Přestavba motoru Š120 na stirling

[JiMi]

Radši se nenechám vyprovokovat....

Naprosto v pořádku, jen tak dál. Tu blbůstku klidně zapomeň, teď tam jsou jen poměrná čísla, až budu hvězda, můžu to vylepšit.

Takže zkusím popsat, z čeho vycházím já, a spíš tady bych poprosil o trochu pozornosti, jestli někde nedělám chybu třeba faktickou, v jednotkách, řádech....

Vzduch:
měrná tepelná kapacita = 1,01 kJ kg-1 K-1
hustota = 1,29 kg m-3

Z hustoty můžu říct, že jeden litr vzduchu (to bude řádově objem mého přehaněče) má hmotnost 0,00129 kg.

Vynásobím-li měrnou tepelnou kapacitu množstvím vzduchu, které ohřívám, a teplotním rozdílem třeba 90 K (teplá strana je 90°C, studená 0°C), dostanu teplo v Joulech, které mi může pojmout ten můj litr vzduchu (neuvažuju nelinearitu průběhu Cp) při ohřátí nebo naopak předat při ochlazení.

Takže:
hmotnost 1 litru vzduchu = 0,00129 [kg]
měrná tepelná kapacita vzduchu = 1010 [J kg-1 K-1]
teplotní rozdíl = 90 [K]

Takže transportované teplo pro 1 litr vzduchu a 90° rozdíl:
Q = 1010 . 0,00129 . 90 = 117,261 [J]
Je tak ?

Je mi jasné, že Akorda musí toto úplně vytáčet do běla. Já jen chci postupně přijít na to, jestli nedělám nějakou úplnou blbost někde na začátku.
Až se shodneme na tomto (popravdě si nedokážu představit, co by tady mělo být špatně), půjdem dál.
Tak jen trochu shovívavosti pro mě ideou zaslepeného. Stejně to tu pročítáš a vyjadřuješ se ke kde čemu, tak se mnou měj ještě trochu trpezlivosť.
JiMi

[JiMi]

Ještě bysem byl povděčen, pokud někdo znáte slušný obchůdek (kamenný) v Brně, kde se dají ještě koupit různé náhradní díly k motoru Š120, pokud byste sem mohli připojit adresu.
Může být i e-shop (obchůdek z nul a jedniček).

Teď mi jde hlavně o těsnění. Potřebuji těsnění pod hlavu (pod můj blok s výměníky) a pod vanu (zůstává původní význam).

Co se týká auto-moto nejsem snad ani chlap.

Mám na to svou teorii. Šoféra může dělat každej idiot a taky to podle toho vypadá. Programátora může dělat tak 1% populace. Proto když chci koupit něco z IT, najdu to přesně a rychle. Tím že se kolem auto-moto motá strašnýho lidskýho póvlu, je v tom takovej bordel a profesionalita za rozumný peníz žádná.

Teď jsem si zas naběhl co ?
JiMi

[JiMi]

Hele, to už jsem Ti ale psal........na těsnění je tu Kalina.....www.kalina.cz

Ano, omlouvám se, opravdu jsi mi to už psal přes SZ. Takže obchod beru, zpět, už tam píšu. Ale kdyby někdo měl zkušenost s tím kamenným, tak by se to možná taky někdy hodilo.

Díky. Ještě ty SZ nemám tak úplně pod nechtama. Pořád koukám do fóra a jen než vypnu kompl (pokud tedy mám novou) se kouknu na SZ, tak je to trošku OUT.
JiMi

[JiMi]

Kdyby me neco točilo, pak ten atmosferický tlak, který jsi použil a radši se o nem moc nezmínil.....

Proč jsi na ten atmosférický tlak tak háklivý ? Já jej používám do doby, dokud se mi jedná o princip, smysl funkčnosti. S jedničkou se počítá dost hezky. Dokud si myslím, že časováním pohybu přehaněče, můžu vyřešit nebo pokazit úplně všechno, měla by to být nosná věc. Kde je tu nějaký tlak ?

Ze stavové rovnice je mi jasný, že tlak je v přímé úměře s teplotou, všechno ostatní tvoří koeficient té úměrnosti. Potud to pořád chápu, že pokud je vyšší plnící tlak (střední hodnota), je vyšší (kurňa Halík, vyšší) i tlakový spád. To jsem nikdy nezpochybňoval, neb již od 5. ročníku základní školy si přímé úměry nesmírně vážím. Jediné co jsem říkal je, že konstrukční zabezpečení vyššího středního tlaku komplikuje a prodražuje konstrukci.

