Dvell píše:Mno asi tak, nevidim jediny duvod proc kdyz se neco zda na prvni pohled divne musí hned být nejaka specialni vlastnost cehokoliv. Videl sem vodopad ktery byl na kopci tedy presneji tam vyveral a bylo jasne ze tolik vody by se tam v zivote nemohlo dostat destem. Zrovna vedle byla vetsi hora a z ni prosakovala voda prasklinami ve skále a tlacila se nahoru kde vyverala a po par metrech delal uzasny vodopad.
K tomu prostupu vodou vsim bez odporu, proc se mi treba nestane ze by mi prosla zdi baraku a vytekla treba az v druhým patre kdyz stoupa proti gravitaci?
Ano Ockhamova= Occhamova a ja se obavam ze to je prave nedodrzeni toho principu. Misto aby se autor teorie pokus vysvetlit jev pomoci existujicich jevu a hypotez vymysli nove specialni vlastnosti a okolnosti.
S pozdravem
Dvell
No nazdar
S těma břitvama se to má takhle:
dokud se řeže do mrtvol, o nic nejde, z toho krev neteče a nebolí to. Proto je moderní vědě tato Occamova břitva
http://en.wikipedia.org/wiki/Occam's_razor zdánlivě velice neškodným nástrojem, kterým se může ohánět domnívaje se, že bez nadělání škod. Jde jenom o pitevnu. Pokud však člověk vezmě tento nástroj na živoucí procesy, teče z toho krve a prosí to o milost. Zde už jde o chirurgii v nejlepším případě a v nejhorším o masakr.
Díváme se tedy jednoznačně na dvojí přístup k problémům, ze strany páně Shaubergera o pozorování toho, co se děje, či dělo, vyvozování nějakých závěrů a pokusnictví ve smyslu zachování, či dokonce poskytnutí všech podmínek daných přírodou a jejich bezbolesného a nekrvavého využití, na rozdíl od vědy, která živoucí organismus přírody pitvá naprosto nemilosrdně břitvama za živa a na cucky, které samy o sobě nejsou ničím, než nesouvislé kousky zahnilých tkání.
Proč pan Schauberger nešel cestou vědy a Occamovy břitvy? Přesně pro to, že měl srdce a slitování, to snad v prvé řadě, a potom také proto, že měl rozum, i když ne vědecké znalosti, a v podstatě právě proto. Jako jeden z mála chápal. že rozřezané cokoliv není totéž jako živý, sourodně kooperující systém. Podáme-li to naprosto technicky, řetěz od kola je sám od sebe naprosto bezvýznamný a pokud by ho vědec neznalý byciglu vykopal z hromádky písku na Sahaře, nezbylo by mu než ho prohlásit za kultovní předmět a v "nejlepším" případě ho roznýtovat na sr...ku a do smrti se domnívat o co vlastně šlo sdíleje své nesmyslné iluze v učených pojednáních posuzovaných stejně neradostnými kolegy.
Nelze se tedy v případě pana Schaubergera dívat na dílčí tvrzení, bez pochopení souvislostí všeho, k čemu se dopracoval. No, a to je bohužel sousto, které je těžko ke spolknutí mozku nabouchanému "věděním", že je to všechno už nějak jinak. Navíc pan Schauberger udělal asi tu chybu, vzhledem k vysvětlování se sama sebe druhým, že skutečně motal do svého porozumění přírodního systému jak se ho snažil popsat a vysvětlit, terminologii zaběhnutou, tudíž terminologii pitevny a mrtvou, pro jeho porozumění nevhodnou, čímž nás očividně asi všechny nesmírně mate, mně definitivně. To neznamená, že byl nesmyslný, nebo hloupý, nebo se mýlil. To jenom znamená, že my máme příliš dlouhé vedení a mentální bloky narvané nám do makovic ve školách, a že jak by to snad vyjádřil Komenský, člověk se má učit z názorných příkladů, spíše než z pouček a řetězců slov, které pro něj nemusí mít vůbec žádný význam, jakmile jsou použita v neznámých souvislostech.
