Joe Cell a vyvijace vodíka

[Powers]

Pokus nedela

všetko som nehal tak sol ve ve vode povodne , na povrchu sa tvorili bubliny hodil som sirku rachlo vac než slušne dal som to cez prebublavak
zasa ta sama pesnicka , bafkalo

takže vymena vody , o polovicu nižši odber tak aj menej bublin ale zas len bafkalo , nebola šleha , asi to bude dirami v elektrodach alebo že je ponorenych vela drotov ve ve vode to je jediny rozdiel oproti systemu kde buchali

video vyvinu



tak su zatal fotky

1 fotka je takto to vypada prebulavac je pohar inak byva kyblik
2 fotka system nezapaty kopa dokrutenych drotov
3 foto vyvin 2 elektrody obe maju navrtane diery a šipka ukazuje na "prud vodiku " je to z diery kde mam uchyteny kabel

[Powers]

Tak tu asistenci opravdu potřebovat nebudu jelikož už s rozkladem vody nelaboruji (tedy zatím) ale je fakt že zapalovat jedině přes bubler pokud možno třeba z pet lahve,sklo rozhodně ne .Ta kyselina citronová byla chemie nic přírodního ale co já vím z čeho to bastlej jen to pěkně smrdí to je fakt. Teď mne tak napadlo jak si asi mnozí kteří jsou už velice daleko vpředu co se týče rozkladu vody ťukají na čelo co že jsme to za blbce Nic osobního mám na mysli sebe.

každy nejak začinal, nech sa tukaju na celo ...zajtra idem pre druhe trubky

[Dvell]

...zajtra idem pre druhe trubky

No pokud provrtání znamená jen větší plochu tak by to dle mně nemělo mít zásadní vliv.. nevím ale řekl bych že zvětšení pplochy je spíš pozitivní jev než negativní..
Každopádně testujte, stějně dojdete k tomu že účinnnost je max 70%, ale nevadí furt lepší než vyrábět MEG

S pozdravem

Dvell

[Powers]

neska som skusal nerezove sita ale nic moc vysledok,nic menej vyroba vodika slapala ...

potom skusal dierovane trubky a vysledky

1 Pripad obidve trubky maly diery tahalo sa to všetko do stredu vnutornej trubky vyvin vodiku bol

2 prirad diery mala iba vonkajšia trubka sršalo to ven vyvin sa mi zdal lepši je to mešia varianta ako v prvom pripade

-----------
trubky som skušal na ležaka neni to špatne ,



otazka na dnes vodik po ceste na hor ve vode sa straca , resp zlučuje spet s vodu ?

[Powers]

Skusil som tam dat hydroxid sodny NaOH je to lepše len tu pišu že hydroxid je žeravina jak lusk, to asi nebude do motora to fajne , nA druhu stranu vyvin vodiku je lepši zlepšilo to vodivost





Hydroxid sodný vzniká bouřlivou exotermní reakcí kovového sodíku s vodou za vzniku plynného vodíku; za přítomnosti vzdušného kyslíku vytvářející se vodík vzplane

2 Na + 2 H2O → 2 NaOH + H2.

Vzniká také rozpouštěním oxidu sodného ve vodě

Na2O + H2O → 2 NaOH.

V roztoku se také uvolňuje ze solí velmi slabých kyselin; příkladem může být hydrolýza alkoholátů sodných, např. ethoxidu (ethanolátu) sodného

CH3CH2ONa + H2O → CH3CH2OH + NaOH.

Vzniká také v katodovém prostoru při elektrolýze vodných roztoků sodných solí, především chloridu sodného

2 Na+ + 2 H2O + 2 e- → H2 + 2 NaOH.

[editovat] Průmyslová výroba

Dříve se hydroxid sodný vyráběl tzv. kaustifikačním procesem z vodného roztoku uhličitanu sodného (sody) působením mírného nadbytku hydroxidu vápenatého, přidávaného ve formě suspense hašeného vápna čili vápenného mléka

Na2CO3 + Ca(OH)2 → 2 NaOH + CaCO3.

Vznikající velmi málo rozpustný uhličitan vápenatý se oddělil sedimentací, případně následnou filtrací a odpařením vody ze zbývajícího roztoku se získal surový hydroxid sodný. Ten se většinou dále čistil rozpuštěním v ethanolu.

