Koloidní stříbro

[Palo]

Bohužel ho nemohu připojit z důvodu nepovoleného typu formátu přílohy...

Staci zaZIPovat. Tzn. Zabalit do ZIPu. pak to u pripojis...

[Palo]

Tak jsem byl dnes v Safině a všechny jimi dodávané dráty ze stříbra obsahují až 7% mědi. Ryzí stříbro mají jen v granulích, muselo by se to u zlatníka přetavit na tyčinky.
Sáček granulí by stačil na 1 elektrodu tak 12 cm dlouhou s DPH za 260,- Kč.
Nevíte někdo jak moc vadí ten obsah mědi pro koloid k vnitřnímu užívání?
Díky Honza

No jak psal Hyna, hlavne je problem pri vyrobe, dela to desnej bordel... V te Safine jsi byl kde? V Brne? ja se tam taky chystam, tak abych nechodil zbytecne... Pokud jsi nebyl v Brne, tak to tam zkusim.

Dik

[kutil]

Já byl ráno v Olomouci, Safína je v rohu Dolního náměstí

[kutil]

Staci zaZIPovat. Tzn. Zabalit do ZIPu. pak to u pripojis...

Já s tím taky bojuju, jestli to máš stažený můžeš mi to prosím tě poslat mejlíkem?
Díky Honza

[Merlin]

Ach jo....
Sice nechápu proč je na tom dvakrát totéž, ale asi to tak muší bejt...
Propříště by neškodlo uvést rozměr desky.

Poznámka: nic jsem nekontroloval, nic neschvaluji, jen jsem konvertoval obrázek!

[Palo]

Já byl ráno v Olomouci, Safína je v rohu Dolního náměstí

Tož to já skočím tady v Brünu, uvidíme... ...zítra du na sociál pr... ...pro roční přehled, Safína je kósek odtam...

[baker]

Ach jo....
Sice nechápu proč je na tom dvakrát totéž, ale asi to tak muší bejt...
Propříště by neškodlo uvést rozměr desky.

Poznámka: nic jsem nekontroloval, nic neschvaluji, jen jsem konvertoval obrázek!

Omlouvám se, schéma je dvakrát proto, že jsem dělal dva kusy. Vždy tisknu raději dva kusy najednou, někdy i laserová tiskárna zazlobí a pak k přežehlení vyberu ten výtisk, který potřebuje minimální retuš. Používám metodu tisku laserovou tiskárnou s následným přežehlením a vyleptáním (návod na netu je všeobecně znám). Rozměry nejsou uvedeny, tiskne se přímo, je to v měřítku 1:1 (80x40 mm). Doporučuji pro ty kdo nemají AUTOCad stáhnout z netu program VoloView. Umí pracovat s formáty AUTOCadu, je to vlastně prohlížeč pro výkresy AUTOCadu. Pak je možné rovnou tisknout a dělat DPS. VoloView bych sem dal ke stažení, ale má cca 25 Mb a to je moc velké. VoloView rozhodně doporučuji, při transformaci došlo k zúžení čar na standartní šíři a na DPS budou spoje moc tenké, takže nezbude nic jiného, než si to zase překreslit. Když to otevřete VoloViewem, tak můžete rovnou tisknout. Dnes jsem opět vyráběl koloid na přístroji dle schématu a vše je v pohodě. Koloid je čirý, bez nějakých zabarvení a kalů. Přístroj funguje dobře, jen jsem dle rady Hynka dal stabilizátor 7815 a krmím to zdrojem 12V 300 mA. Výroba koloidu trvá 4,5 hodiny.


POZOR!!!
Raději jsem to vyzkoušel (zobrazení ve VoloView) a zjistil jsem, že kecám! Prohlížeč též upraví tloušťku čáry a rozměr. Omlouvám se Všem co s tím mají problém, ale nejsem elektronik a v ničem jiném si schémata nedělám než v ACadu. Ještě jednou se všem omlouvám.