Tudíž na otázku: "Proč mi neteče voda zdí do druhého patra"? bych shledal jedinnou odpověď:
Protože jsou jisté rozdíly mezi horou a horou, nemuvě o rodílech lokalit té které hory a hora se pak už vůbec nedá srovnávat s domečkem, nebo se zdí. I ta hora je vsazena do svého exklusivního prostředí, sama o sobě ještě nic neznamená, musí se zde potkat vše, co se v místě hory, jejím složení a struktuře potkává, aby mohlo dojít k tomu, že z pod jejího vrcholu prýští pramen. Byly kdysi kultury, které toto dokázaly navodit jaksi uměle, nicméně uměle s tím, že chápaly a znaly o co jde a jak na to. Zjednodušeně řečeno věděly, jak vyrobit celý bicigl, čili jak v přírodě upravit, odstranit a nebo doplnit to, co v lokalitě není, aby se tento jev projevil. Zářným příkladem je stará Kréta, kde vodu na kopcích měli a to na vápencích, což je normálně blbost, a kterou tam nikdy nevedli žádnými čerpadly a trubkami. Prostě jim z nějakého důvodu musela sama téct na kopce, nebo kopcema, jinak by těžko mohli mít, a to je prokázané a neodiskutovatelné, vodou protékané hajzly a koupelny pro celou populaci, nejenom pro "vyvolené", že? Něco takového bychom si my s naší velehlasnou vědou nemohli absolutně dovolit se vším uhlím, elektrikou a naftou, nemluvě o tom, že to bey těchto výdobytků moderní technologie nedokážem. Kréťani na rozdíl od "vědců" věděli, co je potřeba pozměnit, a nebyli sami, aby voda do kopce nějak někudy za specifických podmínek tekla, a to i vápencem, a to proudem.
Takže, pokud se chceš chlapče něčemu přiučit, budeš to muset zkusit jako ve škole a našprtat, ale s tím rozdílem, že v tomto případě to nepostačí, ale budeš to našprtané také muset pochopit ve všech souvislostech a nevím o nikom, komu by se to zatím podařilo do nějaké významné míry. Viktor Schauberger měl navíc očividně problémy se jasně (z našeho pohledu) vyjadřovat, což nám to chápání nesmírně ztěžuje. To však neznamená, že neměl recht. Jeho výsledky jasně mluví o tom, že rozuměl věcem, i když po svém, o kterých se vědě nikdy nebude ani snít, protože to, jak něco žije a proč, podle jakých principů a zákonů, se nedá naučit ve smrduté pitevně s břitvou v ruce.
Za příklad nám může posloužit is krevní oběh zvířat, i náš. Vědecky je to blbost a nemůže to fungovat, protože srdíčko nemá šanci pumpovat množství krve krzevá šílený cedník krevního systému podle žádných fyzikálních zákonů. Nicméně, něco to pumpuje, srdce definitivně nějakým způsobem pomáhá a reguluje ... dokud je člověk živý. Mrtvolou tu krev, i když nebude ještě sražená, neprocpeš ani hasičskou pumpou. Ani kapku. Přitom tělem toho obíhá mnoho litrů za minutu. Totéž platí pro oběh mízy v rostlinách. Vzlínavost to tak nějak vysvětluje částečně, ale absolutně ne kompletně. Zabij strom a žádná významná vzlínavost se nekoná. Přijde jaro, a vzlínavost najednou naskočí ve stromě, či čemkoliv oproti zimě. Dále, čím menší průměr kapiláry, tím vyšší slopec vzlínavosti, ale tím menší průřez průtoku. Takže zde proti sobě stojí dvě veličiny kritické množství kapaliny, která se může vzlínavostí někam "vznést". Hned je vědecké dillema.
Slovutná věda nemá vyřešeny ani tyhle zdánlivě jednoduché procesy, jenom se holedbá a zástupy nabiflovaných a otitulovaných telefonních seznamů plácá nesmysly, které do nich někdo zapsal, pokud je tedy nepozapomínali. Vědecký přístup je fundamentálně nesmyslný, zatímco Schaubergerův přístup smysl měl. Jenže ten zase nebyl určen pro armády cifršpiónů, kteří se bezmyšlenkovitě něco našprtaj a do smrti z toho žijou, pitvaje se v kouscích mrtvoly rozřezávaje ji na čí dál tím menší kousky přestírajíce, a někteří dokonce s vírou, že až už to nepůjde dál rozřezat, bodou něco o mrtvole vědět. Něco jo, ale zdaleka ne vše a nic z toho smyslně použitelného pro pochopení organismu, který žije, a tím je i Země s celou svou přírodou, ať už ji považujeme z nějakého přiblblého důvodu, který si ani ta věda ještě definitivně nevyřešila, za přírodu organickou, či neorganickou.
S laskavým pozdravem, Slávek.
... 
...
Na tuto odbornou, vědeckou, animální odpověď snad jenom: