A(&F) píše: ... mno, ono záleží jaké které buňky ... některé se opravdu dělí i dvakrát denně (tuším že např. oční, krevní, atd., kdy záleží i na životosprávě ... málo spánku = málo času na regeneraci) .....
Anri, kdyby se oční buňky měly dělit dvakrát denně, tak ty oči do tejdna neunesem nebo by se musely ty buňky adekvátně zmenšovat.7.5g průměrné oko by narostlo na 123kg. Navíc, vzpomeň si na
http://upramene.cz/forum/viewtopic.php?p=111341#p111341 To byl vypálený kus sítnice. Navíc, dělením vzniknou dvě stejný buňky. Jaká regenerace? Možná tím obě nové poněkud omládnou, protože si musí vytvořit, či spíš dorůst buněčné a organelové blány, ale pokud je buňka jakkoliv poškozená co se týče DNA a kdo ví čeho dalšího, a že toho je, vyrobí se obě poškozené.
A(&F) píše: ... mi dává velký smysl ohledně požívání vody se sníženým obsahem deuteria, kdy tato je inhibitorem buněčného dělení, tudíž potom i snížená produkce kmenových buněk bohatě dostačuje k obnově "odumírajících buněk" ... a zpomaluje se tak proces stárnutí cicavcou, kteří se potom dožívají mnohem vyššího věku ...
To taky nevidím. Tam bych očekával, že D2O (deuterium pro nezasvěcené) potlačuje dělení spíš buněk ve vývoji, tedy embryonických, nebo někde na kus cesty mezi embryonickými a konečnými. Pokud si dobře vzpomínám, silná otrava deuteriem způsobuje apoptosis, čili udumírání alespoň našich člověčích buněk. Ve skutečnosti bych to viděl jako pozitivní jev, kdyby se to netýkalo kmenových, protože kmenové by měly co doplňovat dřív, než se stávající buňky vyčerpají. Takhle nějak bude fungovat arsenic. Zeptej se koníčkářů, co se děje s koňma, když se jim po špetce arsenik přidává
a u lidí to taky fachá. Proto je dnes "prudce jedovatý" v jakémkoliv množství.
Deuterium ale způsobuje předčasné stárnutí, což by podle mne mělo znamenat, že nekynoží staré buňky, ale kynoží embryotické. Nepřipadá mi tedy, že od-deuterizovaná voda by potlačovala dělení buněk, ale spíš že deuterium při běžném, relativně nízkém obsahu potlačuje dělení, či tvorbu, či obojí, kmenových buňek, zatímco pouze zaprasí stávající staré, které to nějaký čas vydrží, než jde celý savčí organismus do kelu. Potom by bylo i celkem jasné, že od-deuterizovaná voda by oproti normální podporovala regeneraci oproti tomu, co je považováno za normál.
A(&F) píše: ... dle mého mají buňky naprogramovanou nějakou "životnost", ..... tak je přesto měníme dříve (včas), abychom se nedostali do "havarijní situace" ......
Důkazem čehož je právě regenerační systém přítomnosti kmenových ve všech tkáních a doplňovací produkce kmenových například těma ledvinama, nemluvě o kostní dřeni, takže souhlas, až na to, že do havarijní situace se eventuelně dostaneme po cca 70 letech téměř všici a havarujeme.
A(&F) píše: dost možná tak W-D působí na organismus, kdy se buňky "provozují" delší dobu (dojíždějí se až na doraz) ... nádorové buňky ale tento režim odskáčou, hynou a vstřebají se (popř. se vyplaví) ...
To právě vidím jinak. K té rakovině dochází evidentně dlouhodobým hydroxylovým stresem a přidušením buněk, které sebou nese jejich otočku na kvasný proces, místo aby ty buňky zdechly, nebo je zabily a sežraly bílé. Dovedu si ale představit, že pokud je kmenových málo, protože je snížená tvorba, nebo je něco přímo vraždí, jako třeba chemo a ozařování, nebo D2O, organismus se snaží záplatovat tím, že drží při životě i chcípáky (pořád ještě na oxidačním cyklu) ale eventuelně se to zvrtne a tkáň už nepracuje jak by měla a tělo se je nejspíš pokusí dediferenciovat na embryonické a tím obnovit a začít znova a daří se a proto přejdou do kvasného cyklu, ale většina, ne-li všechny s poškozenou natrženou DNA a je z toho rak.