A s tím dalším, nejdřív malůvka pak komentář, to máš asi taky pravdu, ale nesmíš být na lidi (tedy i na mě) tak náročný.
Všimni, jak ty sám reaguješ, když dlouho teoreticky mluvím a snažím se slovně popsat, to co se mi honí v hlavě. Radíš, abych si to zkusil namalovat a dlouze se nad tím zamyslel. Dokonce mi i pošoupneš svoje malovátko. Perfekt.

Holt jsme tu v sekvenčním prostředí, nevidíme si do očí a neskáčeme do řeči. Tak je potřeba to brát. Cením si toho, že mě tu sleduješ a vedeš za ruku. Ale nemůžeš očekávat, že se člověk po dvou měsících komunikace na fóru stane stejným odborníkem na motory (a hodně dalších věcí), jako jsi ty. To máš jak s malejma děckama. Tisíckrát mu můžeš říkat, že se o kamna spálí. A on se spálí a bude si to pamatovat. Akorát ty už budeš v Bohnicích. Tak si to tak neber.

Tady v tom menším počtu lidí na fóru se dá udržet jakýstakýs přehled o tom, jak na člověka ty nicky působí. Asociace, když čteš nějaký nickem podepsaný příspěvek. Moje asociace na nick Akord je: Jednou jsem ti to už psal a ty si toho vůbec nevážíš. Už se nebudu opakovat.
No vidíš, a přesto čteš, přesto píšeš a přesto opakuješ. Ve světle toho, co děláš ve skutečnosti se mi prostě některé tvoje výroky zdají zbytečně ultimativní. U adresáta totiž má ten ultimativní výrok dost často charakter nasíracího. A někteří to holt nedokážou ustát. Myslím, že to není můj případ, ale nikdy neříkej nikdy, že ?

Lidi si do hlav nevidí, takže těžko tvrdit, že tam mají nasráno.
To se mi to kecá, co ? Do mojí hlavy po dobrém obědě už natekla dvoudecka portugalu a doufám, že nezůstane sama.
EASY MAN.
JiMi

[JiMi]

.... Možná, že by jsme nakonec našli podobný pohled...
... Viz magnety a jiné, to bych se upsal a máloco vyrešil .... Šetrte me trochu.....
.... Ohreju nafouknutý balón..... To ze stavové rovnice prímo neplyne... samotná nestačí pro výpočet deju v motoru.....
..... proč me desí stirling v bedne ....

Zdarec,
já tomu rovnou věřím, že bysme nakonec našli podobný pohled. Pořád mi připadá že se na jednu věc díváme každý ze své strany a neumíme si ten svůj obraz popsat. Přitom ta podstata je pořád stejná, klidně si tam někde sedí a chechtá se, co kolem toho lidi nadělají.

Všiml, jsem si, že ti občas lidi nerozumí.... To je ta část o které jsem psal, že lidi jsou různí a některé byť ve vší počestnosti míněné rady jim holt zní jako nasírací. Toto je například jedna z mých životních filozofií. Nezměníš jiného člověka, ale můžeš s ním být, když změníš sebe. Tak to vidím já.

Třeba ten nafouknutý balon. Normálně by se člověk urazil, když o něm tvrdíš, že by chtěl jeho ohřev počítat podle stavové rovnice. Takže z té odpovědi je nutné vykuchat tu osobní rovinu a vzít to jako konstatování faktů, ano není pravda, že při jiném tlaku váží 1m3 vzduchu asi 1 kg.
Je to úplně správně, ale musíš si to přečíst třikrát, aby ses našel. Jednoduché. Lidi, kteří se nevrací při čtení, tě zákonitě nechápou. Mimochodem, jeden z důvodů, proč inklinuju raději k populárnější formě popisů, i když to odborníky žhaví.

S tou bednou, těch 5mm beru jako minimum a ještě bych to stužil profilama.
Už na ni klidně zapomeň, je to jedna z variant, jejíž ne/výhodnost budu posuzovat mnohem později. V mezičase chci spatlat ten kompresorek, aby bylo s čím porovnávat. Když nakonec nebude použit, vždycky se hodí.

A jinak, když nechceš, nemusíš na toto už vůbec reagovat. Myslím, že nejsme v žádné při (původně to mělo být nejsme ve při ), tak o nic nejde. Když zareaguješ, tak tady a teď slibuju, že já už to dál rozebírat nebudu, i kdyby tam byly osobní urážky.

