Fórum U Pramene

sysel píše:Ahoj vsem :-)
mam jen takový maly dotaz....nemate nekdo zkusenos s podobou letos vypestovany kedluben?? Take mate upalene listy???...a samotne kedlubny, nevypadaji jako nádory???...
Takovou paseku jsem jeste nikdy nevidel....mohu dodat i foto :-)

pošli foto, já mám zase divně vrapatý / hrbolatý/ švestky...také jsem to nikdy neviděl....byl jsem se zeptat odborníků a ti mě potvrdili, že jsem málo stříkal po odkvětu....na kedlubny ti přilezlo "něco" co se při jistém počasí tu a tam přemnoží.....čím stříkáš během vegetace....jinak , letos nemám vůbec plíseň na rajských...a to jsem ničím nestříkal....prostě , není rok jako rok...a různejch škůdců je mnoho...zdraví martin11

martin11 píše:není rok jako rok...a různejch škůdců je mnoho...zdraví martin11

... a možná nejen škůdců - živých organismů a mikroorganismů ... ale to bych sem do té úhledné zahrádky akorát sázel plevel.... :-)

Ahoj,nereste kvalitu fotek(nokia), je to mázlé :-)
Ano každý rok je jiny. I jine vlivy. Me se zdají upáleny za živa. A vody maji stale dost, jako cela moje zahrada. Na zahrade jsem toto 20 let nevidel. Jeste se to nestalo....mozna je to prvne. Nebo poskozoné semena???....nevim. rajcata mam taky super...a uplne vse...jen toto, ne že by me to drtilo, jen zminka.



Toto bych nedal snad ani slepicim :-) aby jim nenarostly šupiny.

buďto moc orgonitů nebo málo vody

Zaléval jsi dostatečně ? Já letos zalévám ráno i večer a stejně to není jako když pořádně naprší.

django1 píše:buďto moc orgonitů .....

S orgonitama je to určitě dvousečná zbraň. Hmyz na to jede docela surově a nedá se předpokládat, že orgonity budou dělat dobře jenom kedlubnám a ne taky mnoha "škůdcům". Mně tohle na nedostatek vody moc nepřipadá. Něco se do toho pustilo nejspíš díky "dobrým" letošním povětrnostním podmínkám a nejspíš jde o kombinaci s cyklem nějakého "škůdce". Občas se něco děsně přemnoží. První rok v domečku se nedalo celé léto nikde šlápnout, aby člověku nekřupali pod nohama cvrčci a vyhazovat je z domečku byla taky dost starost. Cvrčci všude. Během dalších 15 se to už neopakovalo. S laskavým pozdravem, Slávek.

Jojo....asi škůdci, to je take možnost....asi prostredí, ktere jim dela dobre.
Letos jsem moc nestrikal nic...ani moc nehnojil. Když hnojim tak jedine zahustenymi lihovarskymi výpalky. Je to super hnojivo na zahradu. N+P+biologicky odpad(mrtve kvasinky). Jen problem, že jsou kyselejsi, ale naredene vodou docela super. Bez naredeni jsou jako asfalt.
Opravdu doporucuji jako hnojivo...ale zahustene na odparce.
Vse mam uplne neuveritelne obalene...jablek jako u bláznů :-), že se musi podpirat vetve. Rajcata, jahody...vse jde....papriky, okurky..proste vse....jen kedlubny jako nádory...hahaha
Toto asi pripisuji samoregeneracnimu efektu. Vody ma vse dost, jeste ze studny......
Možna jestli jsem pri letnim grilu nedal sprchu ledove vody....ale to je celkem casto...proste se neco nepovedlo :-)
Jinak orgonit je samozrejme Orgonit :-)
Vody nenaprselo extremne, ale myslim, když už nejaka kapka spadne, je to životodarna voda, nasycena.
Krasny den
sysel

sysel píše:Vody nenaprselo extremne, ale myslim, když už nejaka kapka spadne, je to životodarna voda, nasycena.

S dešťovou vodou je to trochu potíž. Ať už vzniká prostou kondenzací, jak nám namlouvají vědové, a nebo jinak, jak se třeba domnívám já, tak při svém vzniku se jedná o vodu jakoby "destilovanou", tedy kromobyčejně "hladovou", která je velice agresivním rozpouštědlem. Natolik agresivním, že se v ní rozpouští téměř všechno. Znamená to, že při svém průletu atmosférou do sebe vstřebává všechno, co ve vzduchu potká - tedy především veškerý sajrajt, na který s takovou oblibou nadáváme. Výraz "kyselé deště" má určitě něco do sebe. Jistě takový déšť obsahuje nějaké prospěšné látky, ale zřejmě i látky prospěšné poněkud méně a případně i látky vyloženě škodlivé.
Kdybych měl možnost si pro zalévání zeleniny vybrat, tak bych nejdřív volil odstátou vodu pramenitou nebo potoční, pak studniční, následovanou říční a končil bych tou dešťovou, která je přece jen lepší, než úplné sucho. I když bývaly na Zemi doby, kdy byla ta dešťová nejčistší - jenomže to bylo ještě před průmyslovou revolucí a možná, že dokonce ještě před "vynálezem" používání ohně.