To by vysvětlovalo, proč mají embryonický charakter a proč jsou na kvasném, a ne oxidačním cyklu. To už by taky i odpovídalo podezření jak Kocha, tak dalších, stejně jako jsi se k tomu dopracoval Ty a eventuelně i já, že jde o poslední pokus těla nahradit otrávené tkáně a že jde o obranný mechnismus, akorát že nějaká patologie jim poškodila DNA a i když dediferenciované do nejprvotnější formy, diferencují se, tedy vyvíjí jenom na primitivní rakovinné formy a to, co se v tom někdy najde jako kusy zubů, kostí atp. jsou potmci buněk, které se dediferenciovaly a nepoškozenou DNA, nebo ještě spíš kmenové buňky, které byly přítomny ve tkáni. Pak je jasné, že tělo to i zapouzdří (což je stejná tkáň jako placenta) a přivede k nádoru krev a živí ho jak bejbinko. Taky je pak jasné, proč je často dost těžké rozlišit granulomu, tedy embryonickou regenerační tkáň od rakovinné.
Když se podíváš na embryo, k němu se kyslík nemá kudy dostat dokud není vyvinutá pupeční šňůra (dvě žíly a jedna tepna) s placentou a jakési srdce s cévama, který by pumpovalo krev mezi zárodkem a placentou. To mluvíme zhruba o šestém týdnu těhotenství. Ze začátku je to jak slepičí vejce, ba co dím, ještě výraznější, plavaje v plodové vodě, která je však v té době ještě produktem matky. To embryo nutně taky začíná po početí na kvasném cyklu. V tý době sice je i nějaká diferenciace buněk, ale růst je převážně, ne-li úplně hnaný skutečně dělením. Proto je tak rychlý. U dospěláka je možná nějaké sem tam nepatrné dělení někde, ale naprostá většina je nutně výměna kmenovými a jak dojde k dělení, je zle.
Než jsem se k tomuhle psaní dostal, tak jsem se vydal na cesty a snažil se zjistit, jak se dostává kyslík do červených a jak se dostává z červených do tkání, kam červené nelezou. Vem to takhle. Jak se třeba dostane kyslík do kloubní chřupavky? Přitom jsou to naše živý buňky. Jsou aerobické, nebo anaerobické?
Dlouhá pojednání a leze z toho, že kromě spousty teorií nikdo neví. Už se ti úchylové uchýlili i k tomu, že počítaj molekuly a vysvětlujou proces krásnou elegantní matikou, ale jak to skutečně fachá žádnej neví. Zato umí modelovat DNA. Když si pak vezmu, že H2O2 do žíly okysličí přes krevní plasmu, ne krvinky, tkáně za infarktem (to mi totiž zamotalo kebuli, že to ty tkáně vezmou a zachrání je to před udušením), je jasné, že tkáně jsou schopné rozložit peroxid vodíku a šlohnout mu jeden kyslík a podýchat si z toho. Je snad tedy možné, že červené krvinky uvolňují kyslík v podobě H2O2? To by už taky vysvětlilo, jak se kyslík dostává kam čert, vlastně krev nemůže a okysličuje i neprokrvené tkáně. To by taky vysvětlilo, proč H2O2 terapie dokáže okysličit v těle kde co, včetně mízního systému. Někdo nám Anri příšerně lže ať už z jakéhokoliv důvodu a co neví si vymyslí a neví toho mraky.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.
...
...
) ...... (by Anri, reakce na ilemův podpis 
... dyť já netvrdím že všechny ... 
... nové vznikají a staré zanikají ... 
... 
... Anri ...