdu při určité frekvenci ti tyto záp. kmity se sníží,nebo dokonce zmizí.Pozor na izolaci mezi deskama,když nemá dobrou izolaci,tak to ty záporné kmity podporuje.
Doufám že ted Ti to stačí a ještě se jednou omlouvám.

[Iv]

Musím potvrdit,že zatím nahradit mech.přerušovač nejde!!Po nějakých zkouškách a lámání hlavy nad výsledky testů je jasný směr,který si nechci vzít do hrobu.
Pan Tesla byl velice chytrý pán.Ze ten rozdělovač jiskří je právě správné a každý namontovaný kondenzátor pro odstranění jiskření je právě špatně.Až jsem vše hodil labolatorně na stůl a obrazovku,bylo mně hned jasné o co jde.TO JISKRENI s kombinací cívky vyrábí totiž vysokofrekvenční kmity,které jsou v hustém spektru MHz a pak se nedivme,že když se toto pustí do vody,tato VF způsobí pořádný chaos ve vašem vyvíječi a proto to lidem ,kteří použijí standartní kladívko pracuje(vid Nováku) a ti co použijí relé,nebo elektroniku neuspějí,protože nevznikne tak velký oblouk,který je nutný pro interferenci vysoké frekvence.Takže je to správný směr a určitě do budoucna se něčím jako Teslákem to nahradí,třeba.

[Novák]

Děkuji za odpověď a taky za to, že jsi to dal sem, místo do SZ.
Já jsem si bláhově myslel,že když sem šoupnu svůj osciloskop, že se aspoň
někdo chytne a pošle ten svůj, ať je co srovnávat.Buď nemaj osciloskopy,
nebo jsou líný a cpou se cukrovím.
V tom spínání je polovina úspěchu a ono to nikoho nezejímá!
Takže díky za odpověď.

[Novák]

Na začátek musím přiznat,že načasování vn pulzu na začátek a překlopení
nn pulzu není jednoduchá věc. nn pulz je na frekvenci řádově stovek Hz
a vn pulz jsem stabilně zachytil až na 36kHz.Ty frekvence se rády míjejí.Tady musím říct,že jediné spolehlivé řešení je podle Mima a když
říká "roztočte to " tak má pravdu.Jedinou slabinu vidím v tom, že ten nn
pulz by bylo dobré celý překlenout vn pulzy.Dost utopie, zatím nevím jak na to.
Mám ještě jednu věc.Iv se tady v předešlých příspěvcích snažil o výrobu tzv.
plovoucího obvodu.Tuhle podmínku překvapivě dobře splňuje zapojení dvou a více mechanických kontaktů, tak aby spínaly následně po sobě.Ty pulzy
jsou sice spínány v rytmu otáček, ale kažký jednotlivý pulz je jiný.Liší se
nástupem,výškou,zvlněním jednoduše neexistují dva stejné pulzy.
Pro konkrétní představu- zapojení 12V, desky alá Mim bez vn +000-
vzdálenost 2mm, příkon 21W.Bubliny okolo 1mm a po 15-20vteřinách nejsou
vidět desky.
Tohle by mohla být snadná cesta pro méně zdatné kutily.Mechanické PWM.

[Collodi]

Zdravim

Nevim jestli je to elektrotechnicky "správně", ale napadla me jedna vec.
Vite co to je Terromet? Je to zařízení na měření zemního odporu.Dnes už jsou digitální. No ja mam doma stary cesky. Jako zdroj napětí má jednosmerné dynamo rucne pohánene.
Ja se v elektronice moc nevyznám, takze vám to presne nepopísu.
tady je k tomu dokument : http://www.spseke.sk/web/copko/download ... m-teo6.rtf

Ten prerusovac mam k dispozici.Je to válec, na něm jsou prilepene plisky po 180 stupnich prerusene. Na tom jsou kartacky vedouci z dynama, na druhe strane jsou pak vyvody vedouci do pristroje.

Chapete me?