Zdravím - poota

Svata pravda :-)
Ja myslel trosek jinak nabitou...po strance bio-orgoenergie. Protože voda ma vzacnou vlastnost toto pohltit take, ale jinak jak pises nam to smeje z oblohy cokoli. Ono staci nechat v sudech postat studniční.

Ono s tou dešťovou vodou je to vůbec značně podivné.
Ve vedru když zaprší, tak zvadlé listy a tráva zase naberou svěží vzhled. Ale přitom i když prší dlouho a důkladně - třeba i několik dní, tak stačí vytrhnout ze země drn a člověk s překvapením čumí, že kořínky jsou suché a pod nimi není vlhko, ale naprosto suchý prach místo normální "hlíny". Skrz trávu prostě voda neprojde a neprosákne - a když už, tak jenom když na ní delší dobu stojí ve vrstvě. Na sebemenším svahu prostě jenom odteče.
Osobně mám z té trávy dost divný pocit. Tak nějak jako kdyby té vody potřebovala jenom málo, třeba jako z přeháňky a déšť už pro ni byl zbytečně moc. A další věc je, že z té dešťové vody dělá rovnou vodu povrchovou, která celkem bez nějakého většího užitku odtéká. Takže vlastně ochuzuje podzemní zdroje. Když už je tedy z nějakého důvodu někde potřebná, tak že by měla být prokládána křovím a souvislejšími plochami stromů.
Jak je na tom z hlediska vztahu k dešťové vodě zelenina nevím, ale asi to bude příznivější jak s jejím využitím, tak i s průsakem.

Zdravím - poota

sysel píše:Svata pravda :-)
Ja myslel trosek jinak nabitou...po strance bio-orgoenergie. Protože voda ma vzacnou vlastnost toto pohltit take, ale jinak jak pises nam to smeje z oblohy cokoli. Ono staci nechat v sudech postat studniční.

No koukal jsem na ty rostlinky ,mám takový hodně kacířský tip To místo může být moc kladně nabitý.
Takže může být
Malá vodivost půdy v daném místě ,může pomoci postřik s obsahem měděné skalice(modré skalice),pro příští rok zapravit do půdy volný uhlík ,žádný šutry sopečný, ale třeba špatně zuhelnatělé zbytky dřeva,ale nadrcené na jemno a napuštěné hnojivem ,čisté dřevěné uhlí je na tolik pro rostliny nedostakový materiál, že zarůstá do kořenové zeleniny (rostlina ho přijme a domnívám se těžko ho bez napuštění hnojivem rozezná, tak moc je to pro ni nedostatkový materiál),některá semena rostlin třeba šišky borovice se musí nad ohněm na ocelovém sítu upravit přežehnutím jinak je klíčivost přímo mizerná.Taky by možná pomohly dlouhodobě Cu špony nebo piliny rozhozené protože by to vylepšily dlouhodobě (ala Schauberger) a za druhé není to odolné i když je to hnojený tak si tipnu na dálku ,je tam nedostatek fosforu.
K tomu dešti ,to špatný prší ze začátku, stačí chytat až po chvíli,ta další část je nenasycená a pěkně dobře ionizovaná,pomůže rostlinám se asi zbavit přebytků toho špatného,ovšem snižuje vodivost půdy.Elektrikáři to znají ,když se pouští dlouhodobě voda s rýny na uzemění,změní se jeho hodnoty špatným směrem,vyplaví to vodivé soli z půdy.


PS:velký kladný náboj dlouho působící v daném mistě může způsobit degenerativní změny a určitě podporuje růst plísní.

la píše:velký kladný náboj dlouho působící v daném mistě může způsobit degenerativní změny a určitě podporuje růst plísní.

Ještě bych chtěl doplnit, že při současném zvýšení teploty může být elevace vody nulová.
literatura třeba:
http://kof.zcu.cz/vusc/pg/termo09/mechanics/v/v2.htm

A já bych ještě doplnil, že huliči to mají celkem dokonalý, tak kdo chce s kytkama dělat psí kusy, hurá na nějaký grown-huličský stránky
Za zmínku stojí třeba fakt, že kořeny rostlinek potřebují přísun vzduchu a když se jim přibublá ke kořenům semotamo trochu přepálenýho vzduchu elektrikou (vonící po ozónku), tak pak rostou jako splašený - dle informací, co jsem pochytil...

