Výroba elektřiny pro domácnost

[kutil]

Tak na tohle potřebuješ invertor... cena bratru od 15 000 nahoru...

Díky za rady, je Silvestr, vykašli se na mýho kega, něco dobrýho si nalej a doufejme že ten nastávající rok bude pro nás všechny plný nových inspirací a úspěšnější než letos.
Všem vše nej přeje Honza vydržať.

[ga]

Taky řeším problém jak se stát nezávislý na Čez a jiných parchantech.
Bydlím na vesnici a tak se moje úvahy ubírají poněkud přízeměji.Výroba vodíku mi připadá příliš neuskutečnitelná, zato jsem přesvědčen, že se mi podaří celkem s minimálními náklady vyrábět bioplyn. Jediná trochu problematičtější záležitost je skladování, protože originální nádrže by přišly moc draho. Celkovou spotřebu energie na dům tj. 110GJ pokryji produkci ze 2 až 3 ha půdy s nákladem do 10 000Kč. El energii hodlám vyrábět benzínovým 2KW agregátem krmeným bioplynem. Pokud seženu nějakou přijatelnou variatu nádrží,tak bych to rád uskutečnil v příštím roce.

Naprosto s tim souhlasim, myslim ze to je klicove.
Idealni by bylo aby zarizeni bylo investicne nenarocne tak aby se KAZDEMu zaplatilo nejpozdeji do jednoho roku a kazdy si ho mohl jednoduse poridit ci sestavit z lehce dostupnych dilu.
Jako optimum by bylo aby prijmy z dodeje elektriny do site byly minimalne stejne nebo vyssi nez naklady za odebranou elektrinu. Tudiz by se konecne ta energo-mafie se prestala obohacovat (=okradat) alepson na "domacich".

Samozrejme naprosto idealni by byl generator na zaklade VE. Doufejme ze se toho uz brzy (treba i s pomoci tohohle fora) dockame.
V soucasne dobe asi dostupnejsi budou benzinove/dieselove generatory na drevoplyn+bioplyn/rostlinne+zivocisne tuky.
Vedle nakladu na motor jsou tady ale nejvyssi naklady na "nafazovani do site distrubutora" a taky na celou administrativu okolo toho, takze se to vyplati az od stredne velkych vykonu....

[rival]

Mně se zdá tento směr jako samostatnosti dobrý:http://parostroje.wz.cz/ a propojit to s výrobou vodík i pro pohon

Také mne podobné řešení napadlo. Když jsem byl v Praze, tak jsem navštívil stánek, kde byly výše uvedené parní strojky prezentovány a popovídal si s jejich konstruktérem. Líbila se mi ta jednoduchost parního stroje a možnost stavby na "koleně".

Bylo by určitě zajímavé, kdyby někdo vše propočítal... Spotřebu vodíku na vytvoření 1kWh elektrické energie. Tedy potřebný výkon parního stroje. Účinnost převodu mechanické energie na elektrickou. A množství vyprodukovaného ztrátového tepla, které by se jistě dalo použít pro ohřev užitkové vody a případně i pro vytápění.

Našel jsem v zásobách jeden starý ale zcela funkční tří fázový motor , který dřive poháněl cirkulárku. A jak už se tu psalo, asi by se dal využít pro výrobu elektřiny. Musel by se napojit na stávajíci rozvodnou síť a mechanickou silou ho přetočit o počet otáček, které mu chybí do 3000 ot/min. pak začne dodávat elektřinu zpět do sítě. Docela by mne lákalo vyzkoušet to v praxi...

[JOVA]

Nerad ti beru iluze, ale protože o parní stroje se už nějakou dobu zajímám a uvedené stránky sleduju pár let, musím tě zklamat. Ještě než pan Šedivý najel na výdělečnou činnost v podobě prodeje CD se svými nápady, měl na stránkách několik stavebních návodů na parní stroje živené z papiňáku. Při příkonu tuším 1,5-2KW na hořáku PB vařiče se mu výkon parního stroje pohyboval v řádech desítek W. Utáhlo to čerpadýlko k vrtačce, maximálně jako generátor nějaký krokový motor. O uzavření ciklu nemůže být řeč. Tudy se fyzika obejít nedá.

[ga]

u kamen na biopeletky vykon okolo 9KW je potreba aby porad bezel ventilator asi 240W.
Okolo kamen ve sklepe bude dostatek odpadniho tepla
Ma smysl tam udelat nejakej "parni stroj" a dynamo ?
Nebo Peltier ?
Nebo... ?