[habana]

Na začátek musím přiznat,že načasování vn pulzu na začátek a překlopení
nn pulzu není jednoduchá věc. nn pulz je na frekvenci řádově stovek Hz
a vn pulz jsem stabilně zachytil až na 36kHz.Ty frekvence se rády míjejí.Tady musím říct,že jediné spolehlivé řešení je podle Mima a když
říká "roztočte to " tak má pravdu.Jedinou slabinu vidím v tom, že ten nn
pulz by bylo dobré celý překlenout vn pulzy.Dost utopie, zatím nevím jak na to.
Mám ještě jednu věc.Iv se tady v předešlých příspěvcích snažil o výrobu tzv.
plovoucího obvodu.Tuhle podmínku překvapivě dobře splňuje zapojení dvou a více mechanických kontaktů, tak aby spínaly následně po sobě.Ty pulzy
jsou sice spínány v rytmu otáček, ale kažký jednotlivý pulz je jiný.Liší se
nástupem,výškou,zvlněním jednoduše neexistují dva stejné pulzy.
Pro konkrétní představu- zapojení 12V, desky alá Mim bez vn +000-
vzdálenost 2mm, příkon 21W.Bubliny okolo 1mm a po 15-20vteřinách nejsou
vidět desky.
Tohle by mohla být snadná cesta pro méně zdatné kutily.Mechanické PWM.

Už kdysi jsem ti navrhoval zvýšit spínací frekvenci NN pomocí vícera kladívek po obvodu vačky za účelem dosažení vyšší frekvence spínání....
Mělo by to ale logicky za následek rovněž zvýšení frekvence spouštění VN...něco tu v té tvé teorii se mi zdá, nehraje...
Po novym roce zapracujemeeeeeeeeeeee.
A ještě: nemyslím, že by bylo šťastné pojmenovat tento způsob napájení elektrolyzéru jako "mechanické PWM", výraz PWM totiž striktně říká to, že jde o puslně šířkovou modulaci. Ergo kladívko to znamená, že "něco - většinou výkon" je řízeno šířkou (délkou) vstupních pulsů.
Jak je patrno, zde je šířka pulsů neměnná, proto bych spíše tento způsob pojmenoval přesnějším
"mechanické spínání NN"

[Novák]

Veškeré námitky beru v potaz.Ten mechanický kontak má ale svoje omezení
přes která "nejede vlak".Ta pružina není schopna spínat ve vysoké frekvenci.
Do kHz nedosáhne.Já chtěl upozornit na to, že kontakt vn vizuálně permanentně jiskří, ale skutečný impulz je v kHz a je posílán nn kontaktem
do vody v Hz.?? To je pouze lechtání vody a nemůže to nic dělat.
Tady by bylo na místě srovnání s někým jiným, Mimův osciloskop k dispozici
nemá a nikdo sem nic neposlal.Je taky veliký rozdíl mezi novým a starým jetým kontaktem.Ten starej opálenej kontakt je perspektivnější.

Šířka a výška kontaktem spínaného pulzu se dá měnit jednak otáčkama
a taky "odtrhem",až se sejdeme tak si to musíme vyjasnit to "PWM".

[Novák]

Ten spínaný kontakt musí splňovat určitá kritéria a nejlépe vyhovuje kontakt do rozdělovače.Jednak je to samotný materiál kontaktu a pak i konstrukce.
Měděný plíšky by během chvilky schořely!!

[habana]

Mechanický kontakt umí jen to co umí. Nic jiného od něho nečekej. Průběh napětí na sekundáru můžeš ovlivnit jenom kondenzátorem na kontaktech a přídavným jiskřištěm na sekundáru.

Ano, myslím na to už dlouho, že to asi bude schůdné VN cívku "pohánět" nějakou elektronikou, která bude synchronizovat s rozpínáním NN na elektolyzéru, jiskra opak bude generována v přídavném jiskřišti na sekundáru.
Myslim, že to bude schopné funkce...a hlavně to půjde lehce synchronizovat i s mechanickým kontaktem (kladívkem) rozdělovače.
HYN SA UKÁŽE