Koloidní stříbro

[jandera]

Bez míchání bych to dnes už ani nepřipravoval, (měl jsem možnost získat profi magnetickou míchačku) a od doby co jsem začal používat kádinku simax a kvalitní míchadlo potažené teflonem tak jsem nikdy neměl žádnou usazeninu z "brambor", míchání není potřeba intenzivní stačí pomalé převalování. Co se týká opotřebění borosilikátového skla a kvalitního teflonu tak bych to viděl reálně tak po 5 letech nepřetržitého provozu (vím o čem píšu). Mohu i říci, že takto připravené stříbro vydrží déle chutově lahodné, ale chce to opět kvalitní "chemické sklo" pro skladování. Pokud se týká možnosti ovlivnění elektromagnetickým vlněním tak bych to asi moc neřešil, protože z vlastní elektrolýzy případně motorku na přímé mechanické míchání to bude velmi podobné.

[Ilem]

Máš na mysli oděrky ze skla (nádoby a míchadla), případně, je-li míchadlo (včelka) v teflonu, tak oděrky z teflonu? Nebude tady hrát roli rychlost míchání?
Pokud budu míchat mechanicky, stejně musím míchat "něčím", tedy se asi drobné oděrky tak, jak tak do roztoku dostanou.
Druhou možností mechaniky je otáčet nádobou při statických elektrodách. Tak jsem to měl navržené původně. Ale ten magnet se mi posléze jeví konstrukčně jednodušší.

Jsou i další možnosti. Například já mám zavěšené otáčející-se "pádlo", které se nikde o nic neotírá. SilverGen -SG7 používá akvaristické čerpadlo ponořené přímo ve vznikajícím koloidu - z toho se mi ježí zbytky vlasů. Pak ještě někdo probublává vzduchem, ale také nedoporučuji - ve vodě se pak rozpouští ze vzduchu kysličník uhličitý, což si myslím, že není dobře. Nejsem chemik a nevím, jak dál reaguje s ionty stříba, ale dobrý pocit z toho nemám. Mě stačilo, že jsem chvíli probublával a pak změřil vodivost vody, která měla původně 0,5 uS. Jistě by se našly i další možnosti.

[Ilem]

Už jsem to tu psal, ale míchání je nezbytnost. Jde o okamžik změny polarity elektrod.
Když prochází proud, vznikají u elektrody částice stejné polarity. Protože stejně nabité částice se odpuzují, mají snahu se rovnoměrně rozptýlit v objemu.
Problém nastává ve chvíli změny polarity. Částice, které právě opustily elektrodu jsou náhle přitaženy zpět, protože se zde objevily částice s opačným nábojem. Při další změně polarity znovu ale v mnohem masovějším měřítku, protže povrch už není tak hladký, jako na začátku. Částice mají mnohem více možností , kde se uchytit. A takto na elektrodě s geometricky se zvyšující rychlostí narůstá tzv. denrit. Pod mikroskopem to vypadá, jako ledové květy. A tento dendrid je takový stroměček, kde obrovský shluk částic visí na úzkém stonku. Je pouze otázka času, kdy se shluk uvolní do koloidu a vznikne obávaná "brambora".
Míchání pomáhá odnášet částice rychleji od elektrody, čímž jednak velmi zpomaluje tvorbu dendritů a pokud nějaké vzniknou - v proudu vody se ulomí mnohem dřív, než z nich vznikne "brambora".
Měl jsem možnost vznik dendritů v KS sledovat pod mikroskopem, tak vím, o čem píšu.

dendrit.JPG

Přiložený obrázek sice není z koloidního stříbra, ale vypadá to velmi podobně. Kvůli případným autorským právům raději cituji zdroj: http://www.comphys.ethz.ch/hans/dendrites.html

[janek]

Už jsem to tu psal, ale míchání je nezbytnost. Jde o okamžik změny polarity elektrod.
Když prochází proud, vznikají u elektrody částice stejné polarity. Protože stejně nabité částice se odpuzují, mají snahu se rovnoměrně rozptýlit v objemu.
Problém nastává ve chvíli změny polarity. Částice, které právě opustily elektrodu jsou náhle přitaženy zpět, protože se zde objevily částice s opačným nábojem. ...

Nepomohlo by tedy při změně polarity na chvíli odpojit? Přepínat s nějakou prodlevou?

[Ilem]

Nepomohlo by tedy při změně polarity na chvíli odpojit? Přepínat s nějakou prodlevou?

Bez míchání moc ne. Částice stejně zůstane v blízkosti elektrody, když není poháněná elektrickým polem.

