Fórum U Pramene

Martine11, siloměr změří působicí sílu - tíhovou nebo tahovou. V
případě Bukyho měřil tahovou sílu, která je pochopitelně nepoužitelná.
Pro výpočet kinetické energie nebo hybnosti potřebujeme znát
hmotnost (média) a rychlost. Tím pádem potvrzuji...siloměr je nanic.

spaceball píše:Martine11, siloměr změří působicí sílu - tíhovou nebo tahovou. V
případě Bukyho měřil tahovou sílu, která je pochopitelně nepoužitelná.
Pro výpočet kinetické energie nebo hybnosti potřebujeme znát
hmotnost (média) a rychlost. Tím pádem potvrzuji...siloměr je nanic.

...ano...ale např siloměr....vezmu známé závaží a podle toho nacejchuju siloměr....a měření je ...porovnávání....
....mluvím o Měření...všeobecném....všeho....veškeré měření je "jen " porovnávání....něčeho s něčím.....prostě .." jinak" to nejde....ale možná se pletu.....martin11 p.s. to je pro BUKY-ho....když chce tak vehementně měřit...aby věděl , co vlastně dělá.....
...jediné přímé měření je...." změřil si ho pohledem...."

V Tvých uvedených případech má význam - cejchování, porovnávání,
odviják, třecí síly...samozřejmě i jako jednoduché váhy atd.

Trochu zaprotestuji : 1l vody je asi 1kg. Na spodní části nádoby 10m vysoké z 1000l obsahem vody bude výpusť cez rouru v průměru asi 3 cm. Asi 30cm od výpuste nainstaluji tenzomtr který bude opretej o težkej betonovej kvádr a na tenzák bude stříkat voda z výpuste.
Jak je to možný že při vytekání vody z nádrže bude postupne klesat aj sila proudící vody, když voda váží stále stejně?

buky píše:Trochu zaprotestuji : 1l vody je asi 1kg. Na spodní části nádoby 10m vysoké z 1000l obsahem vody bude výpusť cez rouru v průměru asi 3 cm. Asi 30cm od výpuste nainstaluji tenzomtr který bude opretej o težkej betonovej kvádr a na tenzák bude stříkat voda z výpuste.
Jak je to možný že při vytekání vody z nádrže bude postupne klesat aj sila proudící vody, když voda váží stále stejně?

při vytékání vody z nádrže ti klesá hladina - snižuje se potenciál té vody a s tím i její kinetická energie, kterou ten potenciál je schopen vytvořit, ... podle mě je to dost názorný příklad
Hustota vody v tom tvém příkladě je zhruba konstantní, hmotnost vodního sloupce je pro 10m a 1m samozřejmě odlišná.

buky píše:Jak je to možný že při vytekání vody z nádrže bude postupne klesat aj sila proudící vody, když voda váží stále stejně?

S výškou klesá priamo aj rýchlosť. v=odmocnina(2*g*h). To ale nejde vopchať všetko do jedného mecha. Ak dopadne na silomer pevné teleso, tak sa na to treba pozerať trochu inak, než v prípade kontinuálneho prúdu. Častice prúdu nevedia dať silomeru impulz každá zvlášť, ako je to v prípade jedného telesa. Preto aj účinok prúdu častíc je štatistická vec a treba to vhodne rozlišovať.

Gromit, to je matematický model.

Akord, presne to som chcel povedať: z výškou klesá aj rýchlosť a tým aj sila. Skús si dať do prúdiacej vody dlaň a pocítiš ako bude ten prúd slabnúť.

Samozrejme s tebou súhlasím že priebeh nárazu bude rozdielny ako pri pevnom telese, tie nárazy sú ozaj rozdielne, ale o tom sme sa už bavili.

Podstatné ale pre mňa je že čím večšiu rýchlosť má teleso (tekutina) tým večšou silou môže pôsobiť.[/quote]

buky píše:Podstatné ale pre mňa je že čím večšiu rýchlosť má teleso (tekutina) tým večšou silou môže pôsobiť.

Práve som Ti napísal, že teleso nie je tekutina z hľadiska toho, akú silu očakávaš. Sila, ktoru vyvolá pevné teleso pri náraze na prekážku môže byť takmer akákoľvek, nie je priamo závislá iba na vlastnostiach(rýchlosti) telesa a je ohraničená pevnosťou materiálov , kým sila, ktorú vyvolá prúd tekutiny tečúcej na prekážku je funkčne závislá od rýchlosti prúdu. Prvá polovica Tvojho výroku je teda logicky neplatná. Dokážem urobiť prípad, keď jedno teleso s menšou rýchlosťou než druhé presne rovnaké teleso bude pôsobiť pri náraze väčšou silou.

Nesúhlasím. Môžeš meniť náraz telesa, ale nie veľkosť jeho sily ktorou teleso môže pôsobiť pri určitej rýchlosti.

Skús pri tvojom pokuse zvýšiť rýchlosť u oboch telies, tenzák ti ukáže večšiu silu (impulz sily) a tomu sa nevyhneš, to by si zas musel upraviť podmienky nárazu.

Aj pri vode môže byť pri rovnakom prietoku vody a rovnakej rýchlosti veľkosť sily ktorou môže voda pôsobiť rozdielna, stačí ak budeme pokus opakovať pri rôznych teplotách, ale to nemení moje tvrdenie: čím večšia rýchlosť tým večšou silou teleso pôsobí.

buky píše:Nesúhlasím. Môžeš meniť náraz telesa, ale nie veľkosť jeho sily ktorou teleso môže pôsobiť pri určitej rýchlosti.

