A(&F) píše:... jj, zkouším to, ale už teď je mi jasné, že nejrozumnější bude dojet na fakultu, ...
Mám pocit, že ta čurina nás tím antiseptickým ještě
Ta žena, co se tím složila, byla AIDS. Chorob na celou Afriku a ty bakterie nejspíše v moči. Ony jsou nám alespoň E-coli mimo krevní oběh ve střevě symbiotické a ženy jaksi jsou náchylnější ke znečištění rodidel ze střev, pokud nefungujou přesně jak maj. To řečeno, připomenmu, že paní, co synkovi paži po opařenině spravila, tu moč v žádné lednici nedržela a nevymražovala a dokonce si dovolím tvrdit, že nenačurala čtyřlitrový demižon najednou. Tím pádem to opakovaně otevírala.
Koukám na to takhle, vymražení kmenovým těžko ublíží. Setkal jsem se kdysi s rukomr
tedy obecním býkem, vlastně co to plácám, s inseminátorem, a ten držel hovězí semeno v bandasce chlazené tekutým dusíkem. Tyhle věci vydrží hodně. Zamražení ale nejspíše vyprodukuje nějaký ten extra dormin a pokud v tom láku něco cizího je, zabrání mu alespoň množení, když nic jiného. Když to pak vlítne na pokojouvou, nebo vůbec nad nulu, množící se buňky uzavřenou nádobu naplní čpavkem a aj ho samozřejmě rozpustí v láku a tím si vysterilizujou prostředí jak brambory dobrý krecht a je vymalováno.
Dodatek: V momentě, kdy dochází glutamine, nebo spíš kdy se zvedne koncentrace čpavku na kritickou hladinu, kmenové buňky zhibernují opět pomocí dorminu a celý lák i s namnoženýma kmenovýma buňkama usne. V momentě, kdy se dostane do styku se živnou půdou, tedy ať už s neporušenou kůží, ale daleko výrazněji s otevřenou ranou, nebo spáleninou, ze které crčí mok se živným glutaminem, a to ještě stále pod ochranou čuriny, ze které začne čpavek čpět do vzduchu a sníží se jeho koncentrace, kmenové buňky ožijí a počnou se množit a tělo jim nakecá, co z nich má být a na co dospět, tedy diferenciovat (doslova změnit). Otázka je, do jaké míry jsou přenosné z osoby na osobu, ale podle všeho jsou přenosné mezi lidmi universálně. Dokonce se jeví, že by snad mohly být přenosné i z jiných savců na lidi. To by byla pumelenice. V každém případě se neprojevuje odmítnutí tkáně mezi dárcem a příjemcem u lidí, což znamená, že se nutně nějak pozmění DNA dárcovských kmenových buněk a že se dokáží kompletně přizpůsobit a metamorfozovat během diferenciace i na DNA systém příjemce.
Mám pocit, že i zde na nás má matička příroda zatraceně velký náskok a ví, co dělá, na rozdíl od nás.
Co se týče mikroskopu
akorát, že to bude muset asi skouknout někdo, kdo ví, na co se kouká. Ve tkáni vypadaj (říká se jim taky fibroblast) jak hodně natažený ponorky se špičatými konci s očkem jádra někde kolem prostředka, ale v čurině to může být ještě asi jinak a bude záležet na stupni dospělosti.
S laskavým pozdravem, Slávek.
Je-li tvá přítomnost ve výhni okolností, vyuč se kovářem své budoucnosti.