[hyna]

EDIT: Sem to ale máslo Měla to být PM pro bakera a né zpráva do fóra, ale co už, ať si to přečte každej

Zdravím. Prosimtě ale máš problém s tou 7815tkou To není žádnej násobič napětí, ale stabilizátor - Tzn přivedeš napětí na vstup a on ti ho stabilizuje (tady konkrétne na 15V). Pro stabilizaci na 15V je ale potřeba o dva volty víc (udávají výrobci), v praxi je ale lepší počítat asi s 3V navíc, aby bylo vše pojištěno. Takže teď tem nemáš 15V jak by se zdálo, ale 12V + ztráty na stabilizátoru. No ale to jen mimochodem.
Píšu jestli by jsi mi poslal i tvoje schéma. Taky sem to stavěl a dodělával tam pískání a LEDku. Čistě ze zvědavosti by mě zajímalo, jak jsi to řešil ty. Mám schéma i desku ve formátu pro eagle, chtěl jsem to uveřejnit, ale až po celkovým prověření. Zatím mám špatný stříbro, jen 94%.

Dík, Hyna

[Palo]

Já byl ráno v Olomouci, Safína je v rohu Dolního náměstí

Tak jsem byl dneska v Safině. Ryzí stříbro tam sice nemají, ale objednali mi ho v Praze, ve výrobně. Zítra si půjdu pro něj, 50 cm, 2 mm průměr.

Tady tenhle drát by měl vyjít něco kolem 280 Kč (za půl metru).

Paradoxně je ryzí stříbro o něco levnější než to s mědí.

Běžně se ryzí stříbro neprodává, proto ho běžně nemají.

Vzal jsem si vizitku, kde jsou tato tel. čísla do Safin:

Brno: 541 245 858
Hradec Králové: 495 523 304
Olomouc: 585 222 935
Ostrava: 596 122 229
Plzeň: 377 374 531
Praha 1, Spálená: 224 930 209
Praha 1, Vojtěšská: 224 934 699
Praha 1, Kozí: 224 817 176
Jablonec nad Nisou: 483 356 450
Praha-Západ, Vestec: 241 024 297

[habana]

...tě voblbojó.
Ryzí...stříbro není nikdy ryzí.
Přečti si vo tommm někde výše o tom píšuuuuuuu

[Palo]

...tě voblbojó.
Ryzí...stříbro není nikdy ryzí.
Přečti si vo tommm někde výše o tom píšuuuuuuu

Jasan Habana, oni tím myslí, že to jako neobsahuje (úmyslně) měď...

Mě stačí 99%, oproti 92,5 je to sakra rozdíl...

[lajos]

Jsem kupoval v Safině v Jablonci 99,9něco- 1,4 průměr 0,5m kolem 90,- před rokem, gram počítají asi 8,-.

[habana]

Tak jsem se rozhodl pustit několik fotek z provozu stříbra.
Video 0049.avi: je to úplný začátek výroby, zdroj pracuje do umělé zátěže, t.j. elektrody jsou odpojeny, k výstupu zdroje je připojena umělá zátěž.
V tomto módu lze v pohodě nastavit požadovaný proud (proudovou hustotu) tekoucí elektrodami. Je to ten pravý displej, který ukazuje nastavený proud I= 5,00mA.
Mód nastavení je provázen pípáním.
Má ruka pak přepíná zdroj z umělé zátěže na elektrody, které jsou vidět v reakční nádobě, ve které můžete také vidět vrtějící se propeller.
V okamžiku přepnutí vidíte jeden zajímavý moment: levý displej "letí za roh", protože jak se snaží zdroj dorovnat proud tekoucí destilkou, tak skokem zvyšuje napětí na elektrodách.
Displej indikuje max. napětí 199,9V. Je tudíž zřejmé, že na začátku procesu jsme trochu někde jinde, než na 28 voltech.
Běžně se zde na začátku procesu vyskytuje napětí 260V.
Nicméně si povšimněte pravého displeje, že ani (poměrně vysoké) napětí nedovolilo dorovnat nastavený proud, elektrolyzér pracuje po určitou krátkou dobu pod nastavenou proudovou hustotou.
Další vývoj je vidět na dalším obrázku, který následuje.