V současné době se veškerý hydroxid sodný vyrábí elektrolytickým rozkladem roztoku chloridu sodného (solanky), přičemž vedlejším produktem elektrolýzy je plynný chlór. Používá se při tom tří různých metod, kterými se zabraňuje zpětné reakci chlóru s vzniklým hydroxidem.

Při tzv. amalgamové metodě se používá Castner-Kellnerův elektrolyzér (vynalezený v roce 1892), kde jako katoda slouží kovová rtuť. Na ní proběhne redukce sodných iontů na elementární sodík

Na+ + e- → Na,

který se ve rtuti rozpustí za vzniku kapalného amalgámu. Tím se zabrání okamžité reakci kovového sodíku s vodou na hydroxid sodný; tento rozklad probíhá následně v oddělené reakční prostoře nazývané rozkladač, kam se kapalný amalgam přečerpává. Rtuť zbavená sodíku v rozkladači se pak vrací do elektrolyzéru. Tento postup užívají naši dva největší výrobci hydroxidu sodného, Spolana, a. s., Neratovice a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s., Ústí nad Labem a také více než polovina výrobců chlóru a hydroxidu sodného v Evropské unii (EU). Nevýhodou tohoto postupu je potřeba velmi čisté suroviny, relativně vysoký rozkladný potenciál (a tedy i vyšší nároky na elektrickou energii) a použití jedovaté rtuti.

Při druhé, tzv. „diafragmové metodě“, jsou v Griesheimově článku (1885) anodový a katodový prostor vzájemně odděleny polopropustnou stěnou, která sice dovolí putovat v elektrostatickém poli malým iontům Na+ a molekulám vody, ale zabrání prostupu molekul vznikajícího chlóru Cl2. Do prostoru anody se kontinuálně přivádí roztok (solanka),.Na anodě ionty chloru odevzdávají elektron a mění se na atomární chlor a následně na molekulární chlór, tedy

2 Cl- - 2 e- → 2 Cl → Cl2,

zatímco na katodě se redukují přibráním elektronu oxoniové kationty na vodík a vodu

2 H3O+ + 2 e- → 2 H2O + 2 H → 2 H2O + H2.

V katodovém prostoru se hromadí sodné ionty Na+ a jejich kladný náboj je kompenzován růstem koncentrace záporných hydroxylových aniontů OH-, čímž zde efektivně vzniká hydroxid sodný. Odpouštěný roztok obsahuje vedle sebe zbytky rozpuštěného chloridu sodného a vzniklého hydroxidu sodného, které je nutno následně oddělit. Diafragma (polopropustná stěna) je většinou zhotovována z azbestu, který je však ekologicky nevhodný a proto se hledají a zkoušejí jeho jiné náhrady. Nicméně tímto postupem se produkuje asi 75 % hydroxidu sodného v USA.

Třetí, nejmodernější metodou zavedenou kolem roku 1970 a používanou v 90 % továren v Japonsku, je tzv. membránová metoda, která je modifikací předchozího postupu. Anodový a katodový prostor jsou odděleny ionexovou membránou, která umožňuje přestup pouze kationtům H3O+ a Na+. Do prostoru anody se kontinuálně přidává nasycená solanka a odčerpává se vyčerpaná; naopak do prostoru katody se čerpá deionizovaná (destilovaná) voda a odčerpává se roztok hydroxidu sodného.

Jako finální produkt průmyslové prvovýroby hydroxidu sodného je jeho vodní roztok obsahující 50 % NaOH. Pouze menší část se odvodňuje a zpracovává do formy peciček, granulí nebo lístků, zejména pro použití v chemických laboratořích, v chemické malovýrobě a ve farmaceutickém průmyslu.
[editovat] Vlastnosti

Ve vodném roztoku jsou „molekuly“ hydroxidu sodného plně disociovány na sodné ionty a hydroxylové anionty. Vzhledem k tomu je velmi silnou zásadou. Vodný roztok hydroxidu sodného (min. 49%) je bezbarvá čirá viskózní kapalina, který při teplotě pod 10 °C krystalizuje. Bezvodý NaOH je bílá krystalická nebo amorfní látka. Dobře se rozpouští v ethanolu, methanolu a ve vodě, je nerozpustný v diethyletheru. Při rozpouštění se uvolňuje značné množství tepla.