Proč třeba dnes jenom tlachám ? Protože jsem holce (je v devítce a chce jít na gympl) koupil SCIO testy a během tohoto víkendu chceme udělat a rozebrat 2 sady. Takže se věnuju rodině a o přestávce si vždycky jen tak odskočím k PRAMENI. A navíc šetřím, potřebuju koupit svěrák a plotnu mědi, cca 8 litrů a z výplaty mi žínka přidělí na pokusy 5. Mám pauzu.

Tak příjemný víkend.
JiMi

[Akord]

Nerad nosím dríví a houby do hory, je to dost práce, ale co když se nejaký kolemjdoucí náhodou poteší, že zrovna našel, co hledá. Já nejsu až takový jasnovidec, abych presne uhodl, co pomuže a co spíš ne. Treba tech 5mm jsem prepsal na 4, protože jsem premýšlel, zda te ta tlouštka náhodou zbytečne nevyprovokuje, no ale pak napsal zpátky 5 s tím, že je to prakticky jedno, když jsme nemluvili o tlaku a dále.
...Normálne sady rozebírají škorci, nebo jak je to po vašem...nebo když je pustíš, pak i vepri...

[JiMi]

Vidím počet stažení 27.
Vím, že to může znamenat, že si to 27 lidí stáhlo a zaklelo, to je ale blbost. Ale možná to ještě někdy použiju a pokud alespoň jeden člověk se mnou, možná se nám bude hodit nezapomět, co tím chtěl básník říct.

Takže vodorovná osa jsou stupně natočení hřídele, která unáší pracovní píst. Stupně jsou samozřejmě od 0 do 360, pro výpočty je jednoduché, v součinosti s počtem otáček za vteřinu, z rozdílu stupnů snadno spočítat časový interval.
Svislá osa, poměrné číslo, typicky od -1 do +1. Ať je to jak chce, každá veličina má svou maximální velikost, a to je právě 1. Do -1 se dostaneme změnou hodnoty stejné veličiny na minimální velikost. Takže pro simulace mi připadá počítání v intervalu <1> jako značka ideál.
Toliko popis os grafu.

Píst - napojedný na hřídel, jednočinná klika, vědom si nepřesnosti nahradil jsem pohyb pístu sinusovkou. Hodnota 1, píst v horní úvrati, hodnota -1, píst v dolní úvrati. Nehledě na počet otáček, tato křivka bude vždy sinusovka.
Přehaněč - počítám už s tím, že můj přehaněč bude ovládaný nějakým aktuátorem a né pevným převodem od hřídele. Tedy potřebuji znát dobu potřebnou pro přesun od teplého výměníku ke studenému. Tady už je souvislost s počtem otáček zřejmá, zvyště počet otáček a hned uvidíte, jak rychlost aktuátoru může ovlivnit maximální možné otáčky. Mám tam kontrolu na hodnoty za roh, v okamžiku kdy součet časů tam a zpět překročí čas jedné otáčky, nepočítám. Hodnota 1, přehaněč na studené straně, maximum vzduchu u teplého výměníku. Hodnota -1, přehaněč na teplé straně, maximum vzduchu u studeného výměníku. Ještě je důležité nastavit hodnotu spouštění pohybu přehaněče, můžu si to dovolit protože to je ta hlavní myšlenka, kvůli které to všechno dělám. Je to předstih vůči horní úvrati ve stupních. U mechanické konstrukce si něco takového samozřejmě nemůžete dovolit.
Tlak - tady to může nejvíc jiskřit, ale není proč. Hlavním volitelným parametrem je tu rychlost přestupu tepla do objemu pracovního plynu. V sekundách. Pro výpočty si čas opět přes počty otáček převedu na fázi, kterou potřebuji pro přestup maximálního objemu tepla, tedy jak by to trvalo dlouhu než by plyn po přesunu ideálně v jednom okamžiku přestal na teplé straně přijímat teplo. V okamžiku návrhu se tyto časy musí počítat, na konstrukci spíš jen odhadovat. Jak počítám tlak ? Nepočítám konkrétní tlak, jen poměrný tlak k maximálnímu (přehaněč na studené straně, maximum plynu pod teplým výměníkem maximální teplota, index 1. Druhá strana, přehaněč na teplé straně, maximum plynu pod studeným výměníkem, minimální teplota, index -1. Ze stavové rovnice je tlak přímoúměrný střední teplotě, víc mě nezajímá, střední teplota odpovídá tlaku v systému. A jelikož počítám s poměrnými čísly, (víc zatím nepotřebuji) můžu integrál nahradit jednoduše přírůstkovou metodou. Po čas jednoho stupně byla teplota většinu času na hodnotě z minulého výpočtu, poslední hodnota odpovídá novému postavení přehaněče. Zprůměrujem to délkou celého cyklu přestupu tepla a máme poměrnou hodnotu dalšího stupně fáze. Opakuji, nejde mi o absolutní čísla. Někdo staví papírové modely, já si počítám teoretické průběhy.
Účinek - tady asi bude většina z vás prskat, ale zas tak hrozný to určitě nebude. Představte si index 0 jako střední hodnotu tlaku v systému. Tedy v okamžiku kdy je tlak nad střední hodnotou, v kladných číslech, okamžitý tlak se oproti průměru zvyšuje a tedy by ten tlak měl působit na píst zhora (tlačit dolů). Píst je v pohybu k dolní úvrati a okamžitý tlak je nad průměrným, účinek je v pohodě, stejně jako když se píst vrací k horní úvrati a naopak okamžitý tlak je pod průměrným (vím, že mám v protifázi píst, který právě tou tlakovou diferencí tlačí dolů). Takže tomu účinku hodím zápornou hodnotu, pokud se tyto stavy nepotkávají. Smyslem je nastavit předstih tak, aby všechny hodnoty účinku byly nad nulou.