Sorry za tu otazku asi mimo misu trosku....
Ale nejsem si jistej jestli si uz pristi zimu zatopim vodikem (zadarmo)

[Merlin]

240W ventilátor??? To ty peletky lítají komínem ještě neohořelé?
Mám u kotle ventilátor, který bere - včetně pohonu olejového čerpadla! - 80W! Fouká jako ďas a skoro ho není slyšet. Průměr turbínky 200mm.

[Mim]

U GeWo se mi líbí výraz "fouká to jak Ďas" a "není ho skoro slyšet". Tys to nezměřil? Kde je věda?

[ga]

[Návštěvník]

Zatial pouzivam 100W solar +200W vrtulu +160Ah 24V +menic.
Je to ale malo a presiel som vela sposobov, ako to ziskavat z tepla
kogeneraciou. Skusal som obist piestove stroje, ale nic.
Mam za sebou prakticke, alebo vypoctove pokusy, napriklad
s rovnotlakou parnou turbinou, niektore rotacne alebo
netypicke expanzne stroje, termoclanky, vypoctovo
s Erics.Brayton obehovym motorom, kvapalinovy
MHD, termoakusticky Stirling, pricom som videl nazivo,
ako sa robili 2 klasicke Stirlingy(500W a 3kW), organicky Rankin...
Vhodny mi pripada parny s uzavretym obehom, organicky
Rankin je doma iste riziko a dobre fungujuci Stirling je pomerne
drahy, aj ked neuvazujem heliovu napln. Termoclanky
maju problem s prestupom tepla cez malu plochu.
Voda ale nema rada 2 kovy pokope a dobre nemaze.
Tak si mozeme vybrat z tych nevyhod.
Pre sirsi zaujem davam svoj kontakt na http://www.neodym.sk .

[belamachina]

skusal niekto z vas postavit termofotovoltaicky clanok?

podla toho co som cital by mal dosahovat cca 11% voltaikou a zvysok cca 80 % do celkovych 90% ucinnosti s odpadoveho tepla. Takze je aj elektrika aj tepla voda na kurenie. cele by to mohlo ficat na vodik z vyvijaca. Ak by to vela nezralo tak by sa to dalo este napajat s fotovoltaickeho clanku na streche.

aku ucinnost dosahuje el .generator pohanany vodikom? ja viem ze benzinove motory maju ucinnost okolo 30%. Ked do nich ide vodik maju este problem s mazanim a robi to rambajz. preto sa mi toto zda ako lepsie riesenie bez pohyblivych casti.


Je to mozne zrealizovat v nasich podmienkach alebo je to este sci-fi? :-)))

[Akord]

Ospravedlnujem sa za neanonymitu, ak som mal byt anonymny a niekto mi to prepisal.
Povodne som chcel mat meno Akord a neanonymne udaje v Profile, nezistil som
ci sa to da niekym/niecim zmenit bez novej registracie.
K veci>
Termofotovoltaika si vyzaduje poriadne infra, tak nad 300-400 stupnov, aby cosi z toho aj bolo. Aj klasicky kremikovy clanok na slnko z toho nieco malo urobi, ak je "teplota cervena". Problem je v odolnosti materialov puzdra a v odvedeni tepla prijateho salanim. Kvoli
zaneseniu povrchu je problem v pripade tepla z biomasy. Doma to urobit normalne nejde,
podobne ako kremikovy clanok. Ovela doma vyrobitelnejsie su polovodicove termoclanky,
ktore sa v "domacich podmienkach" s kvalitnym technickym zazemim daju urobit tak
do 5%ucinnosti. Vid ale problem v predoslom mojom prispevku.
Vodik nie je pre normalnych ludi. Vysoka difuzia cez armatury, vazny problem so skladovanim.
Samozrejme, nez vodik spalovat, treba ho viest do palivoveho clanku(obrateny elektrolyzer)
a vyrobit elektrinu s 50-60% ucinnostou, to uz cvirikaju aj vrabce. Problem akumulacie trapi aj
mna, ale na vodik urcite nepomyslim. To uz radsej Pb alebo lepsie iny akumulator, aj celkova
ucinnost nebude horsia, iba zatial hmotnost.

[martinq]

Existuje pneudynamický měnič ? Hydrodynamický měnič asi znáte, přeměnuje tlak kapaliny na rotační (přímočarý) pohyb, a co tlak plynu ? Páry či přímo natlakovaný Brownův plyn ? Parní stroj je už asi překombinovaný, ono pokud "pletu z hovna bič", tak mi na účinnosti zase tak moc nezáleží.