...a protože sem nemůžu nacpat to video, tak ho vložím, až mi rival řekne jak ho tam mám vrazit (hlásí mi to "Nebyl zvolen typ odeslání! " a nevimmm jak dálll)

[Merlin]

že se zde vynořují samozvaní experti, kteří úplně ignorují veškeré poznatky, které máme k dispozici.
Ohledně čistoty koloidu není třeba debatovat - veškeré těžké kovy v koloidní formě, tedy všechno, co se dostane do roztoku kromě Ag, mohou vyvolat trvalé těžké újmy na metabolizmu! Tuto věc nelze podceňovat ani překrývat smajlíky a šaškárnama.
--------------------------------------------

Jestliže už si připravujete vlastní koloidní stříbro, prosíme abyste přesto věnovali zvláštní pozornost následujícím řádkům, protože mnohé informace, které máte, nemusí být vždy správné.


Nejjednodušší způsob jak doma vyrobit pravé koloidní stříbro je metoda elektrolýzy nízkým napětím. Poslouží třeba několik baterií připojených k stříbrným elektrodám, umístěným ve sklenici vody. Z připojených elektrod se do vody uvolňují nepatrné částečky stříbra. Tato ošidně prostá metoda ovšem může snadno vést k CHYBÁM, a proto většina lidí, kteří si dělají koloidní stříbro doma „vaří“ podřadný produkt.

Záleží na vodě

Když děláte koloid sami, je velmi důležité kontrolovat čistotu vody. Přesně to je totiž jeden z faktorů určujících, jak velké budou uvolněné částice stříbra. Měla by být použita jen velmi kvalitní DESTILOVANÁ VODA. Jen čistá nebo filtrovaná voda nestačí; obsahuje příliš mnoho rozpuštěných minerálů. Rovněž nelze použít deionizovanou vodu, protože ta nevede dost dobře elektřinu, aby v ní odstartovala reakce. Pomalá reakce zaručující správný výsledek probíhá jen v destilované vodě.

Další proměnnou ovlivňující velikost částic je teplota vody. Čím je teplejší, tím rychleji reakce probíhá a tím menší budou i výsledné částice. Nejvhodnější se jeví pokojová teplota.

Vyhněte se solím

Zapomeňte na to, co vám kdo poradil. Za přítomnosti libovolného množství soli vždy vznikne chlorid stříbrný. Nikdy nepřidávejte do vody nic, co ji může udělat vodivější. Nikdy do destilované vody nepřidávejte kuchyňskou, sůl z mořské vody, ani tu keltskou, protože každá sůl vnese do vody ionty chlóru, který v elektrochemické reakci se stříbrem vytvoří chlorid stříbrný. Při výrobě koloidního stříbra ve slané vodě vyvstává ještě jeden závažný problém. Přítomnost soli zvyšuje elektrickou vodivost vody a to dramaticky urychluje reakci. Reakce urychlená tímto způsobem ovšem produkuje větší částice. Výsledný produkt je už na pohled trvale bíle zkalený. Fotografie této látky pod elektronovým mikroskopem ukazují stříbrné částice v rozsahu od 0,05 do 0,15 mikronů. Jsou PŘÍLIŠ VELKÉ k tomu, aby vytvořily koloidní suspenzi. Důkazem je i to, že se zakrátko usadí na dně nádoby. Tento druh doma připraveného „koloidního stříbra“ může představovat riziko při konzumaci, a to ze DVOU důvodů: je v něm chlorid stříbrný a obsahuje příliš velké částice.

Jak na to?

Nejlepší elektrické napětí pro reakci je 30 V; praxe ukázala, že pod tímto napětím probíhá proces nejčistěji. Máte-li malý napájecí zdroj, nastavte ho na 30 V. Pokud použijete baterie, je nejlepší začít na 36 V (tři 12 V anebo čtyři 9 V baterie) a nechat napětí za provozu poklesnout. Nejlepší produkt přináší paralelní upevnění stříbrných elektrod v nevelké vzdálenosti od sebe (odstup asi 2 – 2,5 cm).

Když na stříbrné elektrody ponořené do destilované vody připojíme 30 V (stejnosměrné napětí!), dějí se zajímavé věci. Nenechte se zmást, reakce zpočátku probíhá velice pomalu. Prvních 15 minut se většinou zdá, že se vůbec nic neděje. Posléze začne vznikat mdlý žlutavý závoj. Reakce pak zrychlí a produkované částice jsou zlatě-žluté, jak je dobře vidět, když do roztoku posvítíte baterkou. Při pokojové teplotě mohou být během 20-25 minut změněny 2 dl destilované vody na koloidní stříbro o hustotě 3-5 ppm. Přitom doslova za pakatel. Fotografie pod elektronovým mikroskopem ukazují, že takto získané stříbrné částice mají velikost od 0,001 až do 0,004 mikronu. Takto malé částice se takříkajíc „zavěsí“ mezi vodní molekuly a z větší části neklesnou na dno sklenice. Tak probíhá „koloidní“ příprava stříbra. Když se částice rovnoměrně rozptýlí, voda opět vypadá jako úplně čistá, ale pokud má dostatečnou hustotu bude se ve světle kapesní lampy opět jevit jako žlutavá.