A to je všechno. Říkám, vůbec nejde o absolutní hodnoty, ani o přínos konkrétní konstrukci. Je to jen primitivní udělátko, které pomůže trošku vizualizovat hodnoty. Možná to pomáhá jen mě. V tom případě doporučuji každému pokusníkovi si vytvořit vlastní udělátko, než hloubat nad tím mým. A možná by to tak bylo i lepší.
JiMi

[JiMi]

Zdravím vespolek,
odstranil jsem tu excelovskou malůvku z příloh, ať se dál nemnoží. Opravdu jsem netušil, že pouhá první, opravdu primitivní verze čehokoliv může vyvolat takovou polemiku. Obzvláště, když pořád dokola upozorňuji na primitivnost, a že je jen ilustrační.
Původně jsem si chtěl ověřit, jestli bych dokázal naprogramovat cyklické děje do EXCELu, aniž bych musel vymýšlet extra aplikaci.
Svůj účel to splnilo, myslím, že něčeho podobného bych byl schopen. Když už teď vím JAK, můžu se směle věnovat tomu CO.
Toliko k malůvce, doufám, že už se nebude dál rozpitvávat.
JiMi

[Akord]

Jako budič emocí seš taky dobrý. Ješte ti tam chybí KDY.

[JiMi]

Tak si tak pročítám nějaký WEB, už ani nevím co, a čtu měrná tepelná vodivost mědi = 395 Wm-1K-1.
Normální informace, jakých denně přečtete hafo. Pak si ale vzpomenu, že jsem do svého dokumetu uváděl vodivost vzduchu 24,1 Wm-1K-1. To bude nějaký renonc, když má být rozdíl ve vodivostech přes tři řády.

Kouknu do zdrojového dokumentu, z kterého jsem to čerpal, je to PDF-ko stažené z WEBu nějaké firmy, která vyrábí analyzátory a detektory plynů.
Koukám jak blázen a fakt je to tam. Vzduch 24,1 , vodík 172 a nad tabulkou jednotka Wm-1K-1.
Ty jo to bude nějaká blbost, říkám si, projdu celý dokument, jestli s tím i počítají, nepočítali, takže jen blbá tabulka. Hodím měrná tepelná vodivost plynů do gůglu, druhá, třetí stránka a hle...měrná tep. vodivost vzduchu 0,024 Wm-1K-1. No opravdu rozdíl ve třech řádech. Do slova a do písmene.

Zatím mi to taky ještě nikde nezpůsobilo problém, jen budu muset přepsat jednu tabulku ve svém dokumentu, ale chci říct.

Buďtě jako tiskové kanceláře. Informace vůbec a z internetu obzvlášť si ověřujte z více nezávislých zdrojů. A už vůbec nereagujte na dobře vypadající informace, aniž byste si je ověřili ještě odjinud. A pokud přesto reagujete, neřvěte moc nahlas.