V pevném stavu je vysoce hygroskopický, takže ponechán na vzduchu se velice brzy rozteče na velmi koncentrovaný roztok. Reaguje i s oxidem uhličitým za vzniku uhličitanu sodného

2 NaOH + CO2 → Na2CO3 + H2O.

(tato vlastnost bývala využívána ve starších filtroventilačních jednotkách a systémech s uzavřeným koloběhem vzduchu k zachycování oxidu uhličitého; nevýhodou bylo spékání absorpčního činidla, takže dnes je např. při aplikacích v pilotované kosmonautice nahrazován hydroxidem lithným). Podobně reaguje i s jinými plynnými oxidy, např. oxid siřičitý váže jako siřičitan sodný

2 NaOH + SO2 → Na2SO3 + H2O,

což může být využito k odstraňování tohoto jedovatého plynu z ovzduší. S oxidem křemičitým reaguje za vzniku rozpustného ortokřemičitanu sodného

4 NaOH + SiO2 → Na4SiO4 + 2 H2O.

Protože sklo obsahuje značný podíl oxidu křemičitého, dlouhým působením koncentrovaného roztoku hydroxidu sodného jeho povrch matní. Zejména závažné je působení NaOH na skleněné laboratorní aparatury, u kterých může dojít k „zamrznutí“ skleněných kohoutů, či zabroušených spojů nebo i skleněných zátek u zásobních lahví s roztokem hydroxidu.

S kyselinami tvoří reakcí nazývanou neutralizace soli, např. s chlorovodíkovou (solnou) vzniká chlorid sodný a voda

NaOH + HCl → NaCl + H2O.

S vícesytnými kyselinami tvoří podle množství normální nebo kyselé soli (hydrogensoli), např. s kyselinou sírovou vytváří nejprve hydrogensíran sodný

NaOH + H2SO4 → NaHSO4 + H2O

a po dalším přidání hydroxidu síran sodný

NaOH + NaHSO4 → Na2SO4 + H2O

Podobně reaguje i s organickými (karboxylovými) kyselinami, např. s kyselinou octovou vytváří octan sodný

NaOH + CH3COOH → CH3COONa + H2O

(tuto neutralizační reakci lze použít jako nouzovou dekontaminaci pokožky, zasažené roztokem NaOH). Dokonce tvoří soli i s tak slabými organickými kyselinami, jako jsou fenoly, např. s fenolem dává fenolát sodný

NaOH + C6H5-OH → C6H5-ONa + H2O.

Železo, měď a většinu ušlechtilých kovů hydroxid sodný nerozpouští, zato s amfoterními kovy reaguje za vývinu vodíku a tvorby solí. Např. kovový hliník se v koncentrovaném roztoku NaOH rozpouští za vzniku hlinitanu sodného

2 Al + 6 NaOH → 3 H2 + 2 Na3AlO3.

Podobně reaguje se zinkem za vzniku zinečnatanu sodného

Zn + 2 NaOH → H2 + Na2ZnO2.

Obě uvedené soli lze získat i působením nadbytku hydroxidu sodného na jiné soli těchto kovů, např.

ZnCl2 + 4 NaOH → 2 NaCl + Na2ZnO2.

Hydroxid sodný reaguje i s některými nekovy. Např. s fosforem dává fosfornan sodný

2 P + 2 NaOH + 2 H2O → 2 NaH2PO2 + H2,

s křemíkem ortokřemičitan sodný

Si + 4 NaOH → Na4SiO4 + 2 H2.

Průmyslově důležitou reakcí je působení hydroxidu sodného na estery organických kyselin, při nichž se tyto organické sloučeniny štěpí na alkoholy a volné kyseliny, které se okamžitě mění na jejich sodné soli. Tento proces se nazývá zmýdelňování. Např. působením vodného roztoku NaOH na ethylacetát získáme ethanol a octan sodný

CH3CO–O–CH2CH3 + NaOH → CH3COONa + CH3CH2OH.

Zmýdelňování esterů vyšších mastných kyselin a glycerolu je chemickou podstatou výroby mýdla z tuků a olejů.