„Žluté zabarvení“

Ohledně zmíněného zbarvení probíhá dlouhá diskuse. Mnoho lidí v dobrém úmyslu míní, že „žloutnutí je škodlivé; stříbro přece není žluté; žlutá znamená znečištění sírou nebo železem", a uslyšíte ještě spoustu jiných věcí.

Vyčerpávající odpověď na otázku zabarvení lze nalézt ve „staré“ knize s názvem „Practical Colloid Chemistry“, vydané v Londýně roku 1926. V kapitole „O barvách koloidních kovů“ v části „Polychromizmus stříbrných roztoků“, na stránce 69, je následující sdělení:
“Permanentní změna barvy ze žluté na modrou odpovídá změně v absorbci maxima kratších na úkor delších vlnových délek (světla) s klesajícím stupněm rozptylu. Tato všeobecná vlastnost v chemii koloidů dokládá vztah mezi zabarvením a stupněm disperse.“ Kapitola pokračuje popisem široké palety barev pozorovatelných u koloidních roztoků kovů. Zajímavé je, že všechny mají svou žlutou fázi.

„Elektro-koloidní“ stříbro, s velikostí částic v rozsahu 0,01 až 0.001 mikronů (10 až 100 angstromů) se musí jevit jako žluté, protože to odpovídá velikosti stříbrných částic, které v této velikosti nejlépe absorbují indigové světlo, přičemž ponechávají jen jeho inverzní barvu, což je pozorovaná žluť. Výsledný průzračně žlutavý vzhled nakonec dokladuje rovnoměrné rozptýlení částic.

Hnědá láhev

Jakmile se pustíte do výroby koloidního stříbra obsahujícího částice o velikosti až 0,001 mikronu, je důležité a nutné výsledný produkt chránit. Důvod je zřejmý.
Částice obsažené v suspenzi se k sobě nepřibližují, protože každá z nich nese pozitivní elektrický náboj (+) a „souhlasné náboje“ se vzájemně odpuzují. Cokoli, co z částice může vypudit její náboj, sníží kvalitu koloidního stříbra v procesu zvaném rekoagulace. Částice zbavené nábojů se lepí dohromady a vytvářejí hrudkovitá seskupení. Tento proces může vyvolat zejména ultrafialové sluneční záření a také mnohé plasty. Proto je nejlepší skladovat koloidní stříbro v lahvích z tmavého skla, buď tmavě žluté (hnědé), anebo kobaltově modré barvy.

Odlišnosti

Největší „záhada“ a tajemství úspěšné domácí výroby koloidního stříbra vysoké kvality spočívá v tom, že tento produkt téměř nelze standardizovat. Stříbro, jak se zdá, reaguje na několik přírodních sil, na které, to zatím nebylo rozpoznáno. Dokonce i při identickém elektrickém napětí, stejné vodě a teplotě, jsou za určitých dnů produkovány odlišné várky s odlišnými poměry. Za takových dnů se rychlost reakce může lišit o více než 100%. Za „normálních“ dnů trvá nějakých 15 minut než se objeví známý zlatavý obláček částic. Za „pomalých dnů" může trvat až 30 minut, než se žluté částice objeví. Kvůli těmto podivným obměnám, je vždy rozumné pozorně sledovat proces pod umělým světlem (žárovky, ne výbojky!) v němž můžete sledovat rychlost reakce. Jakmile se ukáže žlutý obláček pokračujte dalších 5 minut. To je nejlepší způsob, jak cejchovat doma připravované koloidní stříbro.

Koloidní, nebo iontové?