Prostě mě nenapadlo, že i ve faktech se dá takhle ulítnout.
JiMi

[JiMi]

Tepelná vodivost je mírně závislá na teplotě.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepeln%C3%A1_vodivost

Závislost na teplotě, jasný, vlastnost materiálu.
Co bych si spíš potřeboval ujasnit, potvrdit (nebo nakopat do řiti) je, jakým způsobem ovlivňuje tlak tepelnou vodivost.

Všechny ty vztahy a konstanty k vodivosti jsou předpokládám pro normální podmínky (100 kPa, 20°C). Já se ale domnívám, že měrná tepelná vodivost plynů je přímo úměrná tlaku toho média. Vychází mi to z toho, že teplo je ve vzorci pro tepelnou vodivost v čitateli, tzn. že s 2x větším tlakem musím pro stejný ohřev dodat 2x větší teplo, ale při jinak stejných podmínkách to znamená 2x větší tepelnou vodivost, tentokrát už ale za podmínek (200 kPa, 20°C).

Což mě vede k závěru, že tlakové změny (jak tu o nich psal Akord) mají řádově vyšší vliv na tepelnou vodivost, než nelinearita odvislá od okamžité teploty. Taky to pak vede k závěrům, že v natlakovaném strojku všechno probíhá tak nějak lépe.

Což je závěr pro mne, že asi budu raději uvažovat od začátku to dofukování kompresorkem.

Jestli jsem teď řekl naprostou blbost, tak sežeru učebnici fyziky pro 7.ročník ZŠ. Jiní tu konzumují klobouky nebo boty..... Prostě upozornit, nekamenovat.
JiMi

[1220]

Tak bych si to osahal, třeba na malém modelu , a pak bych dělal přestavbu, možná bych ušetřil Bez některých měření se stejně neobejdeš
Široké a dlouhé jsou teoretické pláně. Pokud si už nějaký model udělal, třeba mi to uniklo, tak potom sorry
K.

[JiMi]

Hele, to už jsem Ti ale psal........na těsnění je tu Kalina.....www.kalina.cz......

Paráda, mohu jen potvrdit, že funguje opravdu sqěle. V pátek jsem objednal a dnes jsem si to vyzvedával na PPL. Sice je blbý že dvě těsnění za 134 Kč přišly kurýrem za 107 Kč, ale to je holt kšeft.
Musí se to brát tak, že 107 Kč, to je tak 50 km ježdění autem. Takže kdybych to sháněl sám, tak bych možná po Brně najezdil i mnohem víc.
Takže firma KALINA . Spokojenost.
JiMi

[JiMi]

Tepelná vodivost se prakticky nemení ani pri zmene tlaku o 2 rády, jsou tam zmeny jednotek procent.

Tak to mi hlava nebere. Takže když budu mít 5x větší střední tlak, budu na ohřátí na maximální teplotu potřebovat 5x větší čas ? Chtěl jsem věřit tomu, že čím víc molekul v objemu, zvětšuje se vodivost, řekněme limitně přes kapalinu až po pevnou formu, prostě že se s hustotou zvyšuje i vodivost, NECHÁPU.

Navíc tepelná kapacita prímo nesouvisí s tepelnou vodivostí.

Nemám problém, CHÁPU.

Tepelná vodivost tekutin(plynu) nedá použít stejným zpusobem, jako tepelná vodivost tuhých látek, protože v tekutinách prenos tepla krom tepelné vodivosti zásadne ovlivňuje proudení média.

Počítám, že změna objemu zasouváním hřebenáče způsobí maximální proudění kolem všech aktivních ploch, CHÁPU.

Jenom abych si to trošku ujasnil. Zvyšováním tlaku média, ano, dosáhnu vyššího tlakového rozdílu, ale stejným indexem zpomalím dosažení maximální tepelné kapacity média, takže můžu zatížit motor, sníží se otáčky a umožní úplnější přestup (zvýší se i účinnost). Nebo jinými slovy, zvyšováním středního tlaku zvyšuju výkonové maximum motoru.
No, asi se to musí dostat pod kůži.
JiMi

[Akord]

Petr111, nejdrív jsem si myslel, že jsem udelal gramatickou chybu a napsal, že budu radši príšte prestupovat v dopravních prostredcích, ale pak se podíval do české príručky a našel opravdu rozdíl. Nevzpomínám si na slovenskou podobnou alternativu. (Já taky cosi takové párkrát počítal.)