Působením na soli jiných kovů dochází k výměně iontů těchto kovů za sodík a k tvorbě hydroxidů. Např. působením NaOH na síran hlinitý získáme hydroxid hlinitý

6 NaOH + Al2(SO4)3 → 3 Na2SO4 + 2 Al(OH)3,

používaný ve vodárenství k čeření vody.
[editovat] Použití

Hydroxid sodný má velice široké použití v chemickém průmyslu (výroba mýdel a dalších povrchově aktivních látek, příprava dalších sloučenin sodíku, jako reakční složka při organických a anorganických syntézách), v textilním průmyslu, v průmyslu celulózy a papíru, v hutnictví a hliníkárenství, ve vodárenství při úpravách pitné vody. V potravinářském průmyslu se užívá při zpracování tuků a olejů, ale také jako desinfekční činidlo pro vymývání strojů. V domácnostech se dá užít při čištění odpadních potrubí.

V chemických laboratořích se používá kalibrovaný roztok hydroxidu sodného jako titrační činidlo při kvantitativním stanovování obsahu kyselin ve vzorcích.
[editovat] Fyziologické působení

Hydroxid sodný silně leptá veškeré tkáně v organismu. Zmýdelňuje tuky, koaguluje bílkoviny, odnímá z tkání vodu. Při požití způsobuje zejména poleptání jícnu (nikoli žaludku jako u kyselin; při větších požitých množstvích však může být vážně poleptán i žaludek a tenké střevo), s rizikem nekrózy, žilní trombózy nebo až perforace jícnu. Častá jsou pozdější zúžení jícnu, komplikující polykání potravy. Mohou se vyskytnout i pozdní následky (po řadě let od poleptání) v podobě rakoviny jícnu, a to v 0,8 až 4 % případů. Velmi vážné následky způsobuje hydroxid sodný při zasažení očí, rychle proniká do rohovky a přední oční komory, i přes zdánlivě malé časné příznaky může způsobit slepotu.[1]
[editovat] Bezpečnost

Hydroxid sodný není sice hořlavý ani výbušný, ale je to velmi silná žíravina a zdraví škodlivá látka. Při poleptání okamžitě omývejte napadené místo pokožky proudem studené vody a následně neutralizujte poleptané místo slabou kyselinou (zředěný ocet, kyselina citrónová). Při zasažení očí se nesmí nikdy neutralizovat, pouze neustále vymývat vodou. Pokud se jedná o poleptání většího rozsahu, zasažení očí či přetrvávající zdravotní potíže, navštivte ihned lékaře.

[Návštěvník]

neska som skusal nerezove sita ale nic moc vysledok,nic menej vyroba vodika slapala ...

potom skusal dierovane trubky a vysledky

1 Pripad obidve trubky maly diery tahalo sa to všetko do stredu vnutornej trubky vyvin vodiku bol

2 prirad diery mala iba vonkajšia trubka sršalo to ven vyvin sa mi zdal lepši je to mešia varianta ako v prvom pripade

-----------
trubky som skušal na ležaka neni to špatne ,



otazka na dnes vodik po ceste na hor ve vode sa straca , resp zlučuje spet s vodu ?

Snaž sa dosiahnout tohoto efektu
http://www.bigpower.cz/princip.htm
Snaha o vyvinutie čo najväčšieho množstva vodíka ťa dovedie iba do slepej uličky.
P.

[Powers]

diky som uplny laik tiež viem že vyroba vodika čo naj dovede do slepej uličky nekde tomu bude konec to je jasne , študujem aj to čo si mi poslal, dik , zatal však mam problem dat dokopy 6 šest platny neni som zrovna ten najzručnejši

neska som testuval platne vs trubky, platne dopadli dost dobre ale chcelo by to trochu poladit
platne som mal krive šelijako vzdialenost asi 3 -5 mm jako de no zapojene +-+- nebola žadna hlucha platna odber cca 5 A keby sa mi podarilo zužit priestor medzi platnami by to bolo ešte lepšie ,

trubky , boli len dve v sebe -+ odber 3A vyvin slušny lepši mali platne pretože mali +-+- viac polov, zatal aj tak asi ostanem pri trubkach kvoli lepšemu narabanu som zvyknuty na ne

trubky som vyskusal maly vyvijač vs velky vyvijač
maly ma navrtanu iba vonkajšiu trubku velky vyvijac obidve
maly vyvijač bol lepši dava šupy jak maria