Co přímočarý motor s jednou hřídelý, omotanou cívkami a dva písty, které přetlačují cívky přes magnety tam a zpět ?

[Karel IV]

Co přímočarý motor s jednou hřídelý, omotanou cívkami a dva písty, které přetlačují cívky přes magnety tam a zpět ?

Jak je někde vratný pohyb, tak to nestojí za nic. Neustále se musí překonávat setrvačné hmoty a to znamená ztráty. Existují už přece lineární
motory.
Jako kluk jsem měl model parního stroje, dodnes mám v paměti to nádherné zpracování, byl hodně starý, ojnice a další součásti byly niklované, kotel měl sleněný vodoznak a nádherné pípové kohouty na plnění i na páru, litinový setrvačník s paprsky, vše nádherně nabarvené a zdobené červenými linkami. S tímhle výrobkem se ty "nové" toho zoufalce ze stánku nedají srovnat ani náhodou. Bohužel nevím, kam to přišlo a mrzí mne, že to nemůžu dětem ukázat. Možná se někomu válí na půdě.
Stavět něco podobného dnes k pohonu čehokoli za účelem získání energie je přece nesmysl. Když už topit, tak ne pod parním kotlem, ale třeba pod "Peltiérem".

[Akord]

Zdravim, panove, je to tady zhave, asi je to nejaky novy termodynamicky
cyklus. I kdyz pan "Mysak" na soukromou zpravu nereaguje, treba s tim tvrdym
chromovanim ma pravdu. Udelal jsem i par rotacnich(nepistovych) parnich
pokusu, a vim, ze 2 materialy jen trochu v elektrochemicke rade vzdalene
cini za par dni potize. Ale pozadavek na vtipny a unosne slozity stroj je legitimni.
Delal jsem i plynovy/vzduchovy motor (ne Stirling) a tam jsou taky potize. Treba
obrovska tlakova pulsace na klice podobna Dieselu, pricemz merny vykon
je o rad nizsi. Nemluve o kvalitnim provedeni a konstrukci rozvodu a ventilu.
Na ucet "martinq" : "Pneudynamicky prevodnik" je prakticky plynova turbina a
"pneustaticky" nejaky objemovy expanzni stroj (pripadne i plnotlaky, bez expanze).
Uz jsem psal o tom, ze primocary motor se po par cyklech rozbije, pokud se
nepovede v kazdem cyklu zesouladit odber vykonu s jeho produkci, klika a setrvak, jako rotacni mechanicky akumulator se obchazi nadmiru tezce.
Z koncepce 2 civek, kudy proleta magnet ziskate tak 10%ucinnost, a v solidnim linearnim
generatoru budete mit uzasny problem dostat se nad 50%.
Nechci nikomu brat chut, ale snazim se to dostat bliz k realu, taky mne to stoji casu.
Taky jsem uz psal, ze s termoelektrinou je problem nejenom s materialy ale i s privodem
a odvodem tepla, casto je potreba sahnout k "tepelne roure", co se uz podoba
na parni obeh. S kovovymi slitinami ucinnost pri 400 stupnich na vstupu prakticky
nepresahne 0.1%. Prikladem je par med konstantan, nebo nichrom konstantan
i to za predpokladu oprimalizace prurezu. Pocet clanku je na 12V kolem 500.
S cenove dostupnymi polovodici se da dohrabat na ucinnost tak kolem 4%. Zustava problem kontaktovani a privodu tepla coz proti parnimu stroji neni o tolik jednodussi.
Nepovazujte prosim vratny pohyb automaticky jako hloupost. Minula generace nebyla
hloupa, zajimave male parni turbiny se delaly v Brne i za prvni republiky pred valkou.
Je potreba si uvedomit, ze teoreticka hranice ucinnosti jednoduche jednostupnove podzvukove rovnotlake parni turbiny je kolem 3%. To jsou i fyzikalni principy, ktere
rozhoduji o tom, zda vratny pohyb, nebo ne, ne zaostalost nasich predku.

[Akord]

Prepáčte blbosť v popisovanej účinnosti kovových termočlánkov.
Dosiahnuteľná hodnota za uvedených predpokladov v prípade termočlánkov z kovových zliatin nie je 0.1, ale najviac 0.5 percent, platí napríklad pre chromel, konštantán.
Overoval som to opäť, predtým som si to zle zapamätal, bola iná súvislosť. Ani takú nízku účinnosť nie je jednoduché dosiahnuť.