Další velký spor se týká otázky, zda tato metoda produkuje „koloidní stříbro“ či „stříbrné ionty“. Většina míní, že koloidní je „dobré“ a iontové stříbro „špatné“. Pravda asi opět bude nepopulární. Slovo „koloidní“ odkazuje na stav, kdy jsou pevné částice rozptýleny v kapalině (v tomto případě stříbro ve vodě). Pevné částice jsou ovšem příliš velké, aby mohly být považovány za ROZPUŠTĚNÉ, ale zároveň i příliš malé aby se daly odfiltrovat. Koloidní stav je nejsnadněji zjistitelný pomocí tzv. „Tyndallova efektu“, kde v kapalině obsažené částice rozptýlí procházející úzký světelný paprsek (třeba laserového ukazovátka) do kužele. Osvětlené částice pozorované pod mikroskopem mimo to vykazují náhodný klikatý pohyb („Brownův pohyb“). Když je něco úplně rozpuštěné, Brownův ani Tyndallův efekt se neprojeví.

Pojem „iontový" odkazuje na stav kdy nějaká částice nese elektrický náboj. V případě „elektro-koloidního" stříbra je tento náboj VŽDY pozitivní. Nevytvoří se negativně nabitý iont. Skutečností tedy je, že elektro-koloidní stříbro má OBĚ vlastnosti, je koloidní i iontové. Koloidní kvůli VELIKOSTI částic a iontové kvůli jejich NÁBOJI. Ve skutečnosti většina biologických studií nasvědčuje tomu, že jsou to právě iontové vlastnosti koloidního stříbra, které z něj dělají tak dobrý baktericidní prostředek. Je zajímavé si povšimnout, že staré knihy o chemii nedělají mezi koloidními a iontovými stavy elektro-koloidních kovů žádný rozdíl.

Čistota stříbra

Kvalita výsledného produktu zcela závisí na čistotě použité vody a stříbra. Většina stávající literatury navrhuje výhradně použití ryzího stříbra (99,9999%). Většina domácích systémů používá stříbro o čistotě 99,9%. V čem je rozdíl?
Úhrnná přípustná znečištění v 99,9% (.999 % ) stříbře představují 1000 ppm čili 1 podíl v 1000. Tyto nečistoty a jejich maximální hodnoty jsou:
1) měď, 800 ppm, 2) olovo, 250 ppm, 3) železo, 200 ppm a 4) vizmut, 10 ppm.
Tento produkt je běžně dostupný ve formě stříbrných drátů. Když ho použijeme pro výrobu elektro-koloidního stříbra s koncentrací 5 ppm, úhrnné znečištění stříbra úměrně klesá na 4 ppb (částic na miliardu) u mědi, 1,25 ppb u olova, 1 ppb u železa a 0,05 ppb u vizmutu. Při všech možných znečištěních, tak malá množstvím nejsou racionálním důvodem k znepokojení. Jenže, někdy i nepatrná věc představuje významný rozdíl. Stříbro 0,99.99% (.9999, rafinované) obsahuje úhrnné množství nečistot odpovídající 100 ppm shora uvedených kovů ve stejném poměru, ale jeho cena ve formě drátu je o dost vyšší. Stříbro ryzosti 99,9999% (znečištění 10ppm) už je dražší než zlato a je velmi obtížné ho sehnat.

Vzorek koloidního stříbra 10 ppm (udělaného ze stříbrných elektrod Safina 99,9%) byl poslán na celkovou analýzu primárních nečistot. Výsledek:
1) sodík, 470 ppb,
2) vápník, 260 ppb,
3) mangan, 70 ppb,
4) draslík, 50 ppb, a
5) hořčík, 24 ppb.

Protože žádná z těchto nečistot nemohla být přičtena samotnému stříbru, je zřejmé, že důraz by měl kladen spíš na čistotu vody a není třeba zbytečně utrácet za velmi čisté stříbro.
------------------------------------------------------------------

Tento článek http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=1263 , k jehož vytvoření byly prozkoumány, přečteny a vyhodnoceny stovky knižních a internetových stránek, nebyl napsán pro prdel! A věřte, že informace v něm jsou řádně ověřené, protože existuje spousta takových, kteří jen čekají až uděláme chybu... a pokud ji uděláme (jako redakce časopisu) půjdou nám po krku.

[habana]

Gewo, Gewo, ...samozvaní experti?
No to mě dost zajímá, povídej dálllll