[lajos]

Janku je dobré probrat všechny možnosti ale dobré je nakonec poslechnout a nevymýšlet si zbytečně. Magnetické pole působí na koloid 2-3 hodky a zřejmě mu nic neudělá, taktéž vykazatelné množstvý teflonu nezůstává v koloidu což je vidět z grafu spektrálního analyzátoru tak z Ilemové a také z mé analýzi, co můžeš tady zpětně dohledat. Magnetické mýchátko je i skleněné, pokud by se ti víc líbilo. Nakonec ale každý má svoji hlavu a představu-je to na tobě.

[janek]

Janku je dobré probrat všechny možnosti ale dobré je nakonec poslechnout a nevymýšlet si zbytečně.

Děkuji za odpovědi. Míchání samozřejmě, o tom nepochybuju, jen jsem hledal nejlepší způsob a proto jsem se ptal na zkušenosti zkušenějších. Člověk se učí celý život.

Asi jsem se špatně vyjádři, reagoval jsem naposledy na

Problém nastává ve chvíli změny polarity. Částice, které právě opustily elektrodu jsou náhle přitaženy zpět, protože se zde objevily částice s opačným nábojem.

Proto mě napadlo, zda by nepomohlo při reverzaci na 1-2 s přerušit proud. Technicky to není problém a pokud by to pomohlo nebo alespoň zmírnilo tvorbu dendridů, stálo by to za pokus. Tou pauzou by při míchání proud roztoku kolem elektrod mohl stačit na odnesení vzniklých částic, než by došlo ke změně polarity. Tak by mohla být případná tvorba dendridů ještě pomalejší. Je to jen úvaha.

Ale v podstatě jste mi pomohli hlavně s tím mícháním, takže magnet. Díky.

[lozin]

Používám míchání pomocí tyčky napíchlé na hřídelku miniaturního motorku na tužkovou baterií.
Dělal jsem si pokus kdy jsem na střed ventilátoru z počítače dal magnetickou
podkovu z HHD, snížil otáčky a točil tím včelku.Jelikož ale dělám KS v originální láhvi Aqua pro injektiine,tak to dělalo rotyku protože ta láhev nemá hladké sklo na dně.

[ZODDY]

zdravím zdejší stříbrné forum , vyrobil jsem si dnes první Ag koloid neznámé hodnoty ppm dle praktických pokynů zde na foru a prosvítil laserem - jemná stopa viditelná pouze ve tmě . Provedl jsem srovnání s 10ppm a 20ppm kupovaným koloidem z lékárny na vlastním ucpaném nose.Zatímco kupované neměly na mě vliv ,mnou vyrobený mi spustil po několika minutách držení v ústech rýmu a tak asi na 10 minut bolest hlavy na čele.Výsledek mě opravdu potěšil.
Akorát nevím zda mám filtrovat když je voda úplně čirá a není v ní nic vidět ani pod lupou.Na Ag drátech zůstala tenká šedá vrstvička snadno stíratelná.
Zdroj konstantního proudu jsem udělal z 1 starého ,,šuplíkového,, výkonového tranzistoru PNP. Na emitor +30V,na kolektor - a z báze jsem přes odpor proti minusu dostal konstantní proud. Jednodušší zapojení asi už neexistuje

[Ilem]

Pokud dodržíš proudovou hustotu, není třeba filtrovat. Naopak, filtrace je nežádoucí, protože z filtru se do disperze mohou uvolňovat nechtěné příměsi

[ZODDY]

Ok ,dík za odpověď o to je to jednodušší.
Pustil jsem tam co mi dal ten bázovej proud u tranzistoru , vyšlo to asi 0,14mA/cm čtvereční
Takže v normě a nefiltruju
Na míchání asi bude nejlepší sklo o teflonu píšou ne moc příznivý věci třeba tady http://www.amazonia.cz/?p=113

[lajos]

Proudova hustota by měla být do 1,4 mA na cm čtverečný, pokud si správně pamatuju.

[ZODDY]

Proudova hustota by měla být do 1,4 mA na cm čtverečný, pokud si správně pamatuju.

nechci se přít ,ale nebylo to spíš 0,155mA?

[lajos]

promiň, možná že máš pravdu ale nechce se mi hrabat nazpátek.

[Ilem]

je to 1 mA na čtevrečný palec. Podle toho se to dobře pamatuje.

čtverečný palec je 6,4516 čtverečných centimetrů.
takže 0,15500031000062000124000248000496 mA na čtverečný centimetr