... je pravda, že všichni z naší rodiny si všimli, že letos je u nás na zahrádce "něco jinak" (při používání pořád stejných pěstebních postupů) ... pro srovnání s minulými roky:

- i nedomrdlé sazeničky rajčat se vytáhly a ploděj jak šílený ...
- ačokča má neskutečně velké množství dvojčat, trojčat a dokonce i nějaká čtyřčata se našla ... (přestože část rostlin roste úplně normárně, jiné jsou do žluta a nevětví se = u čtyř rostlin délka liany od dvou do tří metrů ... s pár plody)
- jahodníky ještě i v tuto dobu dají semo tamo nějaký plod ...
- vinná réva má cca 3x více hroznů ... plody jsou však zhruba poloviční ...
- broskve jsou ještě zelené, přestože měly být už dávno zralé ...
- kdoulovec je naopak zralý už teď (tedy o cca měsíc až dva dříve) ...
- josta má pořád ještě plody ...
- švestky nemají žádné červy ... podobné to bylo i u sousedky na třešni (červivých plodů bylo minimum) ...
- čtyřboč rozkladitá letos vůbec nevytvořila keře, ale pouze pár jednotlivých chudých šlahounů poloviční výšky ... (nedělá tak vůbec čest svému jménu) ...
- kedlubny byly malé a deformované (podobně jako u Sysla) ...
- brokolice má sice stvoly pomalu jak dětská ruka, ale zatím vůbec nenasadila na růžice ...
- patisony vůbec nevykvetly !!! ... velikost obou keřů je normální ...
- dýně má podélně rozpukané stonky v úsecích až o délce 30cm, nijak jí to však nevadí ...
- zakořenily a vypučely kousky větví z třešně zapíchlé do země, co jsou použité jako podpěrné tyčky u kozích rohů ... (uřízlé letos v červenci, ve chvíli, kdy byly zralé plody) ...
- stévie namísto keříků vytváří dlouhé plazící se šlahouny ...
- kotvičníku se vůbec nedaří ... přestože se jiné roky plazil až do běžné délky 80cm, letos vytváří pouze drobné keříky s malými lístky (jako by byl pěstován v květináčích) ...
- při std. zalévaní hadicí voda (přivaděč Ohře) provlhčí pouze cca 1-2cm povrchové vrstvy ... jakoby vůbec neměla chuť se vsakovat do půdy ... ...

... byť je těch podivností až nějak moc najednou, zatím nevytvářím žádné konspirační theórie, ... možná za to může jen letošní dlouhá krutá zima ...

PeS: ... kamarád o pár kilometrů dále má na různých okrasných keřích po celé zahradě část větví jakoby najednou spálených od sluníčka, vypadají jako uschlé (stonky i s listy) ... ostatní větve stejných keřů jsou přitom zcela v pořádku ...

A(&F) píše:... je pravda, že všichni z naší rodiny si všimli, že letos je u nás na zahrádce "něco jinak" (při používání pořád stejných pěstebních postupů) ... pro srovnání s minulými roky:
..

Ahoj, jo jo u te brokolice take....je jako stromy, ale zadne rúzicky.
Protoze se na zahrade aktivne pohybuji jiz cca 30let, proto jsem to psal.
Zimy byvali i v minulosti krute, jen mozna letos byl opravdu holomraz. To by mohlo vyhubit skudce.
Slunecni aktivitatake stale roste, vse se posunuje, fotonove vlny maji take nebyvalou aktivitu.
Potom nevime uplne jiste co vse dnes na nas padá a co se v pude koncentruje.
Co si o tom vsem myslim....já:-) , nikomu nenutim.
Myslim, ze nejsme ozarovani jen sluncem a jakou to ma spojitost s vysusovanim pudy.

Stale se zvysuje obsah Al ve vode

Nekde jsem se docetl, ze se na svetove trhy dostavaji rostliny odolavajici hliniku, proc?
Jinde se likviduji cela pole
http://www.osud.cz/madarsko-nici-vsechn ... o-kukurici
Kdo se v tom ma vyznat, kdyz jsou zajmy ruznych vlivnych skupin prinejmensim podivne
Snad by melo byt i neco pravdy na tom, ze jsou jiz zeme, kde si clovek nemuze svobodne vypestovat jeste trochu zdrava semena. Aby si mohli pestovat, musi byt nejprve ozarena. Jeste ze snad my do tohoto mame daleko. Mozna to vidim zase moc pritazene za vlasy. Ale pocitove jsem z toho vseho zhnusen.
Pekny den
Sysel

sysel píše: Ahoj, jo jo u te brokolice take....je jako stromy, ale zadne rúzicky.

To jsem měl i vloni, ptal jsem se proč a odpověď byla, že to může způsobit nedostatek molybdenu v půdě.
Zkusím to a napřesrok napíšu, jestli to pomohlo.