Príroda sa Tvojím súhlasom riadiť nebude. Ide ľahko overiť, že to nie je tak, ako píšeš. Veľkosťou spomalenia ide meniť silu takmer od nuly do nekonečna prakticky pri akejkoľvek hmotnosti. Obmedzujúci faktor je napríklad pevnosť tuhého telesa.

Máš pravdu, zle som sa vyjadril. Aby som potvrdil svoju teoriu musím ju dokázať aj v praxi.

Preto další pokus: položím do horizontálnej rotujúcej odstredivky na zvislú stenu bubna na ktorom budú dvierka zo západkou tenzo. a ku nemu 1kg závažie. Pri 500 ot/min ukáže tenzo. 100N.
A teraz odistím dvierka a 1kg teleso vyletí určitou rýchlosťou.

No a ja tvrdím že ak na teleso nebude pôsobiť iná sila (trenie, gravitácia) tak to letiace teleso bude stále schopné pôsobiť silou 100N.

p = F * v.

buky píše:Máš pravdu, zle som sa vyjadril. Aby som potvrdil svoju teoriu musím ju dokázať aj v praxi.

Preto další pokus: položím do horizontálnej rotujúcej odstredivky na zvislú stenu bubna na ktorom budú dvierka zo západkou tenzo. a ku nemu 1kg závažie. Pri 500 ot/min ukáže tenzo. 100N.
A teraz odistím dvierka a 1kg teleso vyletí určitou rýchlosťou.

No a ja tvrdím že ak na teleso nebude pôsobiť iná sila (trenie, gravitácia) tak to letiace teleso bude stále schopné pôsobiť silou 100N.

p = F * v.

Si ..... buky.Zadarmo od zaciatku dostavas lekce fyziky a ti najlepsi tu prestali davno psat ako vidno. Teleso od bubna leti rovnomernym primocarym pohybom a na takove teleso neposobi ziadna sila, ani tech ......... 100N. Kilogramove zavazie bude mit hybnost, silu ucitis az teleso dopadne na tvoju leben. Tvoj vzorec je ........
Preco tam ..... tu silu ked tam ma byt hmotnost ......

No a ja tvrdím že ak na teleso nebude pôsobiť iná sila (trenie, gravitácia) tak to letiace teleso bude stále schopné pôsobiť silou 100N.

p = F * v.[/quote]

V závislosti na otáčkách tvého otvíracího bubnu? či bubnových kamínek.
Jen tak mimo,uvaž kilové závaží na špagát a roztoč,buď ti při určitých otáčkách urve ruku,nebo až se utrhne vzhledem ke své hmotnosti (síle špagátu) rychlosti otáčení a vzdálenosti dopadu (a to i bez tření a gravitace) ti zdemoluje tvé auto na leasing jako metrákový šutr.Samozřejmě se musí brát v potaz velikost takového tělesa a rychlosti kterou vyvineš (materiál z něhož je vyrobeno).Ona odstředivá síla i nepatrného tělesa může být vražedná.

Lectuer píše:

buky píše:Máš pravdu, zle som sa vyjadril. Aby som potvrdil svoju teoriu musím ju dokázať aj v praxi.

Preto další pokus: položím do horizontálnej rotujúcej odstredivky na zvislú stenu bubna na ktorom budú dvierka zo západkou tenzo. a ku nemu 1kg závažie. Pri 500 ot/min ukáže tenzo. 100N.
A teraz odistím dvierka a 1kg teleso vyletí určitou rýchlosťou.

No a ja tvrdím že ak na teleso nebude pôsobiť iná sila (trenie, gravitácia) tak to letiace teleso bude stále schopné pôsobiť silou 100N.

p = F * v.

Si ..... buky.Zadarmo od zaciatku dostavas lekce fyziky a ti najlepsi tu prestali davno psat ako vidno. Teleso od bubna leti rovnomernym primocarym pohybom a na takove teleso neposobi ziadna sila, ani tech ......... 100N. Kilogramove zavazie bude mit hybnost, silu ucitis az teleso dopadne na tvoju leben. Tvoj vzorec je ........
Preco tam ..... tu silu ked tam ma byt hmotnost ......

Lectuer, ..... ťa robil . Teleso o hmotnosti 1kg pôsobí tu na zemi silou 10N. Rýchlosť letiaceho telesa je napr. 10m/s.
p = F*v, p = 10*10, p = 100N*m/s.
Je to totální zhovadilost nebo na tom neco bude.
Ja nedvrdím že po opustení bubnu bude na teleso pusobit sila , ale že je shopné pusobit touto silou i po opustení bubnu a to je rozdiel!

Abych upřesnil o co mi jde. Máme dva pokusy z praxe. Abych vyloučil působení gravitace, vše se odehrává ve vesmíru, ve vakuu a bez působení gravitace.

1. Mame odstredivku z vertikální osí (ve vesmíru je to jedno) a v ní je 1kg závaží a tenzometrická váha. Při určitých otáčkách bubnu (záleží na průměru) bude měřit tenzo. 10kg - nezmysel.

2. Máme druhou odstredivku, ale s tím rozdílem že tenzo. bude při 1kg závaží ukazovat 100N.

A teť se vás zeptám co má větší logiku, buď opustí odstredivku 1kg závaží v 10kg*m/s a nebo v 100N*m/s.

Ja tvrdím že v 100N*m/s, protože 1kg závaží při určité rychlosti má schopnost konat práci, působit silou (N) po dráze.