[Powers]

dnes som spravil spravil "novu bunku" takze hned som ju vyskušal

rozmery 21cm vonkajší valec 50 mm vnutorny 40mm
odber 6 Amperov v roztoku Naoh

*vyvin bol dost dobry išlo to až na hranicu nabijačky kera je zdroj, z valcov vychadzali slušne bublinky, predtym u menšej bunky to bol šum vlastne jak ked otvorim limonadu , pričina dlšia bunka tkzv kominovy efekt , večší vyvin i odber než 11cm bunka ,
rule boli odseba 4mm velka bunka 3mm mala bunka

potom som to vyskusal velku bunku bez Naoh
odber 4 A a aj nižší vyvin


teraz mam v plane rozsekat bunku a porobit napr z 12 cm bunky 4x3cm každu pripojit kuknut čo to spraví tipujem to na vačši odber i vačší vyvin

[Powers]

no idem dat už do auta sice elektrolyza je neefektivna , ale nic lepšieho nemam

Teraz mi nejde o naj vyvin ale oto aby sa mi voda nedostala do motora mam 1.6 TD Jetta chudatko

v plane je nakresleny vystup vodikoveho plynu - modry
a prebublavak červeny je umiesneny v skoro strede v stredovej trubke do polovicnej hlbky zatal...


ide mi oto že ked vytvorim podtlak na vodikovom vystupe 1 (podtlak vytvaram tak ze v vdychujem do seba) tak to zacne cez prebublavak bublotat a dostane sa par kvapek aj do vodikoveho vystupu nezalezi ani na vyske hladiny v bunke , no

Otazka jedna co sa stane ked sa dostane do motora voda ? zadre sa asi ano ..
Otazka 2 jako tomu zabranit ? je nejaka poistka ? dalši prebublavak je asi zbytočny ne ?,
Otakzka 3 auto v sani je schopne vytvorit vysoky podtlak že behne voda dotoho aj ked je prebublavak ?

[Ilem]

Otazka jedna co sa stane ked sa dostane do motora voda ? zadre sa asi ano ..
Otazka 2 jako tomu zabranit ? je nejaka poistka ? dalši prebublavak je asi zbytočny ne ?,
Otakzka 3 auto v sani je schopne vytvorit vysoky podtlak že behne voda dotoho aj ked je prabubublavak ?

1. Motor je schopen strávit dost velké množství vody bez nějaké újmy. Udává se, tuším, 1 litr/100km.
2 Jako pojistka může fungovat něco, co vypadá jako další probublávák, ale bez vody. Kapky vyletí setrvačností na dno a plyn jde vrchem do motoru
3. Záleží na geometrických poměrech v probubláváku (především svislá vzdálenost výstupního otvoru od probublávané hladiny a přiškrcení procházejícího plynu).

[winco]

přiškrcení procházejícího plynu

ako myslýš prškrcený plynu?? to ako ked mám na privod z vyvíjača do sania motora hadičku s vnutorným priemerom asi 1cm tak ju mám zužiť?? alebo ktore mám priškrtiť?? a prečo sa musi vlastne prškrcovať?? a kde presne??
Ďakujem za odpovede

[Ilem]

přiškrcení procházejícího plynu

ako myslýš prškrcený plynu?? to ako ked mám na privod z vyvíjača do sania motora hadičku s vnutorným priemerom asi 1cm tak ju mám zužiť?? alebo ktore mám priškrtiť?? a prečo sa musi vlastne prškrcovať?? a kde presne??
Ďakujem za odpovede

Někdo přiškrcuje už na vstupu vzduchu do vyvíječe, někdo až za ním. Dělá se to většinou jehlovým ventilem. To ale jen v případě, že vyvíječ probubláváš vzduchem. Jinak ne.

[chiq]

...a zas sme pri ihlovom ventile... skúšal som z plynového zapaľovača... hrúza... aký by sa dal použiť už hotový? nie moc veľký, ako z radiátora...

[poota]

...a zas sme pri ihlovom ventile... skúšal som z plynového zapaľovača... hrúza... aký by sa dal použiť už hotový? nie moc veľký, ako z radiátora...

Propan-butanové vařiče a lampy používají docela malé jehlové ventily pro regulaci, třeba by se daly použít, když vyřešíš připojení.
Zdravím - poota

[chiq]

...Propan-butanové vařiče a lampy používají docela malé jehlové ventily pro regulaci,...

mám taký dojem, že sú ešte väčšie než radiátorové...